„Die Leistungen der 15-Jährigen in den Bereichen Lesen, Mathematik und Naturwissenschaften sind so schwach wie noch nie seit Beginn der Erhebung im Jahr 2000; sie liegen übrigens sogar noch unter den Werten des ursprünglichen PISA-Schocks.“ https://t.co/WQ1zshoasW #PISA #Bildung #Schulreform #DE
@elonmusk Musk über die Bildung, die er für eine Welt der KI empfehlen würde, in seinem neuen Interview mit CCTV Finance: „Meine Empfehlung für die Bildung wäre, eine möglichst breit gefächerte Ausbildung zu absolvieren. Dazu gehören Geistes- und Naturwissenschaften, #Bildung #KI #Wissenschaft #DE
Die sehr schwachen Ergebnisse bei PISA in Naturwissenschaften werden in Zukunft noch schlechter werden. Weil der negative Effekt der KI Nutzung erst beginnt. KI wird immer intelligenter, unsere Schüler verstehen immer weniger. In der Bildungspolitik brauchen wir einen Neubeginn https://t.co/3BS2okN3Qh #PISA #Bildungspolitik #KünstlicheIntelligenz #DE
Die am Dienstag veröffentlichte PISA-Studie zeigt einen beispiellosen Abwärtstrend in den Lese- und Mathematikkompetenzen sowie in den Naturwissenschaften in Österreich und OECD-Ländern, bedingt durch ein Zusammenspiel langfristiger struktureller Trends und Veränderungen im Lernverhalten der Schüler, wobei soziale Herkunft und der Einfluss von KI-nutzung als wesentliche Faktoren identifiziert werden. #PISA #Bildung #Österreich
Die aktuelle Pisa-Studie zeigt alarmierende Ergebnisse für das deutsche Bildungssystem, das in den Bereichen Lesen, Naturwissenschaften und Mathematik hinter Ländern wie Japan und Kanada zurückbleibt, während zeitgleich die Wahlerfolge der AfD und das besorgniserregende Fehlverhalten bei der Bundeswehr die gesellschaftlichen Herausforderungen verdeutlichen. #Bildungsnotstand #PisaStudie #Bundeswehr
PISA Studie zeigt: England ist klar besser . Trotz viel Armut und vieler Migranten stark in Mathe und Naturwissenschaften. Das wird Wirtschaft dort enorm helfen. Methode war einfach: frühe Leseförderung, viel Fakten- und Sachwissen (!), viel Matheunterricht. Keine Experimente! #PISA #Bildung #Mathematik #GB
Pisa-Studie: Schüler in Deutschland schnitten noch nie so schlecht ab: Ein Drittel lernt nur rudimentär lesen, rechnen und erreicht nicht mal Basisfähigkeiten bei den Naturwissenschaften. Das ist das Ergebnis der Bildungs- und Migrationspolitik der Alt-Parteien. Aber natürlich, #Bildungskrise #PisaStudie #Schulpolitik #DE
Die Reaktionen auf die jüngsten Pisa-Ergebnisse zeigen, dass Deutschlands Bildungsminister trotz der schlechten Leistungen der Schüler in Lesen, Mathematik und Naturwissenschaften am bisherigen Kurs festhalten und Geduld einmahnen, während einige Experten wie der ehemalige Schulsenator Ties Rabe ein sofortiges Handeln fordern. #PISA2026 #Bildung #Chancengerechtigkeit
Die Lesekompetenz in Österreich hat sich laut der aktuellen PISA-Studie weiter verschlechtert, mit einem Rückgang der Lese- und Mathematikleistungen, während es im Bereich der Naturwissenschaften Verbesserungen gab. #PISA #Bildung #Lesekompetenz
Die neue PISA-Studie zeigt, dass deutsche Schüler in Mathematik, Lesen und Naturwissenschaften die schlechtesten Leistungen seit Beginn der Erhebung erbracht haben, wobei jeder dritte Jugendliche grundlegende Kompetenzen nicht erreicht. #PISA2026 #Bildungssystem #Lesefähigkeit
Die neue PISA-Studie zeigt alarmierende Ergebnisse für Deutschland, mit historisch niedrigen Leistungen bei Mathematik, Lesen und Naturwissenschaften, was Bildungsministerin Karin Prien als Ergebnis einer verpassten Anpassung an eine heterogene Schülerschaft und abnehmendem elterlichen Engagement beschreibt. #PISA2025 #Bildungsgerechtigkeit #Schulbildung
Fast ein Drittel der Schüler haben inzwischen Migrationshintergrund. Das hat unmittelbare Auswirkungen auf das Gesamtergebnis. #Pisa “29 Prozent der 15-Jährigen in Deutschland weisen nach der PISA-Definition einen Zuwanderungshintergrund auf. In den Naturwissenschaften #Pisa #Migrationshintergrund #Bildung #DE
Die Ergebnisse der aktuellen Pisa-Studie zeigen, dass Deutschlands Schüler in den Bereichen Lesen, Mathematik und Naturwissenschaften so schlecht abschneiden wie nie zuvor, was von Bildungsministerin Karin Prien als besorgniserregend, aber nicht überraschend bezeichnet wurde. #PisaStudie #Bildung #SozialeMedien
Erneut dramatischer Absturz beim Bildungsniveau an Schulen: Lesen, Rechnen, Naturwissenschaften - Deutschlands Schüler immer schlechter. Der langjährige Lehrerverbandspräsident Josef Kraus benennt die Ursachen als "importiert"... https://t.co/u9I35VjBjy #Bildungsniveau #Schulbildung #Lehrer #DE
Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika
Die erste Pilz-Weltkarte enthüllt das beeindruckende Ausmaß unterirdischer Netzwerke von Pilzen, die Pflanzen mit Mineralstoffen versorgen und enorme Mengen an CO₂ in den Boden transportieren, während die sichtbaren Fruchtkörper nur einen winzigen Teil dieses komplexen Systems darstellen. #Pilze #UnterirdischeNetzwerke #Naturwissenschaften
Die Biochemikerin Elly Tanaka und der theoretische Physiker Peter Zoller aus Österreich wurden als neue Fellows in die renommierte Royal Society aufgenommen, was ihnen eine der höchsten Auszeichnungen in den Naturwissenschaften verleiht. #RoyalSociety #Biochemie #Naturwissenschaften
