Search

The account author Destination: FOOTBALL stated that he hardly watched football itself, but he described cheering as a great experience. According to him, it united people across the country and added dynamism to the event. He deemed support for the national team meaningful and urged others to give it a chance. https://t.co/cX7n8n1F7k #fotbal #sport #nároďák (translated)

Dee | ApexHeritage criticized part of Tesla owners for defending the brand as a religious belief and explaining to those who complained about the car's handling that the problem was with them. He also questioned the enthusiasm for features that, according to him, other car manufacturers had offered earlier. He cited Mercedes' Distronic system as an example, which he claimed had been available as far back as 1998, and mentioned automatic high beams, lane-keeping assistance, and parking assistants. He admitted that Tesla had its merits, but he was bothered by the fact that some customers defended its shortcomings to others after buying the car. #Tesla #ElonMusk #automobilismus (translated)

Čerstvý zážitek ze včerejška. Paní si rezervuje pokoj pro 2 osoby na noc 25./26.9. Má zájem i o parking, tak vysvětlíme, jak se dostat na jedno z našich parkovišť. Ostatní hosté se průběžně ubytovávají a já odmítám další poptávky po ubytování v domnění, že budeme mít plno. Jenže ejhle ... čekáme a nic, tak tedy večer volám a odpověď "my jsme nakonec jeli domů". Když jsem řekl, že by bylo fajn to hotelu oznámit, tak mi bylo odpovězeno "no to je jedno". Že mně to tak jedno není, už jsem paní sdělit do telefonu nestihl neb položila telefon. Lidi prosím, přemýšlejte. Pro hotel je tohle škoda o to víc, když kvůli tomuto odmítne někoho, kdo by to ubytování nakonec opravdu využil. Nám se nakonec podařilo na poslední chvíli pokoj obsadit. #hotel #zážitky #rezervace

Wilber, Czech Capital of the USA. Neuvěřitelný zážitek v srdci Ameriky, kde se česká tradice drží ještě déle, než vůbec vzniklo Československo. Novináři přijeli dřív než zbytek delegace a byli přivítáni s nadšením. S ještě větším nadšením pak přivítali prezidenta Petra Pavla. Podle paní Sheryl Kastanek z místní komunity je prvním českým prezidentem, který kdy do Wilberu přijel. Počasí nám příliš nepřálo, ale česká delegace v čele s hlavou státu prošla městečko, kde jsou nápisy v češtině na každém kroku – u obchodů, barů nebo třeba místního Sokola. @Aktualnecz #Wilber #českátradice #CzechRepublic

Návštěva památníku v Treblince, místě systémového vyvražďování Židů během holocaustu, přináší silný zážitek pro ty, kteří se sem vydávají, a to především díky jeho smutné historii a symbolice, která je znázorněna kamenným polem představujícím hřbitov. #Treblinka #Holocaust #Historie

Když jsem žila měsíc v Anglii, tak mě každý den obtěžoval jakýsi nýmand, který mě má dle některých kulturně obohatit. Zážitek to byl zcela obohacující. Dovedl mě k osvícenému názoru, že takovou pakáž bych tu nechtěla ani za kus špeku, a to mi špek na chlebu fakt chutná. #Zážitky #Anglie #Kultura

Bývalý český ministr zahraničí Jan Lipavský se v článku podělil o zážitek z vlaku, který v důsledku hrozby ruského útoku opustil Kyjev dříve, a přiznal, že jeho vtipný příspěvek na sociálních sítích byl publikován až po bezpečném překročení hranice do Polska, zatímco jiný vlak s evropskými politiky byl zasažen ruským dronem. #Ukrajina #dron #válkanaukrajině

Chtěl jsem si nechat určitý odstup od včerejšího zápasu, který byl plný pozitivních a negativních emocí, abych neměl svůj názor tolik zkreslený. Nyní, po nějakých 18 hodinách, již mohu s klidným srdcem říci, že byť se smutně prohrálo, baví mě takovéto zápasy mnohem více, než kdyby se nudným fotbalem (jako např. loni s Athleticem Bilbao) došlo k bodům. Fotbal je pro mě totiž právě o těch bezprostředních emocích. Výsledky jsou sekundární a často podružné. Díky Slavie za včerejší zážitek #fotbal #emoce #slavia

V medialnim prostoru se vcera objevily fotky ze slavistickeho VIP prostoru (zamerne je sem nedavam, ne kazdy na fotce chce byt verejne videt, rekl bych), kde jsou videt lide, kteri tam sedi. Nasledne jsem dostal x zprav o tom, ze tam sedim s moji Terezou a se slavistickou salou a proc jako hradecak fandim Slavii. Tak jen na vysvetleni. Ano, vcera jsem byl pozvan na Slavii, jak hraje s RC Lens. A ano, fandil jsem vcera Slavii opravdu hodne. Protoze si myslim, ze jsem nefandil jen Slavii, ale i celemu ceskemu fotbalu. Uspech Slavie v Champions League je uspechem i pro cesky fotbal. Vcera jsem videl nadherny fotbal a byl jsem na Slavii a vlastne na Cechy hrdy. V jedenacti byli proste mnohem lepsi nez Lens. Pak sli do deseti. To se ve fotbale stava. A i v deseti byli podle me porad lepsi, i kdyz uz samozrejme ne tak vyrazne. Mancaft, ktery jde do deseti a oslabení zahaji nadhernym golem, je proste silny mancaft. Drzeli se, bojovali a porad hrali skvely fotbal. Asi je ale pravda, ze kdyz hrajete v deseti, zvysuje se riziko individualnich chyb. A to se vcera stalo. Slavia hrala skvele a nedopadlo to vitezstvim. Jeste si pamatuju, jak horke to pro me bylo, kdyz jsme vypadli s Panathinaikosem u nas doma po penalte ve 120 minute o postup do ligove faze Konferencni ligy. Je to sport. Nekdy je horky. Slavia za me vcera super. Byl jsem na ni hrdy a strasne me vysledek mrzel kvuli hracum i fanouskum Slavie, kteri byli taky vyborni a vytvorili nadhernou atmosferu. Slavia se ukazala jako skvely tym - silny, rychly, tvrdy. Vyborny. A jsem si jisty, ze vcerejsi smula bude pro Slavii presne ve stylu „co te nezabije, to te posili“. A ze si Slavie to vitezstvi urve priste. Pro sebe, pro sve fanousky i pro cesky fotbal. A tomu jsem vcera fandil. A jeste jedna vec. Jsem Hradecak a Hradec je pro me vzdycky na prvnim miste. To ale neznamena, ze kdyz hraje jiny cesky klub dulezity zapas v Evrope, nemuzu mu fandit. Naopak, ceskemu fotbalu by podle me sluselo vic propojeni a min zakopu. Kdyz hraje Hradec proti Slavii, je to samozrejme jina pisnicka. :) Minula sezona ukazala, ze Hradec patri na predni pricky ligy a od evropskych poharu nas delil opravdu jen kousek. Chceme v Hradci budovat klub, ktery bude zajimavy pro fanousky, hrace i velke partnery z cele republiky. A k tomu podle me patri i otevrenost, ambice a respekt k celemu ceskemu fotbalu. Slavisti, byli jste skveli. A diky za pozvani a za zazitek. #fotbal #Slavia #českýfotbal

V článku hasič James Manahan vzpomíná na svůj zážitek z 11. září 2001, kdy jako velitel jednotek zasahoval u tragédie v New Yorku, a popisuje kombinaci devastujících pachů, zdraví ohrožujících následků a psychických problémů, které postihly mnoho lidí, včetně jeho samotného, po tomto tragickém dni. #September11 #NewYork #Hasiči

Něco k tomu vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Přijde mi, že část našich liberálních spoluobčanů vůbec nechápe podstatu problému. Vítězství AfD je důsledkem frustrace a zoufalosti německých voličů ze stavu, do jakého se Německo dostalo (a nejenom Německo, ale většina západní a jižní Evropy), nejde o to, že by to byla dobrá politická strana, není to dobrá politická strana, ale bohužel jediná, která ty problémy pojmenovává a slibuje zčásti nerealistická řešení. Pro Čecha, který nikdy nežil mimo ČR, je to nepochopitelná/nepřenosná zkušenost (takže se to týká naprosté většiny našich spoluobčanů včetně těch liberálních). V ČR žijeme v podstatě ve velmi homogenní společnosti, naši imigranti jsou z většiny Slované ze sousedních zemí (UKR, SK, PL), mají stejnou barvu kůže (má to výhodu, že nikoho na první pohled netriggerují), kulturu, jazyk, náboženství, hodnoty, návyky, rozdíly oproti nám minimální. K tomu ještě Vietnamci, kteří vypadají jinak a jsou z úplně jiného kulturního prostředí, ale jejich migrace je čistě ekonomická, mimořádně pracovití, zátěž pro sociální systém minimální, neagresivní, nechtějí problémy, v rámci férovosti trochu kriminalita v drogové oblasti, ale stejně to jde většinou na export, takže pro ČR win :)) U nás na Teplákovsku máme několik tisíc (!) migrantů z Mongolska a s těmi už jsou trochu trable, nenazval bych to žádanou migrací. Nechtějí se moc asimilovat, neumí a neučí se česky, jsou takoví agresivnější (válečníci), hluční, naštěstí se mydlej jen mezi sebou, jejich děti-kluci mají problém respektovat obecně ženy, i učitelky ve škole, atd. Nic moc, ale není to vyloženě společenská tragédie. Teď k pointě. Německo už nelze nazvat homogenním prostředím a Němci toho mají plné zuby. Trávil jsem v roce 2019 celé léto v Kalifornii (Hermosa Beach), hodný kamarád mi půjčil bejvák v první lajně u moře v nóbl čtvrti pro jedničkáře, takové Beverly Hills u moře, životní zážitek, doteď jsem mu za tu možnost a laskavost vděčný. V té čtvrti žilo 99,1 % bělochů a 0,9 % černochů (většinou lidé jako třeba hráči LA Lakers a podobně, je to velmi drahá oblast). Na Hermose je neuvěřitelně pozitivní vibe, velmi slušní a ohleduplní lidé, auta pouštějí chodce, všude čisto, klid, nikdo neflexí, nedělá bordel, minimum bezďáků (pokud se nějaký objeví, tak ho prý policajti odvezou do jiného města, haha), fantastické počasí, fakt jedno z nejlepších míst pro život na světě, ale také velmi, velmi drahé, násobně dražší než třeba Marbella. Oproti Marbelle ale velmi vysoká bezpečnost a minimum kriminality. V té době, když jsem tam byl, tak byla Hermosa v podstatě nad mé tehdejší poměry, dodělával jsem nákladnou rekonstrukci bytového domu, neměl jsem moc volných peněz, tak jsem šetřil. Mimo jiné jsem chodil skoro denně na jídlo do fastfoodu El Pollo Loco, což je hrozně dobrý řetězec na latinos grilovaná kuřata + fazole + zelenina, zdravé, chutné, levné. Bylo to asi hodinu pěšky od domu, kde jsem žil, doslova na rozhraní luxusní části městečka Manhattan Beach a ghetto části (rozdělovala to legendární Pacific Coast Highway). Do El Pollo Loco chodili především ghetto lidi. Jak jsem tam chodil často, tak jsem si všimnul, že zhruba při každé mojí 2. až 3. návštěvě proběhl v restauraci nějaký konflikt, někdy pouze verbální, někdy i fyzický. Hosté se buď velmi hlasitě hádali, nebo se dokonce prali mezi sebou nebo i s personálem restaurace. Vždy konflikt vyvolali černoši. Bejt holka nebo útlocitnej, přestanu tam chodit. Pro mě to byl šok, s takovým jednáním se v ČR vůbec nesetkávám, a ještě větší šok byl, jak často se to tam dělo. Plus kontrast s tím, jak to fungovalo a jak se chovali lidé ve čtvrti, ve které jsem žil, doslova pár kilometrů od restaurace. Ale zpět do Evropy. Léto teď trávím v Lotyšsku. Spíš chudší země EU, velmi homogenní obyvatelstvo, vysoká bezpečnost/nízká násilná i obecná kriminalita. Lidé vychovaní, k tomu introvertní, velmi čistotní (nikde není bordel), ohleduplní, radost v takovém prostředí žít. K tomu nemusím vůbec přemýšlet o osobní bezpečnosti nebo o tom, jestli mi někdo vykrade auto. Nepochybuju, že v takovém prostředí chce každý z nás žít. A právě o tohle Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Španělsko a Itálie přicházejí. Ty země se stávají nebezpečnými, násilná kriminalita roste, k tomu drancování sociálního státu. Stojí za tím prokazatelně (viz statistiky) migranti z Afriky a Blízkého východu. Jiná kultura, jiné návyky, jiné hodnoty, jiné náboženství, pro Evropu nežádoucí, čistě negativní hodnota, ekonomická zátěž. Klidně tomu říkejte rasismus nebo xenofobie, Němcům prostě dochází trpělivost a já se jim nedivím. #AfD #migrace #společnost

Pro srovnání osobní zážitek - V roce 2024, kdy byl tehdejší ministr zahraničí @JanLipavsky ještě členem @PiratskaStrana, než nás po Fialově podrazu zradil, a já byl předsedou místní buňky na Praze 11, jsme jej pozvali na naší veřejnou schůzi, kterou děláme každý měsíc (a jste všichni srdečně zváni), jako obvykle v restauraci u Pommerů. Samozřejmě po domluvě, chvíli před jeho příchodem přišla do restaurace ochranka, decentně, profesionálně, slušně a rychle prověřila, že nikde nejsou žádné výbušniny a nikdo ze štamgastů se nezdá ozbrojen, načež přijel Honza a sedl si k nám. Ochranka seděla celou dobu nedaleko tak, aby měla přehled a cucala minerálku. Dnešní ministr, místopředseda a největší vocas a ostuda Babišovy vlády, bezprecedentním způsobem poruší všechny bezpečnostní protokoly, sdílí chráněné informace, vystavuje obřímu riziku nejen svou osobu, ale především instituci a stát, který zastupuje. Jen proto, že chce získat nějaké píár bodíky. Tohle už dávno není jen o jeho osobnosti, stejně jako ten druhý jejich kokot už dávno nepáchá jen klukoviny. Tohle je zodpovědnost premiéra, on jej jmenoval a on jediný jej může odvolat, padá to zcela na jeho hlavu. Vyzývám @ZdenekHrib / @PiratIvanBartos / @PiratskaStrana aby oficiálně žádali odvolání obou motokokotů ze všech oficiálních i neoficiálních funkcích (pakliže by to znamenalo odchod motokokotů an-bloc z vlády, pak zvážit opoziční dohodu s koalicí o neodvolání) Zároveň tímto podávám TO pro 1. Porušení povinností chráněné osoby 2. Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 330 TZ) 3. Ohrožení utajovaných informací resp. Ohrožení utajované informace z nedbalosti (§ 180 TZ) 4. Obecné ohrožení z nedbalosti (§ 273 TZ) 5. Zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 TZ) – spíše okrajově #politika #bezpečnost #vláda

Dnes jsem se rozhodla vylézt na horu Maja e Marulës 2140 mnm. V itineráři byla tahle trasa jako rezerva s tím, že autor ji nemá projitou, ale prej by měla bejt easy. Jako easy byla, pokud teda považujete za easy výstup prakticky kolmo vzhůru a máte morál na to prakticky kolmo dolů i sestoupit. Podle Albánců je totiž zřejmě chůze po horách šikmo vzhůru sem tam vrstevnice pro děcka: správnej horal jde přímo na vrchol. O albánským značení jsem už psala, takže nikoho nepřekvapí, že hned na začátku jsem netrefila vstup do bukovýho lesa, zvolila jsem poměrně širokou schůdnou cestu, nasadila tempo a až po deseti minutách mě napadlo, že jsem dlouho neviděla značku. Aby taky jo: byla o tři vrstevnice vejš, směr naštěstí odpovídal. No prob, řekla jsem si, prostě to při nejbližší vhodný příležitosti vezmu kolmo nahoru, vracet se fakt nebudu. Nejbližší možná příležitost byla hned za zatáčkou, vyschlej potok připomínající malej vodopád plnej kamení a popadanejch stromů, vyhodnotila jsem to jako nejrozumnější cestu a skutečně: po 15minutovým horolezeckým výstupu jsem narazila na trasu se značkou. Byl to tak satisfied adrenalinovej zážitek, že jsem dokonce zapomněla na to, že se nemůžu pořádně dodechnout. A napadlo mě, jestli vůbec znám někoho, kdo by byl ochotnej takhle lízt v pekelným vedru po horách a kdo by netrval na návratu k poslední značce. Ale jo, vím o někom, dal by to s prstem v nose a asi bych mu ani se svým tempem nestačila, navíc je to jedinej člověk, se kterým bych sem jet chtěla, mrzutý akorát je, že on ne. Smutnej to příběh. Long story short: po pětihodinovým výstupu, kde mě v závěru zachránila voda tekoucí z rezavý trubky a pohled na pasoucí se koně, jsem stanula na vrcholu a samotným štěstím jsem si sundala triko a vyfotila se jen v podprsence. Nebrečte, můžete si za to sami. Sedět ve dvou kilometrech nad mořem a bejt jedinej člověk široko daleko je naprosto koncentrovaný štěstí a neznám nic lepšího, snad jedině zmrzlina Häagen-Dazs slanej karamel, ale tu si nekupuju, tak to nemůžu úplně objektivně posoudit. #hory #adrenalin #turistika

Dnes jsem měla v itineráři přechod přes Maja e Grebenit do Lëpusche, stoupání 864 vejškovejch metrů, klesání 540, 11 km, cca 4 hodiny. Extrémně snadná trasa, na který absolutně nejde zabloudit a NECHCI o to mluvit, ostatně ten kilák a půl navíc byla marginálie. Zpátky jsem měla dostopovat, ale byla jsem v cíli v poledne, unavená jsem nebyla, tak jsem to vzala i zpátky stejnou cestou: jednak si většinou nepamatuju celou trasu, kudy jdu, protože mám občas v hlavě příběhy, a hlavně v opačným směru to vždycky vypadá jinak. A navíc jedno z mejch guilty pleasure je chůze do kopce. Za celejch 7 hodin chůze jsem nepotkala jedinýho člověka: jen jednu krávu a prase rochnící se v bahně. Miluju bejt sama uprostřed hor: v sedle jsem si sedla (co taky jinýho v sedle žejo), využila toho, že tady nemám skoro tinnitus, a meditovala. A v jednu chvíli jsem v tý rozlehlosti a klidu hor ucejtila tak velkou lásku k týhle planetě, že mi začaly týct slzy. Jsem v horách ráda sama a navíc málokdo zvládá můj styl chůze start-cíl bez pauz na jídlo, ale občas mi bejvá trochu líto, že tu nádheru nemám s kým sdílet, a jasně: píšu o tom a dávám fotky; i tak je ten zážitek nepřenositelnej. Ne, není to úplně zalitý sluncem i přes jasnou oblohu a vedro, pořád mě trápí ty divný zdravotní věci a bojím se: ale jestli mám umřít, tak jsou hory to nejlepší místo ever. #hory #příroda #turistika

Je hrozná škoda, jak @UEFA přistupuje k @EuropaLeague a @Conf_League. Pro některé kluby a její funkcionáře je losování jedinečný zážitek, který se už nikdy nemusí opakovat. Proto nerozumím, proč los oproti LM tak moc zrychlili. Když už to přenáší televize a naženou tam všechny zástupce klubů, mohli by tomu dát trochu napětí. Takhle absolutně nestíhám nic jiného, než můj tým. Nevyužitá příležitost. #UEFA #EuropaLeague #fotbal