Search

The author of the contribution stated that the elections in the country were among the best in the world due to their safety, speed, and secrecy, which, according to him, even his wife was not familiar with. He labeled politicians who, in his opinion, wanted to destroy this system as a threat to the foundations of democracy. He added that such a digital world would bring slavery instead of freedom, according to him. #volby #demokracie #svoboda #CZ (translated)

Výzkum archeogenetiky, vedený Hofmanovou a financovaný prestižním ERC Starting Grant, se zaměří na analýzu kosterních pozůstatků bývalých otroků ze Španělska, Francie, Německa, Švédska a České republiky, aby osvětlil málo prozkoumané kapitoly evropských dějin otroctví a obchodování s lidmi. #otroctví #historie #archeologie #dobrezpravy

Včera jsem se vás ptal, jestli byste měli zájem o seriál - příběhy význačných žen - zejména vědkyň, které ale téměř nikdo nezná (nebo alespoň u nás). Doufal jsem ve větší zájem, ale přesto se pár desítek z vás našlo, a tak začnu právě ženou, která jako první popsala, jak se vědkyním krade sláva a sama přitom z dějin téměř zmizela. Uvidíme, jestli se to chytne, další osud seriálu je ve vašich rukou. Je v tom trpká ironie: Matilda Joslyn Gageová se stala obětí jevu, který sama odhalila. Teprve v roce 1993 tento mechanismus pojmenovala jiná historička právě po ní: Matildin efekt. V roce 1870 vydala Gageová třicetistránkový spisek Woman as Inventor (Žena jako vynálezkyně) a o třináct let později ho rozšířila ve formě článku pro prestižní časopis North American Review. Píše v něm, že ženy odpradávna vynalézaly – od postupů zpracování hedvábí a krajek až po hlubinný dalekohled –, ale veškeré zásluhy si nakonec vždy připsal nejbližší muž. Často to byl přímo manžel – vdaná žena totiž v tehdejších Spojených státech neměla právo na výdělek z vlastního patentu. Gageová to nepsala jen jako teoretické zamyšlení; její práce byla uceleným katalogem konkrétních případů. Nejznámější z nich je spor o odzrňovač bavlny. Gageová tvrdila, že tento přelomový nápad ve skutečnosti patří Catherine Littlefieldové Greeneové, vdově po generálovi, která na své plantáži hostila mladého Eliho Whitneyho. Právě Whitney stroj podle jejího návrhu sestrojil a následně na něj získal patent. Historici se dodnes přou o to, jak velký podíl Greeneová vlastně měla. Pro Gageovou však nešlo jen o jeden konkrétní vynález. Šlo o systematický vzorec: žena něco vymyslí, muž to zpeněží a učebnice si zapamatují pouze jeho jméno. Matilda Joslyn Gageová se narodila 24. března 1826 v newyorském městě Cicero do rodiny bojující za zrušení otroctví. Dům jejích rodičů, a později i její vlastní dům ve Fayetteville, sloužil jako stanice tzv. podzemní železnice, jež pomáhala uprchlým otrokům. V roce 1852 poprvé promluvila na národním sjezdu za práva žen, přestože jí tehdy bylo pouhých čtyřiadvacet let. Společně s Elizabeth Cady Stantonovou a Susan B. Anthonyovou založila Národní asociaci pro volební právo žen a podílela se na sepsání prvních tří svazků díla History of Woman Suffrage. Byla však mnohem radikálnější než její dvě kolegyně. Odsuzovala církev jako hlavní oporu podřízenosti žen, tvrdě hájila práva původních obyvatel a dokonce se nechala čestně adoptovat do vlčího klanu Mohawků. Když se v roce 1890 hnutí za práva žen sloučilo s konzervativnějším proudem, Gageová na protest vystoupila a založila si vlastní organizaci. Za trest ji hlavní proud sufražistek ze svých dějin vymazal. Feministka Gloria Steinemová ji později výstižně označila za „ženu, která předběhla i ty, jež samy předběhly svou dobu“. Zemřela v roce 1898 v Chicagu u své dcery Maud, manželky L. Franka Bauma, autora slavného Čaroděje ze země Oz. Baum pojmenoval hlavní hrdinku Dorotku po vnučce Gageové, která zemřela v kojeneckém věku. I v tomto slavném příběhu se tak tiše ozývá stejný motiv: silná žena v pozadí fenoménu, jejž celý svět zná pod cizím jménem. Sto třiadvacet let po vydání spisku Gageové dala tomuto jevu konečně jméno historička Margaret W. Rossiterová. V roce 1993 publikovala v časopise Social Studies of Science (@Soc_Stud_Sci) článek s názvem The Matthew/Matilda Effect in Science. Takzvaný Matoušův efekt (dříve popsaný sociologem Robertem Mertonem) definuje pravidlo, podle kterého slavný vědec získá nepoměrně více uznání i za práci, na níž se podílel jeho méně známý kolega. Rossiterová k tomuto principu přidala genderovou variantu a pojmenovala ji po Gageové – protože ta tento fenomén nejen jako první popsala, ale sama se stala jeho obětí. Rossiterová o ní napsala, že „zahlédla, co se děje, pochopila vzorec, odsoudila ho, a přitom si jím sama prošla“. Sama Rossiterová, jež zemřela v srpnu 2025 ve věku 81 let, strávila desítky let v archivech a napsala tři monumentální svazky díla Women Scientists in America. Když jako doktorandka poprvé oznámila, že chce zkoumat historii vědkyň, kolegové se jí smáli, že to bude velmi tenká knížka. Nakonec jich objevila stovky. Příklady, které Rossiterová uvádí, dobře rezonují i dnes. Snímky DNA Rosalind Franklinové. Teoretický výklad jaderného štěpení Lisy Meitnerové, za který dostal Nobelovu cenu výhradně Otto Hahn. Středověká lékařka Trota ze Salerna, jejíž spisy se po její smrti začaly účelově připisovat mužům. Nettie Stevensová, jež objevila chromozomy X a Y. Nebo Jocelyn Bellová Burnellová, která ještě jako doktorandka objevila pulsary, avšak ocenění za objev převzal její školitel. Tento jev bohužel neskončil s 19. stoletím. Studie stále dokazují, že naprosto identický odborný článek získá vyšší hodnocení a respekt, pokud je pod ním podepsán muž. V Česku na tuto problematiku dlouhodobě upozorňuje Národní kontaktní centrum – gender a věda (@NKC_CZ) při Sociologickém ústavu (@Sociologicky) AV ČR (@Akademie_ved_CR). Česká republika navíc vykazuje jedny z nejhorších statistik v Evropě, pokud jde o podíl žen ve vedení výzkumných institucí. Zarážející je i fakt, že celá polovina Češek s čerstvým doktorátem do výzkumné sféry nakonec vůbec nenastoupí. Matilda Joslyn Gageová v roce 1883 napsala, že pokrok vzniká z řady drobných kroků a že nelze předvídat, co se stane, když z historie vynecháme i tu nejnepatrnější osobu. Právě proto má smysl vracet těmto ženám jejich jména. Nejde o pouhé morální gesto, ale o nezbytné narovnání historických faktů. Bez nich je totiž historie vědy neúplná a zkreslená. Osobně vidím ale ještě snad důležitější důvod pro jejich zviditelnění - chceme-li, aby se naše dcery samy věnovaly vědě, potřebují takové silné pozitivní vzory. Musí vidět, že ženy jsou neméně schopné a jen potřebují příležitost a musíme jim vštípit, ať bojují za přiznání svých úspěchů nejen pro ně samé, ale i pro generace dalších žen. Tento text je úvodem k novému seriálu o vědkyních, které Matildin efekt téměř vymazal z naší paměti. V následujících týdnech bych vám rád mnohé jejich práce a osudy postupně představil, záleží jak se vám bude téma líbit a budete-li mé články sdílet. Taky mi pište své náměty - která zapomenutá vědkyně (světová i česká) by podle vás měla dostat také prostor? Napište mi do komentářů. A nezapomeňte sledovat @tkapler, ať vám další díly neuniknou. Hash: #zeny_ve_vede #Matilda_effect #zeny_ve_vede #Matilda_effect #feminismus

Na obrázku vedle dívky vidíte dopis. Tento dopis napsala 15letá běloruská dívka, která se dostala do německého otroctví v době druhé světové války. Dívka se rozhodla spáchat sebevraždu a předtím napsala dopis svému běloruskému otci na rozloučenou. Podobných příběhu z války jsem https://t.co/H9EwcCiPce #historie #válka #sebevražda #BY #DE

Článek poukazuje na problematiku moderního otroctví v Dubaji v rámci systému kafala, který umožňuje zaměstnavatelům monopolní kontrolu nad životy zahraničních pracovníků, přičemž více než 90 % pracovní síly v země závisí na těchto pracovnících, kteří čelí závažným abusům a nedodržování práv, přestože vláda OAE tvrdí, že provádí reformy. #Кафала #СовременноеРабство #ОАЭ

Článek se zaměřuje na situaci matek pečovatelek v Španělsku, které vykonávají 24/7 péči o své děti s těžkým postižením, a zdůrazňuje jejich boj za právní uznání a spravedlivé odměňování, přičemž je jejich práce označena za moderní otroctví, které je ve společnosti tolerováno. #Cuidadoras #Dependencia #DerechosSociales

Historik Jana Lipman v rozhovoru reflektuje na 250. výročí americké nezávislosti a zpochybňuje, co by mělo být oslavováno, když zároveň upozorňuje na historické stíny spojené s otroctvím a vyháněním domorodých národů, přičemž vnímá rozmanitost a kreativitu americké kultury jako klíčové pozitivní aspekty současné identity Spojených států. #AmericanIdentity #Diversity #Independence250

Velká Británie plánuje nová opatření na omezení přijímání uprchlíků, která zahrnují zúžení okruhu blízkých příbuzných pro možnost odvolání proti odmítnutí žádosti o azyl a zpřísnění pravidel týkajících se moderního otroctví, což by mj. mohlo vyloučit ty, kteří podali falešné žádosti nebo spáchali závažné trestné činy. #миграция #правачеловека #Великобритания

V článku „Reparações históricas: a Justiça escolhe só parte da verdade“ autor Nuno Nabais Freire zkoumá složitosti a nevyslovené aspekty debaty o historických reparacích, zdůrazňující, že odpovědnost za otroctví a jeho následky je sdílená, a vybízí k pečlivému zvážení všech historických měnících faktorů namísto jednostranného pohledu. #JustiçaHistórica #Reparações #MemóriaColetiva

Papež Lev XIV. se poprvé v historii omluvil za roli Svatého stolce v legitimizaci otroctví, čímž uznal utrpení způsobené minulými křesťanskými praktikami a zdůraznil potřebu chránit lidskou důstojnost v kontextu moderních problémů, jako jsou nové formy otroctví spojené s umělou inteligencí. #otročství #církev #uměláinteligence

V Lotyšsku se mzdy zvyšují pomaleji než před třemi až čtyřmi lety, přičemž nedostatek pracovní síly přetrvává, avšak podmínky zaměstnanců v mnoha odvětvích, jako je pohostinství a maloobchod, jsou často přirovnávány k modernímu otroctví, zatímco odbory kritizují vládu za neřešení těchto problémů a označují minimální mzdu jako katastrofálně nízkou. #зарплата #рабочиеправа #протесты

V Česku nyní probíhá debata o zákonu, který má regulovat práci kurýrů pro digitální platformy, přičemž se očekává tvrdý boj o ochranu zaměstnanců před možným digitálním otroctvím a flexibilitou práce, což ovlivňuje osud až 145 tisíc lidí, kteří tuto formu zaměstnání využívají. #flexibilitaPráce #digitálníOtrokství #platformováPráce

Nová zpráva varuje, že vymyšlení britských občanů roste, a to v důsledku zvyšujících se životních nákladů, rostoucího zadlužení a nejistého zaměstnání, přičemž zločinci využívají technologii k náboru a kontrole obětí, což vyžaduje okamžitou a robustní reakci vlády a společnosti na problém moderního otroctví. #ModernSlavery #HumanTrafficking #Exploitation

Článek upozorňuje na alarmující nárůst vykořisťování v UK, kde více než pětina potenciálních obětí v roce 2025 pocházela z této země, a zdůrazňuje potřebu rychlé reakce vlády na rostoucí hrozbu moderního otroctví, zejména v souvislosti s rostoucími životními náklady, zadlužením a nejistou pracovní situací. #ModernSlavery #HumanTrafficking #Exploitation