Search

Nejnovější skandál, dokládající mentální a morální nezpůsobilost 47. prezidenta USA (@realDonaldTrump), má brutální ruskou stopu. ProPublica (@propublica), nezávislá nezisková redakce, která se věnuje investigativní žurnalistice, upozornila jako první na skutečnost, že značnou část nákladů na svatbu Donalda Trumpa jr. zaplatil jakýsi ruský oligarcha Umar Kremlev. Toto jméno se poprvé objevilo v r. 2010. Tehdy si Umar Lutfullojev, banální kriminálník ze Serpuchova, změnil své příjmení na Kremlev a vstoupil do známého provládního motorkářského klubu Noční vlci. Koupil si motocykly Harley-Davidson a Ducatia a seznámil se postupně s tzv. Chirurgem a později i s šéfem prezidentovy ochranky Alexejem Rubežným. To mu otevřelo cestu do špičkového ruského byznysu. Díky politickému lobbingu Alexeje Rubežného získal Kremlev v Rusku faktický monopol na miliardový byznys, když Vladimír Putin v roce 2021 podepsal dekret, kterým jmenoval Kremlevovu firmu unikátním operátorem všech sportovních sázek v Rusku (vznikl Jednotný regulátor hazardních her – ERAI). Později získal i nejvýznamnějšího prodejce automobilů v RF, firmu Rolf, založenou Sergejem Petrovem, bývalým opozičním poslancem a hlasitým kritikem Kremlu, který musel z Ruska emigrovat. Firmu nejprve Putin znárodnil a v r. 2024 ji Kreml přepsal na strukturu Kremleva. Umar Kremlev je učebnicovým příkladem propojení organizovaného zločinu s ruskými tajnými službami. Člověk, který zcela patří Kremlu a který je na jeho pokyn ochoten udělat cokoli, třeba i zaplatit významnou část nákladů na svatbu prezidentského synka. Je nabíledni, že tato "laskavost" nezůstane bez povšimnutí. Od Bílého domu proto můžeme očekávat další "protislužbu" Putinovi. Pravděpodobně na účet Ukrajiny a mezinárodní bezpečnosti. Zdroje: * @oooromanova (The Breakfest Show z 16.9.2026) * https:// sledst . org /news/99602-two_convictionc_extortion_personal_serpukhov_and_friendship_with_the_president_how_umar_kremlev_became_the_master_of_science_cities_and_a_betting_monopoly * https://_www.dw.com/_ru/rolf-nacionalizirovali-s-podaci-nacalnika-ohrany-putina/a-69743920 https://t.co/bHCfn3QXri #Trump #Rusko #investigativněžurnalistika

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Přežila nejhorší hrůzy, celý život o nich podává svědectví. Ústní, písemné, výtvarné. V týdnu měla v @uvn_praha (bydlí tam v Domově Vlčí mák) vernisáž, včera slavila s rodinou+blízkými. Výtvarnice Jana Dubová, nejstarší přeživší holokaustu v🇨🇿, se v báječné formě dožívá💯let!💝J. https://t.co/oc4HcZmoQj #Holocaust #Vernisáž #JanaDubová #CZ

V Bělověžském pralese byla zachycena fotopastí vzácná událost, kdy smečka vlků zaútočila na stádo zubrů a pokusila se ulovit jejich mládě, což naznačuje, že vlci mohou být v budoucnu přirozenými predátory zubrů a mohlo by to ovlivnit jejich populaci. #vlci #zubři #Bělověžskýprales #dobrezpravy

Na rodinné ekofarmě na Hodonínsku vzniklo díky iniciativě zemědělce Marka Gregoroviče v makovém poli fascinující srdce z vlčích máků o rozměrech třicet na čtyřicet metrů, které přitahuje pozornost fotografů a kolemjdoucích, a to jako dárek k jeho 30. výročí svatby. #ekofarma #vlčíjmáky #Jihomoravskýkraj #dobrezpravy

Článek popisuje odvážnou investigativní práci reportérek Adély Jelínkové a Christine Havranové, které se infiltrovaly do české odnože motorkářského gangu Noční vlci a odhalily jejich zisky z lichvy a prostituce, čímž upozornily na neřešené problémy, které oficiální úřady přehlížejí. #investigativnížurnalismus #PutinoviVlci #SeznamZprávy #dobrezpravy

Česká republika si dnes připomněla 81. výročí konce druhé světové války s hlavní pietní akcí na Vítkově, kde se zúčastnili politici a armádní představitelé, zatímco se odlišné skupiny, včetně kontroverzního ruského motorkářského klubu Noční vlci, sešly na Olšanských hřbitovech k uctění památky vojáků, čímž došlo k napětí s jejich odpůrci, přičemž prezident Pavel varoval před opakováním historických chyb v kontextu současných konfliktů. #DenVýznamu #DruháSvětováVálka #PamátkaVojáků

Vláda: Němec vadí, vlajky okupantů nevadí Vládní většina zdržovala po většinu tohoto týdne sněmovní jednání až hysterickými výlevy kvůli setkání potomků sudetských Němců v Brně. A dnes se vládní poslanec Foldyna zúčastnil setkání ruských motorkářů Noční vlci, kde se to jen https://t.co/zOV1IlmoQQ #politika #Česko #historie

Hrozně zajímavé sledovat, jak Slovensko funguje jako laboratoř pro vlivové operace v Česku. Studovat proruskou scénu u sousedů je prakticky dívat se do budoucnosti lehce upravené na české reálie. Jen pořád přemýšlím, co o nás jako zemi vypovídá, že docela badass názvy jako Noční vlci nebo Brat za brata jsou u nás adaptovány jako Motovlastenci. Zní to jako spolek náctiletých založený při Škodovce před sto lety. Článek ale stojí za to! Píše @ECeplova 👇 -