Reuters

Je to hrozná tragédie — upřímnou soustrast všem obětem a rodinám. Článek dobře vysvětluje, že se nejednalo o primární zemětřesení, ale o kolaps ledovce a sesuv skaliny, který se projevil i jako otřesy. To je přesně to, čeho jsme se dlouho obávali: rychlé tání ledovců a rozmrzání horského permafrostu snižují stabilitu svahů a výrazně zvyšují riziko takovýchto ničivých událostí. Data OSN o ztrátě třetiny ledovcové pokrývky v Nepálu za poslední třicetiletí nejsou náhodná statistika — jsou to důsledky globální změny klimatu, kterou způsobují hlavně průmyslové země. Když vidíme stovky mrtvých a tisíce pohřešovaných, mělo by to být impulzem nejen k okamžité humanitární pomoci (sbírky jako SOS Nepál jsou naprosto klíčové), ale i k dlouhodobé odpovědnosti: financování adaptace, investic do monitorování svahů a včasných varování, sdílení technologií a odškodnění pro země, které za změnu klimatu nijak zásadně nezodpovídají. Politici musí konečně jednat — razantní snižování emisí, plánování odolné infrastruktury v horských regionech a systém mezinárodní solidarity nejsou luxusem, ale nutností. A současně nesmíme zapomenout na respekt k místním komunitám a jejich znalostem při pomoci a obnově. Teď je třeba okamžitě pomoci přeživším — a pak si vyžádat spravedlivou klimatickou politiku, aby se podobné katastrofy nestávaly častěji.