Search

Vláďa Foltán labeled Donald Trump's post about the Nobel Peace Prize as bizarre and wrote that Trump criticized again for not having won the prize. According to Foltán, Trump claimed that he deserved eight Nobel Peace Prizes for resolving eight wars: between Cambodia and Thailand, Kosovo and Serbia, the Democratic Republic of the Congo and Rwanda, Pakistan and India, Israel and Iran, Egypt and Ethiopia, Armenia and Azerbaijan, and Israel and Hamas. According to Foltán, Trump also stated that he prevented Iran from obtaining a nuclear weapon, helped bring home all Israeli hostages including the last 28, both living and deceased, and negotiated the release of over 900 political prisoners from Eastern Europe. He also claimed that he brought home 196 hostages without ransom, forced NATO countries to increase defense spending from 2% to 5% of GDP, and removed Nicolás Maduro from Venezuela. The other two wars, in Iran and between Russia and Ukraine, he claimed were still in the planning stages for resolution or victory. Foltán stated that Trump questioned the merits of the woman in the photo he shared in his post and criticized the Nobel Prize as well as Norway. According to him, Trump claimed that the prize should have been awarded to the United States and labeled its awarding as a discredit to the accolade. #Trump #NobelovaCenaMíru #Politika (translated)

Vlastislav Bříza wrote that Vladimir Putin, in his opinion, did not achieve his goal of weakening NATO, dividing Europe, and subjugating Ukraine. He stated that Finland and Sweden joined NATO, Ukraine has approached Europe, and European countries significantly increased their defense spending. Finnish President Alexander Stubb, according to Bříza, accurately captured the situation. Bříza also pointed out that Russia could come out of the war militarily stronger and more dangerous, even though Putin's strategic goals were failing. #NATO #Ukrajina #Evropa (translated)

"More than a thousand new jobs just because of two new taxes – that is bureaucratic madness that we could have expected. Instead of the government finally reviewing expenditures and existing structures, it is once again trying to patch budget holes with new taxes. This is the wrong way," said Reiner Holznagel from the German Taxpayers' Association. #daně #ekologie #zdraví (translated)

The author stated that year-on-year inflation in the Czech Republic accelerated to 2.5 percent and that the rise in prices is mainly due to more expensive energy. According to him, the further outlook may not have been favorable. The author also noted that the government's expansionary fiscal policy contributed to higher inflation: higher public spending and deficit created additional demand-side inflationary pressures. #inflace #ekonomie #Česko #CZ (translated)

Technology companies are investing enormous amounts in artificial intelligence, which supports their growth and profits, but high capital expenditures create a delayed accounting impact that can affect the perception of their profitability in the stock market. #UměláInteligence #Technologie #Investice (translated)

The author stated that, in his opinion, the government has changed its stance by 180 degrees, labeling Russia as a threat and increasing defense spending. He singled out the SPD as an exception, which he said still regarded Putin's regime as a friend; its position was expressed the previous day on Prima by Miroslav Ševčík. He also praised Radek Vondráček from the movement. https://t.co/ahTr5kfoLq #Rusko #obrana #politika #CZ #RU (translated)

The article by Alex Švambrk analyzes the growing economic problems of Russia due to the prolonged war, which requires increasingly higher defense spending, while revenues from the export of raw materials and industrial sectors are declining, leading to a budget deficit and new taxes. #Rusko #válečnáekonomie #daně (translated)

Dnes začíná schůze o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Výsledek si nebudu nalhávat. Opozice má 92 poslanců a k pádu kabinetu potřebuje 101 hlasů. Jeden na chvíli pozitivně zmatenej Ševčík kritizující šílený schodek rozpočtu, nebo bejvalej šéf Cermatu poslanec Krejčí, u kterého se ještě občas záchvěvy etiky a jakési integrity projeví, to asi nezlomí. Fleky pro SPD a směšné a zároveň nebezpecné Klausovy Motorky jsou příliš opojné a pro řadu “nové politické šlechty” je to vrchol jejich ekonomické kariéry. Smysl schůze je ale jasný. Vláda musí před lidmi, voliči i před svými poslanci obhájit rozpočet se schodkem 386 miliard korun, přestože ekonomika roste. Musí vysvětlit, proč její vlastní ministryně financí už připouští nové daně, proč je zde obrovskypropad ve financování vzdělávání a školství, zatímco výdaje na agrobarony rostou. A premiér musí věrohodně doložit, že jeho podnikatelské zájmy neovlivňují rozhodování státu.🙈 Každý vládní poslanec dnes dostane možnost říct, jestli za tím vším furt stojí. Já ne. Proto budu hlasovat pro nedůvěru. 🏴‍☠️ #politika #vláda #nedůvěra

Evropské státy čelí zvýšeným nákladům na dluh s rostoucími výnosy státních dluhopisů, což odráží vyšší inflaci, přísnější měnové podmínky a očekávané výdaje na obranu a infrastrukturu, přičemž Česká republika si udržuje nižší úroveň veřejného dluhu v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny. #dluhopisy #evropskáekonomika #fiskálnípolitika

Dnešní vyjádření ministra zemědělství Martina Šebestyána v Bruselu k pokračování plateb Agrofertu považuji za velmi problematické. Úkolem ministra není hledat formulaci, proč lze Agrofertu dál platit. Má veřejnosti říct, jaké konkrétní riziko nese český rozpočet a proč stát pokračuje v platbách, když Evropská komise výslovně říká, že střet zájmů premiéra není dostatečně vyřešen. Tohle není spor o slovíčka. Jde o to, kdo nakonec zaplatí účet, pokud Evropská komise tyto výdaje neuzná. Ministr zemědělství má chránit peníze českých daňových poplatníků. Pokud místo toho hledá argumenty, proč dál posílat peníze Agrofertu navzdory výhradám Evropské komise, musí vysvětlit, čí zájmy vlastně hájí. #Agrofert #Zemědělství #EvropskáKomise

„Od 80. let se z republikánů stali velcí utráceči, stejně jako z demokratů. A v americké politice nemůžete zvyšovat daně, ale zároveň nemůžete snižovat vládní výdaje.“V rozhovoru pro podcast PFI Talks, který vzniká ve spolupráci se Seznam Zprávami, to tvrdí finanční historik Richard Sylla, který je emeritním profesorem na New York University a bývalým prezidentem Economic History Association. #dluh #ekonomika #inflace

Finanční historik Richard Sylla varuje, že rostoucí veřejný dluh USA, který přesáhl 40 bilionů dolarů, představuje hrozbu pro stabilitu veřejných financí a stát, zatímco se politické rozdělení mezi utrácejícími demokraty a fiskálně zodpovědnými republikány vytrácí a mandatorní výdaje, jako jsou programy sociálního a zdravotního pojištění, způsobují významné rozpočtové deficity. #dluh #ekonomika #inflace

20 důvodů, proč je nový ratingový posudek S&P vysvědčením současné Babišovy vlády 1) Posudek vznikl až po nástupu Babišovy vlády. S&P nerozhodovala před volbami ani při sestavování kabinetu, ale 25. září 2026, tedy s několikaměsíční zkušeností s novou vládou a její politikou. 2) Agentura Babišovu vládu v textu jmenuje přímo, a to celkem 15krát (Fialova vláda je zmíněna jednou, další vlády ani jednou). Nejde tedy jen o anonymní hodnocení „České republiky“. S&P píše o vládě vedené ANO a o návratu Andreje Babiše do premiérské funkce. 3) S&P přímo posuzuje hospodářskou politiku nové vlády. Doslova očekává, že „economic management will remain prudent under the ANO-led government“. Agentura tedy předpokládá rozvážné hospodářské řízení právě za současného kabinetu. 4) Pozitivní výhled přichází navzdory tomu, že S&P dobře ví o fiskálním uvolnění. Agentura nepřehlédla vyšší výdaje ani rozvolnění rozpočtového rámce; naopak je výslovně zapracovává do prognózy. Přesto výhled zlepšila. 5) S&P zná vládní návrh deficitu na rok 2027. Výslovně uvádí, že vláda projektuje deficit sektoru vládních institucí 3,5 % HDP. Pozitivní rozhodnutí tedy nebylo učiněno bez znalosti vládního rozpočtového kurzu. 6) Agentura počítá s realizací vládního programu. Vyšší sociální výdaje, investice a uvolněnější fiskální politika nejsou pro S&P hypotetickým rizikem; jsou součástí jejího základního scénáře. Přesto neočekává rozpad české úvěrové kvality. 7) S&P předpokládá, že Babišův kabinet nepřekročí dlouhodobě fiskální mez. Agentura očekává, že schodky po roce 2027 opět klesnou pod 3 % HDP. To znamená, že nevychází ze scénáře nekontrolované fiskální expanze. 8) S&P je v jednom bodě dokonce optimističtější než vláda. Pro rok 2027 počítá s nižším deficitem, než jaký projektuje samotná vláda, protože očekává, že tradice fiskální obezřetnosti bude dál působit. 9) Agentura neočekává odklon od podnikatelsky orientované politiky. Přímo píše, že neočekává „break from Czechia's traditional pro-business policies“. To už je výrok velmi konkrétně vztahovaný k nové politické reprezentaci. 10) S&P neočekává roztržku s EU. Přestože zmiňuje suverénnější, na Česko zaměřenou, orientaci koalice, základní scénář počítá s „broadly constructive continuity“ ve vztazích s evropskými partnery. To je hodnocení politického rizika současné vlády. 11) Pozitivní výhled znamená důvěru v následujících 12 až 24 měsíců – tedy hlavně v období mandátu této vlády. S&P píše, že očekává zachování silných veřejných a vnějších bilancí právě v tomto horizontu. 12) Možné zlepšení ratingu má nastat rovněž během této vlády. Agentura výslovně připouští zvýšení ratingu během jednoho až dvou let. Pokud se tedy naplní její základní scénář, rozhodující období připadá na působení Babišova kabinetu. 13) S&P nevidí změnu vlády jako institucionální zlom. Ratingové agentury jsou citlivé na změny institucí a pravidel; S&P sice upozorňuje na rozvolnění fiskálního rámce, ale nevyvozuje z něj zásadní pokles kvality českých institucí. 14) Agentura považuje existující fiskální polštář za dostatečný i pro politiku nové vlády. Píše, že dosavadní rezervy a předchozí historie obezřetnosti poskytují „cushion for this policy shift“. Tedy: nový kurz je volnější, ale podle S&P ho české finance zatím unesou. 15) Vládní investiční politika je součástí pozitivního makro scénáře. S&P očekává průměrný růst 2,3 % v letech 2026–2029, přičemž domácí poptávku má podporovat i fiskální expanze. Fiskální uvolnění tedy agentura započítává je jako jeden z faktorů růstu. 16) Není to jen hodnocení zděděného roku 2025. S&P modeluje dluh, deficity, investice i hospodářskou politiku až do roku 2029. Velká část tohoto období tedy leží před současnou vládou, nikoli za ní. 17) Do prognózy je započten i jeden z největších projektů Babišovy nynější éry – Dukovany. S&P počítá s financováním dvou nových jaderných bloků a přesto hodnotí český dluh jako umírněný i na konci horizontu. 18) Agentura testuje současnou vládu i proti nepříznivému scénáři. Upozorňuje na drahé energie, geopolitiku, slabší zahraniční poptávku a problémy autoprůmyslu. Pozitivní výhled tedy nevychází z bezrizikového prostředí. 19) Kdyby S&P považovala politický obrat po nástupu Babiše za zásadní kreditní riziko, logičtější by bylo výhled nezlepšovat. Agentura sama uvádí, že výhled by mohla zhoršit, pokud by fiskální expanze signalizovala méně obezřetný institucionální rámec. Právě to nyní neudělala. Naopak. 20) S&P neříká pouze „v Česku je nač navazovat“, ale „očekáváme, že politika zůstane obezřetná pod vládou vedenou ANO“. Zároveň však agentura samozřejmě připisuje část síly Česka dlouhodobě nízkému zadlužení, ČNB, devizovým rezervám, bankám a předchozímu vývoji už od 90. let. #BabišovaVláda #S&P #Ekonomika

"Významně navýšíme výdaje na vědu, výzkum a inovace…“ slíbila vláda ve vládním prohlášení. A realita? Ministerstvo průmyslu a obchodu přiznává, že vědu nečekají hojné časy a Česko se ve výkonnosti výzkumu a inovací dál propadá na chvost Unie. https://t.co/QTt16Zpy4O #věda #výzkum #inovace

Od Stanislavy Gabriel Waldštejn: "Babiš opět ve své nedělní slovní kanonádě předvedl útoky na předchozí vládu, politické oponenty a všechny, na které je zrovna potřeba ukázat prstem. Jenomže přes všechen ten hluk zůstává jedna jasná skutečnost. České veřejné finance se obrovsky zhoršují. Ne, není pravda, že každý nový dluh je proinvestovaný, a tím pádem vlastně v pořádku. Stát se nezadlužuje pouze kvůli dálnicím, energetice nebo jiné infrastruktuře. Máme strukturální deficit, neboli problém v samotném nastavení příjmů a výdajů státu. Když stát dlouhodobě nemá na své běžné výdaje a rozdíl řeší dalším dluhem, není to investiční strategie. Je to problém hospodaření. Je to problém Babiše a špatného vedení. Problém nezmizí tím, že Babiš bude ječet a útočit na předchozí vládu. Každá další vypůjčená miliarda znamená další úroky a další závazky do budoucna. Účet nezmizí. Zaplatí ho další vlády, my občané a jednou i další generace. A právě tady bychom od premiéra měli požadovat odpovědi. Kolik utrácíme? Na co si půjčujeme? Jak chceme dluh brzdit? A kdo to všechno zaplatí? Místo toho znovu přicházejí útoky, nálepky, urážky a hledání viníků. Trapné grafiky a odvádění pozornosti od reality. Nezapomínejme!!! Politická funkce nedává nikomu licenci k hulvátství. Ani premiérovi. Vláda se neměří podle toho, jak hlasitě dokáže nadávat té předchozí. Měří se podle toho, jak sama hospodaří. A to tahle vláda prohrává na plné čáře…." #ČeskáPolitika #VeřejnéFinance #Babiš

„Celou českou politickou scénu zasáhlo to, čemu já říkám rozpočtová lobotomie, tedy snaha voličům říkat to, že lze zároveň zvyšovat výdaje, snižovat daně i deficit. To ale nelze.“ předseda @rozpoctova_rada Mojmír Hampl hostem podcastu @PetrosKecyaPoli 👇 https://t.co/IVr7PLPory #politika #rozpočet #Česko