Search

Hygienists recorded 475 infected individuals in connection with the salmonella epidemic in Újezd nad Lesy, of which 219 have laboratory-confirmed cases, with the probable source of infection being insufficiently heat-treated eggs in the served coalman’s spaghetti. #salmonelóza #epidemie #hygiena (translated)

Tomas Kapler stated in his contribution that the discovery of two fragments of pyrite in a former clay pit near English Barnham, according to him, pushed evidence of fire being used by humans back by 350,000 years. A team from the British Museum, led by Nick Ashton and Rob Davis, found them in reddish clay, even though pyrite was not naturally present in the area, according to Kapler. Archaeologists also discovered charred and heat-cracked hand axes and soil burned at over 700 °C there. It reportedly took scientists four years to eliminate the possibility of a fire caused by lightning. Kapler wrote that research published in December 2025 in the journal Nature described the oldest unequivocal evidence that humans could make fire themselves. According to him, the previous such evidence came from Neanderthal sites in northern France and was 50,000 years old. The find from Barnham, according to Kapler, shows that humans had this ability already 400,000 years ago. Chris Stringer from the Natural History Museum in London speculated that they were early Neanderthals, among other reasons based on finds from Swanscombe and Atapuerca. The contribution also addressed the fact that archaeological finds mainly preserve stone, while wood, leather, and plant fibers deteriorate. Kapler recalled a 35,000-year-old tool made from mammoth ivory from the German cave Hohle Fels, whose holes, according to him, allowed for the production of rope, and a six-millimeter fragment of a cord 50,000 years old found in the French Abri du Maras. Archaeologist Bruce Hardy's estimate that we know less than 10 percent of the ordinary life of prehistoric humans was linked by Kapler to the items that did not survive, such as nets, bags, bowstrings, or footwear. According to his conclusion, the image of the Stone Age captures primarily what has not perished. #Archeologie #DobaKamenná #Historie (translated)

"Unfortunately, we don't have the time, people, or resources to keep an eye on Babiš. All our efforts are currently focused on keeping an eye on Filip Turek," says Petr Macinka, who adds in one breath that keeping an eye on Filip Turek is a full-time job. "He is a handful..." https://t.co/hec9l9zHBe #Babiš #FilipTurka #politika (translated)

On Saturn's moon Enceladus, an ocean has been discovered beneath a thick layer of ice, where terrestrial microorganisms were able to grow and produce methane even under conditions of low carbon dioxide concentration, suggesting the possibility of life even in extreme environments. #Enceladus #životnaenceladu #NASA (translated)

Jak jako myslel nekdo? Na nedostatek fosilu si teď stěžuje stejný Rutte, jehož vláda uzavřela Groningen, největší plynové pole v Evropě, vyhlásila pětileté moratorium na průzkum a těžbu břidlicového plynu a zavedla národní uhlíkovou daň pro průmysl nad rámec systému EU ETS. #energie #klimatickákrize #plyn #NL #EU

Od ruských uhlovodíků nás politici odstřihují a těch arabských už také mnoho neuvidíme. K tomu se zasypávají uhelné doly a u Němců už ta šílenost dosáhla takové míry, že zrušili i své jaderky. Tato zima bude velmi zajímavá, a pokud nezměníme směr, ty další budou ještě více. #energie #uhlí #zima #CZ #RU #DE #SA

Zelená neziskovka psala zákony? Nikdo nehnul ani brvou Máme tu nový skandál. Spolek "Společnost pro ochranu svobody projevu" (SOSP) měl ovlivňovat znění evropského nařízení DSA a podávat připomínky k jeho zapracování do české legislativy. Reakce? Všichni šílí, Seznam pro jistotu vypublikoval hned tři články střídající se na titulní straně, redaktoři pohoršeně zaplavují sítě příspěvky a vyzývají k odsouzení naprosto bezprecedentního vměšování se do státních záležitostí. https://t.co/KeX1IFoD6k Má to být nezákonný lobbing. Je třeba to vyšetřit, prověřit a případně i spolek sankcionovat, co si to vůbec dovoluje... Pak tu máme jiné "vykuky". Například neziskovku "Fakta o klimatu", oficiálně zapsanou jako Otevřená data o klimatu z,ú. Tahle neziskovka jeden zákon, respektive strategický vládní dokument přímo napsala (!!!). Jde o Politiku ochrany klimatu (POK) - z dokumentu vychází nastavení výzev Modernizačního fondu, vychází z ní vyhlášky a další poměrně podstatné věci, například ESG reporting firem. To je, když vám firma sebere služební auto a nařídí jezdit na kole, aby měla nižší emisní stopu, jinak nedostane úvěr. Smlouva 1 - https://t.co/Cjq7p5SOxW Smlouva 2 - https://t.co/f0Bn3nBLh7 Fakta o klimatu vede Ondráš Přibyla, bývalý předseda Strany Zelených. V listopadu roku 2023 si od neziskové organizace objednalo sepsání vládního strategického dokumentu přímo Ministerstvo životního prostředí, respektive jeho nejmocnější úředník, bývalý zaměstnanec Hnutí DUHA, Petr Holub. Stálo to přes 600 tisíc korun. Neziskovka dokument nejen, že sepsala, ale dokonce jej za resort obhajovala v takzvaném připomínkovém řízení s dalšími resorty. Bylo to součástí smlouvy a klimatičtí aktivisté měli v práci naprosto volnou ruku. To není vše. Fakta o klimatu opravdu nesnáší uhlí a fosilní energetiku. Když se projednával zákon LEX OZE III, vytvořila neziskovka studii "Konec uhlí v České republice". Výroční zpráva 2024 - https://t.co/VyeXl9sRgP Petr Hladík studii vzal a dokument s daty, kde se do ceny OZE nepromítají náklady na přenosovou soustavu, využil jako legislativní podklad k tomu, aby byly pozměňovací návrhy vyzývající k použití zdravého rozumu zamítnuty. Šlo o společný návrh ANO a ODS. Studie - https://t.co/jT4Uk2biOw Co k tomu říká Ondřáš Přibyla, když ve výroční zprávě neziskovky sám sobě klade dotaz, na co je nejvíc hrdý? "Na to, že naše práce měla přímý dopad na legislativu – konkrétně na zákon Lex OZE3. V tomhle případě naše analýza posloužila jako podklad pro argumentaci proti návrhům, které by v původní podobě mohly vést k dotování provozu uhelných elektráren. To nám vlastně trochu ukázalo, že jsme dozráli jako organizace." Co naplat, že jsou data ve studii zcela vyfabulovaná. Není v nich cena zdrojů vyvažujících výkon OZE a chybí investice do infrastruktury. To už je u OZE takový folklór. Neziskovou organizaci Fakta o klimatu platí (...dramatická pauza) Solární Asociace, Krsek Family Foundation. Wienerberger, European Climate Foundation, PPG Group, HW Group, ČSOB a také Státní fond životního prostředí. Kromě ČSOB a státního SFŽP jde ve všech (!!!!!) případech o firmy podnikající v sektoru OZE a čerpající miliardové dotace závislé na provozní podpoře zdrojů. Evropská unie pak Fakta o klimatu podporuje přesně proto, aby neziskovka prosazovala a podporovala její politiku. Zdroj financování, výroční zpráva, str. 24 - https://t.co/VyeXl9sRgP To už stojí za několik těch milionů, aby ty zákony Ondráš Přibyla sám napsal a zlé uhelné elektrárny odstavil vyfabulovanými daty. Vážený Sezname a další "nezávislí" redaktoři. Mám takový pocit, že spolek SOSP legislativu přímo nepíše, natož, aby mu stát za psaní strategických dokumentů platil. Natálie Vachatová je oficiální poradkyní stejně, jako byl poradcem na MPO lobbista Štěpán Chalupa z Komory OZE a na MŽP Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky. Poslední jmenovaný jaksi zvlčel a ministerstvo fakticky řídil. Pravděpodobně při tom porušil i množství zákonů, nejen těch o skrytém a neohlášeném lobbingu, jak uvádím v poslední reportáži. https://t.co/6UI3pUMrsH Až se budou v Seznamu divit, že je nepouští do Poslanecké sněmovny, až se budou redaktoři hájit "nezávislou a objektivní" žurnalistikou, stačí se podívat na tento příklad maximální nevyváženosti, politické angažovanosti a zcela nepokrytého přehlížení průšvihů těch, kterým redakce fandí na úkor těch, kteří jsou jejími ideologickými nepřáteli. Dnešní média totiž stále častěji přebírají role politruků, tedy ideových kontrolorů prosazování stranické linie v rámci veřejné debaty. Nezisková organizace ovlivňuje zákony? Brojí proti DSA, Chat Control, Agora EU, RRS a dalším nařízením Evropské komise? Ne, to je ideologicky špatně. Jiná nezisková organizace ovlivňuje zákony? Píše národní strategické dokumenty, fabrikuje studie ovlivňující energetickou bezpečnost? Aha, ona prosazuje bezemisní ekonomiku a je financovaná těmi správnými "klimaticky" přívětivými investory, navíc jí vedou naši oblíbení Zelení... To je, samozřejmě, ideologicky naprosto čisté. Jako lobbisté přitom nejsou zapsáni ani členové SOSP, ale ani členové neziskovky Fakta o klimatu. A takhle se, vážení, rodí autocenzura. Pak se všichni divíte, proč vám klesají prodeje či příjmy z inzerce a proč se propadá také index důvěry čtenářů. Ne, není to politickými útoky, můžete si za to sami. Šalom. Foto Přibyla: Fakta o klimatu Foto Vachatová: Facebook #neziskovky #legislativa #klima

Nová Střelnice Matyáše Zrna je tu! 🔴 Ano, Američané opravdu platí za plyn desetkrát méně než Evropa! A není to jen frakováním, říká energetický analytik @KvBahnhof (Mirek Hašek) Evropa vědomě vyměnila vlastní těžbu za dovoz a uhlí za plyn, který má být jen „přestupní https://t.co/aT8gf7V6Nt #Energetika #Plyn #EnergieEvropy #US #CZ

Fronta na plynové turbíny se prodlužuje. Výrobní kapacita má do roku 2030 významně vzrůst... Rizika vyvstávají pro Česko (jak rychlý odchod od uhlí vlastně může být?) a i Německo. Česká republika připravuje první kapacitní aukci na podzim letošního roku, přičemž první #plynovéturbíny #Českárepublika #obnovitelnézdroje #CZ #DE

Babišova vláda chtěla pro obce na Mostecku vyjednat více peněz na obnovu po těžbě uhlí v lomu ČSA. Skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače si však sama určila, kolik a komu zaplatí. Dvě obce nedávno schválily přijetí darů od Sev.en po padesáti milionech korun. Podle zjištění Deníku N mezi adresáty chybí město Horní Jiřetín, jehož starosta je známý kritikou uhlobarona Pavla Tykače. https://t.co/HXJOJcNuye #Mostecko #uhlí #obce

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede