Search

Oliver Adámek, who according to his own words attended the Prague council for four years, stated that Prague is moving forward, but its development is hindered by the limited powers of local government. He identified the Metropolitan Plan and the continuation of tram line construction as the greatest successes of the past period. He considered the pressure on secondary schools and the Libeň Bridge as the biggest problems. Adámek wrote that elected politicians have only a limited influence on the shape of streets, closures, and construction. He advocated for the abolition of delegated powers, stronger powers for local governments in land-use planning, direct election of the mayor, and reducing the number of city districts by at least half. He noted that these changes would need to be approved by Parliament. He also rejected the claim that nothing is being built in Prague. He recalled the development on three major brownfields, 14 new tram lines in 10 years, metro line D, the Dvorecký Bridge, the railway to the airport, and the construction of the outer ring road. Regarding the inner ring road, he mentioned the complicated amendment to the land-use plan and stated that the Vltava Philharmonic had been waiting for building permits and financing. According to him, however, Prague needed significantly more apartments, both private and municipal. According to Adámek, the traffic jams in Prague are caused by three times as many cars compared to the 1990s, not by current closures or adjustments to tram islands. He believes that the ring roads would not change traffic in the broader center much, as nearly 90% of cars on the main road drove into the center. A vast P+R system, he argued, would require tens of billions of crowns and would not make sense. He considered the railway hub to be more important, as it would speed up commuting from Central Bohemia: while he claimed that 23% of Prague residents used cars daily, the majority of residents from the Central Bohemia region did. He criticized the current mayor for not engaging enough in public debate according to him and for not describing his vision for Prague in 10 to 20 years. He stated that most of the other current leaders had some vision. #Praha #volby #politika (translated)

The Office for the Protection of Competition has approved a plan for shutdowns on railway lines, including important corridors between Brno and Havlíčkův Brod and at Prague's Masaryk Station, which will temporarily restrict operations but ensure long-term safety and reliability of transport. #železnice #výluky #doprava (translated)

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

V srpnu 1968 železničáři v Československu sabotovali vlak se sovětskou rušičkou rozhlasu, čímž způsobili jeho zdržení z plánovaných čtyř hodin na téměř čtyři dny, zatímco se snažili blokovat jeho cestu různými technickými překážkami a fingovanými poruchami. #ČeskáTřebová #1968 #železnice

Článek analyzuje historické příklady, kdy investice do revolučních technologií, jako byly britské a americké železnice, elektrifikace či internet, vedly k masivním ztrátám, přestože tyto inovace nakonec pozitivně ovlivnily ekonomiku, a upozorňuje na to, že předchozí investiční nadšení často končilo katastrofickými krachy na burze. #investování #technologie #akcie

V článku se diskutuje o nových pravomocích celníků v boji proti praní špinavých peněz, zlepšení ochrany zaměstnanců železnice před hrozbami, pokračujících vzájemných útocích mezi Ruskem a Ukrajinou, rekordních teplotách v červnu a červenci, požadavcích učitelů a lékařů na lepší ochranu před horkem ve školách, obavách vnitrozemských lodníků z přerušení trasy Rýn kvůli nedostatku srážek, kontrolování lesních požárů ve Francii a pokračujících vážných lesních požárech ve španělských provinciích Castellón a Huelva. #Geldwäsche #Waldbrände #Hitzeschutz

V článku se uvádí, že v červnu a červenci byly zaznamenány teplotní rekordy, naléhavé obavy ohledně možné přerušení plavební trasy na Rýnu kvůli nedostatku srážek, pokračující intenzivní lesní požáry ve Španělsku, plánované rozšíření pravomocí celní správy v boji proti praní špinavých peněz a slib ministra dopravy Bilgera o vyšší ochraně zaměstnanců železnice před útoky. #Temperaturrekorde #Waldbrände #Geldwäsche

V článku se informuje o plánech ministra dopravy Bilgera na úpravu bonusů pro manažery železnice kvůli krizi s dochvilností, o nových požadavcích Íránu vůči USA týkajících se otevření Hormuzského průlivu, o možných ruských vazbách na nedávný incident s dronem v Lipsku a o vyhlášení nouzového stavu kvůli devastujícím lesním požárům v Kanadě. #Bahnpolitik #Iran #Waldbrände

Léto přináší cestujícím trable v podobě výluk a dlouhých zpoždění vlaků, které jsou způsobeny rozsáhlými opravami tratí organizovanými Správou železnic, přičemž i přes tyto obtíže se celkové plnění jízdního řádu nezhoršilo výrazněji oproti loňskému roku. #železnice #výluky #RegioJet

Linke a Zelení kritizují opatření německé vlády v reakci na extrémní nízkou hladinu vody v řekách, přičemž první strana se staví proti plánované úlevě v zákazu jízd kamionů o víkendech a svátcích a žádá větší podporu vnitrozemské plavby a železniční kapacity, zatímco Zelení mají na věc rozdělené názory, přičemž některé hlasy varují před dalším zvyšováním počtu kamionů na silnicích a zdůrazňují potřebu stabilních řek a odolné železnice. #Niedrigwasser #Klimakrise #Binnenschifffahrt