Search

The newspaper P – Paukner Media claimed that the Kolín company Draslovka continued to operate in the Russian market despite a statement from March 2022 about halting supplies to Russia. It identified Jan Dobrovský as a co-owner, describing him as a significant supporter of the STAN movement and other politicians. The author stated that according to a study by the Russian institute Агентство Плодородия, Draslovka's exports to Russia increased from 300 tons of pesticides worth $500,000 in 2021 to 1,000 tons for $1.9 million in 2022. Records from the customs database Volza reportedly also captured shipments of the product Retacel 750 in 2022, including three shipments of 21,396 units, valued at $49,817.25, $49,414.29, and $49,168.93. The post further claimed that Draslovka made additional supplies in 2023 and obtained an extension of its license to sell pesticides in Russia until 2034 in 2024. According to the author, the company collaborated with Russian authorities during the licensing process, and its products were sold to both farmers and retail in Russia. The newspaper P – Paukner Media also stated that the owners of Draslovka and Dobrovský supported political entities and personalities that, according to him, acted against Russia. It attributed a donation of over 300,000 crowns to Dobrovský for Petr Pavel and noted that the group BPD Partners was the largest patron of STAN. In 2025, Dobrovský was reported to contribute 1.7 million crowns to the movement from his own funds. The author also mentioned support for the coalition SPOLU, Danuše Nerudová, and Jan Farský. The post criticized the contradiction between the declared termination of operations in Russia and the described supplies and licensing process. It noted that neither the group BPD Partners nor Draslovka responded to its inquiries about business in Russia. It also asked whether STAN or the coalition SPOLU would take a stance on their supporter’s business activities. #RuskáFederace #Politika #STAN (translated)

The Czech Army, led by General Miroslav Hlaváč, has revoked the patronage of the chief of the air forces over a conference organized by a controversial businessman with ties to the StB and the Kremlin, thereby emphasizing its stance on the protection of Euro-Atlantic commitments and the country's security interests. #ArmádaČR #Ukrajina #bezpečnost (translated)

The German police arrested former intelligence director August Hanning and his former associate, who face charges of treason and espionage for selling secret documents that Hanning allegedly used in connection with financial problems and possible ties to foreign agents. #Německopolicie #Ruskoskandál #špionáž (translated)

Zdeněk Šarapatka wrote that Petr Markvart, whom he described as a well-known disinformer with ties to the ANO movement and pro-Russian structures, organized a conference under the auspices of the Czech Army. He stated that Markvart also appeared as Jsem Zděšena! or Peťulína Markvartová. He did not consider the situation to be a disaster movie, but rather an everyday reality of Babiš's government, which he labeled as a "hybrid terror regime" and described its representatives with derogatory terms. #dezinformace #Babiš #konference (translated)

The author described it as incomprehensible that a person, to whom he attributed a past as an agent of the StB, ties to pro-Russian circles, and participation in a debate with a sanctioned Putin ideologist, could co-host a conference for military elites under the auspices of the Air Force Command. He added that this was not the end of the matter. #politika #bezpečnost #Rusko #CZ #RU (translated)

A businessman with pro-Russian ties, Petr Markvart, is organizing a conference for military leaders, where discussions will focus on defense against drones, while his connections to controversial figures and Russian propaganda raise questions about the security risks of cooperating with the Armed Forces of the Czech Republic. #Putin #Ukrajina #bezpečnost (translated)

On board a Flydubai flight to Tel Aviv, there was an incident where the pilot attacked the co-pilot and attempted to cause a crash, which led to an emergency landing in Saudi Arabia, while the Czech police and customs officials face controversy regarding software with Russian connections. #letadlovýincident #politika #bezpečnost (translated)

Pavel Jaroš, šéf české pobočky slovenských plynáren SPP, byl dříve označován za šedou eminenci ČSSD a čelil obžalobě za předražené státní zakázky, přičemž jeho majetek, zahrnující nemovitosti a bankovní vklady, vyvolal otázky o jeho politických vazbách. #korupce #investigativnižurnalistika #politika

🇹🇷 V Turecku míří před soud celkem 211 podezřelých v rozsáhlé kauze falešných investic do forexu a kryptoměn. Vyšetřovatelé tvrdí, že síť byla napojená převážně na osoby s vazbami na Izrael - mezi zadrženými je i devět izraelských občanů. Podle policie fungovalo po celé zemi #Turecko #investice #forex #TR #IL

@AndrejBabis v pozici předsedy vlády Česka opakovaně prohlásil, že je v této zemi možné zavírat lidí na objednávku. Tím, že to řekl opakovaně, tak se nemohlo jednat o přeřeknutí. Andrej Babiš patřil od 90. let 20. století mezi nejmocnější české podnikatele, vždy s úzkými vazbami https://t.co/zNlvMwmtjo #AndrejBabiš #Česko #politika #CZ

Lotyšsko zakázalo vstup ruskému hokejistovi Alexandru Ovečkinovi a oligarchovi Umaru Kremljovovi kvůli jejich vazbám na Vladimira Putina a účasti v politických kampaních, což podtrhuje pokračující restrikce vůči ruským občanům od začátku války na Ukrajině. #Lotyšsko #Ovečkin #Putin

Opulentní svatbu dezoláta Trumpa juniora na Bahamách platil ruský oligarcha Umar Kremlev s úzkými vazbami na Putina. Takový pěkný ruský Putinův bílý koník s kapsami plnými dolarů pro Trumpovic famílii. Copak za to asi dostal Putin? Jaké překvapení... https://t.co/wUdqcge1ru #Trump #Bahamách #Putin

Obvinění z útoku na zbrojovku v Pardubicích zůstávají ve vazbě, přičemž soudy potvrdily důvody k jejich zadržení kvůli obavám z útěku a pokračování v trestné činnosti, zatímco policie v této souvislosti zadržela celkem 11 osob, z nichž osm je ve vazbě v Česku. #terorismus #vazba #Pardubice

Rusko před více než 4 lety zahájilo proti Ukrajině neskrývanou dobyvačnou válku. Zisky - několik okresů na východní Ukrajině oproti únoru 2022. Ztráty - 1,5 miliónů (slovy jeden a půl milionu) ✝️ vojáků. Švédsko a Finsko v NATO. Silná vazba Ukrajiny na Západ. #VychytralýPlán https://t.co/TZe9FbDAMo #Rusko #Ukrajina #Válka

YPERIT NA ŠUMAVĚ. A VAZBA, KTEROU MOTORISTÉ MUSEJÍ VYSVĚTLIT Filip Turek dnes oznámil, že v Národním parku Šumava uniká do půdy yperit. Ministr životního prostředí Igor Červený současně obvinil předchozí vedení resortu, že o nebezpečných látkách vědělo, ale nekonalo. Je-li https://t.co/kwpoVAj25h #Šumava #yperit #životní prostředí #CZ

Na staveništi v centru Berlína došlo k požáru elektrické rozvodny, který by mohl souviset se sérií nedávných sabotážích energetických stanic v Německu, a vyšetřování provádí policie, která pátrá po podezřelém muži s vazbami na tento incident. #berlín #sabotáže #klimatickýextremismus

Rodačka z Vodičkovy ulice, která přiměla Nobela platit za mír Kdo donutil „krále dynamitu“ Alfreda Nobela, aby ze svého pohádkového jmění financoval světový mír? A proč jméno rodačky z pražské Vodičkovy ulice, jež byla ve své době nejslavnější ženou planety, takřka vymazaly české učebnice dějepisu? Příběh Berty Kinské – ve světě proslulé pod jménem Bertha von Suttnerová – nezapadá do jednoduchých šablon. Není klasickou obětí takzvaného Matildina efektu, kdy by si její zásluhy přivlastnil manžel. Stala se první ženou, která získala Nobelovu cenu za mír, první ženou v historii řečnící na římském Kapitolu a autorkou nejoslnivějšího protiválečného bestselleru 19. století. Přesto v Česku, kde prožila dětství a získala základní vzdělání, zůstává téměř neznámou postavou. Už předloni jsem se o ní krátce zmínil, její životní osudy jsou však podstatně bohatší a myšlenkový odkaz je pro dnešní dobu mimořádně naléhavý (a většina z vás mě tehdy ještě nesledovala). Právě proto si zaslouží přední místo v mém seriálu o zapomenutých osobnostech. Pohrobek z Vodičkovy ulice a pád na společenské dno Dne 9. června 1843 se na rohu pražské Vodičkovy ulice a ulice V Jámě (v domě č. p. 697) narodila Berta Sophia Felicita hraběnka Kinská ze Vchynic a Tetova. Narodila se jako pohrobek – její otec, pětasedmdesátiletý polní podmaršál František Josef Kinský, zemřel ještě před jejím příchodem na svět. Matka Žofie Vilemína pocházela z rodu Körnerů (byla dcerou hejtmana jízdy), tedy z podstatně nižší šlechty, a navíc propadla těžké závislosti na hazardních hrách. Pro konzervativní aristokratickou rodinu Kinských byl tento sňatek těžko přijatelný. Po obrovských finančních ztrátách v kasinech a zpřetrhání vazeb se šlechtickým příbuzenstvem se matka s dcerou ocitly na okraji společnosti. Berta sice část dětství prožila v paláci Kinských na Staroměstském náměstí, po vyčerpání peněz však obě musely odejít do Brna k dívčinu poručníkovi, otcovu příteli Ernstu Egonu Fürstenbergovi. V tamní bohaté knihovně se naplno projevil Bertin výjimečný intelekt: se zájmem studovala filozofii i historii a díky jazykovému nadání záhy brilantně ovládala pět řečí – češtinu, němčinu, francouzštinu, angličtinu a italštinu. Zakázaná láska a osudový inzerát Alfreda Nobela Když rodinné jmění v roce 1873 kvůli matčině hráčské vášni definitivně vzalo za své, musela se třicetiletá hraběnka postavit na vlastní nohy. Přijala místo guvernantky ve Vídni v rodině velkoprůmyslníka Karla von Suttnera, kde jeho čtyři dcery vyučovala hudbě a jazykům. Zde se však přihodilo to, s čím nikdo nepočítal: Berta se vášnivě zamilovala do nejmladšího syna rodiny, barona Artura Gundaccara von Suttnera, který byl o sedm let mladší. Matka rodu byla vztahem nemajetné guvernantky se svým synem zděšena. Aby milence rozdělila, dala Bertě výpověď, současně jí však nabídla východisko z nouze. Ukázala jí novinový inzerát: zámožný, postarší švédský gentleman žijící v Paříži hledal zralou a jazykově vybavenou sekretářku a hospodyni. Tím mužem nebyl nikdo jiný než vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Berta nabídku přijala a roku 1876 odcestovala do Francie. Mezi osamělým, melancholickým vynálezcem a bystrou, vzdělanou Češkou okamžitě přeskočila jiskra hlubokého porozumění. Nobel byl okouzlen. Jenže jejich pracovní poměr trval pouhé dva týdny. Švédský král si Nobela nečekaně povolal do vlasti a Bertu v Paříži mezitím zasypával zamilovaný Artur dopisy, v nichž ji na kolenou prosil o návrat. Berta poslechla hlas srdce, opustila Paříž a vrátila se do Vídně. Krátký pařížský pobyt nicméně položil základ celoživotního přátelství a korespondence, jež nakonec změnila světové dějiny. Exil na Kavkaze a krvavý křest ohněm Dne 12. června 1876 se Berta a Artur tajně vzali. Reakce rodiny Suttnerových byla nekompromisní: Artura vydědili a novomanželé zůstali zcela bez prostředků. Uprchli proto do Gruzie na pozvání Bertiny přítelkyně, kněžny Kateřiny Dadiani z Mingrelie. Na Kavkaze strávili v drsných podmínkách devět let. Živili se výukou jazyků, psaním článků pro vídeňské a berlínské listy pod pseudonymy (B. Oulot, Jemand) a překládáním gruzínské literatury – společně přeložili například národní epos Muž v tygří kůži. Zlomový okamžik jejího života přišel s rusko-tureckou válkou v roce 1877. Berta i Artur dobrovolně pomáhali ve vojenských lazaretech. Dívka z pražského paláce poprvé spatřila tvář války bez romantizujícího nánosu: amputace bez anestezie, hnijící rány, infekce a tisíce zmařených mladých životů položených za politické ambice mocnářů. Tento otřes z ní vychoval nesmiřitelnou pacifistku. Bestseller Odzbrojte! a morální apel na tvůrce dynamitu Po návratu do Rakouska a usmíření s rodinou roku 1885 se manželé usadili na dolnorakouském zámku Harmannsdorf. Berta své válečné trauma přetavila do literatury. V roce 1889 vydala stěžejní román Die Waffen nieder! (Odzbrojte! / Složte zbraně!). Kniha, v níž naturalisticky vylíčila utrpení vojáků i civilistů po bitvě u Hradce Králové z roku 1866, zapůsobila jako společenská rozbuška. Dílo bylo záhy přeloženo do 16 jazyků (do češtiny jej na podnět Vojty Náprstka převedla Vlasta Pittnerová již roku 1896). Dobová kritika význam románu srovnávala se společenským dopadem Chaloupky strýčka Toma. Sám Alfred Nobel jí v nadšeném listu z Paříže napsal: „Milá baronko, přítelkyně! Dočetl jsem právě Vaše mistrovské dílo… Překlad Vaší vynikající knihy by neměl chybět v žádné z existujících řečí, aby mohla být všude čtena a diskutována.“ Berta vytrvale využívala svůj morální kredit a v dopisech Nobela neúnavně konfrontovala s odpovědností za ničivé důsledky jeho vynálezů. Tento intelektuální apel vyvrcholil v dopise ze 7. ledna 1893, kdy Nobel poprvé naznačil záměr odkázat své jmění fondu, jenž bude odměňovat vědecké průlomy a současně vyzdvihne osobnost, která se nejvíce zaslouží o světový mír a bratrství mezi národy. „Právo místo moci“: Proč nebyla naivní pacifistkou Veřejnost si pacifismus nezřídka plete s naivitou či pasivní odevzdaností. Bertha von Suttnerová však nebyla hlasatelkou náboženského, absolutního nenásilí po vzoru Lva Nikolajeviče Tolstého. Byla čelnou představitelkou institucionálního neboli právního pacifismu. Její filozofie nestála na myšlence nechat se bezbranně masakrovat, nýbrž na principu Recht statt Macht (Právo místo moci) – tedy na nahrazení barbarského práva silnějšího funkční mezinárodní spravedlností. Když jí Tolstoj po přečtení románu psal a prosazoval ryze křesťanské odmítnutí zbraní na úrovni jednotlivce (neodporovat zlu násilím za žádných okolností), Suttnerová to odmítla jako neuskutečnitelnou utopii. Byla přesvědčena, že mír nelze vybudovat tím, že se slušní lidé dobrovolně vzdají obrany. Ve svých textech dokonce otevřeně formulovala myšlenku „mezinárodní policie“ – kolektivní ozbrojené síly, jež by zasáhla proti státu, který hrubě poruší mezinárodní právo a vojensky napadne sousední zemi. Ve svých pracích (například Strojový věk nebo Z dílny pacifismu) současně varovala před pastí takzvané „obranné války“. Připomínala, že prakticky každý agresor v dějinách označoval vlastní agresi za pouhou preventivní sebeobranu. Trvala proto na tom, že o viníkovi a oběti nesmějí rozhodovat štáby válčících stran, nýbrž nezávislý mezinárodní arbitrážní tribunál. Pokud bychom její optikou nahlíželi na současnou agresi proti Ukrajině, Bertha von Suttnerová by rozhodně nevolala po kapitulaci napadeného. Mír bez spravedlnosti pro ni nebyl mírem, ale pouhým diktátem síly. Ruskou federaci by bez váhání označila za barbarského agresora, ostře by kritizovala mezinárodní instituce za váhavost při vymáhání práva a apelovala by na globální společenství, aby vyvinulo takový právní, ekonomický a bezpečnostní tlak, který okupanty donutí ustoupit a nahradit veškeré válečné škody. Globální ikona s českými vazbami Suttnerová nezůstala jen u teoretických úvah. Založila Rakouskou mírovou společnost, vystupovala proti vlně dobového antisemitismu a v roce 1891 jako vůbec první žena promluvila na mezinárodním mírovém kongresu na římském Kapitolu. Její neúnavná diplomatická práce přispěla k založení Stálého rozhodčího soudu v Haagu (1899). V roce 1904 absolvovala triumfální přednáškové turné po Spojených státech, kde vystupovala až třikrát denně a v Bílém domě ji k soukromému rozhovoru přijal prezident Theodore Roosevelt. Čilé kontakty udržovala i s českým prostředím. Za svého spojence považovala Tomáše Garrigua Masaryka, setkávala se s básníky Jaroslavem Vrchlickým či Svatoplukem Čechem a v roce 1895 přednášela v pražském Tiskovém klubu Concordia, kde se snažila mírovou myšlenkou otupit vyhrocený česko-německý nacionální spor. Vyvrcholení jejího úsilí přišlo v roce 1905, kdy se stala historicky první ženskou laureátkou Nobelovy ceny za mír. Ocenění, která by bez ní vůbec nevzniklo. Mrazivá tečka a české zapomnění Bertha von Suttnerová podlehla rakovině žaludku 21. června 1914 ve Vídni ve věku jednasedmdesáti let. Její odchod provázelo mrazivé symbolické načasování: zemřela přesně pět týdnů před vypuknutím první světové války – globálního krveprolití, před nímž po celý dospělý život marně varovala. Proč o této výjimečné osobnosti v Česku téměř nikdo neví? Stala se obětí nacionálního a ideologického filtru. Pro meziválečné Československo byla příliš německá a málo lidová. Pro následný komunistický režim byl zase její šlechtický původ a striktně právní pojetí pacifismu zcela nepoužitelné – nepasovala do schémat o třídním boji a budovatelském hrdinství. Zatímco v Rakousku zdobí její portrét dvoueurovou minci (a v minulosti tisícišilinkovou bankovku) a ve Skandinávii o ní vycházejí zástupy knih, v České republice ji připomíná pouze nenápadná pamětní deska v průjezdu paláce Kinských na Staroměstském náměstí a jedna zapadlá ulička v pražských Vokovicích. Její životní příběh názorně ukazuje, jak snadno dokáže nacionální a politická selekce vytěsnit z paměti osobnost, která svými vizemi předběhla dobu o celé století. Neučíme se v dějepise až příliš o vůdcích a vojevůdcích, kteří války rozpoutávali a vedli, a nezapomínáme na ty, kdo se jim ze všech sil snažili zabránit? Napište mi, co si myslíte a co říkáte na její postoje. A neměli bychom si ji v Čechách mnohem více připomínat? Toto je 3. díl mého seriálu o zapomenutých vědkyních, píšu jej proto, aby mé dcery a další dívky měly pozitivní vzory. Jestli vás tyto příběhy zajímají a myslíte, že by je měli znát i ostatní, nezapomeňte dát sledovat @tkapler a pomozte je sdílet a šířit. Díky moc. #BerthaVonSuttner #NobelovaCenaZaMír #Historie