Search

Dobrý den, pane doktore, už jsem se s prosbou neozvala, protože jsem našla lékařku, která mounjaru věří a napsala mi ho. Od března mám dole 27 kg a ještě 8 před sebou. Co je ale hlavní, nikdy jsem nebyla tak v pohodě a šťastná díky tomu, že moje hlava přestala řešit jídlo. Změnila jsem svůj životní styl, chodím cvičit, plavat, mám chodící pás. Ne že by mě pohyb začal bavit, ale dělá mi dobře. Jím zdravě , hlídám si bílkoviny, protože na žádný "prasárny" nebo sladkosti nemám chuť. Nevím jak je to možné, ale na mě to tak funguje, celou dobu na dávce 5mg. Vzhledem k tomu, jak je injekcemi opovrhováno a strašeno, pomohl mi Váš přístup a informace, které jste sdílel. A jsem ráda, že jsem se pro léčbu rozhodla. Nevěřím totiž, že by lékař sobě nebo své rodině dával něco nebezpečného. Jsem ráda, že Váš spor s komorou dopadl dobře, a ještě jednou Vám děkuji. Hezký den. 😊 #zdraví #životnístyl #hubnutí

V roce 2013 ji Pensylvánská univerzita vyprovodila bez rozloučení. Žádný večírek, jen strohé oznámení, že nedosahuje „akademických kvalit“. O deset let později sdílela Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Bez úpravy, kterou s Drewem Weissmanem v laboratoři objevila, by syntetická mRNA v těle spustila zánět a vakcíny proti covidu-19 by se nepodařilo nasadit včas. Vítejte v dalším díle mého každodenního seriálu #ZenyVeVede. V předchozích dílech jsem se věnoval vědkyním z minulého století a mohlo to tak působit, že už je pryč doba ústrků žen-vědkyň. Proto dnes sáhnu po současnoti. Katalin Karikóová (@kkariko) se narodila 17. ledna 1955 v maďarském městě Kisújszállás na Velké uherské nížině. Otec byl řezník a rodina žila v jedné místnosti vytápěné pilinami, bez tekoucí vody. V dětství se do té doby s žádnou vědkyní nesetkala, přesto se jí chtěla stát. Už ve třinácti letech jela sama přes celou zemi na letní přírodovědný tábor. Na univerzitě v Szegedu (Segedínu) vystudovala biochemii a v roce 1982 obhájila doktorát. Již tam začala pracovat s ribonukleovou kyselinou. Když laboratoři v roce 1985 došly peníze, dostala nabídku stáže na Temple University ve Filadelfii. Z komunistického Maďarska tehdy směla rodina vyvézt jen sto dolarů. S manželem, inženýrem Bélou Franciou, proto prodali auto na černém trhu a výtěžek – zhruba tisíc dolarů – zašili do plyšového medvěda dvouleté dcery Susan. (Ta mimochodem později vyhrála dvě zlaté olympijské medaile ve veslování v barvách Spojených států.) Ve Spojených státech se Karikóová pohybovala spíše na okraji akademického světa. Po působení na Temple University a krátkém pobytu v Bethesdě nastoupila v roce 1989 na lékařskou fakultu Pensylvánské univerzity (@PennMedicine) na pozici výzkumné asistentky. Šlo o nižší pozici bez nároku na definitivu (tenure), která byla závislá na grantech – a ty ona neměla. Pracovala mezi kardiology a jejím cílem bylo, aby buňky podle návodu z laboratorně vyrobené mRNA samy produkovaly léčivé bílkoviny. Messenger RNA (mRNA) je krátký přepis z DNA. Buňka podle něj složí bílkovinu a zprávu zahodí. Umělá mRNA se ale imunitnímu systému jevila jako virová infekce. Buňky umíraly a grantové komise žádosti zamítaly s tím, že nápad nemá budoucnost. V roce 1995 přišlo hned několik ran naráz. Manžel uvízl kvůli vízům v Maďarsku, jí samotné diagnostikovali nádor. Univerzita jí po pěti letech na pozici oznámila, že ji nepovýší. Mohla odejít, nebo přijmout degradaci. Zůstala. Šéf její laboratoře Elliot Barnathan brzy odešel a Karikóová se díky svému bývalému studentovi Davidu Langerovi přesunula na neurochirurgii. Stále neměla vlastní grant ani stálé místo. V roce 1997 potkala u kopírky imunologa Drewa Weissmana, který hledal vakcínu proti HIV. Ona pro změnu uměla vyrábět mRNA. Společně začali zkoumat, proč syntetická zpráva v těle bije na poplach, zatímco vlastní lidská mRNA nikoliv. Klíč ležel v transferové RNA, která obsahuje přirozeně upravené stavební kameny, mimo jiné pseudouridin. Když v laboratorní mRNA nahradili uridin touto upravenou bází, imunitní receptory TLR7 a TLR8 přestaly spouštět zánětlivou reakci. Zpráva prošla a buňka začala tvořit bílkovinu – dokonce ve větším množství než z neupravené RNA. Jejich přelomový článek vyšel v srpnu 2005 v časopise Immunity. První autorkou byla Karikóová, posledním Weissman. Prestižní časopisy totiž jejich práci předtím odmítly a ohlas byl zprvu velmi slabý. V roce 2008 vědci prokázali, že stejná úprava zvyšuje produkci bílkovin (translaci) a v živém organismu nevyvolává takzvanou interferonovou bouři. Přesně na tomto mechanismu stojí vakcíny firem Pfizer/BioNTech (@BioNTech_Group) a Moderna: lipidová nanočástice dopraví do svalu návod na spike protein, tělo si ho samo vyrobí a naučí se ho rozpoznat. Bez oné tiché, neútočné mRNA by vakcína v buňkách vyvolala silný zánět dřív, než by stihla vybudovat imunitu. Univerzita mezitím Karikóovou nadále držela mimo hlavní akademickou dráhu. Když kolem roku 2010 požádala o návrat na původní pozici, dozvěděla se, že kdo byl jednou degradován, nedosahuje „akademických kvalit“. Weissman byl v roce 2012 jmenován řádným profesorem. Ona musela v roce 2013 odejít. „Po čtyřiadvaceti letech mě vyhodili. Žádná rozlučka. Šla jsem na parkoviště a přemýšlela, co dál,“ svěřila se později Nobelově nadaci. Přijala proto nabídku Uğura Şahina z BioNTechu. Deset let pendlovala mezi německou Mohučí a Pensylvánií, zatímco její rodina zůstala v Americe. Když v roce 2020 svět potřeboval vakcínu v řádu měsíců, zachránila ho technologie popsaná v jejích studiích z let 2005 a 2008. Pensylvánská univerzita z licencí k patentům na nukleosidově modifikovanou mRNA později inkasovala přes miliardu dolarů. Karikóová získala v roce 2023 s Weissmanem Nobelovu cenu. Polovina tehdejší odměny jedenácti milionů švédských korun (zhruba 11,5 milionu korun českých) putovala na její konto. Část peněz věnovala Segedínské univerzitě na podporu mladých vědců. Dnes působí jako profesorka v Segedínu – odkud kdysi odcházela s medvědem nacpaným bankovkami – a jako externí profesorka na Pensylvánské univerzitě, která ji předtím vyhodila. V roce 2026 ji zvolili do všech tří amerických národních akademií, což je vzácná „trojkoruna“. Dodnes říká, že lidem, kteří jí ztěžovali život, vděčí za to, že musela pracovat ještě usilovněji. Matildin efekt (opomíjení žen ve vědě) v jejím případě nenabyl podoby krádeže objevu, Weissman její podíl nikdy nezpochybnil. Filtr systému byl jiný: neosobní grantový automat, který ženu bez velkého týmu a atraktivního tématu odsunul do podpůrné laboratoře, odsudek o „nedostatečných kvalitách“ a tichý vyhazov ve chvíli, kdy její kolega získal profesuru. Objev, za který vděčíme za své očkovací certifikáty, přitom vznikl v letech, kdy jí domovská instituce tvrdila, že nemá žádnou budoucnost. P.S.: Každý den sem dávám příběh o opomíjené vědkyni. Pomozte sérii #ZenyVeVede šířit – dejte like, sdílejte a sledujte @tkapler, ať vám neuteče další díl. O kom byste chtěli další článek, nebo alespoň z jakého oboru? Napište mi. #ZenyVeVede #Veda #NobelovaCena

Hustota kostí hraje klíčovou roli v délce a kvalitě života, přičemž zdraví kostí ovlivňuje aktivní životní styl a strava bohatá na vápník, vitamin D, bílkoviny a další živiny, což může pomoci snížit riziko zlomenin a souvisejících komplikací, zejména u starších osob. #zdraví #vápník #osteoporóza

Forbes Rileyová, ve svých 66 letech, úspěšně zvrátila prediabetes a snížila tělesný tuk na polovinu za 99 dní díky radikální změně životního stylu, která zahrnovala bohatou proteinovou stravu a pravidelný silový trénink, což vedlo k výraznému zlepšení její kondice a celkového zdraví. #hubnutí #zdraví #bílkoviny #dobrezpravy

Studie z Michigan State University odhalila, že ženy trpí bolestí déle než muži, což může být způsobeno biologickými faktory, jako jsou imunitní buňky a hladiny určitého zánětlivého bílkoviny, interleukinu-10, která ovlivňuje bolestivost a jejíž vyšší koncentrace byla u mužů spojena s rychlejším ústupem bolesti. #Schmerzempfinden #Geschlechterunterschiede #Immunzellen

Významná bioarcheologická studie vedená profesorem Rimantasem Jankauskasem odhalila proměny stravovacích návyků a sociálních nerovností obyvatel Vilniusu od 13. do 18. století, přičemž analýza izotopů v kosterních pozůstatcích ukázala, že potravní nabídka bohatší vrstvy byla obohacena o živočišné bílkoviny, zatímco obyvatelé nižšího společenského postavení se museli spoléhat převážně na rostlinnou stravu. #bioarchaeology #Vilnius #socialinequality

Podle vědců doplňky stravy ovlivňující hladinu GLP-1 nefungují tak efektivně jako léky na bázi semaglutidu, jako je Ozempic, a doporučuje se raději zaměřit na zvýšení příjmu bílkovin, které přirozeně podporují produkci tohoto hormonu a efektivněji pomáhají při hubnutí. #hubnutí #zdraví #bílkoviny

Po třicátém roce věku je důležité zaměřit se na prevenci úbytku svalové hmoty a zlepšení zdraví kostí prostřednictvím pravidelného posilování, zdravé stravy bohaté na bílkoviny a celozrnné produkty, každodenní fyzické aktivity jako jsou procházky a skákání, a péče o svaly pánevního dna, aby se v budoucnu předešlo vážným zdravotním problémům, jako je osteoporóza nebo únik moči. #Zdraví #Svaly #Stárnutí

Šestnáctiletý Adriano D’Orsi zemřel po konzumaci zmrzliny v Itálii, pravděpodobně v důsledku anafylaktického šoku způsobeného alergií na mléčné bílkoviny, a jeho rodina žádá o vyšetření případné kontaminace zmrzliny, přičemž tvrdí, že personál o jeho alergii věděl. #Alergie #Zmrzlina #AnafylaktickýŠok

Nový výzkum ukazuje, že pro zdravější metabolismus je klíčové nejen to, co jíme, ale i kdy to jíme, a doporučuje, aby bohatá snídaně na vlákninu a bílkoviny byla největším jídlem dne, což přispívá k efektivnějšímu hubnutí a lepší regulaci hladiny cukru v krvi. #zdraví #metabolismus #výživa #dobrezpravy