Search

The article discusses the transparent accounts of political parties in the Czech Republic, which allow the public to see their payment history, and points out that minimal donations no longer burden the parties with bank fees, simplifying the administration, but may raise questions about the acceptance of such donations. #transparentníúčet #politika #nezištnéorganizace (translated)

The author wrote that a state of water shortage was declared and that the reduction of the minimum flow from the Vltava cascade at the Vrané waterworks from 35 to 20 cubic meters per second was intended to slow down the drop in water levels at Slapy. https://t.co/uAPN8y7VsB #voda #životníprostředí #klima #CZ (translated)

The Constitutional Court of the Czech Republic confirmed the validity of the government regulation on noise limits from 2011, thereby rejecting a proposal from senators for its repeal, and stated that the current limits provide minimal protection for the health of residents. #ÚstavníSoud #hlukovéLimity #veřejnéZdraví (translated)

"The return to a structured, lawful, and democratic form of resistance." Lecornu explained that under the draft law, damages could be compensated by suspending child benefits and housing allowances, but with a guarantee that families retain a minimal income. #prosvjedi #Francuska #obrazovanje (translated)

The author stated that the government was raising the lowest salary tariffs for state employees so that none fell below the level of the minimum wage. He described it as a step towards fairer compensation and more dignified conditions for the thousands of people working for the state. https://t.co/wWhQynckgO #Odměňování #MinimálníMzda #StátníZaměstnanci #CZ (translated)

In the Czech Republic, another 22,000 Ukrainians have obtained a special long-term residency with strict conditions, which include a minimum annual income and the obligation to have health insurance, while approximately 57,000 Ukrainian refugees have shown overall interest in this status. #ukrajinskíuprchlíci #dočasnáochrana #pobytvČesku (translated)

The article focuses on the experiences of a Ukrainian couple, Maria and Mykola, who, after seeking refuge from the war in the Czech Republic, faced exploitative working conditions at the warehouse of the company Košík.cz, where they were employed for minimum wage and under dangerous conditions, and examines the company's responsibility for their situation and the broader issue of labor exploitation in the Czech market. #ukrajinci #pracovnipodmínky #vykořisťování (translated)

Článek Seznam Zprávy popisuje příběh manželského páru, který pracoval ve skladu pro online supermarket Košík.cz za minimální mzdu prostřednictvím neregistrované agentury KonstantaCZ, přičemž čtenáři v diskusi zdůrazňují, že jde o moderní otrokářství, které stát málo kontroluje a toleruje. #zaměstnávání #právo #otrokářství

Kyjevští obyvatelé jsou skeptičtí ohledně schůzky mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která se má konat na okraj zasedání Valného shromáždění OSN a očekávají od ní minimální výsledky, přičemž kladou důraz na důležitost evropské pomoci. #Ukrajina #Zelenskyj #OSN

Vojenský šéf NATO Giuseppe Cavo Dragone 🫡👇 “Máme 4 000 stran plánů pro východní křídlo, a to od minimální krize či zásahu na území zemí NATO podle článku 5 až po další a další scénáře…. Aliance je připravena. Struktura je připravena. Vojáci, systémy i zbraně jsou připraveny. V případě útoku vám mohu říci, že agresoři dnes mají mnohem více co ztratit než získat, to je jisté, a v tom spočívá odstrašující účinek.” via @Maks_NAFO_FELLA (follow him) #NATO #obrana #východníkřídlo

Hlaváček, Piráti a nejdražší sociální byty v České republice. Petr Hlaváček z hnutí STAN bez povšimnutí staví nejdražší byty v České republice. Když stát podniká, výsledkem je katastrofa. Důležitější text pro mladou generaci jsem dosud nikdy nenapsal. Obávám se jen, že jej nikdo nepochopí. Na školách se tržní myšlení přestalo vyučovat, v důsledku čehož získávají politici podporu pro hrůzostrašné nápady typu Pražské developerské společnosti. Pražané od roku 2020 napjatě čekají, kdy Petrem Hlaváčkem (STAN) založená firma Pražská developerská společnost (PDS) postaví první byt. Letos, po celých 6 letech, došlo k přelomovému oznámení. https://t.co/xpORxbM4pU V roce 2021 očekávala PDS realizaci projektu Nový Zlíchov na Praze 5 mezi lety 2024 až 2026. Podle původních Hlaváčkových plánů měl projekt zajistit 30 až 35 bytů za 142 milionů korun včetně DPH. Výroční zpráva PDS, str. 9 - https://t.co/IwGr5ee4GA? Jak by řekl Viktor Černomirdin, dopadlo to jako vždycky. Po 5 letech, dne 7. července 2026, vydává stavební úřad Prahy 5 potřebné povolení. Z plánovaných 35 bytů je jich 22 a a náklady se - kdo by to byl čekal - zdvojnásobily. I termín se posunul, PDS nyní očekává počátek výstavby v roce 2027 a projekt má být hotový do 24 měsíců od "prvního kopnutí". https://t.co/aPayNFuf98 Jaká tedy bude výsledná cena prvního projektu, který Praha staví s úmyslem byty pronajímat za regulované nájemné? V návrhu pražského rozpočtu na rok 2026 se u projektu Nový Zlíchov místo 142 milionů korun nově objevuje částka 190 milionů korun, jenže jde navíc o cenu bez DPH. V ceně ani nejsou zahrnuty náklady na vypracování projektu a související přípravné práce, ty byly již profinancované dříve. Jde o dalších 19 milionů korun bez DPH. Rozpočet 2026, str. 64 - https://t.co/ovvw4dBFEu? Celkově tak PDS hodlá za 22 bytů vydat 253 milionů korun vč. DPH. Při výměře 1 873 metrů čtverečních hrubé podlažní plochy by při standardním koeficientu 0,7 užitné plochy vzniklo zhruba 1 200 metrů, od nichž je třeba nutné odečíst jeden nebytový prostor o výměře přes 80 metrů čtverečních. Schválený stavební záměr - https://t.co/ofoBPjkmNI Nyní pojďme počítat. Při 253 milionech vyjde metr čtvereční Hlaváčkova bytu na 225 000 korun. Už jen tento náklad je o 30 000 korun vyšší než za jakou cenu na Praze 5 nabízí novostavby soukromníci. https://t.co/VWscbboNuX Je tu ale další gigantický háček, kteří soudruzi jaksi nedomysleli. Ve vykázaných nákladech není započtena cena parcely - tu si soukromí stavitelé musí pořídit (PDS jej získala zdarma) a cena stavebního pozemku tvoří podle analýzy Deloitte circa 20 % přímých nákladů na metr výsledného bytu. https://t.co/oLg6eEjOkD PDS by tak v rovné pozici se soukromníky musela připočíst dalších 45 tisíc korun, čímž by cena jednoho metru (!!!) bytu přesáhla 260 000 korun. To ale stále není vše. Do nákladů není započítána ani část výplat zaměstnanců PDS - jde o 29 milionů. Do nákladů není započítána ani cena navazujících právních služeb a dalších externistů. Jen v uplynulých letech přitom Hlaváčkova Pražská developerská společnost bez výběrových řízení utratila přes 40 milionů jen za právní služby (!!!). Mzdy, náklady PDS - https://t.co/MFcxv8RY7n Právní služby bez soutěže - https://t.co/mpxV2oqVS0 Soukromník také nemůže prodávat za náklad. Minimální marže u takto náročného a dlouhodobého projektu (na povolení se čeká 5 až 8 let) dává tržní smysl na 25 až 30 %. Prodejní cena také obsahuje DPH ve výši 12 až 21 %. Jen při započtení marže stoupne imaginární prodejní cena metru nad 300 tisíc korun za metr. Nelze opomenout DPH - v nižší variantě sociálních bytů se díky přirážce 12 % cena na výstupu vyšplhá na krásných 340 000 korun (!!!) za metr čtvereční. Samozřejmě to opět není vše. Developeři také staví infrastrukturu, kterou následně předají městu - u projektu PDS tyto náklady neexistují, nese je jiná městská společnost TSK Praha a.s.. Developeři v ceně promítají také náklady z úvěrování ve výši 6 až 7 % ročně a soukromí stavitelé navíc odvádí 700 až 2 300 korun z metru čtverečního městským částem coby "výpalné", jen se tomu říká "dobrovolná kontribuce" - opět dílo Petra Hlaváčka ze STAN. https://t.co/20NtXpNGJQ Sečteno, podtrženo - v roli soukromníka by Hlaváčkova PDS nepostavila byty "jen" za 225 tisíc korun za metr čtvereční, čímž je "jen" o více než 15 % dražší než trh. Se skutečnými náklady běžných podnikatelů v rezidenčním developmentu by Petr Hlaváček postavil nejdražší sociální byty v České republice, jejichž ceny by přesáhly 340 000 korun za metr čtvereční. Smutnou ironií je, že by Hlaváček za oněch 225 milionů korun nakoupil v dnešních cenách úplně s klidem nikoliv 22, ale 27 až 28 bytů v totožné výměře a celou Pražskou developerskou společnost by mohl rozpustit. To by si ale na své nepřišli právníci, PR agentury, Hlaváčkovi známí v rolích technického dozoru a další desítky "vysavačů" státních peněz, kteří se na každý politiky ovládaný podnik přisají jak pijavice. https://t.co/9ClXinfozx Ale co by pražští politici řešili takový nesmysl, jakým je tržní ekonomika. Developeři jsou podle mnohých nenažraní kapitalisté, skoro až Motoristé, a městská výstavba pod taktovkou Petra Hlaváčka ze STAN a Pirátů vše zachrání :) Tak kupředu levá, zpátky ni krok! Šalom. Foto Hlaváček: Wiki Foto Hřib: Wiki #sociálníbyty #Piráti #českápolitika

ojej minimalnie przegraliśmy z klubem który ma kadrę dosłownie 10 razy droższą i gra w Premier League xdd normalnie kurwa czarny dzień w historii polskiej piłki, złe informacje są takie że Gurgul i Monka zagrali zajebisty mecz i pewnie pójdą za kolejne 40 baniek na zachód za które wzmocnimy kadrę, albo postawimy sobie kolejny balon we Wronkach bo nas kurwa stać bo jesteśmy waszymi mistrzami a te pedaly z Leverkusen nawet niech nie przyjeżdżają bo ich BENGtsson tak na karuzelę wsadzi że im zadne leki nie pomogą aptekarze chuj wam w twarze #piłkaNożna #premierLeague #polskiFutbol

„Babišova Tünde Bartha: Za půl roku 16 zahraničních cest...O čem jednala se tají... Náklady jsou minimální....Například její účast na lednové návštěvě Francie úřad @lepsivlada spočítala na 121 korun". Burešova hnědorudá lůzovláda lží. https://t.co/IQIdze9dTp #politika #Babiš #zahraničnícesty

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede