Search

Jiri Jicha wrote that Mike Pence, who was the Vice President of the United States during Donald Trump's first term, rejected the energy deal between the United States and Russia. According to Pence, Trump’s decision to lift sanctions on Russian fuel during ongoing assaults on civilian targets in Ukraine was nonsensical and a betrayal of the legacy of the late Senator Lindsey Graham. He also stated that Putin’s war machine continued its attacks while Ukraine was fighting for its existence. According to Jicha, Pence urged Trump to immediately cancel the deal and return to the policies he advocated during his four years in the White House. He also demanded strict sanctions against any country purchasing Russian energy and cooperation with allies to ensure military support for Ukraine. #Ukrajina #Trump #Rusko (translated)

The author stated that Rosatom controlled approximately 43-44% of the world's uranium enrichment (SWU) capacities and around 30% of conversion capacities. Payments from European operators to Russia for nuclear materials and fuel services were around 1 billion euros per year, according to him. He added that, according to Eurostat data, Russia's direct share of imports had declined. https://t.co/lYG15uVpi5 #jadernáenergie #Rusko #obohacováníuranu #RU #EU (translated)

Rakušanův tunel za 6 miliard dostal stopku - a nastalo peklo Dnes má Vít Rakušan důležité výročí. Text je dlouhý, poměrně děsivý, ale také velmi důležitý. Když totiž úředník podepíše kontrakt za 4 miliardy tři dny před volbami, navíc v den státního svátku, je čas zpozornět. Přesně před rokem došlo k realizaci jedné z největších "malých domů" v historii politiky. Dne 28. 9. a 29. 9. 2025 uzavírá Ministerstvo vnitra pod Vítem Rakušanem kontrakty na nákup vrtulníků UH-60L Black Hawk a S-70 Firehawk. Vnitro mělo nakoupit 6 kusů strojů za 6 miliard včetně DPH. Smlouva za 3,8 miliardy, 28. 9. 2025 - https://t.co/LjbWsQSc8r Smlouva za 2,1 miliardy, 29. 9. 2025 - https://t.co/HrwfVOD7tV Prodávajícím je Jaroslav Strnad, otec v té době nejmocnějšího miliardáře zasahujícího do politiky, Michala Strnada. https://t.co/IhLSbmfSix Aby si čtenáři dokázali představit, o jak šílený kontrakt šlo, je třeba uvést několik čísel a nezpochybnitelných vládních zdrojů. Začnu u nových strojů S-70M Firehawk za 3,8 miliardy. Jde o speciální hasičskou verzi vrtulníku S-70M, který vyrábí polská firma PZL Mielec, licenční výrobce americké firmy Lockheed Martin. Nový stroj S-70M ve verzi pro hasiče stojí zhruba 22-23 milionů dolarů. Zde se lze odkázat na Rumunsko. To na sklonku roku 2024 objednalo přímo od výrobce - na rozdíl od Česka - celkem 4 nové stroje pro hašení na pevnině za 530 milionů korun/kus při přepočtení tehdejšího kurzu eura. Úpravu S-70M na vylepšenou verzi Firehawk provádí americká společnost United Rotorcraft. Podle dvou vládních kontraktů pro Orange County v Coloradu a pro Los Angeles County v Kalifornii stojí úprava vrtulníku S-70M na verzi Firehawk 5 až 6 milionů dolarů, tedy 110 až 130 milionů korun za kus. Rumuni tedy odhalili při objednávce 4 kusů orientační cenu nového stroje na zhruba 530 milionech korun při podobném počtu objednaných kusů. Američané pak odhalili ve dvou případech z let 2023 a 2026 cenu úpravy, která se v obou případech téměř shoduje. Rumunsko, nové S-70M - https://t.co/jXpYGxsOou Los Angeles County, Firehawk - https://t.co/yDsC2Oof9c Orange County, Firehawk - https://t.co/elMI2TEdej Ve všech případech je v ceně nákupu zahrnut i výcvik, záruka po dobu 5 let a sada náhradních dílů. Česká republika nakupuje totožné stroje od totožného výrobce PZL Mielec. Ty následně upravuje totožný úpravce, United Rotorcraft. Oproti zvyku v USA a Rumunsku ale do hry vstupuje Jaroslav Strnad v roli překupníka/"integrátora". Díky tomuto dodatečnému článku v řetězci nakupují Češi jeden stejný S-70M Firehawk v totožné konfiguraci jako Američané, jen za značně navýšenou cenu. Rakušanův resort odsouhlasil nákup jednoho takového stroje za 1,07 miliardy korun bez DPH, tedy za zhruba 1,3 miliardy včetně daně. Český nákup, 1,1 mld. bez DPH/ks. - https://t.co/LjbWsQSc8r Přirážka 420 až 450 milion korun bez DPH oproti jiným kupcům by do řetězce dodavatelů vnesla marži až 1,3 miliardy bez DPH. Ani samotný tendr se nevyhnul kontroverzím. Konkurenční nabídka francouzského Airbusu levnější o bezmála 700 milionů korun byla vyhodnocena jako méně výhodná než ta Strnadova. Nejpoužívanější stroje v Evropě totiž získaly 0 bodů za kvalitu. Podle produktových manuálů ale vrtulníky Airbus některá kritéria splňovaly a je tak otázkou, zda resort vnitra účelově neobešel vlastní hodnotící kritéria, aby nabídku Jaroslava Strnada neupřednostnil. Popsáno a ozdrojováno zde - https://t.co/294nksEI4O Dnes celou věc šetří NCOZ, ale k tomu až později. Pokud vám to dosud přijde šílené, "zábava" teprve začíná. Druhý kontrakt Rakušanova resortu na nákup repasovaných strojů UH-60L je totiž ještě děsivější. Vrtulníky UH-60L se vyráběly v období let 1989 až 2007. Jsou tedy minimálně 20 let, pravděpodobně ale více než 30 let staré. Firma Jaroslava Strnada tyto stroje nakupuje v průměru za 1,2 milionů dolarů/kus., protože je americká armáda vyřazuje jako nepotřebné. Aukce UH-60L, GSA od 1 do 2,4 mio. USD - https://t.co/YAOae1lIwI Strnad tyto stroje upraví, zrekonstruuje a prodá či pronajme zákazníkům ve valné většině případů za účelem civilního využití. Vrtulníky UH-60L od Strnadovy firmy nakupují pro hasičskou službu například Portugalci. Platí 6 až 8 milionů eur za kus, tedy zhruba 150 až 200 milionů. Slovensko si tyto stroje také pořídilo, ale ve vojenské úpravě za 315 milionů korun/kus. Kontrakt Portugalsko, 2026 - https://t.co/pcvUPQD5gC Kontrakt Slovensko, 2024 - https://t.co/1OtZteGMvs Daleko zajímavější jsou však ceny pronájmů - zde existuje několik bází pro srovnání cen a výhodnosti jednotlivých kontraktů. Kyperská republika si od Jaroslava Strnada pronajímá za účelem hašení lesních požárů hned 4 stroje UH-60L. V ceně jsou piloti, údržba, palivo a veškeré navazující náklady dodavatele. Kontrakt Kypr - https://t.co/fCxS0anwRL Za jeden vrtulník zaplatí Kyperská republika ročně zhruba 48 milionů korun. Tamní sezóna požárů je však dvojnásobně dlouhá než ta v České republice, trvá od dubna do října. I my Češi si od Strnada pronajímáme dva hasící vrtulníky. Jde o lehce starší verzi UH-60A Black Hawk, ale opět máme pronájem i včetně pilotů, údržby, paliva a dalších navazujících služeb. Kontrakt MŽP, pronájem 1 - https://t.co/VzGnQwMIlG Kontrakt MZV, pronájem 2 - https://t.co/Q8IgfnOCgl Resorty životního prostředí a zemědělství platí také 48 milionů korun ročně bez DPH, jen za oba vrtulníky i jejich posádku a tato cena odpovídá maximálnímu počtu nalétaných hodin. Zpravidla je tak nižší. Až nyní lze přejít k meritu věci. Dne 29. 9. 2025 podepsal Rakušanův resort 3 dny před volbami kontrakt na nákup tří strojů UH-60L. Jeden vrtulník stojí 567 milionů korun bez DPH (!!!), tedy trojnásobek ceny Portugalska a bezmála dvojnásobek slovenské ceny za armádní konfiguraci. Zhruba 30 let starý modernizovaný stroj po vyřazení americké armády nakoupil Vít Rakušan dráž, než za jakou cenu nakoupilo Rumunsko stroje zbrusu nové. Cena repasovaného vrtulníku UH-60L se dokonce blíží ceně, za jakou Američané nakupují nejnovější S-70M Firehawk po odečtení cel a místních daní. Tendr, cena - https://t.co/AqeMZKVBIO Investice by se České republice vrátila při porovnání s dosavadním pronájmem za více než 25 let. V tom není zahrnuta posádka, náhradní díly, servis, palivo a dodatečná údržba - reálná rentabilita by tak atakovala spíše 40, možná i více let. A znovu, jestli je i tento kontrakt dosud "šílený", ten skutečný blázinec začal až následně. Při pohledu na tuto zhovadilost jsem nemohl konat jinak, než na celou záležitost upozornit. Po vydání prvního článku na serveru Médium dne 8. 6. se o nákupy vrtulníků začíná zajímat ministr vnitra, Lubomír Metnar. Píše to Zdislava Pokorná ve své "investigaci" o tom, kdo stojí za účtem Paukner. Zdroj - https://t.co/Suxm3sDI6h V téže době mne Robert Čásenský, šéfredaktor Seznam Zpráv, zve na kafe, které s díky odmítám s tím, že mne zajímá pokrytí kauzy více, než jeho "nabídky". Důkaz - foto v příloze O týden později vykupuje Jaroslav Strnad kompletně celý inzertní prostor Seznam Zpráv a zasypává čtenáře denně články o tom, jaké jsou jeho Black Hawky úžasné a jak jeho firma skvěle prosperuje, proto potřebuje otevřít investiční fond a nabrat "alespoň" 5 miliard korun od externích investorů. PR 1 - https://t.co/6COyThNMVe PR 2 - https://t.co/UB4fYhD27W Bannerové reklamy, rollupy, PR články, PR rozhovory... To vše si Jaroslav Strnad obratem po vydání investigace kupuje. A Seznam se, jak překvapivě, ochotně prodává... Muselo to být drahé, Roberte. Začíná celé šílenství s "honem na Pauknera". Zdislava Pokorná získává chráněná data společnosti Seznam a střílí postupně do 5 lidí, o kterých je přesvědčená, že jsou Paukner. Poslanec Jiří Mašek v červenci podává na nákup strojů trestní oznámení, státní zástupce jej přezkoumává a předává NCOZ. Šetření, alespoň dle mých informací, stále probíhá. https://t.co/DQGjzaOcWG V médiích "hlavního proudu" nevyjde o kauze jediná reportáž, s výjimkou serveru Echo24 informujícího o podaném trestním oznámení. https://t.co/d6k5L77Fsd Zdislava Pokorná, zdánlivě neohrožená investigativní reportérka, naopak celou věc bagatelizuje a k "vyvrácení" pochybností o nákupu jí stačí vyjádření Jaroslava Strnada, který tvrdí, jak je vše v pořádku. Aby ne, když v tom "má" 6 miliard :) https://t.co/Suxm3sDI6h V dnes již legendárním podcastu "Vrtěti psem", jak příhodné, si později Zdislava Pokorná stěžuje, jak je možné, že se o nákup zajímají vládní špičky, když o něm informoval "anonymní" účet. "Když jsem se třeba bavila s ministrem vnitrem Lubomírem Metnarem o jedné zakázce, kterou popisoval na Ministerstvu vnitra, tak on ho bral jako relevantního člověka, jako relevantní zdroj." "A já jsem mu říkala, pane ministře, nezlobte se na mně, ale vždyť Vy nevíte, kdo to píše. " "No ale (říká Metnar) má tam pravdu, určitě. My jsme teď zadali audit a je to přesně tak, jak to píše. Je to divný", uzavřel záležitost podle Zdíši ministr. "Tak jsem si říkala (opět Zdíša), co to je?!!" Zdroj, od 30. minuty https://t.co/ckAF8iebDt, nahrávka v příloze Šéfredaktor Seznam Zpráv věc ignoroval - chtěl na kafe. Následně Jaroslav Strnad vykoupil inzerci, čímž si pojistil nedotknutelnost. Zdislava Pokorná šla ale dál, než Seznam Zprávy. Víta Rakušana odhodlaně chránila, záležitost bagatelizovala a naopak se snažila o diskreditaci oznamovatele. Celá kauza ukázala několik věcí. Vít Rakušan je v určitých médiích nedotknutelný - to je dnes už jisté. Tato média také nelze zařadit do kolonky "objektivních", natož pak nezávislých - to je taktéž jisté. Sociální sítě mají sílu srovnatelnou s médii hlavního proudu, což také nelze zpochybnit a důležitý je ve finále pouze výsledek, nikoli navazující mediální masáž Seznamu a žlutý pruh na ČT. Zdíšina legendární hláška "co to je?!!" je už pouhým tragikomedickým dodatkem k celé anabázi. NCOZ tedy nadále šetří. Dva stroje S-70 Firehawk jsme již koupili, to zastavit nelze a nakoupili jsme je za cenu o zhruba 450 milionů vyšší, než je běžné. Třetí Firehawk vnitro dosud nenakoupilo. A co je podstatnější, z repasovaných strojů za 577 milionů/kus. se nenakoupil ani jediný. Dá-li bůh a bude-li stále politická vůle, k tomuto nákupu snad ani nikdy nedojde. V historii lidstva zatím žádný stát nikdy nenakoupil pro účely hašení dražší stroje, než Vít Rakušan a to hned ve dvou disciplínách - při pořízení strojů nových i modernizovaných. Tři dny před volbami, 6 miliard, překupníci, miliardové marže. To vše je v České republice možné a co je horší, některá média takovéto postupy i zcela cíleně kryjí, jde-li o jimi preferované politiky. I navzdory mediálnímu honu, ztrátě iluzí i množství sil, jsem na výsledek hrdý. Black Hawky byly jednou kolonkou na mém seznamu "sviňáren" a společně s šetřením dotací za 680 milionů pro holding Solar Global evropskou prokuraturou jde již o druhou "velrybu" na seznamu trofejí. Ty menší ryby, ekoteroristy na VÚK, BeSTAN a další menší "sviňárny" už ani nepočítám. Dotace za 660 mio., šetření EPPO - https://t.co/BGIsc9Cpou Těch velryb, bohužel, zbývá až příliš mnoho. Jednou z nich je i sama firma Seznam, na kterou brzy dojde. Právě mediální odnož Seznamu se totiž nejen u kauz Rakušana i Hladíka ukázala jako určující prvek části veřejné debaty razící "buď jsi s námi a bude dobře, nebo proti nám a nastane peklo". Na závěr je nutné dodat - Jaroslav Strnad ty 4 miliardy, které nemá, stále Vítu Rakušanovi nezapomněl. Není nic horšího, než když politik slíbí a následně nedodá. Ale co už, od počátku jsem věděl, že to nebude běh, ale maraton s průběžnými "checkpointy". Tak s chutí do práce. A Vítku, Jardo, Zdíšo - ne, není mi to líto :) Šalom. #politika #korupce #investigace

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Saddám Husajn v září 1975 řekl arabskému časopisu Usbu al-Arabi, že chce vyrobit jadernou bombu. Jeho hlavní cíl? Izrael. O dva měsíce později, 18. listopadu 1975, podepsal Bagdád s Francouzi smlouvu na výstavbu jaderného reaktoru Osirak. Jedno z jejích ustanovení zakazovalo lidem „židovské rasy nebo vyznání“ pracovat na reaktorech ve Francii i v Iráku. Zákaz platil pro Izraelce, francouzské Židy i osoby s dvojím občanstvím. Paříž tuto podmínku přijala. Už první jaderné palivo, které se Francie zavázala Saddámovi dodat, bylo vhodné k výrobě jaderných zbraní. Projekt směřoval k výrobě plutonia. Osirak nikdy nebyl civilním zařízením, které by „později mohlo být zneužito k vojenským účelům“. Šlo o zbrojní program s obchodní smlouvou, která Židům zakazovala na projektu pracovat. Saddám ale bombu nezískal. Dne 7. června 1981 Izrael reaktor zničil ještě před zahájením štěpné řetězové reakce. OSN útok odsoudila. Rozhovor z roku 1975 téměř nikdo necitoval. Ustanovení smlouvy o vyloučení Židů téměř nikdo nečetl. Rozhovor byl v arabštině. Smlouva ve francouzštině. Útok v hebrejštině. Od @CptAllenHistory #SaddámHusajn #jadernézbraně #Izrael

V Petrohradě došel benzín poté, co byla zastavena provoz největší rafinérie v Leningradské oblasti U čerpacích stanic se tvoří obrovské fronty. Napětí kvůli palivové krizi roste. Pozitivní je, že tam začalo procesí s relikviemi. K tomu benzín není potřeba. https://t.co/gnC1lPCxPB #PalivováKrize #Petrohrad #Rusi

Ano, s Ruskem už ve válce jsme. Místo skutečných tanků nám informační prostor otřelují a naši zemi rozrývají tanky digitální. A než abychom jim do cesty stavěli dračí zuby, tak jim nejen někteří vládní poslanci a hnutí dodávají palivo. Díky Pavlíno, za Vaše slova. @HorakovaPavlina #informacnivalka #válka #informačníprostor #digitálnítransformace

Módí vyzval Putina k ukončení války: "Indie vidí mír jako jedinou cestu pro dobro lidstva". Marné volání. Krysu nezastavíš — nedokáže žít bez zabíjení a ničení. Putin potřebuje válku jako palivo, které neustále nafukuje jeho monstrózní "Já"; může nabídnout jen válku a smrt. #Mír #Válka #Putin #IN #RU