Search

Tomáš Prouza claimed that the Prague magistrate abolished price caps for traditional taxis with taximeters from October 1, without notifying residents and tourists. According to him, this allowed drivers to charge a starting rate of 666 crowns and 444 crowns per kilometer, which he said could lead to rides costing tens of thousands of crowns. He linked the change to the long-term effort of traditional taxi drivers to limit competition from digital platforms. He stated that the parliamentary amendment, advocated by ANO and the Pirates, aimed to drive thousands of taxi drivers out of Prague. He attributed falling prices, better ride availability, and the ability to know the price in advance to the applications. According to Prouza, the responsibility for the taxi service area lay with Prague's deputy mayor for transport, Jaromír Beránek. Prouza called the change an adjustment pushed through at the request of the taxi mafia and warned that it could damage Prague's reputation. He also referred to the city's decision to abolish the price cap and questioned the timing of the change before the elections and its secrecy. https://t.co/ipI2QMVBLE #taxi #prague #praha #magistrat #taxi #praha #magistrat (translated)

Polona Rifelj wrote that officials themselves prepared the document, sent it to the media, and thereby discredited the minister. According to her, after the story was debunked, they withdrew, while the media often did not correct the misinformation nor apologized for it. She described the state administration as a space for political activism. The publication was addressed to Tomaž Ostrc. #politika #dezinformacije #javnaUprava (translated)

In Mumbai, hundreds of people protested against changes to the voter lists, which they believe favor the ruling party of Prime Minister Narendra Modi, and demanded the resignation of the chairman of the electoral commission, Gyanesh Kumar. #protesty #Indie #volebníkomise (translated)

Rakušanův tunel za 6 miliard dostal stopku - a nastalo peklo Dnes má Vít Rakušan důležité výročí. Text je dlouhý, poměrně děsivý, ale také velmi důležitý. Když totiž úředník podepíše kontrakt za 4 miliardy tři dny před volbami, navíc v den státního svátku, je čas zpozornět. Přesně před rokem došlo k realizaci jedné z největších "malých domů" v historii politiky. Dne 28. 9. a 29. 9. 2025 uzavírá Ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem kontrakty na nákup vrtulníků UH-60L Black Hawk a S-70 Firehawk. Vnitro mělo nakoupit 6 kusů strojů za 6 miliard včetně DPH. Smlouva za 3,8 miliardy, 28. 9. 2025 - https://t.co/LjbWsQSc8r Smlouva za 2,1 miliardy, 29. 9. 2025 - https://t.co/HrwfVOD7tV Prodávajícím je Jaroslav Strnad, otec v té době nejmocnějšího miliardáře zasahujícího do politiky, Michala Strnada. https://t.co/IhLSbmfSix Aby si čtenáři dokázali představit, o jak šílený kontrakt šlo, je třeba uvést několik čísel a nezpochybnitelných vládních zdrojů. Začnu u nových strojů S-70M Firehawk za 3,8 miliardy. Jde o speciální hasičskou verzi vrtulníku S-70M, který vyrábí polská firma PZL Mielec, licenční výrobce americké firmy Lockheed Martin. Nový stroj S-70M ve verzi pro hasiče stojí zhruba 22-23 milionů dolarů. Zde se lze odkázat na Rumunsko. To na sklonku roku 2024 objednalo přímo od výrobce - na rozdíl od Česka - celkem 4 nové stroje pro hašení na pevnině za 530 milionů korun/kus při přepočtení tehdejšího kurzu eura. Úpravu S-70M na vylepšenou verzi Firehawk provádí americká společnost United Rotorcraft. Podle dvou vládních kontraktů pro Orange County v Coloradu a pro Los Angeles County v Kalifornii stojí úprava vrtulníku S-70M na verzi Firehawk 5 až 6 milionů dolarů, tedy 110 až 130 milionů korun za kus. Rumuni tedy odhalili při objednávce 4 kusů orientační cenu nového stroje na zhruba 530 milionech korun při podobném počtu objednaných kusů. Američané pak odhalili ve dvou případech z let 2023 a 2026 cenu úpravy, která se v obou případech téměř shoduje. Rumunsko, nové S-70M - https://t.co/jXpYGxsOou Los Angeles County, Firehawk - https://t.co/yDsC2Oof9c Orange County, Firehawk - https://t.co/elMI2TEdej Ve všech případech je v ceně nákupu zahrnut i výcvik, záruka po dobu 5 let a sada náhradních dílů. Česká republika nakupuje totožné stroje od totožného výrobce PZL Mielec. Ty následně upravuje totožný úpravce, United Rotorcraft. Oproti zvyku v USA a Rumunsku ale do hry vstupuje Jaroslav Strnad v roli překupníka/"integrátora". Díky tomuto dodatečnému článku v řetězci nakupují Češi jeden stejný S-70M Firehawk v totožné konfiguraci jako Američané, jen za značně navýšenou cenu. Rakušanův resort odsouhlasil nákup jednoho takového stroje za 1,07 miliardy korun bez DPH, tedy za zhruba 1,3 miliardy včetně daně. Český nákup, 1,1 mld. bez DPH/ks. - https://t.co/LjbWsQSc8r Přirážka 420 až 450 milion korun bez DPH oproti jiným kupcům by do řetězce dodavatelů vnesla marži až 1,3 miliardy bez DPH. Ani samotný tendr se nevyhnul kontroverzím. Konkurenční nabídka francouzského Airbusu levnější o bezmála 700 milionů korun byla vyhodnocena jako méně výhodná než ta Strnadova. Nejpoužívanější stroje v Evropě totiž získaly 0 bodů za kvalitu. Podle produktových manuálů ale vrtulníky Airbus některá kritéria splňovaly a je tak otázkou, zda resort vnitra účelově neobešel vlastní hodnotící kritéria, aby nabídku Jaroslava Strnada neupřednostnil. Popsáno a ozdrojováno zde - https://t.co/294nksEI4O Dnes celou věc šetří NCOZ, ale k tomu až později. Pokud vám to dosud přijde šílené, "zábava" teprve začíná. Druhý kontrakt Rakušanova resortu na nákup repasovaných strojů UH-60L je totiž ještě děsivější. Vrtulníky UH-60L se vyráběly v období let 1989 až 2007. Jsou tedy minimálně 20 let, pravděpodobně ale více než 30 let staré. Firma Jaroslava Strnada tyto stroje nakupuje v průměru za 1,2 milionů dolarů/kus., protože je americká armáda vyřazuje jako nepotřebné. Aukce UH-60L, GSA od 1 do 2,4 mio. USD - https://t.co/YAOae1lIwI Strnad tyto stroje upraví, zrekonstruuje a prodá či pronajme zákazníkům ve valné většině případů za účelem civilního využití. Vrtulníky UH-60L od Strnadovy firmy nakupují pro hasičskou službu například Portugalci. Platí 6 až 8 milionů eur za kus, tedy zhruba 150 až 200 milionů. Slovensko si tyto stroje také pořídilo, ale ve vojenské úpravě za 315 milionů korun/kus. Kontrakt Portugalsko, 2026 - https://t.co/pcvUPQD5gC Kontrakt Slovensko, 2024 - https://t.co/1OtZteGMvs Daleko zajímavější jsou však ceny pronájmů - zde existuje několik bází pro srovnání cen a výhodnosti jednotlivých kontraktů. Kyperská republika si od Jaroslava Strnada pronajímá za účelem hašení lesních požárů hned 4 stroje UH-60L. V ceně jsou piloti, údržba, palivo a veškeré navazující náklady dodavatele. Kontrakt Kypr - https://t.co/fCxS0anwRL Za jeden vrtulník zaplatí Kyperská republika ročně zhruba 48 milionů korun. Tamní sezóna požárů je však dvojnásobně dlouhá než ta v České republice, trvá od dubna do října. I my Češi si od Strnada pronajímáme dva hasící vrtulníky. Jde o lehce starší verzi UH-60A Black Hawk, ale opět máme pronájem i včetně pilotů, údržby, paliva a dalších navazujících služeb. Kontrakt MŽP, pronájem 1 - https://t.co/VzGnQwMIlG Kontrakt MZV, pronájem 2 - https://t.co/Q8IgfnOCgl Resorty životního prostředí a zemědělství platí také 48 milionů korun ročně bez DPH, jen za oba vrtulníky i jejich posádku a tato cena odpovídá maximálnímu počtu nalétaných hodin. Zpravidla je tak nižší. Až nyní lze přejít k meritu věci. Dne 29. 9. 2025 podepsal Rakušanův resort 3 dny před volbami kontrakt na nákup tří strojů UH-60L. Jeden vrtulník stojí 567 milionů korun bez DPH (!!!), tedy trojnásobek ceny Portugalska a bezmála dvojnásobek slovenské ceny za armádní konfiguraci. Zhruba 30 let starý modernizovaný stroj po vyřazení americké armády nakoupil Vít Rakušan dráž, než za jakou cenu nakoupilo Rumunsko stroje zbrusu nové. Cena repasovaného vrtulníku UH-60L se dokonce blíží ceně, za jakou Američané nakupují nejnovější S-70M Firehawk po odečtení cel a místních daní. Tendr, cena - https://t.co/AqeMZKVBIO Investice by se České republice vrátila při porovnání s dosavadním pronájmem za více než 25 let. V tom není zahrnuta posádka, náhradní díly, servis, palivo a dodatečná údržba - reálná rentabilita by tak atakovala spíše 40, možná i více let. A znovu, jestli je i tento kontrakt dosud "šílený", ten skutečný blázinec začal až následně. Při pohledu na tuto zhovadilost jsem nemohl konat jinak, než na celou záležitost upozornit. Po vydání prvního článku na serveru Médium dne 8. 6. se o nákupy vrtulníků začíná zajímat ministr vnitra, Lubomír Metnar. Píše to Zdislava Pokorná ve své "investigaci" o tom, kdo stojí za účtem Paukner. Zdroj - https://t.co/Suxm3sDI6h V téže době mne Robert Čásenský, šéfredaktor Seznam Zpráv, zve na kafe, které s díky odmítám s tím, že mne zajímá pokrytí kauzy více, než jeho "nabídky". Důkaz - foto v příloze O týden později vykupuje Jaroslav Strnad kompletně celý inzertní prostor Seznam Zpráv a zasypává čtenáře denně články o tom, jaké jsou jeho Black Hawky úžasné a jak jeho firma skvěle prosperuje, proto potřebuje otevřít investiční fond a nabrat "alespoň" 5 miliard korun od externích investorů. PR 1 - https://t.co/6COyThNMVe PR 2 - https://t.co/UB4fYhD27W Bannerové reklamy, rollupy, PR články, PR rozhovory... To vše si Jaroslav Strnad obratem po vydání investigace kupuje. A Seznam se, jak překvapivě, ochotně prodává... Muselo to být drahé, Roberte. Začíná celé šílenství s "honem na Pauknera". Zdislava Pokorná získává chráněná data společnosti Seznam a střílí postupně do 5 lidí, o kterých je přesvědčená, že jsou Paukner. Poslanec Jiří Mašek v červenci podává na nákup strojů trestní oznámení, státní zástupce jej přezkoumává a předává NCOZ. Šetření, alespoň dle mých informací, stále probíhá. https://t.co/DQGjzaOcWG V médiích "hlavního proudu" nevyjde o kauze jediná reportáž, s výjimkou serveru Echo24 informujícího o podaném trestním oznámení. https://t.co/d6k5L77Fsd Zdislava Pokorná, zdánlivě neohrožená investigativní reportérka, naopak celou věc bagatelizuje a k "vyvrácení" pochybností o nákupu jí stačí vyjádření Jaroslava Strnada, který tvrdí, jak je vše v pořádku. Aby ne, když v tom "má" 6 miliard :) https://t.co/Suxm3sDI6h V dnes již legendárním podcastu "Vrtěti psem", jak příhodné, si později Zdislava Pokorná stěžuje, jak je možné, že se o nákup zajímají vládní špičky, když o něm informoval "anonymní" účet. "Když jsem se třeba bavila s ministrem vnitrem Lubomírem Metnarem o jedné zakázce, kterou popisoval na Ministerstvu vnitra, tak on ho bral jako relevantního člověka, jako relevantní zdroj." "A já jsem mu říkala, pane ministře, nezlobte se na mně, ale vždyť Vy nevíte, kdo to píše. " "No ale (říká Metnar) má tam pravdu, určitě. My jsme teď zadali audit a je to přesně tak, jak to píše. Je to divný", uzavřel záležitost podle Zdíši ministr. "Tak jsem si říkala (opět Zdíša), co to je?!!" Zdroj, od 30. minuty https://t.co/ckAF8iebDt, nahrávka v příloze Šéfredaktor Seznam Zpráv věc ignoroval - chtěl na kafe. Následně Jaroslav Strnad vykoupil inzerci, čímž si pojistil nedotknutelnost. Zdislava Pokorná šla ale dál, než Seznam Zprávy. Víta Rakušana odhodlaně chránila, záležitost bagatelizovala a naopak se snažila o diskreditaci oznamovatele. Celá kauza ukázala několik věcí. Vít Rakušan je v určitých médiích nedotknutelný - to je dnes už jisté. Tato média také nelze zařadit do kolonky "objektivních", natož pak nezávislých - to je taktéž jisté. Sociální sítě mají sílu srovnatelnou s médii hlavního proudu, což také nelze zpochybnit a důležitý je ve finále pouze výsledek, nikoli navazující mediální masáž Seznamu a žlutý pruh na ČT. Zdíšina legendární hláška "co to je?!!" je už pouhým tragikomedickým dodatkem k celé anabázi. NCOZ tedy nadále šetří. Dva stroje S-70 Firehawk jsme již koupili, to zastavit nelze a nakoupili jsme je za cenu o zhruba 450 milionů vyšší, než je běžné. Třetí Firehawk vnitro dosud nenakoupilo. A co je podstatnější, z repasovaných strojů za 577 milionů/kus. se nenakoupil ani jediný. Dá-li bůh a bude-li stále politická vůle, k tomuto nákupu snad ani nikdy nedojde. V historii lidstva zatím žádný stát nikdy nenakoupil pro účely hašení dražší stroje, než Vít Rakušan a to hned ve dvou disciplínách - při pořízení strojů nových i modernizovaných. Tři dny před volbami, 6 miliard, překupníci, miliardové marže. To vše je v České republice možné a co je horší, některá média takovéto postupy i zcela cíleně kryjí, jde-li o jimi preferované politiky. I navzdory mediálnímu honu, ztrátě iluzí i množství sil, jsem na výsledek hrdý. Black Hawky byly jednou kolonkou na mém seznamu "sviňáren" a společně s šetřením dotací za 680 milionů pro holding Solar Global evropskou prokuraturou jde již o druhou "velrybu" na seznamu trofejí. Ty menší ryby, ekoteroristy na VÚK, BeSTAN a další menší "sviňárny" už ani nepočítám. Dotace za 660 mio., šetření EPPO - https://t.co/BGIsc9Cpou Těch velryb, bohužel, zbývá až příliš mnoho. Jednou z nich je i sama firma Seznam, na kterou brzy dojde. Právě mediální odnož Seznamu se totiž nejen u kauz Rakušana i Hladíka ukázala jako určující prvek části veřejné debaty razící "buď jsi s námi a bude dobře, nebo proti nám a nastane peklo". Na závěr je nutné dodat - Jaroslav Strnad ty 4 miliardy, které nemá, stále Vítu Rakušanovi nezapomněl. Není nic horšího, než když politik slíbí a následně nedodá. Ale co už, od počátku jsem věděl, že to nebude běh, ale maraton s průběžnými "checkpointy". Tak s chutí do práce. A Vítku, Jardo, Zdíšo - ne, není mi to líto :) Šalom. #politika #korupce #investigace

‼️ Podrobnosti aretacije še niso znane, se pa med poznavalci ve naslednje: - Gregor Hudohmet velja za Golobovega človeka - Gen-I Sonce ni zavezan določilom javnega naročanje - nova uprava Gen-I naj bi ga začela “stiskati” z revizijami - pred dnevi je sporočil, da poslovno odhaja v Romunijo, kjer so ga pa aretirali. #Slovenija #politika #aretiranje

Tento týden je ve Sněmovně úprava, která z přidání omamné látky do cizího nápoje udělá samostatný trestný čin. A to je za mě NAPROSTO SPRÁVNĚ 👍 Zatím totiž platí absurdní pravidlo: dokud se nestane „něco horšího", samotné podstrčení drogy je prakticky beztrestné! Přitom právě https://t.co/sp5PPw0LvP #TrestníPrávo #omamnéLátky #bezpečnost #CZ

U britanskom zdravstvu otkriven je skandal u kojem je dvadeset žena nepotrebno podvrgnuto mastektomiji tijekom liječenja raka, potvrdila je uprava bolnica County Durham and Darlington, koja provodi reviziju slučajeva i istražuje navode o mogućim kaznenim djelima. #NHS #rak #mastektomija

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Europoslanci schválili nová pravidla pro emisní povolenky, která zavádějí cenový strop 45 eur za tunu CO2 v rámci systému ETS2, s cílem omezit nárůst cen a podpořit průmysl, přičemž úprava vstoupí v platnost po schválení členskými státy a jejím zavedení se plánuje na rok 2028. #emisnípovolenky #EUETS #klimatickápolitika

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Po letních úpravách dostalo Como od UEFA povolení hrát na domácím stadionu při své historicky první účasti v LM.👌 Provizorní tribunu za brankou nahradila betonová (viz horní snímek), mimo jiné se rozšířilo hřiště a upravilo zázemí. V ligové fázi se tu představí i Man Utd a PSG. https://t.co/cvrpXZ7Yas #LigaMistrů #fotbal #Como

Niso zapravljali denarja,v spregi z ozvajalci so ga plenili.Zato,da so ti mastno služili so investirali v take nebuloze,kot je gradbišče pri Postojni.Nova uprava @DARS_SI mora najprej pristriči peruti izvajalcem,ki so bili že celo tako daleč,da bi kar oni postavljali šefa uprave. #DARS #gradbišče #investicije

Američka Uprava za hranu i lijekove (FDA) odobrila je revolucionarni lijek Rasonque za uznapredovali rak gušterače, koji udvostručuje stopu preživljavanja pacijenata prema kliničkim ispitivanjima, pružajući novu nadu oboljelima od ovog smrtonosnog karcinoma. #rakgušterače #Rasonque #FDA

Američka Uprava za hranu i lijekove (FDA) odobrila je revolucionarni lijek Rasonque za liječenje metastatskog raka gušterače, koji udvostručuje stopu preživljavanja pacijenata i uzrokuje manje nuspojava od klasičnih kemoterapija, a sada je dostupan u SAD-u po cijeni od 39.800 dolara mjesečno. #FDA #rakgušterače #Rasonque