Search

I have always perceived my father's detachment towards us, perhaps even a pathological aggression that he vented on us sons. It was a shock. None of us suspected it, not even Mom. "I have always perceived my father's detachment towards us, perhaps even a pathological aggression that he vented on us sons. It was a shock. None of us suspected it, not even Mom," Martin describes, adding that he finds it unbelievable how long his father was able to hide his behavior from those closest to him. #VěřímTi #domácíNásilí #sexualizovanéNásilí (translated)

Vojtěch Boháč wrote that twenty-six-year-old Ilja Meškov, who according to him left Russia eight years ago, graduated from the University of Economics in Prague and a school in Texas, and after six years in the Czech Republic obtained Czech citizenship. According to Boháč, he became a partner in a Czech company focused on investments in European data centers for artificial intelligence within two years, responsible for venture capital. Boháč stated that Meškov's father is a Russian military colonel who heads a department at Bauman Moscow State Technical University, and his mother previously worked in the army and at this university. She is now, according to him, retired and has a Czech visa since this year; she travels to Prague as the wife of an active Russian colonel and career military officer. Boháč also claimed that ordinary Russians find it very difficult to obtain a visa to the Czech Republic after 2022. Citing an article that he believes described the story, Boháč posed questions about how Meškov's mother managed to obtain a visa, who has access to key data infrastructure in the EU, and how to assess the privacy of young Russians from military families who, according to him, have never actually distanced themselves from the activities of their relatives. #Investice #Kyberbezpečnost #UměláInteligence (translated)

The author of the contribution stated that the Orthodox priest, hieromonk Jacob Voroncov, received a four-year prison sentence in Almaty, Kazakhstan. According to him, the court proceedings were held in private and none of his friends were able to reach him. According to the author, Voroncov opposed the war in Ukraine and condemned Patriarch Kirill for supporting it. Kirill subsequently stripped him of his priestly status and the Kazakh state imprisoned him, the author wrote. https://t.co/DRSs4uUYmD #svoboda #soud #válka #KZ #UA (translated)

The author of the article stated that the Orthodox priest, hieromonk Jakub Voroncov, received four years in prison in Almaty. According to him, the trial was held in private and neither Voroncov's friends nor journalists could attend. He wrote that Voroncov spoke out against the war in Ukraine and criticized Patriarch Kirill for supporting it, after which Kirill stripped him of his priestly status. https://t.co/a4ws71eucl #Almaty #Válka #Právo #KZ #UA (translated)

Tomas Kapler wrote in a post from the #WomenInScience series that Adéla Kochanovská, born Němejcová, discovered a hidden flaw in the armored casings of grenades using X-rays. According to him, in the storage facility, 60 out of 100 pieces ended up as scrap due to cracking; Kochanovská changed the hardening process and reduced the defect rate to a few percent. She became the first woman to obtain the title of professor at the Czech Technical University after the age of fifty. Kapler stated that Kochanovská was born on March 8, 1907, in Silesian Ostrava, where Czech, Polish, and German were commonly mixed. Her father, František Němejc, was a mining engineer, and her mother, Eleonora, née Maurerová, spoke several languages, was a photographer, and played the piano. Her mother wished for her daughter to pursue a musical career, while her uncle, academic painter Augustin Němejc, guided her towards painting. #ŽenyVeVědě #ČVUT #Inovace (translated)

Martin Bartkovský stated that after sharing a statement from 40 editors-in-chief, he criticized the journalistic community for failing to unanimously agree on a rejection of violence and equal access to information sharing. He added that he generally expressed his personal opinion about those who repeatedly did not stand up for their colleagues. Subsequently, according to him, he received a number of insults and comparisons to communists. He emphasized that by not signing the statement, in his view, no harm was caused to anyone nor will it be. He stated that he did not plan to fire, kill, or hang anyone and did not prepare lists of inconvenient people. He thanked the remaining 39 editors-in-chief for supporting their colleagues across the field and apologized to them that the discussion had shifted in a different direction due to his contribution. He responded to criticism with several other apologies, including to podcast entrepreneurs, a former colleague, a Czech writer, and a former MEP. Regarding the former colleague, he recalled that for the last 10 years, the status of journalism had been labeled bad, despite the fact that they worked for the same media for six years, which the colleague led. He also mentioned that he apologized for his surname starting with the letter B, which he had for 37 years, and for the reference to Chinese spies. He also apologized to the media Euro, Info, Zdopravy, Okraj, and Chiptron, which he said were not invited to the statement, despite discussions about its wording lasting a month. He offered to connect anyone interested in adding their signature with the organizers, among whom he claimed he did not belong. In a note, he stated that he deleted the original post because he confused two writers and mistook a father for a son in connection with the anti-chart. He apologized for the error, yet called the comparison to the anti-chart inappropriate, stating that parallels with the communist past, in his view, did not help anything. #žurnalistika #svobodaSlova #politika (translated)

Rakušanův tunel za 6 miliard dostal stopku - a nastalo peklo Dnes má Vít Rakušan důležité výročí. Text je dlouhý, poměrně děsivý, ale také velmi důležitý. Když totiž úředník podepíše kontrakt za 4 miliardy tři dny před volbami, navíc v den státního svátku, je čas zpozornět. Přesně před rokem došlo k realizaci jedné z největších "malých domů" v historii politiky. Dne 28. 9. a 29. 9. 2025 uzavírá Ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem kontrakty na nákup vrtulníků UH-60L Black Hawk a S-70 Firehawk. Vnitro mělo nakoupit 6 kusů strojů za 6 miliard včetně DPH. Smlouva za 3,8 miliardy, 28. 9. 2025 - https://t.co/LjbWsQSc8r Smlouva za 2,1 miliardy, 29. 9. 2025 - https://t.co/HrwfVOD7tV Prodávajícím je Jaroslav Strnad, otec v té době nejmocnějšího miliardáře zasahujícího do politiky, Michala Strnada. https://t.co/IhLSbmfSix Aby si čtenáři dokázali představit, o jak šílený kontrakt šlo, je třeba uvést několik čísel a nezpochybnitelných vládních zdrojů. Začnu u nových strojů S-70M Firehawk za 3,8 miliardy. Jde o speciální hasičskou verzi vrtulníku S-70M, který vyrábí polská firma PZL Mielec, licenční výrobce americké firmy Lockheed Martin. Nový stroj S-70M ve verzi pro hasiče stojí zhruba 22-23 milionů dolarů. Zde se lze odkázat na Rumunsko. To na sklonku roku 2024 objednalo přímo od výrobce - na rozdíl od Česka - celkem 4 nové stroje pro hašení na pevnině za 530 milionů korun/kus při přepočtení tehdejšího kurzu eura. Úpravu S-70M na vylepšenou verzi Firehawk provádí americká společnost United Rotorcraft. Podle dvou vládních kontraktů pro Orange County v Coloradu a pro Los Angeles County v Kalifornii stojí úprava vrtulníku S-70M na verzi Firehawk 5 až 6 milionů dolarů, tedy 110 až 130 milionů korun za kus. Rumuni tedy odhalili při objednávce 4 kusů orientační cenu nového stroje na zhruba 530 milionech korun při podobném počtu objednaných kusů. Američané pak odhalili ve dvou případech z let 2023 a 2026 cenu úpravy, která se v obou případech téměř shoduje. Rumunsko, nové S-70M - https://t.co/jXpYGxsOou Los Angeles County, Firehawk - https://t.co/yDsC2Oof9c Orange County, Firehawk - https://t.co/elMI2TEdej Ve všech případech je v ceně nákupu zahrnut i výcvik, záruka po dobu 5 let a sada náhradních dílů. Česká republika nakupuje totožné stroje od totožného výrobce PZL Mielec. Ty následně upravuje totožný úpravce, United Rotorcraft. Oproti zvyku v USA a Rumunsku ale do hry vstupuje Jaroslav Strnad v roli překupníka/"integrátora". Díky tomuto dodatečnému článku v řetězci nakupují Češi jeden stejný S-70M Firehawk v totožné konfiguraci jako Američané, jen za značně navýšenou cenu. Rakušanův resort odsouhlasil nákup jednoho takového stroje za 1,07 miliardy korun bez DPH, tedy za zhruba 1,3 miliardy včetně daně. Český nákup, 1,1 mld. bez DPH/ks. - https://t.co/LjbWsQSc8r Přirážka 420 až 450 milion korun bez DPH oproti jiným kupcům by do řetězce dodavatelů vnesla marži až 1,3 miliardy bez DPH. Ani samotný tendr se nevyhnul kontroverzím. Konkurenční nabídka francouzského Airbusu levnější o bezmála 700 milionů korun byla vyhodnocena jako méně výhodná než ta Strnadova. Nejpoužívanější stroje v Evropě totiž získaly 0 bodů za kvalitu. Podle produktových manuálů ale vrtulníky Airbus některá kritéria splňovaly a je tak otázkou, zda resort vnitra účelově neobešel vlastní hodnotící kritéria, aby nabídku Jaroslava Strnada neupřednostnil. Popsáno a ozdrojováno zde - https://t.co/294nksEI4O Dnes celou věc šetří NCOZ, ale k tomu až později. Pokud vám to dosud přijde šílené, "zábava" teprve začíná. Druhý kontrakt Rakušanova resortu na nákup repasovaných strojů UH-60L je totiž ještě děsivější. Vrtulníky UH-60L se vyráběly v období let 1989 až 2007. Jsou tedy minimálně 20 let, pravděpodobně ale více než 30 let staré. Firma Jaroslava Strnada tyto stroje nakupuje v průměru za 1,2 milionů dolarů/kus., protože je americká armáda vyřazuje jako nepotřebné. Aukce UH-60L, GSA od 1 do 2,4 mio. USD - https://t.co/YAOae1lIwI Strnad tyto stroje upraví, zrekonstruuje a prodá či pronajme zákazníkům ve valné většině případů za účelem civilního využití. Vrtulníky UH-60L od Strnadovy firmy nakupují pro hasičskou službu například Portugalci. Platí 6 až 8 milionů eur za kus, tedy zhruba 150 až 200 milionů. Slovensko si tyto stroje také pořídilo, ale ve vojenské úpravě za 315 milionů korun/kus. Kontrakt Portugalsko, 2026 - https://t.co/pcvUPQD5gC Kontrakt Slovensko, 2024 - https://t.co/1OtZteGMvs Daleko zajímavější jsou však ceny pronájmů - zde existuje několik bází pro srovnání cen a výhodnosti jednotlivých kontraktů. Kyperská republika si od Jaroslava Strnada pronajímá za účelem hašení lesních požárů hned 4 stroje UH-60L. V ceně jsou piloti, údržba, palivo a veškeré navazující náklady dodavatele. Kontrakt Kypr - https://t.co/fCxS0anwRL Za jeden vrtulník zaplatí Kyperská republika ročně zhruba 48 milionů korun. Tamní sezóna požárů je však dvojnásobně dlouhá než ta v České republice, trvá od dubna do října. I my Češi si od Strnada pronajímáme dva hasící vrtulníky. Jde o lehce starší verzi UH-60A Black Hawk, ale opět máme pronájem i včetně pilotů, údržby, paliva a dalších navazujících služeb. Kontrakt MŽP, pronájem 1 - https://t.co/VzGnQwMIlG Kontrakt MZV, pronájem 2 - https://t.co/Q8IgfnOCgl Resorty životního prostředí a zemědělství platí také 48 milionů korun ročně bez DPH, jen za oba vrtulníky i jejich posádku a tato cena odpovídá maximálnímu počtu nalétaných hodin. Zpravidla je tak nižší. Až nyní lze přejít k meritu věci. Dne 29. 9. 2025 podepsal Rakušanův resort 3 dny před volbami kontrakt na nákup tří strojů UH-60L. Jeden vrtulník stojí 567 milionů korun bez DPH (!!!), tedy trojnásobek ceny Portugalska a bezmála dvojnásobek slovenské ceny za armádní konfiguraci. Zhruba 30 let starý modernizovaný stroj po vyřazení americké armády nakoupil Vít Rakušan dráž, než za jakou cenu nakoupilo Rumunsko stroje zbrusu nové. Cena repasovaného vrtulníku UH-60L se dokonce blíží ceně, za jakou Američané nakupují nejnovější S-70M Firehawk po odečtení cel a místních daní. Tendr, cena - https://t.co/AqeMZKVBIO Investice by se České republice vrátila při porovnání s dosavadním pronájmem za více než 25 let. V tom není zahrnuta posádka, náhradní díly, servis, palivo a dodatečná údržba - reálná rentabilita by tak atakovala spíše 40, možná i více let. A znovu, jestli je i tento kontrakt dosud "šílený", ten skutečný blázinec začal až následně. Při pohledu na tuto zhovadilost jsem nemohl konat jinak, než na celou záležitost upozornit. Po vydání prvního článku na serveru Médium dne 8. 6. se o nákupy vrtulníků začíná zajímat ministr vnitra, Lubomír Metnar. Píše to Zdislava Pokorná ve své "investigaci" o tom, kdo stojí za účtem Paukner. Zdroj - https://t.co/Suxm3sDI6h V téže době mne Robert Čásenský, šéfredaktor Seznam Zpráv, zve na kafe, které s díky odmítám s tím, že mne zajímá pokrytí kauzy více, než jeho "nabídky". Důkaz - foto v příloze O týden později vykupuje Jaroslav Strnad kompletně celý inzertní prostor Seznam Zpráv a zasypává čtenáře denně články o tom, jaké jsou jeho Black Hawky úžasné a jak jeho firma skvěle prosperuje, proto potřebuje otevřít investiční fond a nabrat "alespoň" 5 miliard korun od externích investorů. PR 1 - https://t.co/6COyThNMVe PR 2 - https://t.co/UB4fYhD27W Bannerové reklamy, rollupy, PR články, PR rozhovory... To vše si Jaroslav Strnad obratem po vydání investigace kupuje. A Seznam se, jak překvapivě, ochotně prodává... Muselo to být drahé, Roberte. Začíná celé šílenství s "honem na Pauknera". Zdislava Pokorná získává chráněná data společnosti Seznam a střílí postupně do 5 lidí, o kterých je přesvědčená, že jsou Paukner. Poslanec Jiří Mašek v červenci podává na nákup strojů trestní oznámení, státní zástupce jej přezkoumává a předává NCOZ. Šetření, alespoň dle mých informací, stále probíhá. https://t.co/DQGjzaOcWG V médiích "hlavního proudu" nevyjde o kauze jediná reportáž, s výjimkou serveru Echo24 informujícího o podaném trestním oznámení. https://t.co/d6k5L77Fsd Zdislava Pokorná, zdánlivě neohrožená investigativní reportérka, naopak celou věc bagatelizuje a k "vyvrácení" pochybností o nákupu jí stačí vyjádření Jaroslava Strnada, který tvrdí, jak je vše v pořádku. Aby ne, když v tom "má" 6 miliard :) https://t.co/Suxm3sDI6h V dnes již legendárním podcastu "Vrtěti psem", jak příhodné, si později Zdislava Pokorná stěžuje, jak je možné, že se o nákup zajímají vládní špičky, když o něm informoval "anonymní" účet. "Když jsem se třeba bavila s ministrem vnitrem Lubomírem Metnarem o jedné zakázce, kterou popisoval na Ministerstvu vnitra, tak on ho bral jako relevantního člověka, jako relevantní zdroj." "A já jsem mu říkala, pane ministře, nezlobte se na mně, ale vždyť Vy nevíte, kdo to píše. " "No ale (říká Metnar) má tam pravdu, určitě. My jsme teď zadali audit a je to přesně tak, jak to píše. Je to divný", uzavřel záležitost podle Zdíši ministr. "Tak jsem si říkala (opět Zdíša), co to je?!!" Zdroj, od 30. minuty https://t.co/ckAF8iebDt, nahrávka v příloze Šéfredaktor Seznam Zpráv věc ignoroval - chtěl na kafe. Následně Jaroslav Strnad vykoupil inzerci, čímž si pojistil nedotknutelnost. Zdislava Pokorná šla ale dál, než Seznam Zprávy. Víta Rakušana odhodlaně chránila, záležitost bagatelizovala a naopak se snažila o diskreditaci oznamovatele. Celá kauza ukázala několik věcí. Vít Rakušan je v určitých médiích nedotknutelný - to je dnes už jisté. Tato média také nelze zařadit do kolonky "objektivních", natož pak nezávislých - to je taktéž jisté. Sociální sítě mají sílu srovnatelnou s médii hlavního proudu, což také nelze zpochybnit a důležitý je ve finále pouze výsledek, nikoli navazující mediální masáž Seznamu a žlutý pruh na ČT. Zdíšina legendární hláška "co to je?!!" je už pouhým tragikomedickým dodatkem k celé anabázi. NCOZ tedy nadále šetří. Dva stroje S-70 Firehawk jsme již koupili, to zastavit nelze a nakoupili jsme je za cenu o zhruba 450 milionů vyšší, než je běžné. Třetí Firehawk vnitro dosud nenakoupilo. A co je podstatnější, z repasovaných strojů za 577 milionů/kus. se nenakoupil ani jediný. Dá-li bůh a bude-li stále politická vůle, k tomuto nákupu snad ani nikdy nedojde. V historii lidstva zatím žádný stát nikdy nenakoupil pro účely hašení dražší stroje, než Vít Rakušan a to hned ve dvou disciplínách - při pořízení strojů nových i modernizovaných. Tři dny před volbami, 6 miliard, překupníci, miliardové marže. To vše je v České republice možné a co je horší, některá média takovéto postupy i zcela cíleně kryjí, jde-li o jimi preferované politiky. I navzdory mediálnímu honu, ztrátě iluzí i množství sil, jsem na výsledek hrdý. Black Hawky byly jednou kolonkou na mém seznamu "sviňáren" a společně s šetřením dotací za 680 milionů pro holding Solar Global evropskou prokuraturou jde již o druhou "velrybu" na seznamu trofejí. Ty menší ryby, ekoteroristy na VÚK, BeSTAN a další menší "sviňárny" už ani nepočítám. Dotace za 660 mio., šetření EPPO - https://t.co/BGIsc9Cpou Těch velryb, bohužel, zbývá až příliš mnoho. Jednou z nich je i sama firma Seznam, na kterou brzy dojde. Právě mediální odnož Seznamu se totiž nejen u kauz Rakušana i Hladíka ukázala jako určující prvek části veřejné debaty razící "buď jsi s námi a bude dobře, nebo proti nám a nastane peklo". Na závěr je nutné dodat - Jaroslav Strnad ty 4 miliardy, které nemá, stále Vítu Rakušanovi nezapomněl. Není nic horšího, než když politik slíbí a následně nedodá. Ale co už, od počátku jsem věděl, že to nebude běh, ale maraton s průběžnými "checkpointy". Tak s chutí do práce. A Vítku, Jardo, Zdíšo - ne, není mi to líto :) Šalom. #politika #korupce #investigace

Fakta❗️kauz @AndrejBabis ukazují na vysoce koordinovanou operaci, která silně naznačuje skryté vazby tehdejšího premiéra na ruské struktury: •Geopolitický úkryt – Odjezd svědka @andrejbabisjr do Moskvy a na anektovaný Krym mimo dosah Interpolu zajistil, že byl pro českou policii v klíčové fázi kauzy Čapí hnízdo absolutně nedosažitelný. •Ruský „strážce“ z Agrofertu – Doprovod zajišťoval Petr Protopopov, ruský občan a zaměstnanec holdingu. Proč svěřil premiér bezpečí syna právě jemu? •Kremelské rodinné vazby – Jeho manželka, psychiatrička a Babišova vládní poradkyně Dita Protopopová, vystavila posudek bránící výslechu. Její otec navíc obdržel vyznamenání přímo od Vladimira Putina. •Ruská spojka v právu – Hlavní právník Agrofertu Alexej Bílek, který spravuje Babišovy fondy, má rozsáhlou minulost spojenou s ruskými penězi a oficiálním zastupováním zájmů Ruské federace v České republice. Tato precizní skládačka – od okupovaného Krymu po kremelské vazby lékařky a dvorního právníka – je pádným argumentem, že Andrej Babiš st. v kritické chvíli aktivoval vlivné ruské kanály, aby ochránil sám sebe, a představuje proto i vážné bezpečnostní riziko pro Českou republiku. #AndrejBabiš #Rusko #bezpečnost

Vibrace křídla a smrtící rozpad letadla. Záhadu za druhé světové války nevyřešili mechanici, ale nenápadná olomoucká rodačka pomocí matic. Ač ji @Caltech považoval za největší žijící matematičku, stálou profesuru jí odmítl dát. Vítejte u dalšího dílu mého seriálu o opomíjených ženách ve vědě. Pokud se vám líbí, sdílejte jej dál. Nejdříve ale update ke sbírce na 100 počítačů pro ukrajinské děti, o které jsem psal včera - za jediný den se podařilo získat přes polovinu cílové částky. Děkuji všem, koho zajímají detaily, mám na profilu i fotky a video z prohlídky. Prvních minimálně 50 tak pojede k sirotkům už příští týden (a když se ještě dnes hecnete, přispějete a nasdílíte ostatním, tak možná i všechny). Od octárny v Linci k Hilbertovým spisům Olga Tausskyová se narodila 30. srpna 1906 v židovské rodině v Olomouci. Rodina se brzy přesunula do Vídně a za první světové války do Lince, kde její otec řídil továrnu na ocet. Dceři zadával praktické úlohy: například spočítat, kolik vody je třeba přilít do směsi, aby kyselost odpovídala normě. Pro Olgu tak matematika nebyla jen laboratorní teorií z učebnice, ale živým experimentem. Gymnázium dokončovala v době, kdy její otec zemřel. Příbuzní si přáli, aby vystudovala chemii a převzala rodinný podnik. Tuto roli však nakonec zastala její starší sestra Ilona. Olga si prosadila svou vášeň a v roce 1925 nastoupila na Vídeňskou univerzitu (@univienna). V pouhých třiadvaceti letech tu obhájila doktorát pod vedením Philippa Furtwänglera. Zkoumala v něm, jak se v algebře chovají zobecněná celá čísla. Její výjimečný talent nezůstal utajen. Slavný matematik Richard Courant ji v roce 1931 povolal do Göttingenu, aby pomohla redigovat sebrané spisy legendy oboru Davida Hilberta. Jak později poznamenal matematik Gian-Carlo Rota, dostala za úkol najít a opravit v Hilbertových pracích chyby dřív, než toto slavné dílo vůbec vyjde. V Německu se potkala s další geniální matematičkou Emmy Noetherovou, politická situace se však rychle zhoršovala a Courant Olgu včas varoval, ať se do Německa už nevrací. Vrátila se do Vídně, kde se živila doučováním a skromným asistentstvím. Navštěvovala schůzky slavného Vídeňského kroužku a jejím blízkým přítelem se stal Kurt Gödel. Díky stipendiu a pomoci kolegů naštěsťí včas odešla do Anglie. Její matka a sestra stihly prchnout až v roce 1940. Olomoucká židovská obec, ze které Olga vzešla, válku nepřežila. Olgu tak z české paměti nevymazala plynová komora, nýbrž exil. Jak matematika zachraňovala křídla letadel Válka její vědeckou práci zcela proměnila. V letech 1943–1946 pracovala pro britskou Národní fyzikální laboratoř na výzkumu jevu zvaného flutter – nebezpečné nestability křídel. Proud vzduchu křídlo ohýbá, ohyb prudce mění aerodynamický vztlak a kmitání se dále zesiluje. Nad určitou rychlostí se vibrace vymknou kontrole a letadlo se ve vzduchu rozpadne. Rozluštit tento pohyb znamenalo vyřešit obří soustavy rovnic uspořádané do matic (obdélníkových tabulek čísel). Zjistit, zda křídlo kmit utlumí, vyžadovalo najít takzvaná „vlastní čísla“ těchto matic. V době ručních kalkulaček to byla nepředstavitelně úmorná práce. Olga Tausskyová ale sáhla po zapomenuté věty Semjona Geršgorina z roku 1931: místo zdlouhavého výpočtu přesných hodnot dokázala tato čísla matematicky „uzavřít“ do pomyslných kruhů. Pro záchranu letadla totiž nebylo nutné znát přesný výsledek. Stačilo dokázat, že všechny tyto kruhy leží v „bezpečné zóně“ (matematicky nalevo od nuly). Pokud tomu tak bylo, znamenalo to, že konstrukce kmit utlumí a letadlo vydrží. Sama později napsala, že teprve tehdy pochopila krásu diferenciálních rovnic a stala se „nositelkou pochodně“ teorie matic. Z oboru, který byl dříve považován jen za skladiště tabulek, vytvořila samostatnou a celosvětově uznávanou disciplínu. Čtrnáct let čekání na spravedlnost Po válce odešla s manželem, irským matematikem Johnem Toddem, do USA. Pracovala na prvních počítačových projektech, a to i s legendárním Johnem von Neumannem. V roce 1957 oba zamířili na prestižní @Caltech v Pasadeně. Manžel dostal plnou profesuru a plat 12 000 dolarů. Olga získala pouze pozici výzkumné pracovnice a plat 9 000 dolarů (v dnešním přepočtu kupní síly to znamená rozdíl více než 700 tisíc korun ročně). Vedení univerzity v oficiálním zápisu sice uznalo, že jde o nejvýznamnější žijící matematičku světa, ale stálé profesorské místo jí odmítlo přiznat. Přesto učila, vedla doktorandy a měla kancelář hned vedle svého muže. Definitivu na své pozici získala až po šesti letech jako „výjimečný případ“. Ve stejném roce (1963) ji deník Los Angeles Times vyhlásil Ženou roku. Řádnou profesorkou se stala až v roce 1971 – neuvěřitelných čtrnáct let po příchodu na @Caltech. Impulzem k tomu byla mediální pozornost kolem mladé anglistky Jenijoy La Belleové, ze které tisk nepřesně udělal „první ženu v akademickém sboru“. Dotčená Olga se vydala na rektorát a docílila toho, čím měla být už dávno: stala se oficiálně první ženou s plnou profesurou na Caltechu. Dědictví v každém výpočtu Během kariéry vychovala čtrnáct doktorandů. V roce 1964 mezi nimi byla i Lorraine Fosterová – vůbec první žena, která na Caltechu obhájila doktorát z matematiky. Olžin přístup ke studentům i kolegům přitom nejlépe shrnovala nenápadná cedulka, kterou měla trvale na stole: „Je pěkné být důležitý, ale důležitější je být milý.“ Získala prestižní Fordovu cenu od @amermathsoc i rakouský Čestný kříž za vědu a umění. Vídeňská univerzita jí udělila čestný doktorát, odhalila reliéf v arkádovém dvoře a její jméno dnes nesou mezinárodní ocenění i stipendia na Caltechu. Jen v její rodné Olomouci po ní dodnes nenese jméno ani jediná ulice. Olga Taussky-Toddová zemřela v roce 1995 ve věku 89 let. Když dnes software počítá stabilitu křídel dopravního letadla v turbulenci, stále řeší vlastní čísla velkých matic. Geršgorinovy kruhy jsou v učebnicích a teorie matic je vedle matematické analýzy základní řečí každého inženýra. Pochodeň, kterou nesla, hoří v každém výpočtu bezpečnosti letu – přestože jméno ženy, která naučila tabulky čísel mluvit o kmitání křídel, v učebnicích většinou chybí. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – nejvíce pomůže retweet (20× více než like) či alespoň komentář. Sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl a jestli jste tu poprvé, přečtěte si i ty minulé. Věděli jste, že olomoucká rodačka zachraňovala spojenecká letadla, byla označována za nejlepší matematičku světa, ale na plnou profesuru na Caltechu musela čekat 14 let? #ZenyVeVede #Matematika #Historia

Zachránil tisíce lidí před rakovinou, ale sám byl roztrhán litevskými kulkami na příkaz německých zločinců. Otec polské onkologie. Světově proslulý onkolog. Geniální lékař a vědec. Člověk, který předstihl svou dobu. Autor více než 85 vědeckých prací. Organizátor pomoci pro https://t.co/1gc5xjRbx3 #onkologie #zdraví #dědictví #LT #DE #PL

Matka, obžalovaná z pokusu o vraždu po konfliktu s otcem svých dětí, popisuje incident jako důsledek žárlivosti a jeho alkoholových excesů, zatímco otec vyjadřuje lítost nad svými činy a právní zástupkyně dětí požaduje odškodnění za traumatické zážitky z hádky. #násilí #rodina #alkohol

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

✊🏼 GRANDE ENCONTRO MULHERES COM SÂMIA 5000 Mulheres de todos os cantos e todas as lutas construirão no dia 23 um grande encontro de mulheres com Sâmia, em defesa da reeleição do nosso mandato e pela vida das mulheres. Já salva a data para estar comigo e muitas outras convidadas para conversar sobre as eleições, nossas lutas e a construção de um futuro melhor. 💜 📆 Dia 23/09, quarta-feira, 18h 📍 Casa Sincopada, R. Treze de Maio, 586, Bela Vista 📲 Inscreva-se: https://t.co/oTECPLf9YH #EncontroDeMulheres #Eleições2023 #EmpoderamentoFeminino

Ja’akov Zada Daniel, představitel Eliho Elmaliaha v seriálu Fauda, podává v páté řadě jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů. Pozoruhodný je i jeho vlastní životní příběh. Ve dvou letech přišel o matku. Otec nedokázal čtyři děti vychovávat sám, a tak Ja’akov ve třech letech spolu se třemi staršími sestrami našel nový domov v SOS dětské vesničce Neradim v Aradu. Ve třinácti letech ztratil i otce. V Neradimu vyrůstal až do dospělosti. Vychovatelka Lili rozpoznala jeho talent a v deseti letech ho přihlásila do dramatického kroužku. Důležitou oporou mu byl také učitel angličtiny David Dattner, někdejší pilot britského RAF, který se po přestěhování do Izraele věnoval znevýhodněným dětem. Ještě před hereckou kariérou sloužil v elitní protiteroristické mista‘arvim jednotce Duvdevan. Prostředí, které Fauda zachycuje, tak znal z vlastní zkušenosti. Armáda mu navíc dala pocit sounáležitosti: konečně se cítil jako jeden z ostatních, nikoli jako sirotek z dětského domova. Po vojně vystudoval herectví v Tel Avivu s podporou stipendijního programu IMPACT! organizace Friends of the IDF. Než se prosadil, vracel se do Aradu učit děti dramatickou výchovu. Neradim podporuje dodnes, pomáhá získávat prostředky na péči o děti a pravidelně se za nimi vrací. Ja’akov je mensch. #Fauda #herectví #inspirace