Search

„Drobný netopýr žlázokřídlec Seabrův, kterého jsme pro projekt dovezli z Namibie, náleží do endemické jihoafrické čeledi žlázokřídlecovití, která zahrnuje jen dva vzácně se vyskytující druhy,“„Drobný netopýr žlázokřídlec Seabrův, kterého jsme pro projekt dovezli z Namibie, náleží do endemické jihoafrické čeledi žlázokřídlecovití, která zahrnuje jen dva vzácně se vyskytující druhy,“ uvedl k tomu Petr Benda. #netopýři #evoluce #genomika

Mezinárodní tým vědců zjistil, že netopýři mají evropský původ, přičemž jejich evoluční rodokmen byl přepsán díky analýze genotypů a morfologických znaků různých druhů, což naznačuje, že aktivní let a echolokace byly přítomny už od počátků jejich evoluce. #netopýři #evoluce #genomika

Český výzkum vedený Danielem Ellederem a Jiřím Nehybou odhalil, že ptačí geny, považované za chybějící, se ve skutečnosti skrývaly v obtížně čitelných dot chromozomech, čímž vyvstává nové pochopení evoluční stability genomů a procesu zvaného sekvenční koktání, který ukazuje na vysokou variabilitu a nestabilitu některých částí DNA. #genetika #ptáci #evoluce

ROBOT, KTERÝ BRÁNIL POZICI 45 DNÍ Absolutním a reálným důkazem válečné evoluce je legendární obranná operace jedné ze strategických ukrajinských křižovatek. Jeden jediný masivní pozemní robot Droid TW 12.7, vyzbrojený těžkým kulometem, hájil svou pozici neuvěřitelných 45 dní v kuse 🛡️🔥. Operátoři skrytí mimo oblast palby se spoléhali na data ze vzdušných dronů a zahájili zničující palbu hned, jak se nepřítel přiblížil. Tento ocelový obránce odrazil nespočet útoků se zcela nulovými ztrátami na ukrajinských životech 🦾🇺🇦. Dnes je situace tak daleko, že dronové platformy vozí na pozice další drony.⬇️ #robotika #ukrajina #válka

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být. Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*. To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**. Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli. Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi. „Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat. Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo. V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky. *Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další. #Evoluce #Biologie #NovýDruh

Článek se zabývá zvyšováním teplot a vlhkosti v České republice, zdůrazňuje, že vlhké vedro je pro lidské tělo mnohem nebezpečnější než suché teplo, a popisuje, jak může evoluce a moderní klimatické změny ovlivnit naše schopnosti vyrovnat se s extrémním počasím. #vedra #klimatickázměna #zdraví

V Černobylu se po jaderné havárii výrazně zvýšila populace vlků, kteří jsou nyní sedmkrát početnější než před katastrofou a vyvinuli genetické mutace chránící je před nádorovými onemocněními, což naznačuje, že absence lidské činnosti a adaptace na záření vedly k překvapivému oživení místního ekosystému. #GenetickéMutace #Černobyl #EvoluceZvířat #dobrezpravy

Studie vědců kolem Wangjie Hua zveřejněná v časopise Science odhalila, že lidstvo mohlo čelit téměř vyhynutí před 930 000 až 813 000 lety, kdy efektivní velikost populace klesla na pouhých 1,3 % a došlo k zásadní ztrátě genetické rozmanitosti, přičemž tato krize mohla být spojena s klimatickými výkyvy a možným zvládnutím ohně, avšak spolehlivost metodiky zůstává předmětem odborné diskuze. #genetickározmanitost #populačníkolaps #evoluce

Mezinárodní tým antropologů zpochybnil mýtus o nízké inteligenci neandrtálců, prokázal, že jejich mozková anatomie nebyla významně odlišná od moderních lidí a naznačuje, že kognitivní rozdíly ani v minulosti mezi lidskými skupinami nemohly hrát důležitou roli v inteligenci. #neandrtálci #inteligence #evoluce

Nové studie ukazují, že lidoopi, jako bonobo Kanzi a šimpanzi, prokazují schopnosti, jako je představivost, přizpůsobování názorů na základě nových informací a dlouhá paměť, což zpochybňuje představu, že složitá mysl je výhradně lidskou doménou a naznačuje, že hranice mezi člověkem a ostatními primáty je méně jasná, než se dříve myslelo. #lidoopi #kognitivnívěda #evoluce

Mezinárodní tým vedený českými vědci detailně popsal proces, jak se bakterie stala trvalou součástí hostitelské buňky u prvoka Angomonas deanei, což může objasnit vývoj mitochondrií a poskytnout nové poznatky o parazitech způsobujících tropická onemocnění. #evoluce #bakterie #molekulárníbiologie

Vědci zjistili, že čmeláčí královny dokážou přežít pod vodou až týden díky unikátní adaptaci, která zahrnuje drastické snížení metabolismu a využití vzduchové vrstvy z chloupků na těle pro získávání kyslíku, což může mít klíčový význam pro jejich přežití v měnících se klimatických podmínkách. #věda #hmyz #evoluce #dobrezpravy