Search

Teacher Božena, who tragically lost her life while protecting children during a student's attack, was buried with state honors, with her courage and dedication to teaching and caring for children recognized not only by colleagues and students but also by high state officials. #pohřeb #učitelka #tragédie (translated)

Vít Rakušan wrote that his generation, including himself and his friends, liked Václav Havel and associated him with the wild nineties, travel, cultural diversity, and joy of life. After the death of Havel's wife Olga, he said he went to her funeral. When Havel died, he was a young mayor and displayed his portrait in front of the town hall and lit a candle. Rakušan stated that he still missed Havel. He described him as a complex and imperfect person who was authentic and wise and had a clear moral and political compass. According to Rakušan, totalitarians, former members of the StB, Communists, and Nazis breathed more easily in Havel's presence. After his departure, he said, society became coarser, the effort to come to terms with its own past diminished, and values lost their emphasis. Rakušan wrote that he did not wish Havel’s legacy to be remembered with pathos, sadness, or an artificial cult. He wanted, he said, to create the country that Havel desired: vibrant, civic, self-confident, free, and firmly anchored in the West, without self-justification and moral compromises. In conclusion, he wished Havel a happy birthday. #VáclavHavel #politika #českáhistorie (translated)

Cestě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Norska na pohřeb krále Haralda V. hrozil incident, kdy jeho letadlo málem zasáhl ruský dron, což upozornilo na bezpečnostní rizika spojená s jeho cestováním a na častější vpády ruských bezpilotních letounů do okolních zemí. #Zelenskyj #Moldavsko #Rusko

Pětadvacetiletý Karel Kryl si 9. září 1969 sbalil jízdenku od Čedoku, dvě gramodesky a zásnubní prsten. Mířil na písničkářský festival na zřícenině hradu Waldeck v západoněmeckém Hunsrücku. Měl se vrátit za čtrnáct dní. Nevrátil se dvacet let. Rozhodnutí padlo až tam. Podle dochovaných papírů z Národního archivu se k azylu odhodlal teprve v cizině. Doma nechal skoro všechno: rodinu, věci i přítelkyni Helenu Landovskou, sestru herce Pavla Landovského. Rodičům napsal větu, která zní skoro jako ukolébavka a zároveň jako výmluvu před sebou samým: „Žádnej strach, ve světě se neztratím. A hlavně klid, nic se neděje. Chleba je tu stejnej jako doma.“ Nebylo. Německy neuměl. Práci neměl. Posluchače taky ne. Měřil sto padesát osm centimetrů. Kytara mu sahala skoro k ramenům. Přesto z něj už před odjezdem byl „národní tragéd“, jak si později sám říkal. Rodina knihtiskařů z Nového Jičína přišla v roce 1950 o tiskárnu. Stroje komunisté rozbili před očima šestiletého chlapce a odvezli do šrotu. Z keramické školy v Bechyni a vojny v Dobřanech se vynořil básník, který psal tak ostře, že režimu nezbylo než ho umlčet. Píseň *Bratříčku, zavírej vrátka* spadla podle jeho vlastních slov „z nebe“ v noci po 21. srpnu 1968. Viděl v Jičíně dva kluky s hlavami v dlaních. Deska stejného jména vyšla začátkem roku 1969 u Pantonu, protože Supraphon ji odmítl. Na obálce byly fotografie Josefa Koudelky. Režim zbývající náklad nechal rozřezat cirkulárkou. V hitparádě *Čtrnáct na houpačce* Českého rozhlasu (@CRozhlas) *Bratříček* nejdřív skončil druhý, pak vyhrál. Pak zakázali píseň i pořad. Po prvním výročí okupace v srpnu 1969 zasáhly na Václavském náměstí Lidové milice. Krylovy koncerty se rušily jeden za druhým. Festival na Waldecku, poslední ze série *Chanson Folklore International*, byl tehdy jednou z mála cest ven. Po dvou týdnech požádal ve Spolkové republice Německo o politický azyl. Usadil se v Mnichově, kterému říkal Mníšek pod Alpou. Žil skromně, studoval dějiny umění a žurnalistiku, koncertoval pro krajany. Pro Rádio Svobodná Evropa (@RFERLPress) nejdřív pracoval jako externista, od roku 1983 jako řádný redaktor. Vedl i sportovní relace a vlastní okénko *Krylologie*. Německé občanství si nikdy nevzal, protože by se musel vzdát československého. Alba *Rakovina*, *Maškary* a *Karavana mraků* se do republiky pašovala v obalech od operet. Lidé je kopírovali na magnetofonech. Za šíření jeho písní padly u nás i dva nepodmíněné tresty vězení. Režim na něj přes hranici nedosáhl. Písně ano. Domů se podíval až 30. listopadu 1989, na pohřeb matky. Týden v rozjetém převratu označil za nejhezčí týden života. Pak přišlo zklamání z porevoluční politiky, z rozdělení Československa, z toho, že se nikdy nesešel s Václavem Havlem. Napsal *Demokracii*. Zůstal nepohodlný i ve svobodě. V roce 1991 stál v pražské Lucerně. Koncert k desce *Maškary*, hostem Ivan Hoffman. Pro mě jediný koncert, na kterém jsem kdy byl. Stál jsem hned u pódia s minikazeťákem a nahrával. Znal jsem nazpaměť všechny jeho písně. On na jevišti pořád vypadal jako člověk, kterému kytara přerostla přes hlavu, a přitom zaplnil sál tak, že z něj nebylo úniku. 3. března 1994 ho v Mnichově zabil infarkt. Bylo mu devětačtyřicet. Dva dny předtím ještě stihl Prahu. Zádušní mši sloužil přítel, břevnovský arciopat Anastáz Opasek. Před klášterem se tísnily čtyři tisíce lidí. Leží na Břevnovském hřbitově. Od toho zářijového rána s jízdenkou od Čedoku uplynulo přesně sedmapadesát let. Pásy se rozřezaly, hranice zmizely, magnetofony zestárly. Kazetu z koncertu u pódia v Lucerně mi ukradli vykradači bytů, které předtím pustili po Havlově amnestii. Písně nezestárly. Stále platí to, co Kryl věděl už v pětadvaceti: slovo, které se nedá zakázat cirkulárkou, přežije i toho, kdo ho napsal. P.S.: Byl Kryl i vaším idolem, nebo jste k němu přišli až později? Napište, která jeho píseň vám zůstala v hlavě. Každý den sem dávám aspoň jeden příběh, který stojí za to si znát. Like, komentář, sdílení, bookmark a follow, ať vám ten další neuteče. #KarelKryl #Hudba #ČeskáHistorie

Pohreb odsúdeného vojnového zločinca Ratka Mladiča v Srbsku vyvolal šokujúcu reakciu predsedníčky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej, ktorá upozornila, že tento akt a oficiálna podpora zo strany niektorých srbských predstaviteľov sú v rozpore s hodnotami EÚ a môžu ohroziť ambície Srbska na vstup do únie. #RatkoMladić #vojnovézločiny #Európskaúnia

Pohřeb Ratka Mladiče, odsouzeného válečného zločince, vyvolal odmítnutí a kritiku ze strany Evropské unie, která označila účast srbských politiků na této akci za porušení základních evropských hodnot a brzdění srbského procesu přistoupování k EU. #Mladić #vojenskézločiny #genocida

Pohřeb Ratka Mladiče v Bělehradě, který navzdory mezinárodnímu odsouzení za genocidu přilákal tisíce příznivců a oficiální účast ministrů, odhalil složité vztahy mezi srbskými nacionalisty a Západem, čímž symbolizoval i pokračující rozdělení v srbské společnosti ohledně minulosti válek 90. let. #RatkoMladič #pohřeb #SrbskýNacionalismus