Search

SDP antaa epäluottamuksellaan vaikutelman, että Lähi-idän kysymykset menevät Suomen etujen edelle. SDP:n 1. varapuheenjohtaja Nasima Razmyar on sanonut, että mahdollisen SDP-vetoisen hallituksen ensimmäinen suuri ulkopoliittinen teko olisi Palestiinan valtion tunnustaminen. Samaan aikaan Suomen puolustusministerin tärkein tehtävä on vahvistaa Suomen ja suomalaisten turvallisuutta. Ei ajaa Lähi-idän konfliktin osapuolten asiaa. Suomen ulko- ja turvallisuuspolitiikan lähtökohtana pitää olla Suomen etu – ei se, mikä kulloinkin palvelee SDP:n agendaa. Tekikö vasemmisto vastaavaa älämölöä, kun ulkoministeri Elina Valtonen tapasi viime vuonna New Yorkissa Iranin ulkoministerin? Saako valtiojohto pitää yhteyksiä Venäjään rauhan edistämiseksi? Diplomatia ei tarkoita hyväksyntää. Yhteydenpito ei tarkoita liittolaisuutta. Maailma ei ole mustavalkoinen. Politiikka on yhteisten asioiden hoitamista, myös epämukavien ja vaikeiden. Jos ulko- ja turvallisuuspolitiikkaa tehdään niin, että joidenkin valtioiden kanssa ”ei leikitä”, koska emme hyväksy niiden politiikkaa, emme enää harjoita diplomatiaa. On myös syytä kysyä, miksi juuri Israelin kohdalla yhteydenpito ja diplomatia herättävät näin voimakkaan epäluottamuksen hallitukselle. Jos samoja periaatteita ei sovelleta muihin valtioihin, kyse voi olla kaksoisstandardista – ja Israelin kohdalla myös antisemitismistä. #Ulkopolitiikka #Diplomatia #Turvallisuus

Kerroin kun tehtiin liian kovat palkankorotukset julkiseen terveydenhuoltoon että tuhannet menettävät sen takia työpaikkansa. Hirveä älämölö. Noh, nyt ne työpaikat häviävät. Se oli vastuuton palkkaratkaisu. #terveydenhuolto #palkankorotus #työpaikat #FI

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

Joka kerta kun valtion rahoitusta järjestöille aiotaan vähänkään leikata, alkaa järjestöjohtajien ja puolueaktiivien älämölö siitä miten sairaat ajetaan hankeen ja kaikki hyvä loppuu Suomesta. Ikävintä on se, että koko mediakenttä lähtee mukaan tähän hysteriaan. 1/15 https://t.co/icHQgx8DZG #Suomi #järjestöt #media

Sophie Adenot, la première femme française à sortir dans l'espace, effectuera une sortie extravéhiculaire de six heures le 25 août pour réparer une antenne, tandis que le médecin Stephen Alamo de l'Agence spatiale européenne souligne qu'il n'y a pas d'impact durable sur le corps lié à ces sorties, la microgravité étant la principale raison des modifications physiologiques observées. #SophieAdenot #Espace #Santé

Tästä twiitistä nousi aikoinaan melkoinen älämölö. Nyt viimeistään kannattaisi jokaisen kansanedustajan ja sellaiseksi hamuavan piipahtaa Itäkeskuksessa. Siellä näkee, millainen on Suomen tulevaisuus, jos perussuomalaisten vaatimia muutoksia maahanmuuttopolitiikkaan ei tehdä. #maahanmuutto #politiikka #Suomi #FI

Kun Riikka Purra totesi, että “aidot työpaikat syntyvät yrityksiin”, väite herätti voimakkaan vastareaktion erityisesti vasemmistopuolueissa. Mielestäni tuo reaktio oli suorastaan koko yhteiskunnallisen keskustelumme tasoa heijastava. Sen sijaan, että olisi pohdittu väitteen taloudellista sisältöä, huomio kiinnittyi siihen, loukkaantuiko joku sen sanamuodosta. On selvää, että julkisen sektorin työntekijät tekevät korvaamattoman tärkeää työtä. Ilman opettajia, sairaanhoitajia, poliiseja, pelastajia ja monia muita ammattilaisia yhteiskunta ei toimisi. Kukaan järkevä ihminen ei kiistä tätä. Työn merkitys yhteiskunnalle ei kuitenkaan ole sama asia kuin se, mistä talouden tulot syntyvät. Yritykset luovat tuotteita ja palveluita, joita ihmiset ja muut yritykset ostavat. Niiden toiminta synnyttää liikevaihtoa, voittoa ja verotuloja. Kun yritykset kasvavat, ne palkkaavat lisää työntekijöitä. Samalla niiden maksamat verot rahoittavat julkisia palveluja ja mahdollistavat myös sen elintärkeän julkisen sektorin työpaikkojen ylläpitämisen. Julkinen sektori ei rahoita toimintaansa myymällä tuotteita markkinoille samalla tavalla kuin yritykset, vaan julkisen sektorin toimintaa rahoitetaan pitkälti verovaroilla. Siksi vahva yksityinen sektori on edellytys sille, että hyvinvointivaltio voidaan rahoittaa kestävällä tavalla. Tämä ei vähennä julkisen sektorin työn arvoa, vaan kuvaa yksinkertaisesti talouden toimintalogiikkaa. Tähän on turha sekoittaa tunnepitoista näennäispöyristymistä. Siksi on huolestuttavaa, että näin perustavanlaatuisesta seikasta syntyi niin voimakas älämölö. Kyse on talouden perusmekanismista. Talouskeskustelun pitäisi rakentua yhteisesti tunnustetuille perusasioille. Voidaan olla eri mieltä verotuksen tasosta, julkisen sektorin koosta tai valtion roolista, mutta jos edes sitä ei tunnusteta, että yritykset ovat markkinataloudessa keskeinen uusien työpaikkojen ja verotulojen lähde, keskustelun taso auttamatta kärsii. Yritysten merkityksen tunnustaminen on lähtökohta, jonka varaan koko hyvinvointiyhteiskunnan rahoitus rakentuu. Jos vasemmisto on huolissaan yrittäjävihamielisestä imagosta, niin tällaisilla heitoilla ongelma tuskin ainakaan paranee. #työllisyys #talous #yrittäjyys

Sanonpahan nyt vaan, että Suomella menee huonosti juuri siksi, että salonkikelpoiset ihmiset ovat hieroneet sulle-mulle-kauppojaan niissä salongeissaan vuosikymmenien ajan. Suomalainen ”yhdessä sopien” -yhteiskunta on tarkoittanut sitä, että päättäjät vuoronperään vahtivat eri edunsaajaryhmien etuja ja yrittävät pitää kansalaiset ja eri äänestäjäryhmät miten kuten tyytyväisinä, jotta nämä äänestäisivät samaa politiikkaa jatkossakin. Ja legitimoisivat tämän saman meiningin jatkumisen. Laskelmoiden, tottakai. Mietitään, mistä irtoaa eniten ikävää älämölöä, jos etuuksiin kajotaan ja vastaavasti, keitä voidaan pikkuhiljaa ja vaivihkaa keittää kuin sammakkoa padassa. Media pidetään loopissa ilman muuta. Medialla on keskeinen rooli vallan ja status quon pönkittäjänä, vain harvemmin vallan vahtikoirana. Eipä tässä mitään jos menisi hyvin, mutta kun ei ole mennyt 20–30 vuoteen. Tämä suomalainen ”sopimusyhteiskunta” on niin nähty. Mutta äänestä ihmeessä kokoomusta ja demareita kuten ennenkin, sammakko. Anna mennä. #Suomi #Politiikka #Yhteiskunta

Ajatella, että suurimpia älämölöjä tällä hetkellä on se, että nainen uskaltaa olla sitä mieltä, että biologiset miehet eivät kuuluu naisten urheiluun. Voisiko tämä hulluus jo loppua? #Go #Cunningham #Urheilu #NaistenOikeudet #BiologisetMiehet

Sobotni 11.07 skrót info ze świata 🌍 -🎇media donoszą o eksplozjach w Iranie -🇺🇸 20 okrętów i 2 lotniskowce płyną ku Iranowi - ☢️CNN: Iran ma odbudowywać obiekty nuklearne -💄⚕️Rossmann otworzy e-Apteki -👽Pentagon ujawnia akta UFO z Los Alamos 1949 -⚽️ 🇪🇸Hiszpania 2 : 1 Belgia 🇧🇪 -🏭ArcelorMittal podnosi ceny stali o 50€/tonę -📺Disney rozważa darmowe Disney+ z reklamami -🇧🇪Belgia wprowadza podatek drogowy -☢️Inżynierowie z Rosji wracają do ośr.Buszehr -🕊️Trump: "nie ma już zawieszania broni z Iranem" - Apple pozywa OpenAi . Kradzież tajemnic handl. -🇺🇸USA nakładają nowe sankcje na Iran -🇷🇺 Rosja włamała się do kamer domofonów w drzwiach w bazach NATO - 🇺🇦 inflacja na Ukrainie spada do 7,2% -USA zezwala transfer tajnych technologii do ZEA -🚢USA oficjalnie żądają od Iranu otwarcia Ormuz 📈index S&P500 jest 0,6% od rekordu -🇯🇵 aktywa Banku Japonii -146 mld$ w 2 kwartale -🇺🇸Trump: "Gdy Iran mnie zabije, zostanie zbombardowany w sposób, jakiego nigdy wcześniej nie widziano" -🇨🇺: Kolejny blackout na Kubie. Ciemno na wyspie -Elon Musk: nakaz pracownikom używania Groka - 🇰🇷💻Sk Hynix: niedobory pamięci do 2030 - 🇮🇱 Izraelska "Blackcore" oferuje manipulowanie wynikami wyborów np. w Kolumbii. Miliony botów -📊USA wpisały giełdy w Iranie na listę sankcji -NBC: Pentagon prawie wydał wszystkie pieniądze -🇮🇷 Iran: "nie prosiliśmy USA o żadne rozmowy" -🇩🇪Volkswagen: dalszy spadek sprzedaży w Chinach 🇨🇳 to zwolnienie niż planowane 100 000 osób -🇮🇷 Iran: "Jak Izrael zaatakuje, zostanie zniszczony" - 🇷🇺Rosja wstrzymuje tankowce ataków Ukrainy - Określenie "kanar " pochodzi sprzed 100 lat od kanarkowego🟨 koloru otoków na czapkach, które wtedy nosili kontrolerzy biletów. Napisz czy kiedyś złapał Cie kanar 🙃 #Iran #UFO #Sankcje

Javier, víctima de un apuñalamiento en El Álamo, Madrid, relató cómo se interpuso para evitar que un grupo agrediera a otro hombre y, tras el ataque, expresó su indignación por la liberación de los agresores al día siguiente, mientras su pareja, Esther, describió la angustia que vivieron durante el incidente. #ElÁlamo #apuñalamiento #justicia

Ciało Melissy Casias, zaginionej pracownicy Los Alamos National Laboratory, zostało odnalezione w rezerwacie przyrody w Nowym Meksyku, jednak okoliczności jej śmierci pozostają nieznane i są badane przez FBI w kontekście serii tajemniczych zaginięć pracowników laboratoriów zajmujących się technologiami jądrowymi. #MelissaCasias #LosAlamos #zagubienia

Pronađeno tijelo Melisse Casias, nestale zaposlenice Nacionalnog laboratorija Los Alamos, izazvalo je pozornost zbog njenih veza s američkim nuklearnim tajnama, dok policija još uvijek utvrđuje uzrok smrti nakon što je njen leš pronašao planinar u Novom Meksiku. #NestaleOsobe #NuklearniLaboratorij #IstragaSAD

Nestanak Melisse Casias, zaposlenice Nacionalnog laboratorija Los Alamos, povezan je s teorijom zavjere o smrti i nestanku desetaka znanstvenika, a njezino tijelo pronađeno je u Novom Meksiku uz pištolj, dok istraga o uzroku i načinu smrti još uvijek traje. #teorijazavere #nestanak #nauka

@chaengjnls Lo traicionó porque Álamo demostró ser un sujeto cobarde sin honor: asesina a Rue, usa a Maddy como escudo y traiciona a Alí pese a que ambos hicieron un trato. Son actos que no eran compatibles con los “valores” de Bishop, o sea, le perdió el respeto, por eso lo mató. #Traición #Honor #Valores