Search

You may have heard of Klára Sovová in the past as the owner of Labská and Luční Boudy in the Krkonošsko region. An owner who sometimes completely disregards the fact that she bought properties right in a national park and isn’t exactly happy when someone interferes with how many cars are allowed to pass through the park or how carefully she should carry out construction work. However, you can also know her from the electoral billboards of the Motorists, where she announces her candidacy for the mayor of Prague next to Macinka, claiming that she has the courage to go against the grain. The story of Klára Sovová would be worth making a movie about how that twilight zone between privatization, business, offshores, and politics has worked in the Czech Republic since the revolution. Sovová was a part of all these areas in one person. But she is a person with enormous energy, so she managed to publish a porn magazine, occasionally throw some millions to a political party, and at the same time claim that entrepreneurs do not engage in altruistic activities. Kristina and I have been working on this story for the past few weeks and discussed it with many people who have known Sovová since her time at the National Property Fund. Interestingly, the vast majority of those approached did not want to speak. The best description of her and her surroundings is the sentence she replied with when asked how she came to the building of the Prague police headquarters, from which she received over 100 million crowns in rent from the police: "That is our secret, it’s not for the newspapers. I protect my know-how with that." However, I think we have managed to get at least a little glimpse into that know-how in the last few weeks, and now you can read about it. You'll find it in the next post.👇 #politika #privatizace #Česko (translated)

Ocelové srdce Ukrajiny se zastavilo. Rusko rozbombardovalo všechny velké hutě. Tu my jsme na zastavení ocelového srdce Česka ruské bombardování ani nepotřebovali. Stačila šikovná privatizace pod kontrolou bývalých estébáků a bylo po srdci i po oceli. https://t.co/ispELd7kEJ #Ukrajina #ocel #privatizace

Slovenský lékař Peter Visolajský varuje, že Slovensko se stále více přibližuje americkému modelu zdravotnictví, kde velké finanční skupiny, jako Penta a Agel, vyžadují od pacientů vyšší spoluúčast na nákladech za péči, což může negativně ovlivnit i Českou republiku. #Zdravotnictví #Slovensko #Privatizace

Odvolací řízení u Vrchního soudu v Praze zkoumá případy tří odsouzených manažerů Mostecké uhelné společnosti, kteří byli před třemi lety shledáni vinnými z podvodu během privatizace firmy, přičemž žalobce vyjádřil nesouhlas s jejich odvoláními a obvinil vládu Miloše Zemana z nedostatečného porozumění situaci. #MosteckáUhelná #odvolání #soud

Antonio Koláček, odsouzený za podvod v miliardové kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti, se chystá na odvolání proti verdiktu a ve veřejném prohlášení zdůrazňuje svou roli výkonného manažera, nikoli privatizéra či politika, s cílem odhalit pravdu ohledně svého odsouzení. #MosteckáUhelná #privatizace #justice

Za 35 let se Estonsko proměnilo z chudé sovětské republiky na stát s vysokými příjmy, přičemž jeho ekonomika, zasažená různými krizemi a boomem, vykázala několikanásobný nárůst HDP na obyvatele, a to díky opatřením jako přechod na euro, privatizace a stabilní státní dluh. #ЭкономикаЭстонии #ВВП #Приватизация

Co chystá vláda s Letištěm Praha? Dosazuje se „výkvět“ českého managementu, přichází exšéfka komunikace Agrofertu a Andrej Babiš už mluví o prodeji 40 % letiště. I když slibovali opak. Můj tip na scénář: rozvrat → propad hodnoty → „nutná“ privatizace → “správný” kupec. #LetištěPraha #privatizace #Babiš #CZ

Gianni Infantino, president FIFA, se osobne snaží zachovat svou pozici v čele organizace prostřednictvím kontroverzního plánu zaměřeného na spolupráci s Marokem a nabídkou pořádání finále mistrovství světa v roce 2030, zatímco čelí narůstající opozici od federací a médií za jeho ambiciózní a kritizovaný projekt privatizace turnaje. #Infantino #FIFA #Marruecos

Klíč jménem Gross: Unipetrol II Fiasko první privatizace Unipetrolu nezabránilo Andreji Babišovi, aby se nezúčastnil druhého kola v režii vlády Vladimíra Špidly a později Stanislava Grosse. Učinil tak skrytě a jak se ukázalo, že měl na její průběh zásadní vliv. Druhou privatizaci provázely ještě větší skandály a policejní vyšetřování. V lednu 2004 se Špidlův kabinet rozhodl prodej petrochemického holdingu zopakovat. Ze sedmi platných nabídek nejprve tři vyřadil, navzdory doporučení expertní komise vlády. „Tím, že vláda vyřadila dvě ze tří nejvyšších nabídek, značně omezila konkurenci,“ uvedla komise v zápise s tím, že stát mohl získat několik miliard korun navíc. Do užšího výběru postoupily polská společnost PKN Orlen, maďarský MOL a Shell. Konečnou nabídku nakonec podal jediný PKN Orlen, který zaplatil 14,7 miliardy korun. Kabinet ji v dubnu 2004 přijal a prodej byl dokončen za Grossovy vlády v roce 2005. V srpnu 2005 vyšlo najevo, že PKN Orlen mohl při této transakci přijít o miliardy korun, jelikož na obchodu měl výrazně vydělat Andrej Babiš. Smluvně se dohodl s tehdejším vedením polského koncernu na společném postupu řadu měsíců před jejím zahájením. Poláci slíbili Babišovi výměnou za lobbing ve vládě prodat pod cenou nejvýnosnější sekci Unipetrolu, chemičky Chemopetrol, Kaučuk, Paramo, Agrobohemie a Aliachem. Vedení Orlenu si bylo vědomo, že smlouvy s Agrofertem jsou sice nevýhodné, ale kvůli jeho síti kontaktů nezbytné, aby uspěli v soutěži o Unipetrol. Andrej Babiš byl považován za osobu s klíčovým vlivem na tehdejšího premiéra Stanislava Grosse. Podle polského tisku musel zpřístupnit Polákům všechny informace a dokumenty týkající se Unipetrolu, místních poměrů i atmosféry panující ohledně privatizace. Vlivy Agrofertu musely být ohromné V té době už aféru Orlengate vyšetřovala krakovská prokuratura. Bývalý člen vedení PKN Orlen Krysztof Kluzek vypověděl, že věděli dlouho dopředu, jakou cenu nabídnou v privatizaci jejich konkurenti, a že jim tyto informace zajistil Andrej Babiš. K aféře následně vznikla i vyšetřovací komise polského Sejmu. „Vlivy Agrofertu musely být ohromné, jestliže se mu podařilo českou vládu přesvědčit, aby odmítla nabídku o 40 procent vyšší než od PKN Orlen,“ uvedla v závěrečné zprávě. Polský tisk tehdy obsáhle informoval o podezřeních z obří korupce, která prodej Unipetrolu provázela. Na polské i české straně mělo být napůl rozděleno 1,2 miliardy korun. Nové vedení PKN Orlen se nakonec rozhodlo smlouvy s Agrofertem vypovědět a raději riskovat soudy, než prodat pod cenou rentabilní podniky, jejichž hodnota se časem ještě zvýšila. Vyšetřování se rozběhlo i u nás, ale podezření z korupce nebylo prokázáno. Faktem zůstává, že Agrofert uzavřel kvůli privatizaci Unipetrolu v předstihu smlouvy s PKN Orlen jako strategický partner. Poláci poté netranspartentní soutěž vyhráli. Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních chemiček jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen. Následný soud o odškodnění 20 miliard korun Agrofert definitivně prohrál v roce 2018, a tím kauza Babišova „Palerma“ končí. Zdroj: https://t.co/GzAPRp2Q8w #Unipetrol #privatizace #korupce

Dárek od Zemanovy vlády: Unipetrol I Nejproblematičtější kapitolou v historii podnikání Andreje Babiše je dvojí privatizace petrochemického gigantu Unipetrol. U obou hrály klíčovou roli jeho nadstandardní vztahy s vládami sociální demokracie. První díl se začal psát v lednu 1999, kdy vláda Miloše Zemana provedla čistku v tomto státem většinově vlastněném holdingu. Babiš přitom neseděl s rukama v klíně. Novým generálním ředitelem Unipetrolu se stal Pavel Švarc, který do té doby vedl Lovochemii z holdingu Agrofert. Babiš získal vlivné spojence hlavně v ministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi a jeho pravé ruce, náměstkyni Miladě Vlasákové, která se stala předsedkyní dozorčí rady Unipetrolu. Výborné vztahy měl i s premiérem Milošem Zemanem. Čistka neušla kritice, jelikož Unipetrol tehdy patřil mezi pět nejziskovějších společností v zemi. Už v té době spekulovalo o tom, že petrochemického obra může ovládnout Andrej Babiš. O tom svědčil následující vývoj. Kromě Švarce se členy představenstva Unipetrolu stali další lidé spjatí s Agrofertem: Jan Landa, Václav Přibyl a Miroslav Kuliha. Proč Babiš dosadil do Unipetrolu svoje lidi? Do budoucna se chystala jeho privatizace, ale vliv mohly mít i obchodní důvody. Zdroje z Agrofertu tehdy upozorňovaly na provázanost firem Agrofertu a Unipetrolu, které si vzájemně dodávaly produkty. Bylo možné snížit cenu dodávek státních firem pro Agrofert, přičemž stát prodělal. Babišův holding následně těžil z výhodných smluv s Unipetrolem celé tři roky a „tunelováním“ státu vydělal miliardy bez povšimnutí policie a kontrolních orgánů. Exkluzivita pro Agrofert Rozhodnutí o privatizaci Unipetrolu padlo v prosinci 2001. Vláda ho prodala v tendru za 11,9 miliardy korun. Neuspěla britská společnost Rotch Energy, která nabízela téměř o 3 miliardy více. Vítězný Agrofert podporoval především propagátor „české cesty“ Grégr. Babiš podepsal kupní smlouvu o nákupu 63 procent akcií Unipetrolu v únoru 2002. Trh tehdy na sporné rozhodnutí vlády, ignorující doporučení privatizační komise, reagoval propadem akcií Unipetrolu o 45 procent. Prodej měl i své odpůrce. Pavel Mertlík, do dubna 2001 ministr financí v Zemanově vládě, prohlašoval, že podmínky pro vítěze byly „příliš královské“. Vláda se podle něho chovala, jako by nešlo o veřejnou soutěž, a Agrofertu udělila exkluzivitu. Nový vlastník následně veškeré pochybnosti potvrdil. Babiš před privatizací avizoval, že koupi Unipetrolu bude financovat s koncernem Conoco, což nesplnil. Už tehdy existovalo podezření, že nemá zajištěný úvěr. Otálel se zaplacením a nakonec byl donucen holding za Špidlovy vlády v září 2002 s ostudou vrátit. První privatizace Unipetrolu skončila fiaskem a Miloš Zeman dlouho nemohl přijít Babišovi na jméno. „Byl jsem přímým účastníkem podpisu dohody při privatizaci Unipetrolu a konstatuji, že pan Babiš tuto podepsanou dohodu nedodržel. To je pro mě dostatečný důkaz nevěrohodnosti pana Babiše, nehledě na jistá další podezření, která se doufám časem prošetří,“ prohlásil Zeman v roce 2011 při vzniku hnutí ANO. Podezření se dodnes neprošetřila a nyní jsou oba muži mocenskými spojenci. @AndrejBabis @KoncernAgrofert Zdroj: https://t.co/5ICcF7LXHg #Unipetrol #privatizace #Babiš

Proč nám úroky ze státních dluhů rostou nejrychleji v Evropě? Proč je máme v EU skoro nejvyšší? A proč se Andrej Babiš právě teď chystá pustit do privatizace Letiště Praha? Za co chce peníze za něj utrácet? Nový Zlámaný Topol. Léto je tentokrát v ekonomice docela divoké. https://t.co/pN3J6eerrw #ekonomika #dluhy #privatizace #CZ #EU

Článek se zabývá rostoucím napětím mezi prezidenty FIFA Giannim Infantinem a UEFA Aleksandrem Čeferinem, který hrozí bojktem evropských ženských fotbalových týmů na Mistrovství světa v roce 2027 a 2030 v reakci na Infantinův plán privatizace turnaje a jeho odhodlání oslabit vliv evropských federací v rámci FIFA. #FIFA #Ceferin #Infantino

🇹🇷 Turecko se přibližuje jedné z největších privatizací posledních let. Ankara se chystá vypsat tendr na dlouhodobou koncesi dvou ikonických istanbulských mostů přes Bospor - spolu s devíti státními zpoplatněnými dálnicemi. Podle agentury Bloomberg se do soutěže chystá #Turecko #privatizace #Bospor #TR

Ministryně financí Alena Schillerová zdůraznila, že plán na privatizaci nebo uvedení části akcií Letiště Praha na burzu není aktuálně v plánu, navzdory premiérovým úvahám o prodeji akcií do roku 2028 a obavám odborů ohledně výběru nového vedení letiště. #LetištěPraha #privatizace #ekonomika

Premiér Andrej Babiš znovu otevřel téma privatizace státních firem, přičemž vláda zvažuje prodej podílů ve firmách jako Explosia a Letiště Praha, aby získala potřebné miliardy, avšak zatím nepadlo rozhodnutí o konkrétních žádostech a ministerstva se vyjadřují o prioritách rozvoje a zákonných překážkách spojených s těmito firmami. #privatizace #státnífirmy #LetištěPraha

Arcivescovo Gian Carlo Perego varuje před nebezpečím privatizace spravedlnosti a vzrůstajícími populistickými tendencemi, které ohrožují hodnoty křesťanské Evropy a zdůrazňuje potřebu obnovy sociálních vztahů a kolektivní odpovědnosti pro zajištění skutečné bezpečnosti a spravedlnosti. #Giustizia #Populismo #DirittiUmani