Oksana: Cesta bývá často nebezpečná, máme školní autobus, ale rodiče se bojí. Doma, v malých domech se střechami z břidlice, jsou ale děti během útoků ve větším nebezpečí. Tady přesně víme, že jsou v bezpečí. Před válkou jsme tady měli pět škol. Tři z nich jsou dnes úplně zničené a další nesplňuje bezpečnostní podmínky. Proto jsme se rozhodli postavit školu pod zemí. Každý centimetr školy jsme s projektanty kreslili a plánovali.