Search

Zelená neziskovka psala zákony? Nikdo nehnul ani brvou Máme tu nový skandál. Spolek "Společnost pro ochranu svobody projevu" (SOSP) měl ovlivňovat znění evropského nařízení DSA a podávat připomínky k jeho zapracování do české legislativy. Reakce? Všichni šílí, Seznam pro jistotu vypublikoval hned tři články střídající se na titulní straně, redaktoři pohoršeně zaplavují sítě příspěvky a vyzývají k odsouzení naprosto bezprecedentního vměšování se do státních záležitostí. https://t.co/KeX1IFoD6k Má to být nezákonný lobbing. Je třeba to vyšetřit, prověřit a případně i spolek sankcionovat, co si to vůbec dovoluje... Pak tu máme jiné "vykuky". Například neziskovku "Fakta o klimatu", oficiálně zapsanou jako Otevřená data o klimatu z,ú. Tahle neziskovka jeden zákon, respektive strategický vládní dokument přímo napsala (!!!). Jde o Politiku ochrany klimatu (POK) - z dokumentu vychází nastavení výzev Modernizačního fondu, vychází z ní vyhlášky a další poměrně podstatné věci, například ESG reporting firem. To je, když vám firma sebere služební auto a nařídí jezdit na kole, aby měla nižší emisní stopu, jinak nedostane úvěr. Smlouva 1 - https://t.co/Cjq7p5SOxW Smlouva 2 - https://t.co/f0Bn3nBLh7 Fakta o klimatu vede Ondráš Přibyla, bývalý předseda Strany Zelených. V listopadu roku 2023 si od neziskové organizace objednalo sepsání vládního strategického dokumentu přímo Ministerstvo životního prostředí, respektive jeho nejmocnější úředník, bývalý zaměstnanec Hnutí DUHA, Petr Holub. Stálo to přes 600 tisíc korun. Neziskovka dokument nejen, že sepsala, ale dokonce jej za resort obhajovala v takzvaném připomínkovém řízení s dalšími resorty. Bylo to součástí smlouvy a klimatičtí aktivisté měli v práci naprosto volnou ruku. To není vše. Fakta o klimatu opravdu nesnáší uhlí a fosilní energetiku. Když se projednával zákon LEX OZE III, vytvořila neziskovka studii "Konec uhlí v České republice". Výroční zpráva 2024 - https://t.co/VyeXl9sRgP Petr Hladík studii vzal a dokument s daty, kde se do ceny OZE nepromítají náklady na přenosovou soustavu, využil jako legislativní podklad k tomu, aby byly pozměňovací návrhy vyzývající k použití zdravého rozumu zamítnuty. Šlo o společný návrh ANO a ODS. Studie - https://t.co/jT4Uk2biOw Co k tomu říká Ondřáš Přibyla, když ve výroční zprávě neziskovky sám sobě klade dotaz, na co je nejvíc hrdý? "Na to, že naše práce měla přímý dopad na legislativu – konkrétně na zákon Lex OZE3. V tomhle případě naše analýza posloužila jako podklad pro argumentaci proti návrhům, které by v původní podobě mohly vést k dotování provozu uhelných elektráren. To nám vlastně trochu ukázalo, že jsme dozráli jako organizace." Co naplat, že jsou data ve studii zcela vyfabulovaná. Není v nich cena zdrojů vyvažujících výkon OZE a chybí investice do infrastruktury. To už je u OZE takový folklór. Neziskovou organizaci Fakta o klimatu platí (...dramatická pauza) Solární Asociace, Krsek Family Foundation. Wienerberger, European Climate Foundation, PPG Group, HW Group, ČSOB a také Státní fond životního prostředí. Kromě ČSOB a státního SFŽP jde ve všech (!!!!!) případech o firmy podnikající v sektoru OZE a čerpající miliardové dotace závislé na provozní podpoře zdrojů. Evropská unie pak Fakta o klimatu podporuje přesně proto, aby neziskovka prosazovala a podporovala její politiku. Zdroj financování, výroční zpráva, str. 24 - https://t.co/VyeXl9sRgP To už stojí za několik těch milionů, aby ty zákony Ondráš Přibyla sám napsal a zlé uhelné elektrárny odstavil vyfabulovanými daty. Vážený Sezname a další "nezávislí" redaktoři. Mám takový pocit, že spolek SOSP legislativu přímo nepíše, natož, aby mu stát za psaní strategických dokumentů platil. Natálie Vachatová je oficiální poradkyní stejně, jako byl poradcem na MPO lobbista Štěpán Chalupa z Komory OZE a na MŽP Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Poslední jmenovaný jaksi zvlčel a ministerstvo fakticky řídil. Pravděpodobně při tom porušil i množství zákonů, nejen těch o skrytém a neohlášeném lobbingu, jak uvádím v poslední reportáži. https://t.co/6UI3pUMrsH Až se budou v Seznamu divit, že je nepouští do Poslanecké sněmovny, až se budou redaktoři hájit "nezávislou a objektivní" žurnalistikou, stačí se podívat na tento příklad maximální nevyváženosti, politické angažovanosti a zcela nepokrytého přehlížení průšvihů těch, kterým redakce fandí na úkor těch, kteří jsou jejími ideologickými nepřáteli. Dnešní média totiž stále častěji přebírají role politruků, tedy ideových kontrolorů prosazování stranické linie v rámci veřejné debaty. Nezisková organizace ovlivňuje zákony? Brojí proti DSA, Chat Control, Agora EU, RRS a dalším nařízením Evropské komise? Ne, to je ideologicky špatně. Jiná nezisková organizace ovlivňuje zákony? Píše národní strategické dokumenty, fabrikuje studie ovlivňující energetickou bezpečnost? Aha, ona prosazuje bezemisní ekonomiku a je financovaná těmi správnými "klimaticky" přívětivými investory, navíc jí vedou naši oblíbení Zelení... To je, samozřejmě, ideologicky naprosto čisté. Jako lobbisté přitom nejsou zapsáni ani členové SOSP, ale ani členové neziskovky Fakta o klimatu. A takhle se, vážení, rodí autocenzura. Pak se všichni divíte, proč vám klesají prodeje či příjmy z inzerce a proč se propadá také index důvěry čtenářů. Ne, není to politickými útoky, můžete si za to sami. Šalom. Foto Přibyla: Fakta o klimatu Foto Vachatová: Facebook #neziskovky #legislativa #klima

Podle analýzy obchodních statistik a svědectví návštěvníků, Severní Korea zažila značný nárůst dovozu luxusních spotřebičů a volnočasových zařízení, což ukazuje na rozšíření zábavy a vlivu státního režimu na ekonomiku a osobní výdaje občanů navzdory mezinárodním sankcím. #SeverníKorea #ekonomika #luxusnízboží

Severní Korea, pod vedením Kim Čong-una, zažívá nečekanou vlnu konzumu a zábavy, což zahrnuje rozvoj luxusních obchodů, resortů a volnočasových aktivit, přičemž tato změna zpevňuje státní kontrolu nad ekonomikou a pomáhá změřit frustraci obyvatel vyplývající z nedostatku nákupních možností. #SeverníKorea #konzumníSpolečnost #volnýČas

⛽️Hulící diesely, emise a proč záleží na čase⛽️ Hulící diesely jsou na českých silnicích klasika, ale na tomto mi přijde nejvíc zajímavé, že před rokem byl na emisích a při emisní zkoušce dle dat ministerstva dopravy to auto akcelerovalo na neutrál z volnoběhu do omezovače 3,7 sekundy 🫠 Představte si, že sešlápnete v autě pedál plynu až na podlahu a ručička u stojícího auta poleze na konec otáčkoměru skoro 4 sekundy. Normálně je to třeba sekunda, sekunda a půl. Aby to trvalo tak dlouho při plném sešlápnutí plynového pedálu, muselo by být s autem něco hodně v nepořádku (což by zásadně komplikovalo možnost ho používat). Pravděpodobnější je, že emisní technik ten plyn jenom tak polechtal, aby proces přeběhu záměrně zpomalil. Důvod? Celá zkouška, kdy se měří kouřivost, spočívá v tom, že plným sešlápnutím plynu musí motor přeprat svou vlastní setrvačnost a krátkodobě se tím vytvoří pro motor větší zátěž, aniž by se s ním muselo jet. Proto je potřeba prudce a plně sešlápnout plynový pedál. Pokud ho sešlápnu jen tak jako, nevytvořím pro motor prakticky žádnou zátěž, a tudíž i hodně kouřivý motor (jako ten auta na fotce) vykáže kouřivost blízkou nule. Je to jeden z mnoha podvodů na emisích - takový ten nejjednodušší na provedení. Jinak zrovna u tohoto auta bych se vůbec nebránil tomu policií zabavovat a rovnou slisovat do kostičky na náklady majitele. To není náhoda, že mu to hulí, ani čestvá závada, které si ještě nevšiml. Na tyhle lidi pohlížím asi stejně jako na lidi, co se klidně vyserou na ulici. Ostatně tyhle dvě skupiny se nejspíš dost prolínají 🤷 #diesely #emise #ceskasilnice

Sněmovna reprezentantů USA schválila zákon umožňující prezidentovi uvalit až 100procentní cla na pět největších odběratelů ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie, a zahrnující sankce proti významným ruským představitelům a institucím, přičemž návrh čelil kritice za přílišnou volnost v uvalování sankcí na jiné země. #sankce #Rusko #Trump

💬| „Andrej Babiš si vytrénoval své podřízené tak, že vůbec nepoužívají mozek a jedou na čistý volnoběh. A on jim přes SMS jako v Agrofertu říká, co mají dělat. Takže je pak agresivní vůči komukoliv, kdo mu odporuje nebo kdo mu poví, že lže,” říká v nové epizodě Stojedničky komentátor Petros Michopulos. Rozhovor sledujte ZDE 👉 https://t.co/JUs6PwBBYB #Babiš #politika #Agrofert

Ten jeden den nijak neovlivní, co se děti naučí. Formální přechodový den namísto zrychlení z nuly na sto pomáhá dětem strukturovat čas a přepnout se do nového režimu. Učitelé nemají volno, už druhý týden připravují výuku. Proč mají lidi o tolik radši ideologii než děti? #vzdělání #učitelé #děti

Zpráva od kamarádky, která nám pomohla dostat auta na Ukrajinu……… Pocity po 28. – 29.8. 2026 Jsem doma, konečně jsem se vyspala a vracím se do své denní rutiny, ale…. Nemůžu přestat myslet na to, že jsem tam byla, na to, že jsem poznala několik lidí, jejich tváře, jejich hlas, slyšela jsem jejich velkou vděčnost na vlastní uši, objala jsem je, zasmála jsem se s nimi….a oni se také vrací do své denní rutiny, která je na frontě, v opravdové válce. Opravdová válka, která se již pátým rokem odehrává kousek od nás – ten kousek od nás jsem si vyzkoušela na vlastní kůži, za volantem. Jasně, podle map člověk ví, že je to blízko, ale je to tak blízko, že jsem si ráno sedla za volant dodávky (Renault Master, červená barva) a večer jsem byla na hranicích Ukrajiny. Za volantem dodávky jsem byla poprvé v životě a sama, bez střídání, až díky tomu jsem si skutečně uvědomila, že je to opravdu děsivě blízko. Těch několik lidí, vojáků, které jsem poznala už pro mě navždy budou mít tváře a hlasy, nezapomenu na jejich vděk ani na jejich objetí. Poznala jsem je jen letmo, v noci, někde kousek za hranicemi, ale i tak se ve mně míchá pocit obrovského smutku a frustrace s nepopsatelným pocitem pýchy, že jsem malým zrnkem pomoci, že jsem to dokázala, pro ně. Mě to sebralo doslova jen pár hodin života, nevyspání a trochu nervů, ale jim to snad pomůže v boji na život a na smrt. Nemůžu na ty hrdiny přestat myslet, nechci, aby mi jednou Mac napsal, že se někomu z nich něco stalo. Můj smutek je o to větší, že ta pravděpodobnost je veliká, je to kurva válka, opravdová válka, kterou nikdo z nich nechtěl a stejně tam musí, musí bojovat, musí riskovat své životy, musí denně snášet bezcitné, krvavé útoky! Teď sedím doma a říkám si, že jsem blázen….byla jsem v Ukrajině jen chvíli, byla jsem v Ukrajině jen kousíček od hranic, neviděla jsem válku, neslyšela jsem výbuchy, ale stejně to ve mně zanechalo velice silné pocity a dnes již mohu říci, že chápu Maca, že nemůže přestat pomáhat, nemůže tam své kamarády nechat na pospas. Zastavil svůj život, aby pomohl těm, co to nyní opravdu potřebují. Umím si představit, že většina lidí mu nerozumí, většina lidí nechápe jeho tempo a zajisté mu hodně lidí (včetně mě) radí, aby si odpočinul, dal si volno….dnes už chápu, že cítí, že to nejde, že nesmí polevit. Jen se nechci jednou dozvědět, že ho dohnalo vyčerpání…. Z této krátké cesty, na které se vlastně vůbec nic nestalo, si odnáším malou jizvu na srdci a nenápadný šrám na duši a jsem za to opravdu vděčná, protože vím, že mě to posune k tomu, abych byla zase o něco lepším člověkem. Děkuji, Macu! #Ukrajina #Válka #Pomoc

Maminka Alenky, péče o dceru ve vigilním kóma 24/7, nepočítám už kolik let. Není snad nikdo, kdo by Sagiho tak moc potřeboval.💚 Minulý týden byl Sagi za Alenkou doma, dnes maminka přijela za námi. Sagi měl možnost odejít, byl zcela na volno. Dal vše ❤️ #asistencnijednoroz https://t.co/HsEFpwfinq #péče #vigilníKóma #rodina

Rok služby 🇺🇦 je za mnou. Jsem (prozatím) živý a dokonce i celý. Uteklo to rychle jako voda, přestože některé dny i hodiny se táhly věčnost. Přiznám se, že skoro každý den jsem přemýšlel o tom, že skončím, ale zatnul jsem zuby a vytrval. Nelituju toho, ale jak dlouho ty zuby ještě vydržím zatínat, nevím. Hodně vojáků válka mrzačí nejen tělesně, ale i duševně. Já ale mám pocit, že mi dává větší psychickou sílu. Cítím se odolnější, víc vyrovnaný a klidný. Stal se ze mě větší fatalista. Nikdy jsem si nedělal iluze o válce, armádě ani lidské společnosti. V tomhle směru se ze mě stal ještě větší skeptik. Dost mě irituje absence soukromého života. Volna mám dost, ale je to takové to volno v pohotovosti, kdy si nemůžete nic naplánovat, a váš mozek stále jede v pracovním režimu. Dovedu si představit, jak těžce to nesou vojáci, co slouží od 22. roku, zvláště ti mladí, pro které je těch skoro pět let podstatná část jejich života. Od služby jsem čekal, že víc porozumím válce, jejím principům, tomu, co se tu odehrává. Bylo to chybné očekávání. Stále většině věcí nerozumím. Úplně nejvíc mě točí nefunkční armádní byrokracie a plané sliby systému. Naplnila se má věčná touha po poznávání nových věcí, po dobrodružství, akčním životě. V tomhle prožívám asi nejnaplněnější období, a to jsem v životě už dělal dost divokých skopičin. Velmi pozitivní je pocit, že dělám něco opravdu užitečného a že se, byť jen ve zcela nepatrném měřítku, podílím na něčem, co tvoří dějiny. Děkuji všem, kteří na mě myslí, podporují mě, píší mi a modlí se za mě. Vážím si toho. #Válka #Armáda #Odolnost

Nový výchovný trend FAFO (Fuck Around and Find Out), který propaguje učení prostřednictvím prožitých následků, získává popularitu na internetu, avšak psychologové varují, že může dojít k přehnanému opuštění dětí v krizových situacích a že rovnováha mezi volností a zdravým vedením je klíčová pro jejich emoční vývoj. #FAFO #výchova #děti

Dnes si povíme o jednom z nejzajímavějších míst pro digitální nomády – o neobjeveném klenotu, který v podstatě není zmíněn v žádných žebříčcích nebo fórech pro digitální nomády, ale podle mého skromného názoru jde o absolutní banger, zvlášť pro Středoevropany a speciálně pro muže (ale i ženám se tam bude líbit). Jde samozřejmě o můj milovaný Užhorod, kde jsem v minulé dekádě prožil pět let života. Dodnes tam jednou dvakrát ročně jezdím a zažil jsem osobně neuvěřitelnou proměnu z polorozbitého města s hororovými silnicemi a smečkami pouličních psů na velmi důstojnou středoevropskou metropoli. Takže si bez falešné skromnosti troufám tvrdit, že mám o městě expertní znalosti, o které se rád podělím :) Na úvod se sluší zmínit, že na Ukrajině probíhá válka, ale samotné boje jsou od Užhorodu dál než Praha (!). Rakety do samotného Užhorodu za celou dobu války přiletěly pouze jednou – jedna trefila transformátor za městem, druhá sklad munice v průmyslové zóně. Navíc se to stalo pár dní po nástupu Pétera Magyara k moci, takže ten útok byl tak trochu i ruský vzkaz Maďarům - "ať moc nezlobí nebo bude zle". Zakarpatí, potažmo Užhorod (maď. Ungvár), vnímají Maďaři historicky jako svou sféru vlivu. Odhaduje se, že 20 % obyvatel Zakarpatí má druhý, maďarský pas, a některé obce jsou plně maďarské (především zemědělské vesnice na jihu u maďarských hranic). Rusové tento maďarský pocit respektují, a protože Maďaři byli a nejspíš stále jsou ze zemí EU k Rusku nejvstřícnější, na Zakarpatí až na pár výjimek neútočí. Nebezpečí pro cizince je proto absolutně minimální, případná rizika si ale samozřejmě musí každý soudruh/soudružka uvědomit sám. V Užhorodu maká elektřina, jsou pohonné hmoty, a kromě občasných sirénových výstrah nelze fakt, že v zemi probíhá válka, vůbec postřehnout. Z etického hlediska rozhodně není nic špatného na tom, že tam nomád nebo turista pojede – hlavně přiveze peníze místnímu byznysu. Nesetkal jsem se ze strany místních s jakoukoli antipatií, a to jsem tam byl od začátku války zhruba desetkrát, v souhrnu přes tři měsíce. Čím je Užhorod pro digitální nomády atraktivní? 1. Nízké ceny bydlení, gastra a kávy Nájemné za zařízený byt 1+1 v novostavbě začíná zhruba na 500 $ měsíčně + služby (od cca 100 $), byt v původním stavu někde v paneláku nebo staré chrušcovce lze sehnat za $250-400 + služby. Ceny uvádím v dolarech, protože je tamním zvykem fixovat nájemné v zahraniční valutě kvůli volatilitě hřivny. Ve městě jsou bez přehánění vyšší desítky kaváren, z toho 10–15 s výběrovou kávou a řemeslnou přípravou včetně různých V60, batchů, cold brew,… V kavárnách se dá samozřejmě pracovat na počítadle. Espresso z kvalitních zrn v dobré kavárně začíná na cca 25 korunách, ve večerkách Zina stojí espresso z velké italské mašiny 12 kaček – otevřeno 24/7/365, po městě desítky poboček, ale směs arabika+robusta, sám beru jen v nouzi (např. brzy ráno při výjedu na výlet) Stejně tak je ve městě velké množství opravdu kvalitních restaurací (ukrajinské, italské, asijské, gruzínské, burgery, maďarské, uzbecké…) se zhruba polovičními cenami v porovnání s ČR. V Užhorodu je také celá řada levných jídelen, resp. poledních menu, kde se člověk slušně naobědvá řekněme od 60 Kč; v restauraci Driva stojí slušné polední menu (polévka, hlavní jídlo, nealko nápoj) 85 Kč. Na ukrajinské gastronomii je zajímavé, že tam prakticky neexistují polomonopolní gastrododavatelé surovin pro restaurace a jídelny jako u nás (Bidfood, Makro a pár dalších), kteří hodně cpou své polotovary a kuchaři to kvitují, protože to šetří čas. Na Ukrajině se téměř vše dělá z primárních surovin – když si objednáte bramboráky, tak fakt někdo v kuchyni nakrouhá brambory a udělá je od nuly. Stejně tak si každý podnik "lepí pelměně". Zkrátka domácí vaření. Je to dost znát na chuti. 2. Velmi kvalitní potraviny (na trzích) Poměrně zajímavé je, že ceny drogerie a potravin jsou stejné, v některých případech i lehce vyšší než v ČR, ale zároveň je v Užhorodu několik old-school trhů, kde se dají kupovat domácí potraviny (často sezónní přebytky individuálních pěstitelů a chovatelů), tzn. v super bio kvalitě za velmi rozumné ceny (v porovnání s EU). Lze koupit domácí zeleninu, ovoce, mléčné produkty (smetana, že v ní lžíce stojí), mléko, sýry, brynzu, vejce, drůbeží maso i domácí víno (ve smyslu nápoje, za mě chuťově nic moc). Velmi levně jsem v porovnání s EU kupoval kozí mléko a čerstvé kozí sýry v super kvalitě, navíc bez toho klasického kozího duncu. V Užhorodu je také mnoho pekáren, od normálních po nóbl, velké množství různých chlebů s akcentem na tmavé a žitné, ceny opět o dost nižší než v ČR. Řemeslnej chleba vysoké kvality do padesáti českých vočí. 3. Široké možnosti volnočasového vyžití Užhorod je krajské město, takže je tam plno sportovních zařízení – dá se chodit do bazénu (soukromý, trochu dražší než městské bazény v ČR), jsou tam dobře vybavené posilovny (t. č. plné jedničkových koc, čávové nejsou, o tom dále), několik tenisových areálů, krytý padel, squash, sauny/báni, stolní tenis, fotbal… Mimo to dobrá péče o tělo pro muže i ženy (ceny neznám, kadeřník mě stojí už jako v ČR), velmi kvalitní masáže za polovinu toho co v ČR, velké množství kvalitních stomatologů (takže je možné nechat si dát do pořádku chrup za zlomek cen v ČR/EU) a vůbec dobrá soukromá zdravotní péče – nedávno tam byl na nějakém zákroku Jean-Claude Van Damme, hovoří se o hemeroidech :-) Samozřejmě je tam i plno kulturních akci, ale to je většinou omezené na znalost ukrajinštiny. 4. Dobré jméno a zvuk Čechů/ČR Češi mají v Užhorodu stále velmi dobré renomé, jednak historicky, jednak díky pomoci během války (letos mi a českému národu pan fízl během silniční kontroly poděkoval za podporu Ukrajiny proti agresorovi!). V podstatě se dá říct, že s českým pasem se ve společenském žebříčku posunete o příčku nahoru. Je ale dobré vědět, že čeští muži mají z pohledu datingu docela blbou pověst jako kolenovrti (i když by to mohlo některé zle smýšlející lidi napadnout, tak já jsem se na tomto stereotypu svých chováním nepodílel :), Ukrajinci jsou minimálně v prvotní fázi randění daleko velkorysejší než čeští muži, často ale i v manželství - je poměrně běžné, že pokud to jen trochu jde, zůstavá žena s křiklounem doma do nástupu na základku ... 5. Informační odstavec pro čáva Užhorod je samozřejmě město plné krásných dívek a žen. Je to dáno genetikou, domácím vařením, pohybem (holky choděj pěšky) a v neposlední řadě tím, že fyzická krása je často jediný kapitál, resp. šance na dobrý život, kterou reálně mají. Bez peněz, kontaktů nebo silného rodinného zázemí je pro mladé lidi (muže i ženy) velmi těžké prosadit se přímo v Užhorodu stylem selfmade a nejde to moc zlomit ani dobrým vzděláním, pokud nejde o IT a remote jobík pro EU/US firmu za juráše/dolcky. Takže holky se o sebe dost starají, cíleně limitují kalorický příjem, investují do péče o tělo atd. Mně osobně vadilo, že jak jsou hezké, tak nejsou úplně nejchytřejší, a navíc ty nehezké maloměstské manýry. K tomu ty jejich zakarpatské tradice, vysoká religiozita, po prvním sexu se začaly ptát na svatbu (to bohužel není nadsázka) a další istá kulturná špecifika. V tomto ohledu se situace výrazně zlepšila, protože po začátku války se do Užhorodu přestěhovaly dívky a ženy z větších ukrajinských měst včetně Kyjeva, a to je už jiná písnička – vzdělané, zajímavé, zcestovalé a jazykově vybavené, ničím se nelišící třeba od svých českých kolegyň. Navíc je nyní v Užhorodu na dating marketu pro ukrajinské kolegyně velmi zapeklitá situace, bo nejsou čávové 25+, protože od pětadvaceti začíná odvodový věk – kořeni se buď schovávají doma, nebo už bojují, nebo jsou za hranicí. Není koho datovat. Takže můžete pomoci rozšiřovat středoevropský genofond :-)) Sluší se dodat, že pro většinu užhorodských žen zahraniční čávo rozhodně není snový partner, většina preferuje hezkého, lovatého Ukrajince – jenže těch s krupicou, na nějaké úrovni a hlavně nezadaných … je málo. 6. Ukrajinština vs. angličtina Trochu trabl pro lidi pod 45, tzn. skoro všechny nomády, je v Užhorodu jazyk. Mluví se ukrajinsky (a rusky) a používají cyrilici (ukrajinskou azbuku). Při kratším i delším pobytu je důležité se ukrajinskou azbuku naučit, protože to každému instantně otevře nový svět – díky tomu, že jde o slovanský jazyk, se dá čtením mnohému hned porozumět, třeba menu v hospodách/kavárnách. Základy se člověk naučí za pár dní, u rychlejšího čtení celých vět chvíli trvá, než se to dostane do hlavy. Já sám bych se v případě nomádského pobytu v Užhorodu hned začal učit ukrajinsky se soukromou učitelkou (cca 2 hodiny denně). Tímto tempem + nějaká domácí příprava + poslech rádia/TV/podcastů + ideálně slovník s dlouhými vlasy se dá dostat na úroveň B2 v mluvení a poslechu za 3–6 měsíců, podle intenzity a řekněme talentu. Vzhledem k geopolitické situaci je ten jazyk pro Čechy poměrně atraktivní, třeba i kvůli potenciálnímu budoucímu byznysu při obnově Ukrajiny atd. A hlavně Čech/Češka s plynulou znalosti ukrajinštiny (aspoň té mluvené) si bude místní vodit jak Kirschner Hurvínka! Když jsem do Užhorodu přijel v roce 2013 poprvé a od roku 2015 tam začal žít, byla znalost angličtiny mezi místními katastrofální, anglicky umělo v podstatě pár vzdělanějších lidí. Dnes je to už lepší, ale plnohodnotný život tam pouze s angličtinou možný není. Na druhou stranu plno místních rozumí a někdy dokonce mluví česky/slovensky, takže pro Čecha/Čobolka není velký problém se tam na základní úrovni domluvit – spíš bude někdy problém porozumět místním. To je asi vše, co mě takhle z hlavy napadá. Pokud máte dotazy, ptejte se. Každopádně pokud nomádíte, doporučuju vyzkoušet, budete na 100 % spoko. #DigitálníNomádi #Užhorod #StředníEvropa

V Rakousku se vyvíjí Safe Sport Kodex proti násilí ve sportu, který by měl být dokončen ještě letos, přičemž 61 % mladých dospělých uvádí zkušenosti s psychickým násilím a 68 % ve volnočasovém sportu se setkalo s mezičlenským násilím, zatímco v soutěžním prostředí to bylo 86 %. #SafeSport #GewaltImSport #Sportpolitik

Článek poskytuje přehled o různých situacích, kdy mají zaměstnanci nárok na placené volno podle zákoníku práce, včetně dovolené, nemocí, rodinných událostí a dalších osobních či veřejných překážek, a zároveň popisuje, jak a kdy o tato volna žádat. #placenévolno #zákoníkpráce #práva zaměstnanců