Search

Po nedávných požárech v oblasti Sierra Oeste se v Madridu zvýšila poptávka po odstranění arizónik, které byly dříve oblíbenou rostlinou pro zajištění soukromí kolem domů, protože lidé si nyní uvědomují, že tyto pryskyřičnaté rostliny představují značné nebezpečí pro šíření ohně. #arizónicas #incendios #Madrid

Letošní houbařská sezona v Česku je podle odborníků jedna z nejhorších za poslední léta, neboť tvrdá a suchá půda ztěžuje růst hub, a klimatické změny dále komplikují situaci tím, že ovlivňují i podzemní sítě mykorhizních hub, na kterých jsou závislé stromy a další rostliny. #houbaření #klimatickézměny #les

In Nederland se verwacht, että geneticky modifikované rostliny budou díky novým evropským pravidlům od roku 2028 snáze k mání, což může zvýšit výnosy odolné vůči chorobám, avšak vyvstávají obavy ohledně transparentnosti označování a vlivu na důvěru veřejnosti. #genetischgemodificeerd #landbouw #duurzaamheid

Chilští vědci rozluštili genom nejodolnější rostliny Antarktidy, Colobanthus quitensis, což by mohlo přispět k adaptaci zemědělských plodin na extrémní klimatické podmínky, ačkoli dokončení výzkumu a jeho komerční využití může trvat dalších pět až deset let. #ColobanthusQuitensis #extrémnípodmínky #zemědělství

V laboratoři na Albertově ležela roky miska s mořskými nálevníky z chorvatského pobřeží. Vědci ji udržovali od roku 2011. Pak větší organismy najednou uhynuly – a mezi nimi se objevilo něco, co tam podle všech učebnic nemělo být. Malinký, sotva pohyblivý organismus velký jen pár mikrometrů. Kulatý jako slunce, s paprsky, na jejichž koncích má zvláštní „harpuny“. Čeští biologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ho pojmenovali *Solarion arienae*. A v listopadu 2025 o něm vyšel článek v *Nature*. To, co našli, není jen nový druh. *Solarion* nepatří do žádné z dosud známých velkých skupin eukaryot – organismů s jádrem v buňce, kam patří rostliny, zvířata, houby i my. Spolu s několika dalšími podivnými liniemi tvoří úplně novou superskupinu, kterou vědci nazvali **Disparia**. A uvnitř ní nový kmen **Caelestes**. Jinými slovy: na stromu života se objevila celá nová větev, o které jsme donedávna nevěděli. Nejvíce překvapivé je to, co *Solarion* schovává uvnitř. V jeho mitochondriích – organelách, které buněce dodávají energii – se zachoval gen *secA*. Je to starobylý bakteriální gen, který téměř všechny ostatní eukaryota už dávno ztratila. Díky němu vědci poprvé přímo vidí, jak mohla vypadat mitochondrie posledního společného předka veškerého složitého života na Zemi. „Je to v podstatě živá fosilie,“ říkají autoři studie Marek Valt a Ivan Čepička. Organismus, který si uchoval rysy z doby, kdy se mitochondrie teprve stávaly součástí buněk. Dává nám okno do kapitoly evoluce, kterou jsme doteď mohli jen nepřímo rekonstruovat. Objev byl čistá náhoda. *Solarion* je tak malý a nehybný, že ho v kultuře roky přehlíželi. Až když větší nálevníci zmizeli, stal se viditelným. V obrovských metagenomických databázích, kde vědci prohledávají petabajty genetických dat z celého světa, se přitom téměř nevyskytuje. Klasická kultivace v misce dokázala to, co masivní sekvenování DNA nezvládlo. V zahraničí o objevu informovaly ScienceAlert, https://t.co/iZ2qpkno0N i odborné servery. Široká veřejnost o něm ale skoro neví. Přitom jde o jeden z nejvýznamnějších příspěvků k pochopení rané evoluce komplexního života za poslední roky. *Solarion arienae* není lék ani nová technologie. Je to připomínka, jak málo stále víme o tom, co žije kolem nás – a jak často se klíčové odpovědi schovávají na místech, kam se díváme nejméně. P.S.: Každý den sem dávám alespoň jeden takový pozitivní a překvapivý příběh z vědy a historie. Pokud vás Solarion zaujal, dejte like, sdílejte nebo napište, co si o něm myslíte. A hlavně mě sledujte – ať vám neuteče ten další. #Evoluce #Biologie #NovýDruh

🌲 Lysá hora není politické pódium ani soukromá párty. Utržené rostliny v ruce, řev a hlasitá hudba do přírody opravdu nepatří. 🔊🌿 Děti, z tohoto člověka si příklad neberte. V přírodní rezervaci se příroda neničí a zvířata se neruší. https://t.co/T26SHnVRGW #příroda #ochranaživotníhoprostředí #respektkytělo

Motýlům, kteří v posledních letech čelí úbytku kvůli změnám životního prostředí, můžeme pomoci na zahradě pěstováním nektarodárných rostlin, jako je komule Davidova nebo levandule, a vytvářením bezpečných podmínek pro jejich rozmnožování tím, že se vyhneme chemickým pesticidům a zasazujeme rostliny, na které motýlí samičky kladou vajíčka. #motýli #nektarodárnérostliny #ochranaživotního prostředí #dobrezpravy

V článku se diskutuje o novém výzkumu, který ukazuje, jak geneticky modifikované rostliny salátu a tabáku mohou produkovat myoglobin, klíčový protein v mase, čímž by se mohl snížit negativní dopad konzumace masa na životní prostředí. #ГенетическаяМодификация #УстойчивоеРазвитие #МясоИзРастений

V důsledku rostoucí sucha a klesajícího stavu podzemních vod v Brandenburg an der Havel platí přísná omezení na zavlažování, kdy soukromí zahrádkáři smí zalévat pouze od 18 do 8 hodin, aby se přizpůsobili klimatickým podmínkám a ochránili rostliny před úhynem. #Trockenheit #Brandenburg #Klimawandel

Nová studie vědců odhaduje, že poslední rostlina na Zemi by mohla přežít přibližně 1,87 miliardy let, přičemž výsledky naznačují, že osud rostlinné biosféry bude záviset na vyvážení mezi zvyšujícími se teplotami a poklesem oxidu uhličitého v atmosféře. #rostliny #oxiduhličitý #Země #dobrezpravy

Článek se zabývá tím, jak umělá inteligence umožňuje vědcům lépe sledovat a identifikovat ohrožené rostliny a houby, což může přispět k jejich ochraně a objevení nových druhů s potenciálním využitím v medicíně a udržitelnosti. #UměláInteligence #Rostliny #Biodiverzita #dobrezpravy

Minulý zahradnický post z Ukrohauzu měl úspěch, tak pokračování. Ten dvorek je v podstatě jak botanická zahrada, protože tam zahradničí Ukrajinci (víceméně našem stylu - dva ovocné stromy, jahody, okurky, rajčata, papriky, ...), pak Vietnamec Honza, který jede zásadně exotické rostliny (thajská bazalka, další pro mně neznámé asijské bylinky, citrusy, zázvor, dokonce zkouší aj ananas lol --- přes zimu si to nanosí do bytu) a také česká nájemnice NEBYTOVÉHO prostoru, která má na stolech u zdi kolekci kaktusů. K tomu občas večer na dvorku zavoní šašliky nebo taky bún chả, no prostě na jednom dvorku koexistuje několik dost odlišných kultur, hotovej melting pot. Super je, že spolu všichni celkem slušně vycházej, když odhlídneme od margiálních beefů ohledně biopopelnice ... Jinak ta nektarinka byla koupená zde: https://t.co/jfo2jPqfQG #zahradničení #multikulturní #botanickázahrada

➡Máme za sebou nejteplejší víkend v historii měření u nás. Ještě než si povíme, proč tyto teploty nebyly „normálně letní“, zkusíme se na celou situaci podívat optimisticky. 🥵Po tomto víkendu by měly být zcela na místě otázky, zda jsme u nás na takovéto teploty a dlouhé vlny veder připraveni. Myslíte, že ano❓ 🙏Dobrá zpráva je, že na lokální úrovni se v některých městech už řadu let dělají adaptační opatření, která by nám měla pomoct takovéto extrémy lépe zvládat. Výsadba stromů a hlavně druhů, které zvládnou vyšší teploty a delší sucha, je jedním z příkladů. Právě zeleň, nejen stromy, ale třeba i keře nebo popínavé rostliny mají ve městech zásadní vliv, stejně jako třeba barvy fasád domů (Víte, proč jsou domy ve Středomoří téměř vždy bílé?). A proč je dobré se kromě klimatizace zaměřit i na venkovní žaluzie? ➡Doporučujeme k poslechu nedávný rozhovor s Kateřinou Eklovou, expertkou na udržitelnou architekturu z ČVUT, která o této problematice nedávno velmi zasvěceně mluvila v pořadu Vinohradská 12: https://t.co/R3bhfafdAV ❗Současná klimatická změna je mimořádně rychlá (i to ji odlišuje od přirozených změn klimatu v minulosti). Ať chceme nebo ne, musíme se adaptovat. Čím dříve, tím lépe. Během dalších let a dekád budou takovéto extrémy čím dál častější. A proč byl uplynulý víkend tak extrémní❓ 🎈Dle sondážního měření bylo odpoledne ve výšce kolem 1500 m n. m. nad Prahou neuvěřitelných 24.4 °C. Nikdy dříve se takto teplá vzduchová hmota v historii sondážních měření nad ČR nevyskytovala. ➡Asi nejvýraznějším dokladem je ale fakt, o kolik byl absolutní teplotní rekord překonán. Ještě v pátek platilo jako absolutní maximum 40.4 °C z roku 2012. Po dnešním dni je to předběžně skoro 42 °C. Právě překonání rekordu o 1,5 °C je naprosto bezprecedentní. Navíc na dalších 3 stanicích jsme naměřili nad úroveň rekordu z roku 2012. Naprosto mimořádné byly i teploty v noci a to ta nejteplejší je teprve před námi. Mimořádná je i délka veder. Zítra se navíc těžiště extrémních teplot přesune do nejnižších oblastí Moravy a Slezska, kde mohou teploty také atakovat 40 °C. #klimatickázměna #vedro #udržitelnost

Dostalo se ke mně, že Andrej Babiš zmiňuje moje jméno v souvislosti s návštěvou Thajska a snaží se naznačovat spojení s kratomovým byznysem. Tak si to pojďme uvést na pravou míru. Ano, v Thajsku jsem byl. Byla to studijní cesta, o které jsem veřejně informoval, natáčel videa a zveřejňoval fotografie. Cesta proběhla ve spolupráci s českou ambasádou a jejím cílem bylo poznat celý řetězec pěstování, zpracování a regulace kratomu. Navštívili jsme farmy, které se nevěnují jen kratomu. Pěstují se tam i další plodiny, například spirulina nebo místní rostliny určené pro potravinářské zpracování. Kratom byl historicky jednou z rostlin, které místní farmáři využívali při práci v tropickém podnebí jako prostředek k osvěžení a zvládání náročných podmínek. Součástí cesty byla také jednání s legální a registrovanou asociací pěstitelů kratomu a návštěva pěstírny léčebného konopí, společnosti obchodované na americké burze. Nejvtipnější na celé věci je, že jsem o této cestě osobně informoval i Andreje Babiše. Popsal jsem mu, co jsme zjistili, a vysvětloval jsem mu, proč nepovažuji hysterický boj proti kratomu za správnou cestu. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby nepřebíral bezmyšlenkovitě doporučení některých policejních představitelů a díval se na problém v celé jeho šíři. To se nepodařilo. Pokud chce dnes Andrej Babiš mluvit o kratomu, měl by si nejprve připomenout vlastní vládnutí v letech 2017–2021. Právě v době jeho vlády se kratom v České republice rozšířil nejvíce. Právě tehdy se objevovaly automaty s kratomem a dalšími produkty v okolí škol. Právě tehdy stát situaci neřešil. Až následně se podařilo pod vedením Jindřicha Vobořila připravit systém regulace, který chrání děti a zároveň nevytváří černý trh, jak to obvykle dělají jednoduché zákazy. Stejně tak odmítám šíření strašení a různých nepodložených tvrzení. Veřejná debata má stát na faktech, ne na panice. Hlavní problém českých dětí totiž neleží v jedné konkrétní látce. Leží v narůstajících psychických problémech, osamělosti, špatných stravovacích návycích, nedostatku pohybu, závislostech na sociálních sítích a celkovém zhoršování duševního zdraví. A velká část těchto problémů se bohužel prohloubila během covidu. V době vlády Andreje Babiše a ministra školství Roberta Plagy zůstaly školy zavřené nejdéle na světě, best in covid. Děti přišly o režim, sport, kamarády, kroužky i běžný sociální kontakt. Následky vidíme dodnes v ordinacích psychologů, psychiatrů i ve statistikách duševního zdraví mladých lidí. Kratom, alkohol, nikotin nebo jiné látky jsou často až následkem těchto problémů. Jsou prostředkem, po kterém někteří lidé sáhnou, když se jim rozpadá něco mnohem hlubšího. Právě na tyto příčiny by se měla politika soustředit. A ještě jedna poznámka na závěr. Je opravdu úsměvné poslouchat přednášky o údajném „byznysu“ od člověka, který více než třicet let propojuje politiku a vlastní podnikatelské impérium a čerpá ze státu miliardy korun. Pane Babiši, ne každý dělá všechno kvůli osobnímu nebo finančnímu prospěchu. Chápu, že podle sebe často soudíte ostatní, ale tentokrát jste úplně vedle. Místo hledání spiknutí kolem studijní cesty do Thajska bych doporučil soustředit se na skutečné problémy České republiky. Třeba na to, jak naplníme naše závazky vůči spojencům, jak zlepšíme stav českého školství, nebo jak zabráníme tomu, aby populistická politika Tomia Okamury rozvrátila ekonomiku a veřejné služby tím, že odsud bude vyhánět Ukrajince a další. Fotografie a videa z cesty přikládám. Ať si každý udělá obrázek sám. #Kratom #Thajsko #Politika

Nová studie MIT ukazuje, že semena rostlin aktivně reagují na zvuk deště, což urychluje jejich klíčení o 30 až 40 procent, a naznačuje, že schopnost vnímat zvuky může být evoluční strategií pro přežití rostlin, což by mohlo mít významné důsledky pro zemědělství. #Rostliny #ZvukDeště #Klíčení