Search

Tomas Kapler wrote in a post from the #WomenInScience series that Adéla Kochanovská, born Němejcová, discovered a hidden flaw in the armored casings of grenades using X-rays. According to him, in the storage facility, 60 out of 100 pieces ended up as scrap due to cracking; Kochanovská changed the hardening process and reduced the defect rate to a few percent. She became the first woman to obtain the title of professor at the Czech Technical University after the age of fifty. Kapler stated that Kochanovská was born on March 8, 1907, in Silesian Ostrava, where Czech, Polish, and German were commonly mixed. Her father, František Němejc, was a mining engineer, and her mother, Eleonora, née Maurerová, spoke several languages, was a photographer, and played the piano. Her mother wished for her daughter to pursue a musical career, while her uncle, academic painter Augustin Němejc, guided her towards painting. #ŽenyVeVědě #ČVUT #Inovace (translated)

The article describes the systematic persecution of Spanish Roma, which began in the 15th century and peaked in 1749 with a major intervention that prohibited them from wandering, using their own language, and wearing traditional clothing, leading to a long-term deterioration of their status in society. #Romové #historie #genocida (translated)

Prave jsem vysetroval pacientku narozenou 1928. V prubehu vysetreni jsem ji pozadal at vyplazne jazyk. Zamracila se na me a vycetla me ze kdyz byla mladsi ze po ni kazdej doktor chtel at se svlikne, ted vsichni chtej videt jen jeji jazyk. Nacez pockala nez jsem se naprosto neprofesionalne rozchechtal a zacala se rehtat taky. 🤣 #humor #zdravotnictví #pacienti

Oranžový Uko Ješita z Bílého domu Donald Trump vyřadil televizi CNN z novinářského doprovodu při tradičním odcházení k Air Force One. Marné. Všichni dezoláti bez rozdílu jazyka, barvy kůže a postavení mají nade vše svobodu slova. Svého slova. Aby mohli svobodně mluvit a nikdo jim nemohl pokládat nepříjemné otázky. Jako chudáček Macinka, který je tak vystrašený z otázek Deníku N nebo Seznam Zpráv, že jim zakázal vstup na tiskovky. Zbabělci oba dva. https://t.co/BMVwLmPEcC #svobodaslova #DonaldTrump #žurnalistika

Itálie 🇮🇹 mění přístup k integraci. Giorgia Meloni chystá strop pro počet zahraničních žáků v jedné třídě, zákaz burky a nikábu ve školách a povinnost učit se italsky pro rodiče dětí se závažnými integračními problémy. Integrace totiž neznamená jen právo přijít. Znamená také povinnost přijmout základní pravidla země, ve které člověk žije – jazyk, respekt ke společnosti a rovnost mužů a žen. #integrace #Itálie #podmínky

And now for something completely different. Učitel angličtiny z Vladimiru ve středním Rusku po kolonoskopii zapomněl ruštinu. Událo se toto: Osmadvacetiletý Alexander přišel na rutinní kolonoskopii, zákrok byl prováděný v narkóze. Následně zůstal v bezvědomí a když se konečně probral, zjistil, že z nějakého důvodu nemůže mluvit rusky - mluvil pouze anglicky. Zoufalí lékaři zavolali jeho manželce, ta dorazila, ale nepomohlo to, Alexander stále hovořil jen anglicky. Po několika hodinách marných pokusů o návrat ruštiny, když už se zdálo vše ztraceno, přišel zlom. Alexander pocítil potřebu jít na toaletu a sdělil to přítomným rusky. Radost zavládla veliká a od té doby je Alexander v pořádku. A tento příběh se, přátelé, opravdu stal. #Rusko #kolonoskopie #jazyk

Takmer každá kultúra má modernizované vydania starších autorov a spolu s nimi aj diskusie o pravopise, slovnej zásobe, redakčných poznámkach či prispôsobení súčasnému čitateľovi. Jeden starožitník mi kedysi povedal, že „patina času pridáva hodnotu“ a môže byť tým, čo odlišuje originál od lacnej kópie. Otváram „Nedeľné eseje“ Constantina Noicu, dostávam sa k predslovu vydavateľa vo vydaní Humanitas z roku 1992 a zisťujem, že „pravopis bol aktualizovaný“. Čítať Noicu mohlo znamenať prechádzku 30. a 40. rokmi 20. storočia. Namiesto toho sa touto dobou prechádzame s modernými okuliarmi, pohodlne usadení v Uberi a bez obáv, že sa stratíme — teda že neporozumieme slovám vtedajšej doby, ktoré mohli byť jednoducho „preložené“ v poznámkach pod čiarou. Čo keby sme vzali aj dobové noviny a „aktualizovali“ ich? A možno by sme mohli urobiť rebranding aj vtedajším reklamám, aby sme svoje neuróny nemuseli príliš namáhať, akoby sme boli v escape roome. Prečo sa zastaviť tu? Mohli by sme aktualizovať aj učebnice dejepisu a napísať, že Archimedes zo Syrakúz bol zabitý rímskym vojakom, zatiaľ čo počítal matematiku na svojom tablete. Základná myšlienka zostáva rovnaká, však? Len doba zmizne. A ešte niečo: prečo matematici „neaktualizujú“ Pytagora? Môžu zmeniť zápis. Môžu dôkaz vysvetliť inak. Môžu dokonca vytvoriť obrázok online pomocou animácie, ktorá vzniká priamo pred očami žiakov. Ale Pytagorova veta zostáva Pytagorovou vetou. Keď teda čítame staršieho autora, prečo nezachovať aj jazyk jeho doby — a moderné vysvetlenia neumiesťniť do poznámok? A posledná otázka pre Humanitas a pre tých, ktorí pôsobia na univerzitných literárnych a filologických fakultách: ak vás dnešní školáci o niekoľko desaťročí „aktualizujú“ pomocou # a emoji, bude vám to vyhovovať? #Humanitas #ConstantinNoica #Noica #NedeľnéEseje #Archimedes #Pytagoras #Hashtag #Emoji #MrStorywise #AktualizovanýPravopis #DejinyJazyka #20260920_1926 #Slovenčina #Literatúra #História #ExCehoslovacia

Téměř každá kultura má modernizovaná vydání starších autorů a spolu s nimi i diskuse o pravopisu, slovní zásobě, redakčních poznámkách nebo přizpůsobení současnému čtenáři. Jeden starožitník mi kdysi řekl, že „patina času dodává hodnotu“ a může být tím, co odlišuje originál od levné kopie. Otevírám „Nedělní eseje“ Constantina Noiky, dostávám se k předmluvě nakladatele ve vydání Humanitas z roku 1992 a zjišťuji, že „pravopis byl aktualizován“. Číst Noiku mohlo znamenat procházku třicátými a čtyřicátými lety 20. století. Místo toho se touto dobou procházíme s moderními brýlemi, pohodlně usazeni v Uberu a bez obav, že se ztratíme — tedy že neporozumíme slovům tehdejší doby, která mohla být jednoduše „přeložena“ v poznámkách pod čarou. Co kdybychom vzali také dobové noviny a „aktualizovali“ je? A možná bychom mohli udělat rebranding i tehdejším reklamám, abychom své neurony nemuseli příliš namáhat, jako bychom byli v escape roomu. Proč se zastavovat tady? Mohli bychom aktualizovat také učebnice dějepisu a napsat, že Archimédes ze Syrakus byl zabit římským vojákem, zatímco počítal matematiku na svém tabletu. Základní myšlenka zůstává stejná, ne? Jen doba zmizí. A ještě něco: proč matematici „neaktualizují“ Pythagora? Mohou změnit zápis. Mohou důkaz vysvětlit jinak. Mohou dokonce vytvořit obrázek online pomocí animace, která vzniká přímo před očima žáků. Ale Pythagorova věta zůstává Pythagorovou větou. Když tedy čteme staršího autora, proč nezachovat také jazyk jeho doby — a moderní vysvětlení neumístit do poznámek? A poslední otázka pro Humanitas a pro ty, kdo působí na univerzitních literárních a filologických fakultách: pokud vás dnešní školáci za několik desetiletí „aktualizují“ pomocí # a emoji, bude vám to vyhovovat? #Humanitas #ConstantinNoica #Noica #NedělníEseje #Archimédes #Pythagoras #Hashtag #Emoji #MrStorywise #AktualizovanýPravopis #DějinyJazyka #20260920_1926 #Čeština #Literatura #Historie

Článek kritizuje plánované spojení Katedry sinologie a Ústavu asijských studií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které povede k redukci odborných kapacit a ohrožení výuky malých asijských jazyků v kontextu rostoucího významu Asie ve světě. #FilozofickáFakulta #AsijskáStudia #JazykováOdbornost

BBC ruší místa freelance korespondentů po Evropě. „Ztrácejí pět lidí, kteří umějí místní jazyky, mají výborné kontakty a znají perfektně ty země,“ říká ve Studiu N Rob Cameron, který pro BBC pokrýval Česko a Slovensko. 👉🏼 https://t.co/EdE0CQS54Y https://t.co/UsqiEh2jEd #BBC #freelance #žurnalistika #CZ #SK

Josef Čapek, zatčen 9. září 1939, zahájil svou hrůznou pouť nacistickými koncentračními tábory v Dachau. 😔 Již 26. září 1939 byl přemístěn do Buchenwaldu, kde strávil těžké dva a půl roku. 🕯️ Následovalo další stěhování, 26. června 1942 byl transportován do Sachsenhausenu. Poslední a osudová kapitola jeho věznění začala 25. února 1945, kdy byl převezen do Bergen-Belsenu. 🕯️ V důsledku tyfové epidemie, která v táboře propukla, zde Josef Čapek zemřel krátce předtím, než byl tábor osvobozen spojeneckými vojsky. Zajímavost: Josef Čapek byl podle svědectví svého bratra Karla skutečným tvůrcem slova „robot“, které se následně rozšířilo do mnoha jazyků a stalo se jedním z nejčastěji používaných pojmů v moderní technologii. Karel Čapek tento termín převzal a poprvé ho použil ve své divadelní hře R.U.R., kde označoval uměle vytvořenou lidskou bytost. #historie #holocaust #JosefCapek

Něco k tomu vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Přijde mi, že část našich liberálních spoluobčanů vůbec nechápe podstatu problému. Vítězství AfD je důsledkem frustrace a zoufalosti německých voličů ze stavu, do jakého se Německo dostalo (a nejenom Německo, ale většina západní a jižní Evropy), nejde o to, že by to byla dobrá politická strana, není to dobrá politická strana, ale bohužel jediná, která ty problémy pojmenovává a slibuje zčásti nerealistická řešení. Pro Čecha, který nikdy nežil mimo ČR, je to nepochopitelná/nepřenosná zkušenost (takže se to týká naprosté většiny našich spoluobčanů včetně těch liberálních). V ČR žijeme v podstatě ve velmi homogenní společnosti, naši imigranti jsou z většiny Slované ze sousedních zemí (UKR, SK, PL), mají stejnou barvu kůže (má to výhodu, že nikoho na první pohled netriggerují), kulturu, jazyk, náboženství, hodnoty, návyky, rozdíly oproti nám minimální. K tomu ještě Vietnamci, kteří vypadají jinak a jsou z úplně jiného kulturního prostředí, ale jejich migrace je čistě ekonomická, mimořádně pracovití, zátěž pro sociální systém minimální, neagresivní, nechtějí problémy, v rámci férovosti trochu kriminalita v drogové oblasti, ale stejně to jde většinou na export, takže pro ČR win :)) U nás na Teplákovsku máme několik tisíc (!) migrantů z Mongolska a s těmi už jsou trochu trable, nenazval bych to žádanou migrací. Nechtějí se moc asimilovat, neumí a neučí se česky, jsou takoví agresivnější (válečníci), hluční, naštěstí se mydlej jen mezi sebou, jejich děti-kluci mají problém respektovat obecně ženy, i učitelky ve škole, atd. Nic moc, ale není to vyloženě společenská tragédie. Teď k pointě. Německo už nelze nazvat homogenním prostředím a Němci toho mají plné zuby. Trávil jsem v roce 2019 celé léto v Kalifornii (Hermosa Beach), hodný kamarád mi půjčil bejvák v první lajně u moře v nóbl čtvrti pro jedničkáře, takové Beverly Hills u moře, životní zážitek, doteď jsem mu za tu možnost a laskavost vděčný. V té čtvrti žilo 99,1 % bělochů a 0,9 % černochů (většinou lidé jako třeba hráči LA Lakers a podobně, je to velmi drahá oblast). Na Hermose je neuvěřitelně pozitivní vibe, velmi slušní a ohleduplní lidé, auta pouštějí chodce, všude čisto, klid, nikdo neflexí, nedělá bordel, minimum bezďáků (pokud se nějaký objeví, tak ho prý policajti odvezou do jiného města, haha), fantastické počasí, fakt jedno z nejlepších míst pro život na světě, ale také velmi, velmi drahé, násobně dražší než třeba Marbella. Oproti Marbelle ale velmi vysoká bezpečnost a minimum kriminality. V té době, když jsem tam byl, tak byla Hermosa v podstatě nad mé tehdejší poměry, dodělával jsem nákladnou rekonstrukci bytového domu, neměl jsem moc volných peněz, tak jsem šetřil. Mimo jiné jsem chodil skoro denně na jídlo do fastfoodu El Pollo Loco, což je hrozně dobrý řetězec na latinos grilovaná kuřata + fazole + zelenina, zdravé, chutné, levné. Bylo to asi hodinu pěšky od domu, kde jsem žil, doslova na rozhraní luxusní části městečka Manhattan Beach a ghetto části (rozdělovala to legendární Pacific Coast Highway). Do El Pollo Loco chodili především ghetto lidi. Jak jsem tam chodil často, tak jsem si všimnul, že zhruba při každé mojí 2. až 3. návštěvě proběhl v restauraci nějaký konflikt, někdy pouze verbální, někdy i fyzický. Hosté se buď velmi hlasitě hádali, nebo se dokonce prali mezi sebou nebo i s personálem restaurace. Vždy konflikt vyvolali černoši. Bejt holka nebo útlocitnej, přestanu tam chodit. Pro mě to byl šok, s takovým jednáním se v ČR vůbec nesetkávám, a ještě větší šok byl, jak často se to tam dělo. Plus kontrast s tím, jak to fungovalo a jak se chovali lidé ve čtvrti, ve které jsem žil, doslova pár kilometrů od restaurace. Ale zpět do Evropy. Léto teď trávím v Lotyšsku. Spíš chudší země EU, velmi homogenní obyvatelstvo, vysoká bezpečnost/nízká násilná i obecná kriminalita. Lidé vychovaní, k tomu introvertní, velmi čistotní (nikde není bordel), ohleduplní, radost v takovém prostředí žít. K tomu nemusím vůbec přemýšlet o osobní bezpečnosti nebo o tom, jestli mi někdo vykrade auto. Nepochybuju, že v takovém prostředí chce každý z nás žít. A právě o tohle Německo, Francie, Belgie, Nizozemí, Španělsko a Itálie přicházejí. Ty země se stávají nebezpečnými, násilná kriminalita roste, k tomu drancování sociálního státu. Stojí za tím prokazatelně (viz statistiky) migranti z Afriky a Blízkého východu. Jiná kultura, jiné návyky, jiné hodnoty, jiné náboženství, pro Evropu nežádoucí, čistě negativní hodnota, ekonomická zátěž. Klidně tomu říkejte rasismus nebo xenofobie, Němcům prostě dochází trpělivost a já se jim nedivím. #AfD #migrace #společnost