Search

Tohle bude dlouhé... Tento 👇můj příspěvek včera získal jistou míru popularity a vyvolal relativně bouřlivé reakce nejenom od @ViralErik, ale i od širší investiční komunity. Neměl jsem včera čas věnovat se detailům, ale za svým tvrzením si ze zkušenosti stojím a pokud mi věnujete pár minut čtení, dodám vám reálná data. Erikův původní příspěvek prezentuje 15 % p. a. po dobu 40 let na jednorázové investici 500 000 Kč (bez dalšího přihazování do tohoto balíku peněz) jako realistický „slušný start”, vedoucí na budoucí celkovou hodnotu investice přibližně 134 milionů Kč. Matematicky je výpočet naprosto správný. Ekonomicky, empiricky a behaviorálně jde o vysoce nepravděpodobný scénář, který systematicky podceňuje riziko, volatilitu, riziko sekvence výnosů a praktickou proveditelnost 🧵 Historické pravděpodobnosti dosažení 15% CAGR na 30–40 letech jsou nízké Podle tabulky pravděpodobností z Journal of Portfolio Management (publikované AAII, data 1926–1993, překrývající se periody) je historická pravděpodobnost dosažení alespoň 15 % annualizovaně následující: 👉20 let: 15,19 %, 👉30 let: 10,39 %, 👉40 let: 7,29 %. U indexu S&P 500 (total return, dividendy reinvestovány) ukazují rolling data (Shiller / do srpna 2026 a další zdroje 1926+): 👉30letá rolling období: nejhorší cca 3,6–7,8 %, nejlepší cca 14,3–14,8 %, medián/průměr kolem 9,5–11 %, 👉40letá rolling období: typicky cca 8,9–12,5 %, průměr kolem 11 %. Hodnota 15 % se vyskytuje pouze ve výjimečných oknech. Nejlepší 30leté okno v moderní historii se pohybuje pod 15 %. Dosažení konzistentních 15 % po celých 40 letech vyžaduje buď extrémní koncentraci (historicky nejspíš tech/growth), téměř perfektní načasování, nebo znalosti a zkušenosti, které dlouhodobě převyšují téměř všechny existující profesionály. Citované příklady (QQQ / Nasdaq 100 / Nasdaq Composite / Berkshire) problém potvrzují, nikoli vyvracejí Nasdaq 100 / QQQ Od vzniku (1985/86) dosahuje přibližně 14,0–14,7 % CAGR nominálně (reálně kolem 11 %). Maximální propad činil –82,9 % (březen 2000 – říjen 2002). V letech 2000–2002 následovaly tři roky v řadě se ztrátami přes –30 %. I při cca 14% CAGR investor, který začal blízko vrcholu, čekal více než 13 let na návrat na předchozí maximum. Nasdaq Composite (širší index, od února 1971) Dlouhodobý CAGR od vzniku se pohybuje kolem 10,5–10,6 %. Maximální propad dosáhl –77,9 % (březen 2000 – říjen 2002), přičemž na nové maximum se index vrátil až kolem roku 2014/2015 (tj. inevstoři byli více než 12–15 let “pod vodou”). Ani širší a méně koncentrovaný Nasdaq Composite tedy nedosahuje konzistentních 15 % bez extrémních propadů. Berkshire Hathaway Od roku 1965 dosahuje přibližně 19,7–19,9 % CAGR. Ano, jde o objektivní “misfit” a ve svém příspěvku jsem psal, že jediný, kdo se k metě “+15 % na 40 letech” dostal, byl Warren Buffett. Cesta k ní však zahrnovala: –48,7 % (1974), “max-to-min” kolem –44 až –50 % (1998–2000), –31,8 % (2008) a další výrazné propady. Historická volatilita je vyšší než u S&P 500 a sám Buffett dlouhodobě doporučuje většině investorů kupovat index. I ti nejlepší dlouhodobí vítězové (top 20 amerických akcií 1985–2024) měli průměrný maximální pokles kolem 72 % a dobu zotavení 4–5 a více let. „Konzistentních 15 % bez zakolísání (doplněno mnou)“ nedosáhl ani Buffett, ani Nasdaq 100, ani širší Nasdaq Composite. Riziko sekvence výnosů a behaviorální realita hypotézu ničí Jednorázová investice na 40 let znamená maximální citlivost na pořadí výnosů. Hluboký propad v prvních 5–10 letech dramaticky snižuje konečnou hodnotu investice i při stejném průměrném výnosu. Historicky S&P 500 prošel několika obdobími s propady –40 % až –55 % (1929–1932, 1973–1974, 2000–2002, 2007–2009). Retailoví investoři dosahují systematicky nižších výnosů vůči indexu o 1–3 procentní body ročně právě kvůli panickým prodejům. Osmnáctiletý investor s 500 000 Kč (již to je samo o sobě netypické) za 40 let pravděpodobně prožije 4–6 medvědích trhů. Představa, že „nepřidá ani korunu a vydrží všechno“, je behaviorálně nereálná pro drtivou většinu populace. Aktivní správa a tvrzení „umět 15 %“ Data SPIVA (S&P Dow Jones Indices) dlouhodobě ukazují: 👉Za 10–20 let 85–94 % aktivních amerických large-cap fondů (a ještě vyšší podíl u všech lokálních akciových fondů) nepřekoná příslušný benchmark (po zohlednění nákladů a "survivorship bias"). 👉Konzistence top performerů je mizivá – fondy z top kvartilu se téměř nikdy neudrží v top kvartilu po dobu pěti a více let. Profesionální tvrzení „měl bys těch 15 % umět“ je proto v přímém rozporu s empirií. Dlouhodobě konzistentních 15 % je výjimka, nikoli standard. Realita versus motivační zkratka 👉Dlouhodobý očekávaný výnos diverzifikovaného akciového portfolia se historicky pohybuje nominálně kolem 9–11 %. 15 % představuje ambiciózní cíl pro vysoce koncentrované a rizikové portfolio, ne základní scénář. 👉Inflace: 15 % nominálně při průměrné inflaci 2,5–3 % znamená reálně přibližně 11,5–12 %. I to je velmi vysoká hodnota. 👉Pro českého investora navíc vstupují do hry měnové riziko (CZK versus USD), daňový režim, náklady, likvidita a behaviorální faktory každého jednotlivého investora. Motivační příspěvek, který prezentuje outlier scénář jako „docela slušný start“ bez explicitního upozornění na volatilitu, riziko masivních propadů a pravděpodobnost, vytváří falešná očekávání. Suma sumárum “15 % p. a. po dobu 40 let” 👉je matematicky možné, 👉je historicky vzácné (pravděpodobnost v řádu jednotek procent u širšího trhu), 👉prakticky vyžaduje přežití opakovaných propadů o 40–80 %, 👉je behaviorálně pro většinu lidí nedosažitelné, 👉je u aktivních manažerů dlouhodobě extrémně nepravděpodobné. Jsem fanouškem hesla "Investovat může každý", ale profesní čest mi přikazuje ukazovat realitu a ne vzdušné zámky. Každý by měl vědět, do čeho doopravdy jde. Ať se vám všem na trzích daří 💪 P.S. V jedné reakci jsem napsal "Pohledy do zpětného zrcátka jsou lákavé, ale veskrze k ničemu." Vzhledem k tomu, že vše výše uvedené je fakticky pohledem do zpětného zrcátka, sluší se doplnit, co jsem tím myslel - extrapolace metodou "aby to vyšlo" není argumentace, ale argumentační ekvilibristika. #Investování #Finance #Riziko

1/2. "El ratio de Shiller del índice bursátil S&P 500 supera las 40 veces beneficios, una cota que en toda la historia moderna solo se ha registrado en dos ocasiones: en la antesala de la Gran Depresión y en el pico de la burbuja puntocom. El mercado cotiza como #Shiller #SP500 #mercados #Nospecificcountrycodescanbeidentifiedintheprovidedtweet.

Es gibt eine simple Wall-Street-Formel: Wie viel mehr werfen Aktien ab als "sichere" Staatsanleihen. Diese Zahl liegt im Mai 2026 praktisch bei Null. Das letzte Mal so niedrig war sie kurz nach dem Platzen der Dotcom-Blase. Die Formel heißt Equity Risk Premium und ist einer der ältesten Bewertungs-Maßstäbe der Wall Street. Sie misst, wie viel zusätzliche Rendite Anleger für das höhere Risiko von Aktien gegenüber einer US-Staatsanleihe bekommen. Aktuell beträgt dieser Aufschlag noch rund 0,2 Prozentpunkte. Der S&P 500 wirft auf Basis der erwarteten Gewinne der nächsten zwölf Monate eine Rendite von etwa 4,78 Prozent ab. Eine zehnjährige US-Staatsanleihe lag am Freitag bei 4,57 Prozent. Wer heute einen US-Aktien-ETF kauft, bekommt rechnerisch fast genau das, was eine garantiert zurückgezahlte Staatsanleihe abwirft. Diese Zahl erscheint mitten im Aufwärtstrend. Der S&P 500 hat acht Wochen in Folge zugelegt, die längste Gewinnserie seit Ende 2023. Auch der Dow Jones notiert auf Rekordniveau. Im Hintergrund dieser Rekorde schrumpft der Bewertungs-Vorteil von Aktien gegenüber Anleihen auf Null. Eine zweite, unabhängige Bewertungsmethode kommt zum gleichen Ergebnis. Sie heißt Shiller-KGV und wurde vom Nobelpreis-Ökonomen Robert Shiller entwickelt. Sie zeigt, wie viel Anleger heute für jeden Dollar Gewinn zahlen, den die S&P-500-Konzerne im Schnitt der letzten zehn Jahre tatsächlich erwirtschaftet haben. Aktuell zahlt der Markt 42 Dollar für jeden Dollar Gewinn. Im Schnitt der letzten 140 Jahre waren es nur 17. So hoch wie heute war der Markt erst ein einziges Mal: im Dezember 1999, kurz vor dem Platzen der Dotcom-Blase, bei einem Wert von 44. Shiller hat aus dieser Bewertung eine zusätzliche Kennzahl abgeleitet, die direkt misst, wie viel Mehrrendite Aktien gegenüber sicheren Staatsanleihen versprechen. Über die letzten 140 Jahre lag dieser Aufschlag im Schnitt bei rund 3,3 Prozent pro Jahr. Heute beträgt er 1,33 Prozent. Auch nach dieser zweiten Rechnung werden Aktienanleger für ihr Risiko ungewöhnlich schlecht entlohnt. Die Aktien-Bewertungen liegen seit Jahren hoch. Die entscheidende Bewegung der letzten Monate kommt aus dem Anleihemarkt. Vor dem US-Israel-Angriff auf Iran Ende Februar lag die zehnjährige US-Treasury bei 3,96 Prozent. Heute steht sie bei rund 4,5 Prozent, ein Anstieg um etwa 0,6 Prozentpunkte in drei Monaten. Der Brent-Ölpreis liegt deutlich über dem Jahresstart und notiert bei rund 95 Dollar. Die US-Erzeugerpreise sind zuletzt im schnellsten Tempo seit 2022 gestiegen. Die einst sichere Annahme von Zinssenkungen in 2026 ist weitgehend ausgepreist. Trader rechnen inzwischen mit einer Wahrscheinlichkeit von 40 Prozent für eine Fed-Erhöhung im Dezember. Don Calcagni, Anlagechef von Mercer Advisors, beschreibt die Lage im Wall Street Journal nüchtern. Zwischen dem Anleihemarkt und dem Aktienmarkt habe sich eine Diskonnektion aufgebaut. Der eine signalisiere wachsende Inflations-Sorgen, der andere ignoriere die hohen Bewertungen. Um die aktuellen Kurse zu rechtfertigen, müssten die US-Konzerne mehrere Jahre lang außergewöhnliches Gewinnwachstum liefern. Calcagni halte das für unwahrscheinlich. Die Bullen halten ein gewichtiges Gegenargument bereit. Die KI-Investitions-Welle stehe erst am Anfang. Die großen US-Cloud-Konzerne planen für 2026 Investitionen von rund 670 Milliarden Dollar in Rechenzentrums-Kapazität. Die erwartete Gewinn-Wachstumsrate für den S&P 500 liegt bei 21 Prozent für 2026, 14 Prozent für 2027 und 11 Prozent für 2028. Wenn diese Zahlen halten, verschiebt sich die Mathematik von allein. Höhere Gewinne senken das KGV bei stabilen Kursen, der Earnings Yield steigt, und der Risiko-Aufschlag gegenüber Anleihen weitet sich wieder aus. Die Mathematik lässt nur zwei Wege aus dieser Lage. Entweder die KI-Gewinne kommen wie versprochen und drücken das KGV von oben, oder die Kurse passen sich der Bewertung an und drücken es von unten. Eine dritte Option ist in den Zahlen nicht enthalten. Wenn dich solche Makro Insights interessieren und dir helfen, interagiere gerne mit dem Post. 🧡 #Aktienmärkte #Investitionen #Wirtschaft