Search

Paula published a short video that she claimed suggested how the government MPs Denis Doksanský and Petr Sadovský performed in the elections. She stated that both were from the ANO movement and from the Hradec Králové Region: Doksanský was running for the city council of Hradec Králové and Sadovský for the Senate in Rychnov nad Kněžnou. She labeled the ANO movement with a derogatory pun and added mocking hashtags to her post. #fuckano #muhehe https://t.co/OAUia6czU4 #volby #politika #Česko (translated)

Montenegrin services prevented a major hybrid attack on Montenegro by the Russians, as they are all colonels of the GRU (Russian military intelligence service, ed. note), so it seems that all the colonels are there. Pro-Russian politician from Montenegro, leader and representative of the Democratic People's Party (DNP) Milan Knežević, who congratulated Putin on his 74th birthday a few days ago and wished him to live for a hundred years, said he would welcome any action against hybrid activities, if proven. #CrnaGora #Putin #dezinformacije (translated)

The author of the contribution stated that the Orthodox priest, hieromonk Jacob Voroncov, received a four-year prison sentence in Almaty, Kazakhstan. According to him, the court proceedings were held in private and none of his friends were able to reach him. According to the author, Voroncov opposed the war in Ukraine and condemned Patriarch Kirill for supporting it. Kirill subsequently stripped him of his priestly status and the Kazakh state imprisoned him, the author wrote. https://t.co/DRSs4uUYmD #svoboda #soud #válka #KZ #UA (translated)

The author of the article stated that the Orthodox priest, hieromonk Jakub Voroncov, received four years in prison in Almaty. According to him, the trial was held in private and neither Voroncov's friends nor journalists could attend. He wrote that Voroncov spoke out against the war in Ukraine and criticized Patriarch Kirill for supporting it, after which Kirill stripped him of his priestly status. https://t.co/a4ws71eucl #Almaty #Válka #Právo #KZ #UA (translated)

Domagoj Knežević stated that the over-voting of Croats in Bosnia and Herzegovina, symbolized by the election of Željko Komšić, has caused serious tensions between Croats and Bosniaks, while the recent elections have reduced those tensions through the election of Darijana Filipović. #BosnaiHercegovina #Hrvati #izbori (translated)

The Pastoral Brothers styled themselves in a post as Pontius Pilate and, in his name, apologized to the Holy Church for the execution of Jesus of Nazareth. According to their account, Pilate's responsibility was accompanied by the claim that Jesus was partly to blame for his fate because he provoked the Jewish priests and Sadducees and did not defend himself. The authors also stated that Pilate did not concern himself much with the execution, as there were many condemned at that time, and that the evangelists took his words out of context. They downplayed the consequences by saying that Jesus rose from the dead after three days. They concluded the post with Pilate's greeting with the Roman Empire in their hearts. #historie #náboženství #Církev (translated)

Zločiny na Polácích spáchané Němci v 1939 Před popravou byla klidná, nenechala si zavázat oči a řekla knězi: „Smrt není strašná.“ Před popravčí četou křičí na Němce: „Noch ist Polen nicht verloren – Ještě Polsko nezhynulo!!“Elżbieta Zahorska, studentka, během obrany Varšavy https://t.co/d6pceGcDlB #Polska #Historia #IIWŚ #PL #DE

31letý Ukrajinec zavraždil v klášteře v Polsku kněze a čtyři další lidi pobodal. Prý vypadal "jako šílenec"... „Kéž tato událost neplodí nenávist ani zášť", napsal arcibiskup z Přemyšle. Nedej Bože, aby se něco podobného stalo tady, dodávám já... https://t.co/MuBan48ksd #Ukrajina #Polsko #násilí #UA #PL

V 🇰🇿Almaty soudí pravoslavného kněze Iakova Voroncova, odpůrce ruské války proti Ukrajině. Chtěl založit v Kazachstánu pravoslavnou církev nezávislou na té ruské, ale úřady to odmítly, obvinily ho z držení drog a uvěznily. Proces uzavřely pro veřejnost. https://t.co/maIvukpF2u #Kazachstán #PrávoNaSvobodu #PravoslavnáCírkev #KZ #RU #UA

V Almaty soudí pravoslavného kněze Iakova Voroncova, odpůrce ruské války proti Ukrajině. Pokusil se založit v Kazachstánu pravoslavnou církev nezávislou na té ruské, ale úřady to odmítly, obvinily ho z držení drog a uvěznily. Proces uzavřely pro veřejnost. https://t.co/maIvukpF2u #Kazachstán #IakovaVoroncova #PravoslavnáCírkev #KZ #RU #UA

Od vseh Slovanskih narodov, smo Slovenci imeli prvi svojo državo. Pred Srbi, pred Rusi, Pred Polaki, Pred Čehi, veliko veliko pred Čorobateki, je Slovenski kralj Samo vladal Karantaniji prvi Slovanski znani drzavi v zgodovini človestva. Pomagal mu je knez Valuk Slovenski. https://t.co/0RtD9Gfhkc #Slovenci #SlovanskaKultura #Zgodovina

Trybunał Konstytucyjny jest wg Tuska "nieuznawany"? Dzisiaj w TK miała miejsce międzynarodowa konferencja. Wśród zagranicznych prelegentów na zaproszenie prezesa Święczkowskiego: ▪️ Javier Cremades - prezes Międzynarodowego Stowarzyszenia Prawników, założyciel i prezes Cremades & Calvo-Sotelo ▪️ James M Black II – partner w kancelarii Falcon Rappaport & Berkman oraz wiceprezes, skarbnik i przedstawiciel ONZ w Międzynarodowym Stowarzyszeniu Prawników ▪️ Zlatko M. Knežević - były Prezes Trybunału Konstytucyjnego Bośni i Hercegowiny; członek Komisji Weneckiej Rady Europy oraz przewodniczący Podkomisji ds. Sądownictwa ▪️ Ks. prof. dr Stefan Mückl, Papieski Uniwersytet Świętego Krzyża w Rzymie Tak właśnie jest "nieuznawany". Tylko w chorych głowach aktualnego rządu, który przez lata uderzał w TK, bo po prostu nie położyli na nim jeszcze ręki i był instytucją niezależną od władzy. I dlatego chcą tam na gwałt wysłać Macieja Berka - do niedawna ministra w rządzie Tuska, który podpisywał ustawy rządu, a teraz ma je "badać". Dodam jeszcze, że bezprawna próba przejęcia Akademii Wymiaru Sprawiedliwości miała miejsce właśnie w trakcie tej międzynarodowej konferencji. Donald Tusk kompletnie stracił już rachubę. Jest owładnięty taką obsesją przejęcia władzy absolutnej w Polsce (wiadomo na jakie życzenie), że wpadł już absolutnie w sidła własnej sekty i narrację Romana Giertycha. Żurek i Kierwiński są tylko ofermami, którzy nie radzą sobie z jej egzekwowaniem. Czują nadciągajace wybory. I wiedzą, co nadchodzi wraz z nimi. #TrybunałKonstytucyjny #Polska #Władza

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

🕯️ Sto tisíc lidí. Jedna hora. Žádné zbraně. Před 78 lety, 28. srpna 1948, začala na Svatém Hostýně orelská pouť — a stala se z ní jedna z největších protikomunistických demonstrací v dějinách režimu. Dav volal jméno Jana Šrámka: kněze, zakladatele Orla a lidoveckého předsedy https://t.co/MXrE7C8QJJ #Orel #SvatýHostýn #protikomunistickéDemonstrace #CZ

V Německu více než 100 katolických kněžích opustilo své posty za posledních 15 let kvůli zátěži celibátu a touze po lásce, přičemž případ jednoho kněze z Oberurselu, který se rozhodl odejít po 37 letech, vyvolal silnou reakci v jeho komunitě, zatímco biskup Georg Bätzing se vyjadřuje pro možnost zrušení celibátu. #Zölibat #KatholischeKirche #Priesterkündigung

Na setkání v Rimini se setkají Roseline Hamel, sestra zavražděného kněze Jacquesa Hamela, a Nassera Kermiche, matka jednoho z atentátníků, přičemž obě ženy reflektují tragédii a hledání smyslu v osobní ztrátě, a zítra by mohly mít soukromé setkání s papežem. #Testimonianza #Incontro #Perdono