Search

Terka Laubeová wrote that she has lived with cerebral palsy since childhood, but does not let it define her. She noted that the day was World Cerebral Palsy Day. Although she said it can sometimes be difficult, she considered it important to try to live a normal life and enjoy it. She added that over time, she stopped viewing limitations as restrictions. https://t.co/LGApfsCUIy #DětskáMozkováObrna #Život #Síla (translated)

Veronika Abelová stated that she searched for the qualifications of Sandra Tsoukernik, a candidate for the Senate from the ANO party, but could not find her official biography or information about her education. She wrote that Tsoukernik, born in 1986, holds the title of Mgr. and presents herself as a manager and philanthropist; however, Abelová did not find any information about her work for a foundation or her work experience. According to her, Tsoukernik has not appeared in interviews and participated in only one debate on CNN Prima News. Abelová also wrote that Tsoukernik is the wife of Leon Tsoukernik, whom she referred to as a billionaire of Russian descent who made his fortune in gambling and casinos. She noted that he is often called the "king of casinos," was born in Russia in 1973, and moved first to Israel and then to the Czech Republic in 1990. According to her post, the couple has two children. Abelová added that Sandra Tsoukernik is not listed in the registry as a managing director of any of her husband's companies. She criticized the candidate as insufficiently qualified and ironically urged people to vote for her. She suggested that in the Senate, she could only be a compliant voting hand, and stated that due to her husband's Russian origin, she could also be more dangerous. At the same time, she wrote that Andrej Babiš is running out of people, and labeled her candidacy as bizarre. #politika #senát #volby (translated)

Christa Pike, who was sentenced to murder Colleen Slemmer at the age of eighteen and spent thirty years on death row, now claims that she has changed during this time and realized the damage she caused, while her plea for clemency points to traumatic childhood experiences and mental health issues. #vražda #trestsmrti #psychickézdraví (translated)

HEROES OF FLIGHT FZ1073: Indian captain Smit Machchhar. Even though he was stabbed and seriously injured by an Omani co-pilot who wanted to crash the aircraft and kill everyone, he unlocked the cockpit doors so that the brave passengers could overpower the Omani. Without his effort, they would all be dead by now. Machchhar is not the typical pilot who dreamed of flying since childhood. In a recent interview, he described that he only decided to become a pilot on the recommendation of his parents. He trained in New Zealand. A Gujarati from Mumbai, he flew for SpiceJet for over ten years, where he was also an instructor. In recent years he has been with flydubai and has logged nearly 10,000 hours on the Boeing 737-800 and MAX. He is in a stabilized condition in a Saudi Arabian hospital. #hrdina #letectví #pilot (translated)

Petra Wünschová, zakladatelka a ředitelka Centra Locika, která se neúnavně zasazovala o ochranu dětí před násilím a prosazení neakceptovatelnosti fyzických trestů, zemřela po krátké nemoci, přičemž její odkaz a úsilí značně ovlivnily legislativu v oblasti ochrany dětí v České republice. #PetraWünschová #dětstvíBezNásilí #ochranaDětí

Nedokážu už ani spočítat, kolikrát jsem vezl dceru na letiště v těch nejnemožnějších časech a kolikrát jsme se v letištní hale loučili naším tajným rituálem. Ta holka celý život někde lítá a kromě Severní Koreje už byla asi všude. Přesto je náš vztah pevnější, než kdy před tím. Děti není potřeba mít celý život někde za humny. Stačí je naučit létat a ony se zase vrátí. 🛫 #rodina #dětství #létání

S hlubokým zármutkem oznamujeme, že zemřela naše zakladatelka a ředitelka Petra Wünschová. Petřina práce zůstává v tisících dětských příběhů, i v LOCICE samotné. Budeme pokračovat v práci, kterou započala: aby každé dítě mělo právo na dětství bez násilí. Petro, děkujeme. https://t.co/nk2NsrSDDw #PetraWünschová #památka #děti

Sám. Bez davu a okázalosti. Bez Klause, Macinky anebo hvězdné pěchoty partaje agenta Bureše, co mají pouť k poctě sv. Václava a Starou Boleslav za molo VIP přehlídky. Sám, vlastně jen s pár lidmi o kus dál v lavicích jeho baziliky v předvečer slavného mumraje. Jen tak v tichosti pomyslet na úděl patrona českého národa. Na dětství malého Václava s babičkou Ludmilou, na první ústrky a knížecí prohry i úspěchy. A nakonec na zradu nejbližších. Nebyl by pyšný, Václav,...na všechny ty pokrytce, kteří ho z pódií pár metrů od "koně" ostošest skloňují, aby pak národ zradili a sloužili Rusovi. Nic se nezměnilo, kníže náš. Nic. Jen čas a kulisy. #Václav #ČeskáRepublika #historie

18. září 1994 – Ze Staroměstské náměstí v Praze odjel na kole na tříletou cestu kolem světa Vítězslav Dostál, první Čech, který takovou cestu vykonal. 👍👍👍 Představa spojení bicyklu a putování přitahovala Dostála už od dětství. První kolo dostal v šesti letech. A záhy na sobě začal pracovat. Po parašutismu na konci sedmdesátých let se stal přeborníkem v triatlonu a několikanásobným držitelem titulu železný muž. Následovaly horolezecké výstupy a horské přechody v Tatrách, na Pirinu a v Rocky Mountains. Prokládal je cykloexpedicemi do evropských zemí. Když ho omrzela Evropa, ujel v roce 1990 na trase Los Angeles - New York 7500 kilometrů. A o dva roky později přes 5000 kilometrů v rozpáleném australském vnitrozemí z Darwinu do Melbourne. V témže roce projel i časovku Aš - Čierná nad Tisou. „Jsem připraven,“ prohlásil tehdy. „Dalo by se do toho šlápnout.“ Naložil si kolo a vyrazil na cestu kolem světa. Ze Staroměstského náměstí 18. září 1994. Odtud to vzal na Plzeň a potom osmapadesáti státy pěti kontinentů. Jel na upraveném kole české výroby značky Velamos. Za jízdy se naučil jíst, pít, a dokonce se převléknout. Ze sedla zvládl fotografovat, filmovat, nahrávat na diktafon i otočit kazetu. Nekonečné hodiny jízdy, to byla pro osamělého cyklistu prý i dobrá příležitost k meditaci. Během tříletého maratónu zažil zemětřesení, hurikán v Indonésii, písečné bouře v Tibetu či havárii vrtulníku v Nepálu. V Tunisku ho napadli toulaví psi, v Číně roj divokých včel, v Argentině přežil srážku s kamiónem a tři přepadení. V Brazílii zase přiotrávený výfukovými plyny neustále zvracel a hrozila mu dehydratace. Ledový vítr se mu opíral do propocených zad. Bolest byla někdy tak nesnesitelná, že se nemohl ani postavit na nohy. Ale jeho vůle vydržela vše. Stejně jako jeho kolo. Na prvních pedálech dojel až do australského Sydney. Během cesty nasadil čtyři rezervní řetězy a stejný počet sedmikoleček. Vyměnil sedm zadních kol, dvě přední a celou hromadu drátů. Cesta spolkla 28 plášťů a nespočet duší. Defektů bylo celkem 107; poslední Víťu překvapil u Berouna. Prasklý nosič, vyztužený vším, co bylo po ruce, vydržel až do Prahy. Před pomníkem mistra Jana Husa slezl vytrvalý cyklista z kola v září 1997. Našlapal 59 460 kilometrů, s cestou domů celkem 60 000. #cestování #cyklistika #historie

Když mi bylo 5 tak nám bůmři říkali že nikdy nemáme dávat na internet svoje jméno, adresu, a fotku. Teď když mi je 25 tak mi bůmři říkají že musím nahrát na internet svoje jméno, adresu, a fotku. No, nerozumím tomu, nerozumím #internet #ochranaprvků #dětství

Kniha Služky pro všechno od Joanny Kuciel-Frydryszak odhaluje dlouhá léta utrpení tisíců polských služek, které pracovaly za nehumánních podmínek, často od dětství, a přináší tak hlas bezejmenným ženám, jež žily na okraji společnosti, včetně zkušeností jako je hlad, násilí a absence důstojnosti. #Polsko #historie #literatura

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Jakeš v 2018 u Xavera. “Ja vám řeknu řekněme, ze se narodilo o jeden milion dětí méně, než za socialismu. Těm lidem, kteří se nenarodili, už by bylo 30 let dneska, už by deset let pracovali.” 🤣 A pět minut předtím nadával, že je tady obrovská nezaměstnanost a není práce pro lidi, to za něj přece nebylo!😅 #politika #hulvátství #dětství

Tohle je zas tak odporný. V článku se popisuje v jak příšerných podmínkách ta děcka žijou. Ten chlap, co je zneužíval (i desetiletého!!!) mohl kdykoliv říct ne, ale my tady sledujeme vypočítávání okolností, proč mu dát jen “výchovnou podmínku”. A já se ptám: kdo volá po #odporné #zneužívání #dětství #CZ

Pláč nad cenou vstupenek na utkání LM je dětinský. Pokud měl člověk správnou výchovu, tak už v dětství a nejpozději když se začne živit sám jistě pochopí, že si nemůže v životě dopřát vše, po čem touží. Mám to veliké štěstí, že si mohu balíček koupit, aniž bych utrhoval rodině od úst. Až budu v důchodu, pravděpodobně si ho už kupovat nebudu a omezím i výjezdy. A nebudu se kvůli tomu hroutit. Nebo třeba budu měsíc o chlebu a vodě, abych do Edenu mohl. Ale nebudu křičet na mraky, jak je svět nespravedlivý. Natož abych spílal svému milovanému klubu. To je tržní kapitalismus - u nás i se sociální sítí - pořád nejlepší ze všech možných nedokonalých uspořádání společnosti. Don't worry, be happy, embrace the reality. #fotbal #LM #tržníkapitalismus