Search

This summer, analyses of the impacts of climate change on the Dyje River basin and the Želivka River basin were processed, and work is underway on data processing in other locations, such as the Švihov water reservoir, Trnka described to the editorial team. #sucho #Vltava #vodnízdroje (translated)

"The sanitary and epidemiological situation in Irkutsk and in Shelekhov is fine. Laboratory analyses of nearly 5000 samples have not shown the presence of dangerous pathogenic microorganisms," said the governor of the region, Igor Kobzev, who then announced on Thursday that preventive measures are coming to an end. #Mor #Irkutsk #ZdravotníBezpečnost (translated)

A new laboratory with artificial intelligence in Prague is streamlining the quality control of drinking water by combining modern technologies and traditional methods, allowing for faster and more accurate analyses to ensure water safety for citizens. #kvalitavody #uměláinteligence #Praha (translated)

Ivan Bartoš stated that the Pirates helped stop the payout of 68 million crowns to Agrofert, but according to him, it now concerns another billions. He called on Minister Šebestyán, whom he referred to as a person appointed by Andrej Babiš, to start demanding 7 billion crowns. He claimed that Šebestyán, as the former head of SZIF, had himself written in an analysis that the state should recover this money, but after joining Babiš's government, he changed his stance. Bartoš added that the Pirates will not let it go like that. #Agrofert #Babiš #Piráti (translated)

The author of the article stated that deforestation has significantly slowed down over the last four years and that Lula promised to stop it by 2030. Referring to an analysis by Carbon Brief, he wrote that Lula's policy saved rainforest areas larger than a quarter of the Czech Republic compared to Bolsonaro's policy. He designated Bolsonaro's son as a strong favorite in the second round. https://t.co/m4Eoj6fF4H #BrazilskéVolby #OchranaPřírody #Amazonie #BR #CZ (translated)

According to a McKinsey analysis, by 2030, up to 12 million people in Europe may have to change industries due to the impacts of artificial intelligence, but most of them will not leave the labor market; rather, they will adapt to new roles and job descriptions. #UměláInteligence #Automatizace #PracovníTrh (translated)

In the area of Odolena Voda, the water remains undrinkable due to an excessive amount of lead that was detected during the inspection in Postřižín, while the waterworks continue to flush the distribution network and conduct further analyses at various locations. #voda #olovo #pitná_voda (translated)

‼️🤮⚠️🗞️ Štípněte mě, že tohle není pravda. Předseda vlády na videu drží v ruce dezinformační a faktograficky problematický Deník TO jen proto, že Štonišova redakce poskytla prostor konstrukcím anonymního autora vystupujícího jako Thomas Paukner, namířeným proti Vítu Rakušanovi a STAN. 🚧 A tady je důležitá věc: problém není jen Pauknerova anonymita. 🗞️👤 Text o Rakušanovi pracuje způsobem typickým pro manipulativní vyprávění – vedle skutečných a ověřitelných událostí skládá dohromady: 🧊 polopravdy, 🧊 domněnky, 🧊 nepotvrzené souvislosti, 🧊 hodnotící soudy 🧊 zavádějící či nepravdivá tvrzení tak, aby z nich vznikl předem připravený příběh. Z hlediska politologie a analýzy informačních manipulací celý proces připomíná učebnicový mechanismus takzvaného praní informací. A právě tady je ten trik. 🚸🚧 Dezinformace nemusí být stoprocentní lež od prvního do posledního slova. Nejúčinnější manipulace často funguje mnohem rafinovaněji: ❌ vezme několik skutečných faktů, ❌ přidá k nim polopravdy, nepodložené domněnky, náznaky a spekulace ❌ a všechno propojí do jednoho dramatického příběhu. 🥸 Paukner se opírá o skutečnou kauzu Dozimetr, skutečné osoby a skutečné události, ale následně z nich vytváří mnohem širší příběh o Rakušanovi a STAN, než jaký samotná doložená fakta unesou. 📰 Deník TO tomu potom propůjčí zdání investigativního „odhalení“, vytvoří mafiánskou obálku s „Don Víťou“ a celé to podá způsobem, který má ve čtenáři vyvolat dojem, že sleduje odhalování nějaké rozsáhlé zločinecké struktury. ⚠️🚨 Pak přijde další stupeň. Předseda vlády časopis vezme před kameru a zachází s jeho obsahem jako s něčím, co potvrzuje jeho vlastní útok na politického protivníka. A tím se směs skutečných faktů, polopravd, domněnek, spekulací a příběhů typu „jedna babka povídala“ posouvá z okraje informačního prostoru přímo do hlavního politického proudu. ‼️ To je právě podstata praní informací: původní tvrzení postupuje přes další prostředníky, přičemž každý z nich mu dodává další zdání důvěryhodnosti a významu. 🗣️ Zajímavá je také stavba Babišova monologu. Začíná obhajobou vlastní role v kauze FAU, ale následně velmi rychle přesouvá pozornost k Rakušanovi, STAN a Dozimetru. V politické komunikaci jde o známý postup: nezůstávat dlouho v obraně, ale co nejrychleji převést pozornost publika na problém soupeře. Schéma je jednoduché: obrana sebe sama → změna tématu → útok na protivníka → dramatická obálka časopisu jako názorná rekvizita před kamerou. ⁉️👤 Proč je hlavním terčem právě Vít Rakušan? STAN patří mezi významné soupeře ANO a Rakušan dokázal svou komunikaci postavit také na výjezdech do regionů, debatách a přímém střetu s politickými odpůrci. Pro ANO je proto logicky politickým konkurentem, na kterého se vyplatí soustředit část útočné komunikace. A čím více se politický souboj převádí z programové debaty na osobní konflikt, tím užitečnější je spojit protivníka s jednoduchým a emocionálně silným obrazem. Přesně k tomu slouží mafiánská stylizace „Don Víťa“. ⚠️‼️🚧 Největším problémem celé téhle etudy je ale postupné stírání rozdílu mezi ověřeným zjištěním, komentářem, domněnkou, anonymním tvrzením, lží a politickou propagací. Anonymita autora sama o sobě samozřejmě nic nevyvrací. Jenže pokud se k ní přidá směs skutečných faktů, polopravd, spekulací, nepodložených souvislostí a příběhů a následně to celé převezme médium a předseda vlády, původně okrajové tvrzení získává úplně jinou politickou váhu. 🚨A přesně proto je to celé tak zajímavé: anonymní účet → Deník TO → dramatická stylizace → předseda vlády → masové publikum. 🗣️❌ Nejde jen o to, co Babiš říká. Jde také o to, odkud materiál přebírá, jak mu propůjčuje svou politickou autoritu a jak tím mění jeho význam pro veřejnost. #dezinformace #politika #manipulace

Podle analýzy vědců z Climate Impact Lab může Super El Niño mezi červnem 2026 a únorem 2027 způsobit přibližně 451 tisíc nadměrných úmrtí v důsledku extrémního horka, přičemž největší dopady se očekávají v chudých oblastech světa, jako je Sahel v africké oblasti. #ElNiño #klima #úmrtnost

Jestli něco @AlexandrVondra umí parádně, tak vyprat blbečkům prádlo... jop a myslím i @PatrikNacher 😈 #díky Dejte si, pobavíte se, princezna @petr_macinka se na rozpočet "trochu mračí" 🤡 A nezapomněl si kopnout do Mojmíra Hampla... renomovaného ekonoma zvoleného do čela Národní rozpočtové rady 173 hlasy poslanců! Konec mi trochu utekl, ale bylo tam, že i @alenaschillerov často využívala analýzy Mojmíra Hampla... 😎 #lol #fuckauto #politika #humor #českárepublika

Podle analýzy obchodních statistik a svědectví návštěvníků, Severní Korea zažila značný nárůst dovozu luxusních spotřebičů a volnočasových zařízení, což ukazuje na rozšíření zábavy a vlivu státního režimu na ekonomiku a osobní výdaje občanů navzdory mezinárodním sankcím. #SeverníKorea #ekonomika #luxusnízboží

Toto je neuvěřitelné! Ministr zadá zpracování analýzy a dopředu určí její výsledek. Ten přitom může ve výsledku poškodit pozici ministerstva i státu při vymáhání neoprávněně vyplacených dotací podnikům, které ještě před rokem sám ministr zastupoval. Prostě tomu čouhá sláma z bot. https://t.co/DtovJe3b7k #korupce #politika #dotace #CZ

Hlaváček, Piráti a nejdražší sociální byty v České republice. Petr Hlaváček z hnutí STAN bez povšimnutí staví nejdražší byty v České republice. Když stát podniká, výsledkem je katastrofa. Důležitější text pro mladou generaci jsem dosud nikdy nenapsal. Obávám se jen, že jej nikdo nepochopí. Na školách se tržní myšlení přestalo vyučovat, v důsledku čehož získávají politici podporu pro hrůzostrašné nápady typu Pražské developerské společnosti. Pražané od roku 2020 napjatě čekají, kdy Petrem Hlaváčkem (STAN) založená firma Pražská developerská společnost (PDS) postaví první byt. Letos, po celých 6 letech, došlo k přelomovému oznámení. https://t.co/xpORxbM4pU V roce 2021 očekávala PDS realizaci projektu Nový Zlíchov na Praze 5 mezi lety 2024 až 2026. Podle původních Hlaváčkových plánů měl projekt zajistit 30 až 35 bytů za 142 milionů korun včetně DPH. Výroční zpráva PDS, str. 9 - https://t.co/IwGr5ee4GA? Jak by řekl Viktor Černomirdin, dopadlo to jako vždycky. Po 5 letech, dne 7. července 2026, vydává stavební úřad Prahy 5 potřebné povolení. Z plánovaných 35 bytů je jich 22 a a náklady se - kdo by to byl čekal - zdvojnásobily. I termín se posunul, PDS nyní očekává počátek výstavby v roce 2027 a projekt má být hotový do 24 měsíců od "prvního kopnutí". https://t.co/aPayNFuf98 Jaká tedy bude výsledná cena prvního projektu, který Praha staví s úmyslem byty pronajímat za regulované nájemné? V návrhu pražského rozpočtu na rok 2026 se u projektu Nový Zlíchov místo 142 milionů korun nově objevuje částka 190 milionů korun, jenže jde navíc o cenu bez DPH. V ceně ani nejsou zahrnuty náklady na vypracování projektu a související přípravné práce, ty byly již profinancované dříve. Jde o dalších 19 milionů korun bez DPH. Rozpočet 2026, str. 64 - https://t.co/ovvw4dBFEu? Celkově tak PDS hodlá za 22 bytů vydat 253 milionů korun vč. DPH. Při výměře 1 873 metrů čtverečních hrubé podlažní plochy by při standardním koeficientu 0,7 užitné plochy vzniklo zhruba 1 200 metrů, od nichž je třeba nutné odečíst jeden nebytový prostor o výměře přes 80 metrů čtverečních. Schválený stavební záměr - https://t.co/ofoBPjkmNI Nyní pojďme počítat. Při 253 milionech vyjde metr čtvereční Hlaváčkova bytu na 225 000 korun. Už jen tento náklad je o 30 000 korun vyšší než za jakou cenu na Praze 5 nabízí novostavby soukromníci. https://t.co/VWscbboNuX Je tu ale další gigantický háček, kteří soudruzi jaksi nedomysleli. Ve vykázaných nákladech není započtena cena parcely - tu si soukromí stavitelé musí pořídit (PDS jej získala zdarma) a cena stavebního pozemku tvoří podle analýzy Deloitte circa 20 % přímých nákladů na metr výsledného bytu. https://t.co/oLg6eEjOkD PDS by tak v rovné pozici se soukromníky musela připočíst dalších 45 tisíc korun, čímž by cena jednoho metru (!!!) bytu přesáhla 260 000 korun. To ale stále není vše. Do nákladů není započítána ani část výplat zaměstnanců PDS - jde o 29 milionů. Do nákladů není započítána ani cena navazujících právních služeb a dalších externistů. Jen v uplynulých letech přitom Hlaváčkova Pražská developerská společnost bez výběrových řízení utratila přes 40 milionů jen za právní služby (!!!). Mzdy, náklady PDS - https://t.co/MFcxv8RY7n Právní služby bez soutěže - https://t.co/mpxV2oqVS0 Soukromník také nemůže prodávat za náklad. Minimální marže u takto náročného a dlouhodobého projektu (na povolení se čeká 5 až 8 let) dává tržní smysl na 25 až 30 %. Prodejní cena také obsahuje DPH ve výši 12 až 21 %. Jen při započtení marže stoupne imaginární prodejní cena metru nad 300 tisíc korun za metr. Nelze opomenout DPH - v nižší variantě sociálních bytů se díky přirážce 12 % cena na výstupu vyšplhá na krásných 340 000 korun (!!!) za metr čtvereční. Samozřejmě to opět není vše. Developeři také staví infrastrukturu, kterou následně předají městu - u projektu PDS tyto náklady neexistují, nese je jiná městská společnost TSK Praha a.s.. Developeři v ceně promítají také náklady z úvěrování ve výši 6 až 7 % ročně a soukromí stavitelé navíc odvádí 700 až 2 300 korun z metru čtverečního městským částem coby "výpalné", jen se tomu říká "dobrovolná kontribuce" - opět dílo Petra Hlaváčka ze STAN. https://t.co/20NtXpNGJQ Sečteno, podtrženo - v roli soukromníka by Hlaváčkova PDS nepostavila byty "jen" za 225 tisíc korun za metr čtvereční, čímž je "jen" o více než 15 % dražší než trh. Se skutečnými náklady běžných podnikatelů v rezidenčním developmentu by Petr Hlaváček postavil nejdražší sociální byty v České republice, jejichž ceny by přesáhly 340 000 korun za metr čtvereční. Smutnou ironií je, že by Hlaváček za oněch 225 milionů korun nakoupil v dnešních cenách úplně s klidem nikoliv 22, ale 27 až 28 bytů v totožné výměře a celou Pražskou developerskou společnost by mohl rozpustit. To by si ale na své nepřišli právníci, PR agentury, Hlaváčkovi známí v rolích technického dozoru a další desítky "vysavačů" státních peněz, kteří se na každý politiky ovládaný podnik přisají jak pijavice. https://t.co/9ClXinfozx Ale co by pražští politici řešili takový nesmysl, jakým je tržní ekonomika. Developeři jsou podle mnohých nenažraní kapitalisté, skoro až Motoristé, a městská výstavba pod taktovkou Petra Hlaváčka ze STAN a Pirátů vše zachrání :) Tak kupředu levá, zpátky ni krok! Šalom. Foto Hlaváček: Wiki Foto Hřib: Wiki #sociálníbyty #Piráti #českápolitika

Vibrace křídla a smrtící rozpad letadla. Záhadu za druhé světové války nevyřešili mechanici, ale nenápadná olomoucká rodačka pomocí matic. Ač ji @Caltech považoval za největší žijící matematičku, stálou profesuru jí odmítl dát. Vítejte u dalšího dílu mého seriálu o opomíjených ženách ve vědě. Pokud se vám líbí, sdílejte jej dál. Nejdříve ale update ke sbírce na 100 počítačů pro ukrajinské děti, o které jsem psal včera - za jediný den se podařilo získat přes polovinu cílové částky. Děkuji všem, koho zajímají detaily, mám na profilu i fotky a video z prohlídky. Prvních minimálně 50 tak pojede k sirotkům už příští týden (a když se ještě dnes hecnete, přispějete a nasdílíte ostatním, tak možná i všechny). Od octárny v Linci k Hilbertovým spisům Olga Tausskyová se narodila 30. srpna 1906 v židovské rodině v Olomouci. Rodina se brzy přesunula do Vídně a za první světové války do Lince, kde její otec řídil továrnu na ocet. Dceři zadával praktické úlohy: například spočítat, kolik vody je třeba přilít do směsi, aby kyselost odpovídala normě. Pro Olgu tak matematika nebyla jen laboratorní teorií z učebnice, ale živým experimentem. Gymnázium dokončovala v době, kdy její otec zemřel. Příbuzní si přáli, aby vystudovala chemii a převzala rodinný podnik. Tuto roli však nakonec zastala její starší sestra Ilona. Olga si prosadila svou vášeň a v roce 1925 nastoupila na Vídeňskou univerzitu (@univienna). V pouhých třiadvaceti letech tu obhájila doktorát pod vedením Philippa Furtwänglera. Zkoumala v něm, jak se v algebře chovají zobecněná celá čísla. Její výjimečný talent nezůstal utajen. Slavný matematik Richard Courant ji v roce 1931 povolal do Göttingenu, aby pomohla redigovat sebrané spisy legendy oboru Davida Hilberta. Jak později poznamenal matematik Gian-Carlo Rota, dostala za úkol najít a opravit v Hilbertových pracích chyby dřív, než toto slavné dílo vůbec vyjde. V Německu se potkala s další geniální matematičkou Emmy Noetherovou, politická situace se však rychle zhoršovala a Courant Olgu včas varoval, ať se do Německa už nevrací. Vrátila se do Vídně, kde se živila doučováním a skromným asistentstvím. Navštěvovala schůzky slavného Vídeňského kroužku a jejím blízkým přítelem se stal Kurt Gödel. Díky stipendiu a pomoci kolegů naštěsťí včas odešla do Anglie. Její matka a sestra stihly prchnout až v roce 1940. Olomoucká židovská obec, ze které Olga vzešla, válku nepřežila. Olgu tak z české paměti nevymazala plynová komora, nýbrž exil. Jak matematika zachraňovala křídla letadel Válka její vědeckou práci zcela proměnila. V letech 1943–1946 pracovala pro britskou Národní fyzikální laboratoř na výzkumu jevu zvaného flutter – nebezpečné nestability křídel. Proud vzduchu křídlo ohýbá, ohyb prudce mění aerodynamický vztlak a kmitání se dále zesiluje. Nad určitou rychlostí se vibrace vymknou kontrole a letadlo se ve vzduchu rozpadne. Rozluštit tento pohyb znamenalo vyřešit obří soustavy rovnic uspořádané do matic (obdélníkových tabulek čísel). Zjistit, zda křídlo kmit utlumí, vyžadovalo najít takzvaná „vlastní čísla“ těchto matic. V době ručních kalkulaček to byla nepředstavitelně úmorná práce. Olga Tausskyová ale sáhla po zapomenuté věty Semjona Geršgorina z roku 1931: místo zdlouhavého výpočtu přesných hodnot dokázala tato čísla matematicky „uzavřít“ do pomyslných kruhů. Pro záchranu letadla totiž nebylo nutné znát přesný výsledek. Stačilo dokázat, že všechny tyto kruhy leží v „bezpečné zóně“ (matematicky nalevo od nuly). Pokud tomu tak bylo, znamenalo to, že konstrukce kmit utlumí a letadlo vydrží. Sama později napsala, že teprve tehdy pochopila krásu diferenciálních rovnic a stala se „nositelkou pochodně“ teorie matic. Z oboru, který byl dříve považován jen za skladiště tabulek, vytvořila samostatnou a celosvětově uznávanou disciplínu. Čtrnáct let čekání na spravedlnost Po válce odešla s manželem, irským matematikem Johnem Toddem, do USA. Pracovala na prvních počítačových projektech, a to i s legendárním Johnem von Neumannem. V roce 1957 oba zamířili na prestižní @Caltech v Pasadeně. Manžel dostal plnou profesuru a plat 12 000 dolarů. Olga získala pouze pozici výzkumné pracovnice a plat 9 000 dolarů (v dnešním přepočtu kupní síly to znamená rozdíl více než 700 tisíc korun ročně). Vedení univerzity v oficiálním zápisu sice uznalo, že jde o nejvýznamnější žijící matematičku světa, ale stálé profesorské místo jí odmítlo přiznat. Přesto učila, vedla doktorandy a měla kancelář hned vedle svého muže. Definitivu na své pozici získala až po šesti letech jako „výjimečný případ“. Ve stejném roce (1963) ji deník Los Angeles Times vyhlásil Ženou roku. Řádnou profesorkou se stala až v roce 1971 – neuvěřitelných čtrnáct let po příchodu na @Caltech. Impulzem k tomu byla mediální pozornost kolem mladé anglistky Jenijoy La Belleové, ze které tisk nepřesně udělal „první ženu v akademickém sboru“. Dotčená Olga se vydala na rektorát a docílila toho, čím měla být už dávno: stala se oficiálně první ženou s plnou profesurou na Caltechu. Dědictví v každém výpočtu Během kariéry vychovala čtrnáct doktorandů. V roce 1964 mezi nimi byla i Lorraine Fosterová – vůbec první žena, která na Caltechu obhájila doktorát z matematiky. Olžin přístup ke studentům i kolegům přitom nejlépe shrnovala nenápadná cedulka, kterou měla trvale na stole: „Je pěkné být důležitý, ale důležitější je být milý.“ Získala prestižní Fordovu cenu od @amermathsoc i rakouský Čestný kříž za vědu a umění. Vídeňská univerzita jí udělila čestný doktorát, odhalila reliéf v arkádovém dvoře a její jméno dnes nesou mezinárodní ocenění i stipendia na Caltechu. Jen v její rodné Olomouci po ní dodnes nenese jméno ani jediná ulice. Olga Taussky-Toddová zemřela v roce 1995 ve věku 89 let. Když dnes software počítá stabilitu křídel dopravního letadla v turbulenci, stále řeší vlastní čísla velkých matic. Geršgorinovy kruhy jsou v učebnicích a teorie matic je vedle matematické analýzy základní řečí každého inženýra. Pochodeň, kterou nesla, hoří v každém výpočtu bezpečnosti letu – přestože jméno ženy, která naučila tabulky čísel mluvit o kmitání křídel, v učebnicích většinou chybí. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – nejvíce pomůže retweet (20× více než like) či alespoň komentář. Sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl a jestli jste tu poprvé, přečtěte si i ty minulé. Věděli jste, že olomoucká rodačka zachraňovala spojenecká letadla, byla označována za nejlepší matematičku světa, ale na plnou profesuru na Caltechu musela čekat 14 let? #ZenyVeVede #Matematika #Historia