Search

Vláďa Foltán shared a question on how to personally define socialism and stated that JD Vance connected it in the American context with replacing American workers with foreigners and with boys participating in girls' sports. Foltán wrote that it is necessary to "rewrite the textbooks." https://t.co/7k8uNn1Dgn #socialismus #politika #amerika (translated)

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Kdo je Rus, který zaplatil svatbu mladého Donalda Trumpa na Bahamách? ▶️ V roce 2009 žádný Umar Kremlev neexistoval. Existoval Umar Lutfullojev. V sedmadvaceti měl už za sebou už dva rozsudky - trest za vydírání a za ublížení na zdraví. A taky stavební školu, malou dopravní firmu a bezpečnostní agenturu. ▶️ V březnu 2010 přijde na matriku a odchází odtud jako Umar Kremlev. Rusky znějící příjmení místo tádžického. Sám později tvrdil, že je to dívčí jméno jeho matky. Nebyla to pravda — matka se za svobodna jmenovala Krivaja. Jen takový detail. ▶️ Pak si koupí Harley a Ducati a dá se k Nočním vlkům, motorkářskému klubu na jehož spanilé jízdy jezdil i Putin. Tam ho šéf klubu seznámí s Alexejem Rubežným, který velí prezidentově osobní ochrance. A tady začíná příběh jeho úspěchu. Stačí si najít správného kamaráda. ▶️ V roce 2017 ho Rubežnyj osobně protlačí do vedení Ruské boxerské federace a sám si sedne do její dozorčí rady. O tři roky později si Kremlev vezme celý světový box: stane se šéfem Mezinárodní boxerské asociace, tedy něčeho jako FIFA pro box. Organizace je tehdy zadlužená a suspendovaná Mezinárodním olympijským výborem. Kremlev přinese peníze — desítky milionů dolarů od státního Gazpromu. Výsledek? V roce 2023 jí olympijský výbor odebere olympijský box definitivně, protože odmítá vysvětlit, proč jí financuje jediná státní firma. ▶️ Mezitím ale přitečou opravdový peníze. V roce 2019 založí společnost Národní loterie. V srpnu 2021 podepíše Putin rozhodnutí, kterým se právě tahle firma stane hlavním operátorem loterie. Jde to přes ministerstvo financí ale v podstatě se Kremlevova společnost stává jediným místem, přes které musí projít každá legální sázka v Rusku a z každé si bere provizi. A v letech 2022 až 2023 získává přes nastrčené lidi podíly v běžných "sázkovkách". Dohromady má víc než polovinu ruského sázkového trhu. ▶️ To není podnikatelská dravost. To si jen stát vybral užitečného a loajálního člověka a předal mu celé odvětví. On sám to řekl docela otevřeně: „Díky jednomu člověku má dnes u nás každý jakoukoli možnost vydělávat a něčeho dosáhnout. Je to samozřejmě náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin.“ ▶️ Zbytek Vás už nepřekvapí. Měsíc před svatbou mu Putin předal Řád přátelství. Organizaci, kterou Kremlev podporuje a kterou vede sestra jeho ženy, dala Ukrajina na sankční seznam kvůli odvlékání ukrajinských dětí z okupovaných území pod hlavičkou „rehabilitace“. Na ukrajinském sankčním seznamu je i Kremlev sám. ▶️ Takže, když tenhle člověk vysype stovky tisíc dolarů za privátní ostrov a ohňostroj na svatbě mladého Trumpa, není to „velkorysý přítel, kterého spojuje láska k boxu a lovu“. Je to dvakrát odsouzený muž z Putinova okolí, který si kupuje přístup k rodině amerického prezidenta. A účet, jak to u takových dárků bývá, přijde někdy později. Tečka. #Rusko #DonaldTrump #box

Kdo je Rus, který zaplatil svatbu mladého Donalda Trumpa na Bahamách? ▶️ V roce 2009 žádný Umar Kremlev neexistoval. Existoval Umar Lutfullojev. V sedmadvaceti měl už za sebou už dva rozsudky - trest za vydírání a za ublížení na zdraví. A taky stavební školu, malou dopravní firmu a bezpečnostní agenturu. ▶️ V březnu 2010 přijde na matriku a odchází odtud jako Umar Kremlev. Rusky znějící příjmení místo tádžického. Sám později tvrdil, že je to dívčí jméno jeho matky. Nebyla to pravda — matka se za dívčí jmenovala Krivaja. Jen takový detail. ▶️ Pak si koupí Harley a Ducati a vstoupí k Nočním vlkům, motorkářskému klubu na jehož spanilé jízdy jezdil i Putin. Tam ho šéf klubu seznámí s Alexejem Rubežným, který velí prezidentově osobní ochrance. A tady začíná příběh jeho úspěchu. Stačí si najít správného kamaráda. ▶️ V roce 2017 ho Rubežnoj osobně protlačí do vedení Ruské boxerské federace a sám si sedne do její dozorčí rady. O tři roky později si Kremlev vezme celý světový box: stane se šéfem Mezinárodní boxerské asociace, tedy něčeho jako FIFA pro box. Organizace je tehdy zadlužená a suspendovaná Mezinárodním olympijským výborem. Kremlev přinese peníze — desítky milionů dolarů od státního Gazpromu. Výsledek? V roce 2023 jí olympijský výbor odebere olympijský box definitivně, protože odmítá vysvětlit, proč jí financuje jediná státní firma. ▶️ Mezitím ale přitečou opravdový peníze. V roce 2019 založí společnost Národní loterie. V srpnu 2021 podepíše Putin rozhodnutí, kterým se právě tahle firma stane hlavním operátorem loterie. Jde to přes ministerstvo financí ale v podstatě se Kremlevova společnost stává jediným místem, přes které musí projít každá legální sázka v Rusku a z každé si bere provizi. A v letech 2022 až 2023 získává přes nastrčené lidi podíly v běžných "sázkovkách". Dohromady má víc než polovinu ruského sázkového trhu. ▶️ To není podnikatelská dravost. To si jen stát vybral užitečného a loajálního člověka a předal mu celé odvětví. On sám to řekl docela otevřeně: „Díky jednomu člověku má dnes u nás každý jakoukoli možnost vydělávat a něčeho dosáhnout. Je to samozřejmě náš prezident Vladimir Vladimirovič Putin.“ ▶️ Zbytek Vás už nepřekvapí. Měsíc před svatbou mu Putin předal Řád přátelství. Organizaci, kterou Kremlev podporuje a kterou vede sestra jeho ženy, dala Ukrajina na sankční seznam kvůli odvlékání ukrajinských dětí z okupovaných území pod hlavičkou „rehabilitace“. Na ukrajinském sankčním seznamu je i Kremlev sám. ▶️ Takže když tenhle člověk vysype stovky tisíc dolarů za privátní ostrov a ohňostroj na svatbě mladého Trumpa, není to „velkorysý přítel, kterého spojuje láska k boxu a lovu“. Je to dvakrát odsouzený muž z Putinova okolí, který si kupuje přístup k rodině amerického prezidenta. A účet, jak to u takových dárků bývá, přijde někdy později. Tečka. #Rusko #Putin #Box

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie

Ta charakteristika je naprosto přesná. Via fb Kristýna Frejová: Váhala jsem, zda sem ten rozhovor dávat, ale je, myslím, důležité si ho přečíst, či poslechnout, protože arogance a sprostota vlády, jako celku, postoupily do dalšího levelu... Macinka, již zcela urvaný ze řetězu, navíc, evidentně v koordinaci s Babišem a Okamurou v kobercovém bombardování důvěryhodnosti Petra Pavla, již absolutně ztratil zábrany a pro svoje vazaly a obdivovatele, eufemisticky řečeno, velice plasticky pracuje s realitou. Jsem zvyklá, z pozice mojí práce, dělat si psychologický profil postavy, kterou hraju. Tenhle hnůj jsem si včera pustila 2x, protože jsem opravdu nevěřila vlastním uším... Macinka je nevyzrálá psychopatická osobnost se silně narcistními prvky, trpící Illusory superiority, čili iluzí o vlastní vyjímečnosti, dále Overconfidence bias - přehnaná sebedůvěra vedoucí k podceňování rizika a nakonec externalizací zodpovědnosti...to je tendence připisovat vlastní chyby okolnostem nebo druhým lidem místo sobě. Ten rozhovor si dejte, ale je to jen pro azbestové žaludky...Je to vyšší dívčí absolutní demagogie a zdá se, že dno je v nedohlednu. https://t.co/PCl2IL0KqB #politika #psychologie #dezinformace

Nejvyšší soud USA dnes otevřel cestu americkým státům k omezování členství transgenderových osob v dívčích školních sportovních týmech, a potvrdil tak zákony v Idahu a Západní Virginii, které takovou účast zakázaly. O rozhodnutí soudu informovala agentura Reuters. https://t.co/i2IFB3RftH #TransRights #LGBTQ #SupremeCourt

Souhlasíte, že bychom měli poslat na léčení všechny, co se tomu smějí? A neměli bychom aspoň pokutovat ty, co píší ruskou propagandu, že UA zaútočila na dívčí školu??? ‼POZOR, RUSKÁ PROPAGANDA!‼ Jak poznáte ruský falešný účet, či zvráceného kolaboranta? Všude nyní spamuje obhajobu vraždění na Ukrajině tím, že Ukrajinci prý trefili koleje/internát. 1) Že něco takového Ukrajinci trefili tvrdí jen ruSSácká propaganda, které se nedá absolutně věřit. Tato propaganda tvrdila, že na Ukrajinu nezaútočí, že je to jen cvičení, že na východě byli prý zabíjeni rusky mluvící Azovem (nebyli), že letadlo nad Ukrajinou sestřelili Ukrajinci (bylo vyšetřeno, že Rusové!), že kdyby chtěli, tak mají Ukrajinou dobytou za pár dní atd atd. Proč použili pro fotky obětí fotky UKRAJINSKÝCH dívek, které zavraždili sami Rusové v Záporoží v roce 2022, jestliže to není jen lež? 2) Jednalo se o vojenské středisko pro výcvik ruských vrahů s drony, sami ruSSáci se proflákli tím, že ještě nedávno před ukrajinským útokem z toho střediska sdíleli náborová videa a fotky, jak cvičí vojáky. 3) I kdyby Ukrajinci fakt trefili nějaký internát, tak co jako? RuSSáci už zavraždili děti na dětských hřištích, v porodnicích, opakovaně bombardovali školy a školky, nádraží, zavraždili lidi v nákupních centrech, ve frontě na chleba, ve frontě na nádraží na útěk ze země. Zde se ale kolaboranti z SPD nedojímali, naopak šířili dezinformace, že ty útoky udělala sama Ukrajina, třeba jak všichni lhali, že rakety na dětskou nemocnici v Kyjevě byly z Ukrajiny (byly zcela jasně ruské). Pamatuju si moc dobře, jak ruští nacisté zavraždili několik malých dětí na hřišti a šmejdi z SPD psali, že to je lež a byla to raketa ukrajinská, případně, že rusáci mířili na kavárnu "s Banderovci" (dle kamer byla kavárna prázdná). 4) "Rus vrátil útok" - ruSSáci s vražděním začali a kdyby Ukrajina měla vrátit, co způsobili za masové vraždění v Buči, Lymanu, nebo při vyvraždění Mariupolu (kde trefili kryt se 400+ lidmi a dětmi, co tam zaemřely), tak by pro "oko za oko" museli Ukrajinci srovnat se zemí celý Petrohrad, pak by odveta byla vyrovnaná. 🔴Tyto body šiřte pod CNN, Novinky, Srznam a všude, kde kolaboranti z SPD blijí své sračky. #Dezinformace #Propaganda #Ukrajina

David nezaváhal ani vteřinu. Když se srazil osobní vlak s rychlíkem mezi Dívčicemi a Zliví, okamžitě se zapojil do záchrany zraněných. V mimořádně stresové situaci poskytl první pomoc, přivolal složky záchranného systému a navedl je na místo nehody. U těžce zraněné průvodčí https://t.co/0T2d1DamoZ #ZáchranaŽivotů #PrvníPomoc #Hrdinství

OSN vyzvala k urychlenému vyšetření tragického bombardování dívčí školy v Íránu, které si podle oficiálních zdrojů vyžádalo životy 168 lidí, převážně dětí, přičemž vyšetřování naznačuje možnou zodpovědnost amerických sil, zatímco íránský ministr zahraničí incident označil za válečný zločin. #lidskápráva #konflikty #ochranadětí

OSN vyzvala k urychlenému vyšetření tragického bombardování dívčí školy v Íránu, které si podle oficiálních zdrojů vyžádalo životy 168 lidí, převážně dětí, přičemž vyšetřování naznačuje možnou zodpovědnost amerických sil, zatímco íránský ministr zahraničí incident označil za válečný zločin. #lidskápráva #konflikty #ochranadětí

Podle předběžného vyšetřování deníku The New York Times mohl raketový útok na dívčí základní školu v Íránu, při kterém zahynulo 175 lidí, včetně mnoha dětí, být způsoben členy americké armády, kteří použili zastaralé zpravodajské informace. Vyšetřování také uvedlo, že cílem amerického úderu byla vojenská základna Islámských revolučních gard, jejíž blízkost k školním budovám vyvolává otázky o důvodných bezpečnostních zmatcích. #Írán #válečnéčiny #školství

Množí se důkazy, že útok na dívčí školu je výsledkem amerického bombardování. Vyžádal si více než 150 obětí, v drtivé většině šlo o dívky ve věku 7-12 let. Samozřejmě, že škola nebyla úmyslným cílem, ale v normální demokratické zemi by bylo takové obří pochybení řádně vyšetřeno, vláda by se veřejně omluvila a viníci by byli potrestání. Ne tak ovšem Trumpova administrativa, jejíž ministr obrany (pardon, války) se dokonce chlubí tím, že USA nehodlají dodržovat žádná pravidla vedení války. Už předtím se ten samý ministr nejspíše dopustil válečných zločinů v Karibiku. Tohle mají být naši spojenci? Které máme navíc nekriticky podporovat, zatímco vyvolávají regionální humanitární katastrofu a bez přehánění globální energetickou krizi? -

"Námořní základnu vedle dívčí školy zasáhly v Íránu americké střely Tomahawk. Informuje o tom deník The New York Times, který to dokládá videem, jehož pravost se mu podařilo ověřit. Vyvrací tak tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který obvinil ze smrtícího úderu Teherán. Zemřelo při něm celkem 175 lidí, většinou dětí." @iROZHLAScz https://t.co/z4l36twepG - Kdo zasáhl školu, kde zemřelo 175 lidí, většinou dětí? Video ukazuje střelu, kterou nemá Írán ani... Námořní základnu vedle dívčí školy zasáhly v Íránu americké střely Tomahawk. Prezident USA Donald Trump přitom v sobotu obvinil ze smrtícího úderu Teherán. https://t.co/z4l36twepG