Search

The author wrote that after being hit by Ukrainian drones at Yandex's data centers, the internet "recovered," and the visible online support for the far right—from AfD to the MAGA movement—began to decline. He noted that this showed why the far right blocked attempts to cleanse the internet. #Internet #patoprawica #Ukraina #UA #DE #US (translated)

The author accused Trump of betraying Ukraine, claiming that he lifted sanctions against Russia. He asked Zbigniew Bogucki, Jacek Ozdoba, and Marcin Przydacz, whom he described as ministers of Trump's friend, whether they support this decision. #Trump #Ukraina #sankcje #UA #RU (translated)

Flavia Zaka, the wife of Cem Özdemir, defends herself against criticism of her English interview about the State Garden Show, but emphasizes that she still needs to find herself in the German language and that her migration history shapes her as an outsider in German culture. #FlaviaZaka #CemÖzdemir #SpracheUndKultur (translated)

The account 미리내의 눈호강 showed a Korean box Najeonchilgi from the Joseon period and noted that natural seashells were used to create the shimmering patterns. According to the author, the front depicted a pair of phoenixes, a pair of cranes, and a fish, while the side walls featured insects sitting on leaves. The account described the box as extraordinarily intricate and beautiful. #KulturaKoreańska #Sztuka #Historia (translated)

The park ranger shot at the car in which a couple was sitting, the media thunder. However, there is also a second, much less publicized version of events in this story. According to Kampinos National Park, park rangers were on duty in a two-person patrol and were driving a marked vehicle. They intervened with a car that was in an area where private vehicles were not allowed. The park ranger's report states that the driver did not comply with issued orders and then suddenly accelerated the car towards the ranger, nearly hitting him. Only then did the ranger fire a shot aimed downwards. The bullet damaged the vehicle's radiator. This is significant because park rangers do not carry weapons "for decoration." They have legal authority to use it, and one of the legally provided cases is the necessity to stop a vehicle whose actions threaten the life or health of the officer or another person. Kampinos National Park has filed a notice in this matter concerning the suspicion of active assault on an officer. The ranger himself has many years of experience, appropriate training, and qualifications required to carry a weapon. Of course, it is ultimately the prosecutor who will determine which version of events corresponds to the actual course of the intervention and whether the use of the weapon was correct. However, it is worth remembering these circumstances before turning the ranger protecting the park into a person who "shot at tourists" for no reason. We wouldn't be surprised if it turns out that they simply wanted to flee to avoid responsibility for driving into the woods, and encountered a ranger who knows his rights and performed his duties excellently. #KampinoskiParkNarodowy #Bezpieczeństwo #Prawo (translated)

The Green Cem Özdemir is probably one of the worst ministers-president that a federal state has ever had. Instead of good politics, his first and only demand is a ban on the opposition, the AfD. This will not work, Cem. And I look forward to when we in the upcoming AfD governments will thoroughly destroy all your beloved Green projects - energy transition and co. #Politik #CemÖzdemir #AfD (translated)

Cem Özdemir is going crazy! He is currently declaring that he is in permanent discussions to organize a majority in the Federal Council for a procedure to ban the AfD! Is he serious? We, as AfD, win an election with 44% and his reaction is to simply want to ban the election winner? You can't just disenfranchise the people when you don't like their election results! #AfD #Bundesrat #Wahlen (translated)

¿Me puedo tatuar esta foto? 🇪🇸 🆚 🇭🇷 | 2-1 | 53’ #VamosEspaña | #NationsLeague https://t.co/ozDbc1xg6T #Tatuaje #España #NationsLeague

Rakušanův tunel za 6 miliard dostal stopku - a nastalo peklo Dnes má Vít Rakušan důležité výročí. Text je dlouhý, poměrně děsivý, ale také velmi důležitý. Když totiž úředník podepíše kontrakt za 4 miliardy tři dny před volbami, navíc v den státního svátku, je čas zpozornět. Přesně před rokem došlo k realizaci jedné z největších "malých domů" v historii politiky. Dne 28. 9. a 29. 9. 2025 uzavírá Ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem kontrakty na nákup vrtulníků UH-60L Black Hawk a S-70 Firehawk. Vnitro mělo nakoupit 6 kusů strojů za 6 miliard včetně DPH. Smlouva za 3,8 miliardy, 28. 9. 2025 - https://t.co/LjbWsQSc8r Smlouva za 2,1 miliardy, 29. 9. 2025 - https://t.co/HrwfVOD7tV Prodávajícím je Jaroslav Strnad, otec v té době nejmocnějšího miliardáře zasahujícího do politiky, Michala Strnada. https://t.co/IhLSbmfSix Aby si čtenáři dokázali představit, o jak šílený kontrakt šlo, je třeba uvést několik čísel a nezpochybnitelných vládních zdrojů. Začnu u nových strojů S-70M Firehawk za 3,8 miliardy. Jde o speciální hasičskou verzi vrtulníku S-70M, který vyrábí polská firma PZL Mielec, licenční výrobce americké firmy Lockheed Martin. Nový stroj S-70M ve verzi pro hasiče stojí zhruba 22-23 milionů dolarů. Zde se lze odkázat na Rumunsko. To na sklonku roku 2024 objednalo přímo od výrobce - na rozdíl od Česka - celkem 4 nové stroje pro hašení na pevnině za 530 milionů korun/kus při přepočtení tehdejšího kurzu eura. Úpravu S-70M na vylepšenou verzi Firehawk provádí americká společnost United Rotorcraft. Podle dvou vládních kontraktů pro Orange County v Coloradu a pro Los Angeles County v Kalifornii stojí úprava vrtulníku S-70M na verzi Firehawk 5 až 6 milionů dolarů, tedy 110 až 130 milionů korun za kus. Rumuni tedy odhalili při objednávce 4 kusů orientační cenu nového stroje na zhruba 530 milionech korun při podobném počtu objednaných kusů. Američané pak odhalili ve dvou případech z let 2023 a 2026 cenu úpravy, která se v obou případech téměř shoduje. Rumunsko, nové S-70M - https://t.co/jXpYGxsOou Los Angeles County, Firehawk - https://t.co/yDsC2Oof9c Orange County, Firehawk - https://t.co/elMI2TEdej Ve všech případech je v ceně nákupu zahrnut i výcvik, záruka po dobu 5 let a sada náhradních dílů. Česká republika nakupuje totožné stroje od totožného výrobce PZL Mielec. Ty následně upravuje totožný úpravce, United Rotorcraft. Oproti zvyku v USA a Rumunsku ale do hry vstupuje Jaroslav Strnad v roli překupníka/"integrátora". Díky tomuto dodatečnému článku v řetězci nakupují Češi jeden stejný S-70M Firehawk v totožné konfiguraci jako Američané, jen za značně navýšenou cenu. Rakušanův resort odsouhlasil nákup jednoho takového stroje za 1,07 miliardy korun bez DPH, tedy za zhruba 1,3 miliardy včetně daně. Český nákup, 1,1 mld. bez DPH/ks. - https://t.co/LjbWsQSc8r Přirážka 420 až 450 milion korun bez DPH oproti jiným kupcům by do řetězce dodavatelů vnesla marži až 1,3 miliardy bez DPH. Ani samotný tendr se nevyhnul kontroverzím. Konkurenční nabídka francouzského Airbusu levnější o bezmála 700 milionů korun byla vyhodnocena jako méně výhodná než ta Strnadova. Nejpoužívanější stroje v Evropě totiž získaly 0 bodů za kvalitu. Podle produktových manuálů ale vrtulníky Airbus některá kritéria splňovaly a je tak otázkou, zda resort vnitra účelově neobešel vlastní hodnotící kritéria, aby nabídku Jaroslava Strnada neupřednostnil. Popsáno a ozdrojováno zde - https://t.co/294nksEI4O Dnes celou věc šetří NCOZ, ale k tomu až později. Pokud vám to dosud přijde šílené, "zábava" teprve začíná. Druhý kontrakt Rakušanova resortu na nákup repasovaných strojů UH-60L je totiž ještě děsivější. Vrtulníky UH-60L se vyráběly v období let 1989 až 2007. Jsou tedy minimálně 20 let, pravděpodobně ale více než 30 let staré. Firma Jaroslava Strnada tyto stroje nakupuje v průměru za 1,2 milionů dolarů/kus., protože je americká armáda vyřazuje jako nepotřebné. Aukce UH-60L, GSA od 1 do 2,4 mio. USD - https://t.co/YAOae1lIwI Strnad tyto stroje upraví, zrekonstruuje a prodá či pronajme zákazníkům ve valné většině případů za účelem civilního využití. Vrtulníky UH-60L od Strnadovy firmy nakupují pro hasičskou službu například Portugalci. Platí 6 až 8 milionů eur za kus, tedy zhruba 150 až 200 milionů. Slovensko si tyto stroje také pořídilo, ale ve vojenské úpravě za 315 milionů korun/kus. Kontrakt Portugalsko, 2026 - https://t.co/pcvUPQD5gC Kontrakt Slovensko, 2024 - https://t.co/1OtZteGMvs Daleko zajímavější jsou však ceny pronájmů - zde existuje několik bází pro srovnání cen a výhodnosti jednotlivých kontraktů. Kyperská republika si od Jaroslava Strnada pronajímá za účelem hašení lesních požárů hned 4 stroje UH-60L. V ceně jsou piloti, údržba, palivo a veškeré navazující náklady dodavatele. Kontrakt Kypr - https://t.co/fCxS0anwRL Za jeden vrtulník zaplatí Kyperská republika ročně zhruba 48 milionů korun. Tamní sezóna požárů je však dvojnásobně dlouhá než ta v České republice, trvá od dubna do října. I my Češi si od Strnada pronajímáme dva hasící vrtulníky. Jde o lehce starší verzi UH-60A Black Hawk, ale opět máme pronájem i včetně pilotů, údržby, paliva a dalších navazujících služeb. Kontrakt MŽP, pronájem 1 - https://t.co/VzGnQwMIlG Kontrakt MZV, pronájem 2 - https://t.co/Q8IgfnOCgl Resorty životního prostředí a zemědělství platí také 48 milionů korun ročně bez DPH, jen za oba vrtulníky i jejich posádku a tato cena odpovídá maximálnímu počtu nalétaných hodin. Zpravidla je tak nižší. Až nyní lze přejít k meritu věci. Dne 29. 9. 2025 podepsal Rakušanův resort 3 dny před volbami kontrakt na nákup tří strojů UH-60L. Jeden vrtulník stojí 567 milionů korun bez DPH (!!!), tedy trojnásobek ceny Portugalska a bezmála dvojnásobek slovenské ceny za armádní konfiguraci. Zhruba 30 let starý modernizovaný stroj po vyřazení americké armády nakoupil Vít Rakušan dráž, než za jakou cenu nakoupilo Rumunsko stroje zbrusu nové. Cena repasovaného vrtulníku UH-60L se dokonce blíží ceně, za jakou Američané nakupují nejnovější S-70M Firehawk po odečtení cel a místních daní. Tendr, cena - https://t.co/AqeMZKVBIO Investice by se České republice vrátila při porovnání s dosavadním pronájmem za více než 25 let. V tom není zahrnuta posádka, náhradní díly, servis, palivo a dodatečná údržba - reálná rentabilita by tak atakovala spíše 40, možná i více let. A znovu, jestli je i tento kontrakt dosud "šílený", ten skutečný blázinec začal až následně. Při pohledu na tuto zhovadilost jsem nemohl konat jinak, než na celou záležitost upozornit. Po vydání prvního článku na serveru Médium dne 8. 6. se o nákupy vrtulníků začíná zajímat ministr vnitra, Lubomír Metnar. Píše to Zdislava Pokorná ve své "investigaci" o tom, kdo stojí za účtem Paukner. Zdroj - https://t.co/Suxm3sDI6h V téže době mne Robert Čásenský, šéfredaktor Seznam Zpráv, zve na kafe, které s díky odmítám s tím, že mne zajímá pokrytí kauzy více, než jeho "nabídky". Důkaz - foto v příloze O týden později vykupuje Jaroslav Strnad kompletně celý inzertní prostor Seznam Zpráv a zasypává čtenáře denně články o tom, jaké jsou jeho Black Hawky úžasné a jak jeho firma skvěle prosperuje, proto potřebuje otevřít investiční fond a nabrat "alespoň" 5 miliard korun od externích investorů. PR 1 - https://t.co/6COyThNMVe PR 2 - https://t.co/UB4fYhD27W Bannerové reklamy, rollupy, PR články, PR rozhovory... To vše si Jaroslav Strnad obratem po vydání investigace kupuje. A Seznam se, jak překvapivě, ochotně prodává... Muselo to být drahé, Roberte. Začíná celé šílenství s "honem na Pauknera". Zdislava Pokorná získává chráněná data společnosti Seznam a střílí postupně do 5 lidí, o kterých je přesvědčená, že jsou Paukner. Poslanec Jiří Mašek v červenci podává na nákup strojů trestní oznámení, státní zástupce jej přezkoumává a předává NCOZ. Šetření, alespoň dle mých informací, stále probíhá. https://t.co/DQGjzaOcWG V médiích "hlavního proudu" nevyjde o kauze jediná reportáž, s výjimkou serveru Echo24 informujícího o podaném trestním oznámení. https://t.co/d6k5L77Fsd Zdislava Pokorná, zdánlivě neohrožená investigativní reportérka, naopak celou věc bagatelizuje a k "vyvrácení" pochybností o nákupu jí stačí vyjádření Jaroslava Strnada, který tvrdí, jak je vše v pořádku. Aby ne, když v tom "má" 6 miliard :) https://t.co/Suxm3sDI6h V dnes již legendárním podcastu "Vrtěti psem", jak příhodné, si později Zdislava Pokorná stěžuje, jak je možné, že se o nákup zajímají vládní špičky, když o něm informoval "anonymní" účet. "Když jsem se třeba bavila s ministrem vnitrem Lubomírem Metnarem o jedné zakázce, kterou popisoval na Ministerstvu vnitra, tak on ho bral jako relevantního člověka, jako relevantní zdroj." "A já jsem mu říkala, pane ministře, nezlobte se na mně, ale vždyť Vy nevíte, kdo to píše. " "No ale (říká Metnar) má tam pravdu, určitě. My jsme teď zadali audit a je to přesně tak, jak to píše. Je to divný", uzavřel záležitost podle Zdíši ministr. "Tak jsem si říkala (opět Zdíša), co to je?!!" Zdroj, od 30. minuty https://t.co/ckAF8iebDt, nahrávka v příloze Šéfredaktor Seznam Zpráv věc ignoroval - chtěl na kafe. Následně Jaroslav Strnad vykoupil inzerci, čímž si pojistil nedotknutelnost. Zdislava Pokorná šla ale dál, než Seznam Zprávy. Víta Rakušana odhodlaně chránila, záležitost bagatelizovala a naopak se snažila o diskreditaci oznamovatele. Celá kauza ukázala několik věcí. Vít Rakušan je v určitých médiích nedotknutelný - to je dnes už jisté. Tato média také nelze zařadit do kolonky "objektivních", natož pak nezávislých - to je taktéž jisté. Sociální sítě mají sílu srovnatelnou s médii hlavního proudu, což také nelze zpochybnit a důležitý je ve finále pouze výsledek, nikoli navazující mediální masáž Seznamu a žlutý pruh na ČT. Zdíšina legendární hláška "co to je?!!" je už pouhým tragikomedickým dodatkem k celé anabázi. NCOZ tedy nadále šetří. Dva stroje S-70 Firehawk jsme již koupili, to zastavit nelze a nakoupili jsme je za cenu o zhruba 450 milionů vyšší, než je běžné. Třetí Firehawk vnitro dosud nenakoupilo. A co je podstatnější, z repasovaných strojů za 577 milionů/kus. se nenakoupil ani jediný. Dá-li bůh a bude-li stále politická vůle, k tomuto nákupu snad ani nikdy nedojde. V historii lidstva zatím žádný stát nikdy nenakoupil pro účely hašení dražší stroje, než Vít Rakušan a to hned ve dvou disciplínách - při pořízení strojů nových i modernizovaných. Tři dny před volbami, 6 miliard, překupníci, miliardové marže. To vše je v České republice možné a co je horší, některá média takovéto postupy i zcela cíleně kryjí, jde-li o jimi preferované politiky. I navzdory mediálnímu honu, ztrátě iluzí i množství sil, jsem na výsledek hrdý. Black Hawky byly jednou kolonkou na mém seznamu "sviňáren" a společně s šetřením dotací za 680 milionů pro holding Solar Global evropskou prokuraturou jde již o druhou "velrybu" na seznamu trofejí. Ty menší ryby, ekoteroristy na VÚK, BeSTAN a další menší "sviňárny" už ani nepočítám. Dotace za 660 mio., šetření EPPO - https://t.co/BGIsc9Cpou Těch velryb, bohužel, zbývá až příliš mnoho. Jednou z nich je i sama firma Seznam, na kterou brzy dojde. Právě mediální odnož Seznamu se totiž nejen u kauz Rakušana i Hladíka ukázala jako určující prvek části veřejné debaty razící "buď jsi s námi a bude dobře, nebo proti nám a nastane peklo". Na závěr je nutné dodat - Jaroslav Strnad ty 4 miliardy, které nemá, stále Vítu Rakušanovi nezapomněl. Není nic horšího, než když politik slíbí a následně nedodá. Ale co už, od počátku jsem věděl, že to nebude běh, ale maraton s průběžnými "checkpointy". Tak s chutí do práce. A Vítku, Jardo, Zdíšo - ne, není mi to líto :) Šalom. #politika #korupce #investigace

MGŁA WOJNY - Polska w rosyjskim lustrze Na potrzeby tego tekstu przejrzałem 56 dostępnych publikacji z rosyjskich i białoruskich źródeł, od komunikatów i komentarzy po opracowania eksperckie. Szukałem nie tego, co Moskwa mówi do Polski, lecz tego, jak opisuje Polskę na własny użytek. Co Moskwa uznaje dziś za polską przewagę? Nie tylko armię. W rosyjskich analizach, i tu uwaga, za naszą przewagę uznaje się wolę polityczną, trwałość kursu wobec Rosji, powiązania sojusznicze i rolę Polski w zaopatrywaniu Ukrainy. Polska nie jest tam opisywana jako państwo, które łatwo przekonać do zmiany strony. Jest opisywana jako państwo, którego zdolność działania trzeba ograniczyć. To ważne rozróżnienie. Rosyjscy autorzy widzą, że spór w Polsce o zakres pomocy Ukrainie nie oznacza zgody na politykę Kremla. Widzą też, że zwiększamy własny potencjał wojskowy i jednocześnie potrzebujemy sojuszników do rozpoznania, dowodzenia i odstraszania. Na swój użytek zapisują więc 2 rzeczy naraz. Polska będzie przeciw Rosji, ale sposób, w jaki działa wraz z innymi, można próbować zakłócić. W tym obrazie naszą słabością nie jest brak stanowiska wobec Rosji. Jest nią możliwa różnica między stanowiskiem a zdolnością jego wykonania. Na przykład Żukowski rozpoznaje ponadpartyjną ciągłość polskiego kursu, a jednocześnie opisuje spory kompetencyjne między prezydentem a rządem (źródło: RSMD). Istomin wskazuje natomiast na zależność europejskich armii od amerykańskich zdolności rozpoznania i dowodzenia (źródło: RSMD). Dla Moskwy pytanie nie brzmi więc, czy Polska przestanie pomagać Ukrainie. Brzmi, jak długo potrafi pomagać pod presją, nie tracąc czasu na uzgadnianie własnej odpowiedzi. 25 września Putin zapewniał, że Rosja nie przygotowuje wojny z Europą, a równocześnie mówił o naruszaniu praw rosyjskojęzycznych w państwach bałtyckich (źródło: RBK). W swoich wypowiedziach zwracałem uwagę na sens takiego adresowania przekazu. Zagrożenie skierowane do jednego państwa wygląda inaczej z Tallinna, inaczej z Warszawy, inaczej z Madrytu. Moskwa nie musi przekonać całego Sojuszu do swojej wersji. Wystarczy, że utrudni mu wspólną ocenę sytuacji. Ten sam problem widać po stronie Sojuszu. Generał Alexus Grynkewich zwrócił się do sojuszników o szczegółowe informacje o incydentach hybrydowych i podjętych działaniach, aby lepiej rozpoznać podatności NATO i przyspieszyć wspólną ocenę zdarzeń (źródło: Politico). W przypadku Polski ważniejszy od retoryki jest kierunek uderzeń. Rosyjskie Ministerstwo Obrony potwierdziło atak na przejście w Jahodynie i skład kolejowy w pobliskich Rymaczach, przedstawiając uderzenia w przejścia graniczne jako sposób zakłócania dostaw (RBK). Rosyjscy komentatorzy pisali następnie o ruchu lotniczym w rejonie Rzeszowa, obciążaniu obrony powietrznej i potrzebie powtarzania takich działań przez 2–3 miesiące (Moskowskij Komsomolec; Moskowskij Komsomolec). Ten horyzont sięga początku zimy 2026/2027. Nie twierdzę, że uderzenie po ukraińskiej stronie granicy jest uderzeniem w samą Polskę. Twierdzę, że z perspektywy Moskwy można uderzać w ukraińską logistykę tak blisko Polski, aby koszt ochrony własnej przestrzeni i utrzymania dostaw ponosiła też Warszawa. Aby musiała reagować w rytmie narzuconym przez Moskwę. To różnica zasadnicza. Wegecjusz pisał, że - rzeczy nagłe przerażają przeciwnika, a do rzeczy powtarzalnych przeciwnik przywyka. Nie przywołuję go dla ozdoby tego tekstu. Zawsze, gdy chcę unikać halucynacji analitycznych, wracam do klasyków strategii. W tym współczesnym przypadku pierwszy alarm uruchamia uwagę państwa, kolejny wymusza procedurę, a następne zaczynają zużywać czas, ludzi i sprzęt. Reakcja staje się rutyną, której częstotliwość i koszt przeciwnik może mierzyć. Jeżeli zakłócenie staje się zwykłym elementem dnia, przeciwnik uzyskuje efekt bez przekroczenia progu otwartej wojny i zużywa nasze zasoby, nie ponosząc porównywalnego kosztu. Tak rozumiem próbę oswojenia Polski z naciskiem w ramach rosyjskiej „Nowej Wojny”, którą opisuję pojęciem Wojny Zrównoważonej. Odróżniam ją od rzekomej „doktryny Gierasimowa”, nazwy, którą Mark Galeotti później sam uznał za mylącą (źródło: „Foreign Policy”). W tym miejscu wracam do mojego niedawnego tekstu Glazomier–Bystrota. Moskwa mierzy odległość, czas reakcji i koszt kolejnych alarmów, po czym sprawdza, jak szybko może ponowić nacisk. Nie mam dowodu, że rosyjskie ministerstwo, komentatorzy i politycy działali według jednego wrześniowego harmonogramu. Widzę zbieżność kierunku działań. To przesłanka do badania operacji kaskadowej, nie dowód na jeden plan. Rosyjskie teksty o naszej polityce pokazują drugi obszar pomiaru. Ich autorzy nie zakładają, że Polska nagle zmieni stosunek do Rosji (jak mogą to zrobić Niemcy, Węgry, Słowacja czy nawet Czechy). Dostrzegają za to możliwość sporów o to, kto podejmuje decyzję, jakie ryzyko wolno podjąć i kto poniesie jego koszt. Różnica między trwałością strategicznego kursu a sprawnością wykonania jest dla Moskwy przestrzenią działania. Silna armia nie usuwa tej podatności. Może ją nawet przesłonić, jeśli całą rozmowę o odporności sprowadzimy do liczby kupionych systemów obronnych i ofensywnych, zamiast pytać o reakcję, która podnosi koszt rosyjskich działań i utrudnia osiągnięcie ich celu. Widzę też dalszy scenariusz rosyjskich operacji, ale oznaczam go jako moją hipotezę. Powtarzalne zdarzenia poniżej progu wojny mogą osłabiać uwagę i gotowość, zanim nastąpi poważniejszy incydent o spornej atrybucji. Nagła groźba eskalacji mogłaby wówczas posłużyć do wymuszenia rozmów ponad głowami państw, których bezpieczeństwo jest przedmiotem sporu. To wariant NATISKU, którego wskaźniki trzeba obserwować, a nie ogłaszać jako podjętą już przez Kreml decyzję. Moja ocena jest następująca. Rosja nie musi dziś planować pełnoskalowej wojny z Polską, żeby osłabiać naszą zdolność wspierania Ukrainy i testować spójność NATO. W rosyjskim obrazie Polska jest przeciwnikiem konsekwentnym, lecz działającym w sieci zależności. Dlatego nacisk może być kierowany nie na zmianę naszej deklarowanej polityki, ale na czas, koszt i spójność jej wykonania. Odporność zaczyna się przed następnym Jahodynem. Musimy wiedzieć, kto zbiera obraz zdarzenia, kto podejmuje decyzję i kto przedstawia ją nam oraz sojusznikom. Inaczej rosyjskie tempo operacji znów okaże się szybsze od naszego procesu decyzyjnego. Pozdrawiam i dziękuję #Polska #wojna #Rosja

„Ich habe immer gesagt, man darf es der AfD nicht durchgehen lassen, wenn sie mit Zitaten konfrontiert wird, die widerlich sind, die absolut inakzeptabel sind, dass dann immer die Aussage kommt, das sind Einzelne, das steht nicht für die Partei.“Grünen-Grande und BaWü-Ministerpräsident Cem Özdemir (60, Grüne) hatte gerade erst eine deutliche Warnung nach Berlin geschickt: Bestimmte Kräfte in der Linkspartei dürften aus seiner Sicht „nicht in die Nähe der Macht kommen“. #Berlin #Koalition #Grüne

Was für die AfD gilt, muss auch für die Linke geltenUnd auch Grünen-Bundeschef Felix Banaszak (36) baut – entgegen den Warnungen von Baden-Württembergs Grünen-Ministerpräsident Cem Özdemir („Was für die AfD gilt, muss auch für die Linke gelten“) – eine Brücke zur Linken. #DieLinke #Koalitionsgespräche #Berlin

Ich frage nur, weil das ja gerade sehr viele tun: Die ehemaligen Berliner Regierenden Walter Momper und Michael Müller haben gewarnt, der brandenburgische Ministerpräsident Dietmar Woidke ebenso wie die SPD-Parteispitze (mehr dazu hier), der grüne Ministerpräsident Cem Özdemir aus Baden-Württemberg (mehr dazu hier) sowie Karin Prien, Bundesfamilienministerin von der CDU. #Tankrabatt #Energiepolitik #Linke

Ich frage nur, weil das ja gerade sehr viele tun: Die ehemaligen Berliner Regierenden Walter Momper und Michael Müller haben gewarnt, der brandenburgische Ministerpräsident Dietmar Woidke ebenso wie die SPD-Parteispitze (mehr dazu hier), der grüne Ministerpräsident Cem Özdemir aus Baden-Württemberg (mehr dazu hier) sowie Karin Prien, Bundesfamilienministerin von der CDU. #Tankrabatt #Energiepolitik #Linke