The Pastoral Brothers stated that, in their opinion, the aggression and vulgarity of the trolls from Motorists was extraordinary. They wrote that they had never encountered such a level of hatred before and that they had to block a lot throughout the day. #trollové #nenávist #blokkace (translated)
Vulgarity as a Political Style Once a politician uttered a vulgarity, forgot about the microphone being on, and the next day had a problem. A swear word in public was considered a failure. Today, something else is happening with a part of politics. Vulgarity is becoming a part of political communication. It is meant to entertain. https://t.co/BxYpmorloW #politika #vulgarita #komunikace #CZ (translated)
Nu răspundem la vulgaritate cu vulgaritate, ci cu fapte: fără teamă și cu mare curaj
Ministerul iranian de Externe a reacționat ferm la amenințările și insultele adresate de Donald Trump, catalogându-l drept „criminal și ucigaș” și afirmând că Iranul va răspunde „cu fapte, nu cu vulgaritate”, subliniind eșecul politicii americane și lipsa de bună-credință din partea Washingtonului în negocieri. #Iran #DonaldTrump #Teheran
„Babiš zkolabsel: Psychopat a zločinec v přímém přenosu“ Babišova ztráta nervů je už neuvěřitelná. Místo věcného odpovědí na vážné obvinění ze střetu zájmů a vyvádění stovek milionů veřejných peněz na Agrofert se premiér uchýlil k nejnižší možné úrovni – urážkám, vulgaritám a https://t.co/GI2NlLpJsT #Babiš #Politika #Korupce #CZ
Jistá – naštěstí poměrně malá – radikální část společnosti má neustálou potřebu povyšovat se nad ostatní a pasovat se do role těch „lepších“, „slušnějších“ a „kulturnějších“. O to větší je pak kontrast s realitou, kterou sami vytvářejí. Stačí se podívat na podobné transparenty z demonstrací. Hrubost, vulgarita a pohrdání druhými lidmi. To opravdu není projev slušnosti ani kultury – to je jen jiná forma arogance, zabalená do pocitu morální nadřazenosti. Demokracie stojí na svobodě názoru a právu protestovat. Ale pokud se veřejný prostor zaplní urážkami a primitivními výkřiky, není to známka síly argumentů, ale spíš jejich absence. To samozřejmě platí pro radikály z „obou stran“. #demokracie #slusnost #rovnost
Politika není pro princezny. A už vůbec ne pro uražené hochštaplery „Jsem politolog a bavil jsem se s prezidentem politologicky, ale už to tedy dělat nebudu, když pan prezident politologii nerozumí,“ prohlásil Petr Macinka. Tato věta by byla absurdní, kdyby nebyla symptomatická. Nejde v ní o politologii, ale o aroganci převlečenou za odbornost. Nejde o kritiku prezidenta, ale o demonstrativní gesto člověka, který místo argumentů nabízí uražené pohrdání. Macinka není politolog. A už vůbec není politik. Politologii nelze provozovat deklarací. Je to obor, který vyžaduje metodologii, práci s pojmy, schopnost vést spor a unést nesouhlas. Kdo na kritiku reaguje tím, že oponenta prohlásí za „nekompetentního“ a debatu ukončí, nedemonstruje převahu, ale bezradnost. Macinka nevystupuje jako politolog, ale jako komentátor s přehnaným sebevědomím, který si odborný titul vypůjčuje, kdykoli se mu hodí. To není odbornost. To je hochštaplerství. „Politika není pro princezny“ – aneb omluva jako slabost? Ještě výmluvnější je další část téhož rozhovoru. Macinka odmítá omluvu za urážlivou SMS s vysvětlením, že „politika není pro princezny“. Prezidenta prý budou „ignorovat“. To není politická tvrdost. To je vulgarita povýšená na ctnost. Politika skutečně není pro princezny. Ale není ani pro lidi, kteří: •zaměňují hrubost za sílu, •drzost za odvahu, •a nevychovanost za autenticitu. Slušnost není slabost. Omluva není ponížení. A schopnost reflektovat vlastní exces je známkou dospělosti, nikoli měkkosti. Kdo se tu vlastně chová jako „princezna“? Macinka používá slovo „princezna“ jako nadávku pro ty, kdo žádají základní respekt. Jenže realita je opačná. Kdo se: •odmítá omluvit, •uráží se při nesouhlasu, •a reaguje ignorováním místo argumentu,nechová se tvrdě. Chová se uraženě, přecitlivěle a dětinsky. Pokud někdo v této debatě nezvládá tlak a reaguje teatrálním odchodem, pak to není prezident – ale ten, kdo si hraje na drsného, dokud mu někdo neodporuje. Veřejná debata si zaslouží víc než hulvátství Česká politika má dost problémů sama o sobě. Nepotřebuje ještě lidi, kteří ji dál degradují tím, že sprostotu vydávají za názor a neúctu za postoj. Kritizovat prezidenta je legitimní. Kritizovat tvrdě je v pořádku. Ale kdo místo obsahu nabízí pohrdání a místo argumentů uražené gesto, neposiluje demokracii. Jen přispívá k jejímu rozkladu. Macinka není politolog ani politik. Je vulgární, nevychovaný komentátor, který si plete hlasitost s autoritou a drzost s odvahou. Jeho výroky nejsou projevem síly, ale slabosti – neschopnosti vést spor na úrovni, kterou sám nárokuje. A to je na celé věci nejpříznačnější. -
Když se vulgarita vydává za politiku! Jak dlouho ještě budeme přihlížet tomu, že českou politiku zaplavuje křik, vulgarita a vědomá manipulace místo odpovědnosti ? Jak dlouho budeme tolerovat, aby veřejnou debatu ovládal člověk, jehož jedinou skutečnou kompetencí je vyvolávání konfliktů a permanentní provokace? Nejde o politika v pravém slova smyslu, ale o mediální projekt postavený na urážkách, extrémní rétorice a cíleném rozkladu důvěry. Parlament pro něj není místem řešení problémů, ale jevištěm pro exhibici — každá hádka, každá urážka, každý exces je pečlivě kalkulovaný tah, jehož cílem není výsledek, ale pozornost. Tento styl politiky neprodukuje zákony, řešení ani vizi. Produkuje jen hluk, polarizaci a únavu společnosti. Silná slova nahrazují prázdný obsah, emoce zakrývají absenci odpovědnosti a neustálé konflikty slouží jako kouřová clona pro faktickou bezradnost. Od jedněch voleb ke druhým se znovu a znovu potvrzuje totéž: tento typ politika není schopen — a ani ochoten — překročit roli provokatéra a přijmout roli státníka. Místo služby veřejnosti nabízí chaos, místo řešení nabízí pohrdání, místo leadershipu jen destrukci politické kultury. Otázka už dávno nezní, koho provokuje. Otázka zní, proč mu to stále dovolujeme. -
