Search

Cestovatelská zpráva měsíce – Wizz Air spouští od prosince přímou linku Praha–Sarajevo, navíc za velmi dobrý peníz (od 1443,- zpátečka). Sarajevo jsem „objevil" teprve před dvěma roky, považuju to za jedno z nejzajímavějších měst v Evropě, velmi zvláštní atmosféra, křižovatka křesťanství a islámu, fantastický jídlo (burky plněné vším možný, čevapy, jehněčí, dezerty, bosenská káva, čajovny,...), parádní výlety do okolních kopců (na obě strany z údolí), všudypřítomná stopa českého architekta Karla Paříka (tam mu říkali Karlo Paržik), stejně tak symbol zimních olympijských her z roku 1984 – Vučko, pro většinu obyvatel města doposud ohromná věc. Mimochodem, když je sníh, dá se v Sarajevu i lyžovat, není to nejlepší lyžování na světě, ale jako zajímavost dobrý. Jel jsem tam původně na 3 noci, nakonec jsem dvakrát prodlužoval pobyt dohromady na celý týden. V momentě odjezdu, když jsem z apartmánu odnášel zavazadla do auta, mě zastavil starší pán a ptal se slušnou češtinou, jestli jsem z Prahy (viděl zaparkovanou karizónu s pražskou RZ), říkal jsem, že ne, ale Čech jsem. Pozval mě k nim domů na kafe, skvělý pokec, mimo jiné pán říkal, že je křesťan, manželka muslimka, žádné šátky, zahalování, nic. Ten původní bosenský islám je úplně jiná story než fanatici z Blízkého východu, říkalo mi to tam více bosenských muslimů, bohužel různé saúdské nadace otevírály a financovaly v Bosně mešity, nadace a různé neformální náboženské komunity, kde tlačí ten radikálnější islám (salafismus/wahhábismus), přitahuje to chudé místní kluky, pro které to může být slušná možnost „kariéry". I lokální muslimové cítí, že to není dobrý. Pán říkal, že v ČR 30 let žili, odvezli tam tehdy malého syna zraněného od granátu, v ČR ho zachránili, dnes je to zdravý dospělý chlap, pracuje prý na vyšší pozici ve Škoda Auto, třeba ho někdo znáte, k ČR měli hrozně pozitivní sentiment, fakt milé a zajímavé setkání. Rozhodně doporučuju, zvlášť kvůli té jinak komplikované dopravě – buď peklo po vlastní ose, nebo letecky s přestupem, ale za draho + časově delší :) Více info zde: https://t.co/v3ZO9sFRCz #Cestování #Sarajevo #WizzAir

V oblasti And mezi Chile a Argentinou zasáhla mimořádná kalamita, kdy během 72 hodin napadlo v lyžařském středisku Portillo až 365 centimetrů sněhu, čímž celková sněhová pokrývka přesáhla 4,5 metru a ochromila dopravu, včetně uzavření klíčového hraničního přechodu Cristo Redentor, přičemž meteorologové očekávají další sněhové bouře. #Andy #sníh #přírodníkatastrofa

Oficiálně mám za sebou první školní rok jako řidič školního autobusu. Prvních pár měsíců jako substitute (pořád nechápu že jsem to dala) a pak jako route driver. Úleva. Žádné zranění, žádná tragédie, žádný ťukanec. Šílené počasí, sníh, deště že nevíš jestli lije zespodu nebo zvrchu, zamlžená okna, tma, povodně, vichřice. Bordel na palubě, snaha mě vytočit. Nespočetněkrát odstavený autobus, nalezený papír se vzkazem "we hate you". Dodnes doufám že to bylo pro mě a ne pro některé z dětí na palubě. A pak, jak lusknutím prstu... Spolupráce, většinou pohoda, odstavený autobus výjimečně. Spousta skvělých chvil, spousta úžasných dní. Dnes ráno, kdy mi jedno elementary dítě (asi téměř nonverbal. Dítě, které mi nikdy nic neřeklo, jen jednou na mě pořád dokola křičelo jeho jméno a pak, po čase, mi jednou zamávalo) položilo hlavu na rameno a řeklo "I love you". A já pak seděla v autě a brečela. Miluju tu práci. Miluju. #SchoolBusDriver #TeachingMoments #Gratitude

V Kaliningradu se 37letý Alexandr Okuněv upálil v den třetího výročí ruské agresivní války 24. února 2025 na protest proti invazi na Ukrajinu. Napsal na sníh u památníku ruskému vojákovi "Ne válce" a zapálil se na protest. Místní úřady tehdy to ututlaly. https://t.co/Wr0scXuu7k #NeValce #Ukrajina #Protest

Včerejší dramatický pád jedenačtyřiceteté americké sjezdařky Lindsey Vonn na trati Olympia delle Tofane v Cortině d'Ampezzo se dotkl mnoha nejen sportovních srdcí. Obvvykle je v souvislosti s ním zmiňován její — na poměry tohoto sportu rekordně vysoký — věk, nebo skutečnost, že se rozhodla závodit s čerstvě přetrženým křížovým vazem, což zřejmě s jejím pádem přímo nesouviselo. Dosti opomíjenou částí tohoto příběhu je ale zvláštní postavení, které právě Tofana ve sportovní kariéře této výjimečné sportovní osobnosti zaujímá. Mnohé v tomto ohledu může naznačit kniha "Strong Is The New Beautiful", kterou Lindsey Vonn publikovala v roce 2016 (v češtině vyšla o rok později pod ne zcela ekvivalentním názvem "V síle je krása"). Její první odstavce zní takto: "Jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem kdy závodila, je Cortina v Itálii. Když stojíš na vrcholu hory, kde se jezdí Světový pohár (Olympia delle Tofane, má pozn.), všemi směry vidíš jen horské štíty a oblohu, strmé útesy Dolomit kolem, jako by údolí dole ani neexistovala. Tam nahoře jsi blíž stratosféře než zemi, ale země je přesto přítomná — pod tebou i všude kolem vzdouvá vzhůru skály a rozeklané zasněžené svahy, které působí tak nezdolatelně — nezdolatelně pro všechny kromě tebe, když stojíš na vrcholu se světem rozprostřeným před sebou. Přesně tady jsem stála — a tak jsem se cítila — ráno poté, co jsem vyrovnala historický rekord v počtu vítězství ve Světovém poháru mezi ženami. Byl úsvit a obloha zbledla do jemné, práškově modré, s několika málo sluncem olemovanými mraky, které se přelévaly přes štíty a zbarvovaly sníh dole do třpytivé zlaté." Lindsey Vonn na Tofaně ve světovém poháru nebo na olympiádě startovala celkem třiačtyřicetkrát (poprvé v roce 2004, naposledy včera), zaznamenala tu neuvěřitelných 12 vítězství a 20 pódiových umístění a v roce 2015 se právě zde stala nejlepší ženskou lyžařkou historie. Její sepjetí s Tofanou je tak těsné, že provozovatelé areálu před časem do horní části trati umístili jako trvalou instalaci simulovaný startovní box, v jehož nitru se ukrývala malá výstava jejích sportovních úspěchů: jakousi kapličku, věnovanou závodnici, která ji tolik proslavila. Když se Lindsey Vonn ve svých více než čtyřiceti letech chtěla opět vrátit na úplný sportovní vrchol, určitě v tom hrálo roli, že se to mělo stát na svahu, který oprávněně vnímala jako svůj. A včera do tohoto výjimečného příběhu vztahu člověka a hory zapsala hořkou a zřejmě poslední kapitolu. O horách se říká, že jsou vůči člověku indiferentní. Byly tu před námí a budou tu i po nás. Myslím ale, že Lindsey Vonn už bude na Tofaně přítomná vždy, alepoň pokud tu budou lidé a jejich paměť. (první foto je z časopisu Vogue z roku 2013) -