Search

The Communists in Petřvald, the last stronghold of the Communist Party of Bohemia and Moravia in the Czech Republic, are preparing for a possible end to their rule as Mayor Jiří Lukša leaves politics and public opinion, especially among the youth, is gradually changing. #Petřvald #KSČM #historie (translated)

Davorin Kopše wrote that Mesec joked that nobody came for the communists, while they came with tanks in 1991, but the people removed them from power. He believed that action needed to be taken against them so they wouldn't rise to power again. He marked "4 X FOR" as excellent, and according to him, the slogan against communists was becoming a Slovene proverb. He also made a remark to Mesec regarding hair. #Slovenija #Komunizem #Politika (translated)

Ondřej Tesárek wrote that the attempt to present demands for the verification of the identity of people who insult others as a confident and mature stance will not succeed with either Tomáš Zdechovský or the recipient. He labeled a generation that grew up on a free internet and now demands absolute control for future generations as a disgrace. He claimed that people like the recipient remain liberal only on issues of sexuality and drugs, while in other areas they are, in his view, “hard normalizing communists.” He added that the system of free political competition, freedom of speech, and human rights cannot be threatened by anonymous critics, and he recommended that the recipient watch Lijavec. #svoboda #sloboda #politika (translated)

🧵 1/8 Nacisté nad ní vynesli trest smrti. Komunisté jí vyměřili dvaadvacet let vězení. Mezitím usedla jako teprve druhá žena v zemi do profesorského křesla. V cele znovu vytvořila univerzitu: spoluvězeňkyním diktovala dějiny antického umění, protože posluchárnu jí sebrali. Jmenovala se Růžena Vacková. Četla římské dějiny vytesané do kamene — a dva režimy se ji pokusily vymazat z učebnic i ze seznamu vyučujících. 👇 Vítejte u dalšího dílu mého seriálu Ženy ve vědě, omlouvám se včerejší výpadek, dodělával jsem počítače pro sbírku, teď už jsou v autech směr ukrajinské sirotčince, obce a školy, dám sem pak videa z předávání a ještě jednou díky za dary, pro druhou už zbývá jen 29 tisic, to věřím že dotáhnem. #ŽenyVeVědě #Historie #Vzdělání

KDYSI POSÍLALI LIDI NA SMRT A STOUPALI ZA TO NAHORU. DNES STAČÍ OBEJÍT SOUD. Helena Válková sedí ve Sněmovně za ANO a od listopadu 2025 předsedá mandátovému a imunitnímu výboru — tomu, který rozhoduje, jestli poslance vydat spravedlnosti, nebo ho před ní schovat. Sedí i v ústavně-právním výboru a v podvýboru pro justici. Ta samá Helena Válková napsala v 70. letech společný odborný text s Josefem Urválkem — prokurátorem, který v roce 1950 poslal na smrt Miladu Horákovou. Když to v lednu 2020 vyplulo, tvrdila, že netušila, kdo Urválek je. Policii ale sama přiznala, že o jeho minulosti věděla nejpozději v roce 1977, dva roky před vydáním toho textu. A letos v únoru policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu uzavřel, že se Urválek na vraždě Horákové podílel vědomě a aktivně. Žena, která psala s Horákové katem, dnes drží klíč od dveří, kterými politik projde k soudu — nebo neprojde. A ten klíč použila okamžitě. Jako předsedkyně mandátového a imunitního výboru hlasovala proti vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání — tedy pro to, aby ho ochránila imunita. Zdůvodnila to tím, že kdyby Babiš nebyl politik, vůbec by stíhán nebyl. Výbor pak doporučil nevydat ani Tomia Okamuru — předsedu Sněmovny, který sám čelí obžalobě za plakáty SPD kvůli podněcování k nenávisti. A Sněmovna 5. března 2026 oba za imunitou schovala. A není v tom sama. Motoristé, třetí strana vlády, udělali ústavní krizi z toho, že prezident odmítl jmenovat ministrem Filipa Turka kvůli jeho výrokům — obvinili hlavu státu z porušení ústavy a Turka protlačili jako vládního zmocněnce. Vzorec je pořád stejný: když nám nevyhovuje soud, obejdeme ho. Když nám nevyhovuje prezident, řekneme, že porušuje ústavu. Když má jít náš člověk před soud, schováme ho za imunitu. A PROTI TOMU STOJÍ ONA Milada Horáková mohla za nacistů mlčet — nemlčela. Po válce mohla odejít — neodešla. Po únoru 1948 se mohla přizpůsobit — nepřizpůsobila se. Zaplatila za to životem: 27. června 1950 ji komunisté po vykonstruovaném procesu pověsili. Bylo jí 48, ostatky rodině nikdy nevydali. Nebyla nepohodlná proto, že byla radikální. Byla nepohodlná proto, že byla konzistentní — a člověk, který drží hodnoty za všech okolností, ukazuje ostatním jejich vlastní kompromisy. Přesně tahle hodnota se dnes ztrácí. Pragmatismus se stal ctností, hodnoty překážkou a moc si obchází spravedlnost jako tehdy. Demokracie přitom nepotřebuje mučedníky na piedestalu. Potřebuje občany, kteří se nenechají koupit. Horáková jím byla. Otázka je, co pro to děláme my. 🇨🇿 Zdroj: ✍️ Ondri Kolin https://t.co/LkzR1kMqdi #spravedlnost #demokracie #historie

Pětadvacetiletý Karel Kryl si 9. září 1969 sbalil jízdenku od Čedoku, dvě gramodesky a zásnubní prsten. Mířil na písničkářský festival na zřícenině hradu Waldeck v západoněmeckém Hunsrücku. Měl se vrátit za čtrnáct dní. Nevrátil se dvacet let. Rozhodnutí padlo až tam. Podle dochovaných papírů z Národního archivu se k azylu odhodlal teprve v cizině. Doma nechal skoro všechno: rodinu, věci i přítelkyni Helenu Landovskou, sestru herce Pavla Landovského. Rodičům napsal větu, která zní skoro jako ukolébavka a zároveň jako výmluvu před sebou samým: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma.“ Nebylo. Německy neuměl. Práci neměl. Posluchače taky ne. Měřil sto padesát osm centimetrů. Kytara mu sahala skoro k ramenům. Přesto z něj už před odjezdem byl „národní tragéd“, jak si později sám říkal. Rodina knihtiskařů z Nového Jičína přišla v roce 1950 o tiskárnu. Stroje komunisté rozbili před očima šestiletého chlapce a odvezli do šrotu. Z keramické školy v Bechyni a vojny v Dobřanech se vynořil básník, který psal tak ostře, že režimu nezbylo než ho umlčet. Píseň *Bratříčku, zavírej vrátka* spadla podle jeho vlastních slov „z nebe“ v noci po 21. srpnu 1968. Viděl v Jičíně dva kluky s hlavami v dlaních. Deska stejného jména vyšla začátkem roku 1969 u Pantonu, protože Supraphon ji odmítl. Na obálce byly fotografie Josefa Koudelky. Režim zbývající náklad nechal rozřezat cirkulárkou. V hitparádě *Čtrnáct na houpačce* Českého rozhlasu (@CRozhlas) *Bratříček* nejdřív skončil druhý, pak vyhrál. Pak zakázali píseň i pořad. Po prvním výročí okupace v srpnu 1969 zasáhly na Václavském náměstí Lidové milice. Krylovy koncerty se rušily jeden za druhým. Festival na Waldecku, poslední ze série *Chanson Folklore International*, byl tehdy jednou z mála cest ven. Po dvou týdnech požádal ve Spolkové republice Německo o politický azyl. Usadil se v Mnichově, kterému říkal Mníšek pod Alpou. Žil skromně, studoval dějiny umění a žurnalistiku, koncertoval pro krajany. Pro Rádio Svobodná Evropa (@RFERLPress) nejdřív pracoval jako externista, od roku 1983 jako řádný redaktor. Vedl i sportovní relace a vlastní okénko *Krylologie*. Německé občanství si nikdy nevzal, protože by se musel vzdát československého. Alba *Rakovina*, *Maškary* a *Karavana mraků* se do republiky pašovala v obalech od operet. Lidé je kopírovali na magnetofonech. Za šíření jeho písní padly u nás i dva nepodmíněné tresty vězení. Režim na něj přes hranici nedosáhl. Písně ano. Domů se podíval až 30. listopadu 1989, na pohřeb matky. Týden v rozjetém převratu označil za nejhezčí týden života. Pak přišlo zklamání z porevoluční politiky, z rozdělení Československa, z toho, že se nikdy nesešel s Václavem Havlem. Napsal *Demokracii*. Zůstal nepohodlný i ve svobodě. V roce 1991 stál v pražské Lucerně. Koncert k desce *Maškary*, hostem Ivan Hoffman. Pro mě jediný koncert, na kterém jsem kdy byl. Stál jsem hned u pódia s minikazeťákem a nahrával. Znal jsem nazpaměť všechny jeho písně. On na jevišti pořád vypadal jako člověk, kterému kytara přerostla přes hlavu, a přitom zaplnil sál tak, že z něj nebylo úniku. 3. března 1994 ho v Mnichově zabil infarkt. Bylo mu devětačtyřicet. Dva dny předtím ještě stihl Prahu. Zádušní mši sloužil přítel, břevnovský arciopat Anastáz Opasek. Před klášterem se tísnily čtyři tisíce lidí. Leží na Břevnovském hřbitově. Od toho zářijového rána s jízdenkou od Čedoku uplynulo přesně sedmapadesát let. Pásy se rozřezaly, hranice zmizely, magnetofony zestárly. Kazetu z koncertu u pódia v Lucerně mi ukradli vykradači bytů, které předtím pustili po Havlově amnestii. Písně nezestárly. Stále platí to, co Kryl věděl už v pětadvaceti: slovo, které se nedá zakázat cirkulárkou, přežije i toho, kdo ho napsal. P.S.: Byl Kryl i vaším idolem, nebo jste k němu přišli až později? Napište, která jeho píseň vám zůstala v hlavě. Každý den sem dávám aspoň jeden příběh, který stojí za to si znát. Like, komentář, sdílení, bookmark a follow, ať vám ten další neuteče. #KarelKryl #Hudba #ČeskáHistorie

Gratuluji @bratricek k novému dnu - už ho mají za hrdinu na stránkách komunisté, proruští nacisté a teď i tady StBák Markvart, který pravidelně píše proruské sračky, pomluvy na prezidenta, demoblok a neštítí se ani zveřejňovat nechutné "vtipy" proti političkám. Rakušan nenapsal nic špatného, rozumně řekl, že tradiční strany mají řešit témata pro lidi důležitá, jako je migrace a nenechávat je extremistům a Tesárek na to reagoval manipulací, kde podsouvá, že Rakušan by snad někdy toleroval násilí od migrantů a oběti by nazval nacisty... Manipuluje proti tomu Rakušanovi, který v realitě zavedl jeden z nejpřísnějších azylových zákonů v Evropě, hned po nástupu za něj začly kontroly a který v rámci migračního paktu vyjednal výjimku na Ukrajince. A migrační pakt? Raději to zopakuju - Jižní země chtěly pevné kvóty, vítači byli proti paktu, došlo se ke kompromisu, kde se z kvót dá buď finančně zaplatit, nebo poslat třeba cajty na pomoc střežit hranice. Pakt posiluje ochranu hranic, dává nové možnosti vyhoštění, řeší povinnosti detence. A hlavně tělo jihu financuje všechno okolo té migrace, aby na to nebyly zasažené země samy. #politika #migrace #dezinformace

Czarzasty o Karolu Nawrockim: „To co wykrzykuje prezydent na spotkaniach to jest jego sprawa. Z szacunkiem do urzędu, bez szacunku do człowieka” Jak dobrze, że zdecydowanie więcej osób szanuje prezydenta Nawrockiego niż starego, plującego jadem komunistę Czarzastego. https://t.co/cVl0uQHEUF #Polska #prezydent #polityka

11. srpna 1957 v Jáchymově naposledy vydechl Josef Bryks. Pilot 252. perutě RAF. V červnu 1941 Brykse sestřelil Adolf Galland. Ze zajetí třikrát utekl, pokusil se ukrást Messerschmitt. Podílel se na útěku ze Saganu. Vše přežil, aby ho umučili čeští komunisté. Nesmíme zapomínat! https://t.co/7VROe1XDR2 #historie #vojenskáhistorie #pamet

Pro @CRoPlus Jan Vávra: Jedním z argumentů, které Andrej Babiš a většina členů jeho vlády vůči prezidentovi a Ústavnímu soudu stále opakuje, je tvrzení o takzvaném druhém centru moci. Tato argumentace předpokládá, že demokratický stát má mít podle ústavy jen jedno centrum moci. Řeči o centrech moci zavánějí marxistickou rétorikou, což v případě Andreje Babiše samozřejmě nepřekvapuje. Za časů vlády jedné strany komunisté pomocí obvinění z vytváření alternativních mocenských center likvidovali všechny oponenty. Socialistický stát měl ze své podstaty jedno centrum moci a tím bylo předsednictvo ústředního výboru komunistické strany. Ovšem jedním ze zásadních prvků demokratického státu je dělba moci. Je založena na přesvědčení, že nikdo nemá mít moci příliš mnoho. Všichni víme, že každá moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. https://t.co/tm4ZQ4LOZp #Demokracie #DělbaMoci #Politika

Donald Trump označil opoziční demokraty za komunisty, aby pak tvrdil, že komunisté chtějí vyhodit do povětří Mount Rushmore—památník s tvářemi amerických prezidentů v Jižní Dakotě. Těžko se bránit reminiscencím na to, k čemu v roce 1933 využili nacisti zapálení Říšského sněmu. #Trump #komunismus #MountRushmore #US #CZ

Turkova nehoda by se nestala, kdyby komunisté jako Pavel nerozdělili město na dvě části magistrálou... Raději jsem šel na jeho profil, jestli tak absurdní nesmysl je fakt na jeho účtu a fakt jo! Pane premiére @AndrejBabis, podle Turka, tím že jste byl členem KSČ, můžete za tu jeho nehodu na ÍPáku. #českápolitika #nehody #společnost