Search

Tomas Kapler stated in his contribution that the discovery of two fragments of pyrite in a former clay pit near English Barnham, according to him, pushed evidence of fire being used by humans back by 350,000 years. A team from the British Museum, led by Nick Ashton and Rob Davis, found them in reddish clay, even though pyrite was not naturally present in the area, according to Kapler. Archaeologists also discovered charred and heat-cracked hand axes and soil burned at over 700 °C there. It reportedly took scientists four years to eliminate the possibility of a fire caused by lightning. Kapler wrote that research published in December 2025 in the journal Nature described the oldest unequivocal evidence that humans could make fire themselves. According to him, the previous such evidence came from Neanderthal sites in northern France and was 50,000 years old. The find from Barnham, according to Kapler, shows that humans had this ability already 400,000 years ago. Chris Stringer from the Natural History Museum in London speculated that they were early Neanderthals, among other reasons based on finds from Swanscombe and Atapuerca. The contribution also addressed the fact that archaeological finds mainly preserve stone, while wood, leather, and plant fibers deteriorate. Kapler recalled a 35,000-year-old tool made from mammoth ivory from the German cave Hohle Fels, whose holes, according to him, allowed for the production of rope, and a six-millimeter fragment of a cord 50,000 years old found in the French Abri du Maras. Archaeologist Bruce Hardy's estimate that we know less than 10 percent of the ordinary life of prehistoric humans was linked by Kapler to the items that did not survive, such as nets, bags, bowstrings, or footwear. According to his conclusion, the image of the Stone Age captures primarily what has not perished. #Archeologie #DobaKamenná #Historie (translated)

Jak jako myslel nekdo? Na nedostatek fosilu si teď stěžuje stejný Rutte, jehož vláda uzavřela Groningen, největší plynové pole v Evropě, vyhlásila pětileté moratorium na průzkum a těžbu břidlicového plynu a zavedla národní uhlíkovou daň pro průmysl nad rámec systému EU ETS. #energie #klimatickákrize #plyn #NL #EU

Když v laboratoři omylem ukápla na plátěnou tenisku kapka chemické směsi, nešla smýt vodou, olejem ani rozpouštědlem. Z nešťastné nehody se nakonec zrodila nejslavnější impregnace světa. Radost z toho ale nemáme. Tento díl seriálu #ZenyVeVede jsem vybral s ohledem na včerejší narozeniny protagonistky. Je zajímavý a aktuální ale i důsledky jejího objevu. Patsy Shermanová (za svobodna O’Connellová) se narodila 15. září 1930 v Minneapolis. Na střední škole jí dívčí test studijních předpokladů přisoudil jedinou ideální dráhu: hospodyni. Požádala proto o chlapeckou verzi testu. Ta jí předpověděla kariéru zubařky nebo vědkyně. Vydala se studovat chemii a matematiku na Gustavus Adolphus College (@gustavus) ve městě St. Peter. V roce 1952 tam úspěšně promovala jako první žena, která získala bakalářský titul v obou oborech současně. Firma 3M (@3M) ji téhož roku přijala do laboratoře fluorové chemie. Smlouva byla jen dočasná. Ženy v laboratořích se tehdy vnímaly jako přechodná pracovní síla: vdají se, založí rodinu a odejdou. Chemičky byly jasnou výjimkou – v amerických laboratořích jich pracovalo zhruba šest procent a odnášely si v průměru jen 60 % mužského platu. Patsy se v srpnu 1953 vdala za Huberta Shermana a narodily se jim dvě dcery. Z firmy 3M však neodešla – zůstala v ní čtyřicet let. Úkol zněl téměř vojensky. Nová paliva proudových letadel rozkládala pryžové hadice. Shermanová připravila fluorochemickou latexovou emulzi, která měla agresivnímu palivu odolat. Asistentka Joan Mullinová však při práci upustila skleněnou láhev a kapky emulze dopadly na její bílé plátěné tenisky. Mýdlo, voda, alkohol ani organická rozpouštědla nepomohly. Plátno se však nezbarvilo ani nezhrublo – a v místech, kde směs zaschla, špína vůbec nechytala. Její šéf George Rathmann reagoval věcně: zasažené tenisky na základnu Wright-Patterson sice nepoletí, ale co kdyby se ta samá látka nanesla na tkaninu? Shermanová s ním vzorek namočila, usušila a podržela pod tekoucím kohoutkem. Voda od povrchu odskakovala téměř v pravém úhlu a stejně se zachovala i rozpouštědla. Fluorochemikálie totiž výrazně snižují povrchovou energii vlákna. Kapalina ho díky tomu nesmáčí, sbalí se do kuličky a sklouzne – olej i voda se chovají přesně tak, jako by tkaninu pokrývalo kachní peří. Látka, která měla původně chránit palivovou hadici, tak mohla chránit kabáty, koberce i čalounění. Jejím spolupracovníkem a mentorem se stal Samuel Smith. Tři roky společně ladili recepturu i výrobní náklady. První produkt se dostal na pulty v roce 1956 jako ochrana vlny. Shermanová později vzpomínala, že první zkoušky v textilkách dopadly „naprosto katastrofálně“, protože směs držela výhradně na vlně. Trvalo další léta, než zvládli úpravu bavlny, syntetiky, koberců, autočalounění či tkanin s trvalou úpravou, z nichž se mastná skvrna uvolnila až po praní. Produktová řada Scotchgard nakonec čítala kolem čtyřiceti položek a firmě v nejlepších letech vynášela přes 300 milionů dolarů ročně – v dnešním kurzu zhruba 6,3 miliardy korun. Když se v padesátých letech zkoušela odolnost tkanin přímo v provozu textilky, Shermanová musela čekat venku. Do výrobních hal ženy nesměly, a tak jí výsledky musel vynášet kolega. Patent US 3 574 791 na blokové a roubované kopolymery s polárními a fluoroalifatickými skupinami získala se Smithem 13. dubna 1971. Společně drželi třináct patentů, celkově je její jméno podepsáno pod šestnácti. Jeden z nich se týkal i optických zjasňovačů, díky nimž mohly prací prášky slibovat prádlo „bělostnější než bílé“. V roce 1974 přijala firma 3M Shermanovou jako první ženu do své Carlton Society, interní síně slávy vědců společnosti. V roce 1989 byla jako první žena uvedena do Minnesotské síně vynálezců a v roce 2001 do Národní síně vynálezců. V osmdesátých letech vedla firemní technické vzdělávání a nakonec řídila celý útvar technického rozvoje. Do důchodu odešla v roce 1992. Dcery se vydaly v jejích šlépějích: starší vystudovala chemii a pracovala v 3M, mladší se stala bioložkou. Skupina chemických sloučenin, ze které Scotchgard vyrostl, však měla i druhý život, který už Shermanová neovlivnila. Původní receptury stavěly na perfluoroktansulfonátu (PFOS). Tato látka se v přírodě téměř nerozkládá, hromadí se ve vodě i v krvi a patří mezi takzvané „věčné chemikálie“. Americká agentura EPA začala rizikovost PFOS prověřovat na konci devadesátých let. Společnost 3M ohlásila v roce 2000 útlum výroby a od roku 2003 Scotchgard přešel na látky s kratším (a tedy bezpečnějším) uhlíkovým řetězcem. Minnesotský spor o znečištěnou pitnou vodu skončil v roce 2018 vyrovnáním ve výši 850 milionů dolarů (přibližně 18 miliard korun). Patsy se toho nedožila, zemřela o 10 let dříve na následky cévní mozkové příhody. Výrobu celé nadřazené skupiny látek PFAS (Per- a polyfluorované alkylové látky) 3M definitivně ukončila na konci roku 2025. Značka Scotchgard ale žije dál – jako impregnace na obuv, čalounění či antimlžná úprava brýlí. Problémem všech PFAS jsou jejich závažná rizika zdravotních komplikací (onkologická onemocnění, hormonální a imunitní poruchy, metabolické a reprodukční poruchy). Což rozhodně nechcete u látek které v prostředí i tělech živočichů přetrvávají stovky let a neumíme je ani spolehlivě a levně filtrovat. V Česku se jejich koncentrace plošně měří v povrchových vodách; v kohoutkové vodě je studie zatím nacházejí jen v minimálním množství. Tento stín však nesnižuje hodnotu jejího objevu. Ukazuje spíše odvrácenou tvář chemie, která v roce 1953 nedovolila skvrně zmizet z tenisky. Shermanová ji nevyhodila – viděla v ní unikátní vlastnost a příležitost. Společnost z této vlastnosti vybudovala celé obchodní impérium. Svět si zapamatoval praktický sprej. Chemička, která jej vymyslela, zůstala v laboratorním plášti na firemní fotografii. Často říkala, že vynálezcem může být kdokoli, kdo neignoruje nehodu a zdánlivý neúspěch. Mladým dívkám vzkazovala, ať jdou odhodlaně za svým cílem, protože dokážou totéž co všichni ostatní. Sama to musela dokázat testu, který jí přisoudil jen péči o domácnost, pracovní smlouvě, jež počítala s jejím brzkým odchodem, i vrátnici v textilce, přes kterou ji nepustili k vlastnímu experimentu. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – like, komentář, sdílení a follow @tkapler, ať vám neuteče další díl. Slyšeli jste už o PFAS a jejich rizicích? #Chemie #Vynálezkyně #ŽenyVeVede

Článok od Samuela Kováčika zdôrazňuje vážnost klimatické krize a potřebu uhlíkové neutrality, přičemž kritizuje rozšířené mylné názory o příčinách klimatických změn, které jsou spojeny s lidskou činností, a varuje před rostoucími extremními výkyvy počasí. #klimatickázmena #uhlíkováneutralita #klimatickákríza

Máte rádi čísla? 💻 Ujeli jsme přes 9.600 kilometrů. Kalifornie, Nevada, Utah, Idaho, Wyoming, Montana, Severní Dakota, k tomu Britská Kolumbie a Alberta. Nádrž Roadmasteru pobere přes dvacet litrů, takže asi třicet tři zastávek u pumpy a 21 různých motelů, hotelů a postelí. Celkem tedy asi pětset sedmdesát litrů, což dělá zhruba čtrnáct tisíc korun. Šest korun osmdesát za kilometr ve dvou. Slušna uhlíková stopa na dva lidi a naloženou motorku 🫡🇺🇸🇨🇦 #Cestování #Čísla #UhlíkováStopa

🔋Porsche Taycan, dva kvalty a dynamika proti Tesle🔋 Porsche Taycan je první elektromobil s automatickou převodovkou, který jsem kdy řídil. Skoro všechno ostatní mělo jednostupňový reduktor, kde se nic neřadí. Jedinou výjimkou byl elektrický Favorit (Škoda Eltra), kde byla pětistupňová převodovka a řadil jsem manuálně se spojkou. Rozdíl proti spalovacímu Favoritu byl v tom, že při zastavení se nemusela vyšlapávat spojka a vyřazovat. Řidič tam jen nechal třeba dvojku a pak se rozjel pouhým sešlápnutím plynu, protože nebylo potřeba udržovat volnoběžné otáčky. No ale zpátky v Porsche. Ono se hrozně nabízí si říct, že to jsou prostě klasičtí Němci, a tak problém potřeby nabídnout vysoké rychlosti řeší tím, co umí - převodovkou. Taycan GTS (MY23) ve kterém jezdím, má maximální rychlost 250 km/h. Moje Tesla Model 3 Performance (early-refresh, 2020) má maximálku 261 km/h a má pouze jednostupňový reduktor. Nadšenci a majitelé se pak navzájem přou, které řešení je lepší. Od teslistů zaznívá takové to, že Němci potřebovali převodovku, ale Elon zvládl ještě víc i bez ní. Je to samozřejmě složitější. Jestli něco Tesla zvládla skvěle, tak je to design elektromotorů, které se umí točit až do šílených otáček, jaké v běžných elektromobilech nenajdete. Problém je ten motor ukrmit z baterky - ve vysokých otáčkách je nutné motor s permanentními magnety cíleně odbuzovat, protože napětí na něm nesmí být větší než napětí na baterce (jinak jaksi nebude chtít proud téct směrem do motoru 😅). Je to vidět krásně v grafu závislosti výkonu na rychlosti (resp. otáčkách motoru). Těch maximálních 366 kW na výstupu auto nabídne při rychlosti okolo 90 km/h (v nižších rychlostech je motor omezený svým maximálním točivým momentem, takže s nižšími otáčkami výkon klesá). Pak dochází k nutnosti odbuzovat a s tím se i snižuje maximální výkon. Jak se auto vybíjí, napětí baterie klesá a s tím samozřejmě přichází nutnost začít odbuzovat motor ještě o něco dříve (což je v grafu už také viditelné). Při rychlosti 200 km/h tedy ta samá tesla už nemá 366 kW, ale třeba o 100 kW méně. Proto už to auto tak dobře netáhne ve vysokých rychlostech. Tohle přesně Porsche chtělo vyřešit. Převodovka v Taycanu je komplikovaná, má dva převody, které jsou daleko od sebe (dvojka srazí otáčky prakticky na polovinu) a volnoběžku. Člověk z toho při rozjezdech a při kickdownu má pocit jak v DSG, což uživatelsky nevnímám jako moc velkou výhodu. Na druhou stranu to dokonale řeší problém s odbuzováním i s konstrukcí motoru, který nemusí mít tak vysoké otáčky (stran odbuzování bych ještě mohl vytáhnout 800V baterii místo 400V v Tesle, ale to můžeme nechat na jindy). Taycan dokáže při minimalizaci odbuzování pracovat v širším rozsahu rychlostí, takže téměř 440 kW tam bude i ve 200 km/h. Jasně, mohli by nechat jeden převod a dát ho dlouhý jako je tady dvojka - pak by platilo to samé. Jenže by to bylo za cenu snížení dynamiky v nízkých rychlostech (kvůli maximálnímu momentu motoru). Takhle je možné nabídnout dobrou dynamiku z nuly i ve vysokých rychlostech. V praxi dle logů vidím, že auto v režimu "normal", ve kterém startuje, ponechává dvojku zařazenou prakticky pořád. Řadí do jedničky jen při kickdownu pedálem plynu. Pak to opravdu kopne a vystřelí dopředu s větší razancí. Když není výkon potřeba, anebo se dosáhne pod akcelerací rychlosti 110-130 km/h, auto zařadí dvojku. Ve sportovních režimech auto jede na jedničku obvykle stále až někam do 90 km/h i bez potřeby výkonu, naopak při zpomalení pod 50 km/h řadí prakticky vždy zpět na jedničku, ale logika je složitější a záleží na jízdním stylu. Moje Tesla Model 3 Performance byla rozhodně levnější auto než Taycan GTS a nemám v plánu je tak moc srovnávat. Realita je, že z 0 na 100 km/h je ta levná Tesla rychlejší, ale je to dáno tím, že je také na váze významně lehčí. Jenže ve chvíli kdy pojedete třeba 160 km/h a sešlápnete plyn, Taycan GTS vystřelí způsobem, na který se ta nebohá Tesla ani v nejmejším nechytá. Je to prostě čistokrevný sporťák. Dá se s tím valit prasit v rychlostech, které tady ani nebudu radši zmiňovat, 265mm gumy to podrží v zatáčkách neskutečně navzdory příšerné hmotnosti, brzdy se nedají utahat a ve sportovním režimu to ani není nehlučné - chlazení je v tom dimenzované na pořádnou zátěž a drží teploty nízko při hardcore "sypačce" za cenu, že když z toho pak vylezete, neuslyšíte v těchto vedrech vlastního slova. Ale výměnou za to tam po sešlápnutí pedálu máte obvykle výkon blízko maximálního. V praxi se ten rozdíl nejvíc projeví až na okruhu - na okreskách většina řidičů beztak nemá schopnosti dostatečné na to, aby utahala byť jen tu Teslu. (Ono samozřejmě Model 3 je laciné auto pro masy, ale třeba tisícikoňový Model S Plaid má vylehčený rotor vyztužený uhlíkovými vlákny, aby zvládl maximálku až 322 km/h. Tam celý systém poladili tak, aby autu neklesal výkon s rychlostí tak razantně.) #Porsche #Taycan #elektromobily

1/ Vláda utratila skoro 4 miliardy korun, aby byla nafta tři měsíce levnější než v Albánii. Dnes už jsou ty peníze pryč a problém, který měly řešit, zůstal. Co jsme za tu dobu a peníze mohli dělat, aby Česko bylo méně závislé na fosilních palivech a příští cenový šok bolel méně? 🧵 #energie #uhlíkovástopa #udržitelnost

EU nám neustále zdražuje bydení, energie a dopravu. Pokud v EU zůstaneme, tak na nás dopadnou další prvky té "uhlíkové" politiky a nastane další masivní zdražování. To už by mnohé domácnosti nezvládly. Je čas na #Czexit. https://t.co/l9uHhuJBHu #Czexit #zdražování #EU #CZ #EU

Výzkum římského betonu z Hadriánovy vily odhaluje, že jeho dlouhá životnost spočívá nejen v použití vulkanického popela a vápna, ale také v pomalé karbonataci, která s časem zpevňuje materiál vytvářením kalcitových krystalů, což má potenciál ovlivnit současné stavebnictví a snížit uhlíkovou stopu nových konstrukcí. #římskýbeton #karbonatace #stavebnictví #dobrezpravy

Datacentra největších tech firem, jako jsou Microsoft, Google a Amazon, produkují emise uhlíku odpovídající zhruba třetině celkových emisí Francie, přičemž tyto společnosti přiznávají výrazný nárůst svých emisí v souvislosti s boomem poptávky po cloudových službách a umělé inteligenci, zatímco stále slibují dosažení nulových emisí v budoucnu. #Emise #Udržitelnost #UměláInteligence

Český ministr životního prostředí Igor Červený opakuje odpor k zavedení povolenek na zpoplatnění emisí pro domácnosti, přestože většina zemí EU pokročila v implementaci systému ETS2, který by mohl vést ke zdražení fosilních paliv, čímž se Česká republika dostává do konfliktu s evropskými závazky a hrozbou finančních sankcí. #UhlíkovéPovolenky #ZelenáEnergetika #ČeskoEU

Ostravsko se transformuje z tradičního uhlíkového průmyslu směrem k moderním technologiím a inovacím prostřednictvím evropských fondů, přičemž projekty jako REFRESH a TRAUTOM podporují vědu, nové profese a rekvalifikace, čímž pomáhají udržet talenty a zajišťují rozvoj regionu. #transformace #energetika #inovace