Petr Žabža wrote that the performance of a secular pop artist at the pre-election meeting of the wife of a Russian casino owner, who was running for the Senate for the billionaire's party, reflected to him that the 1990s persisted in a different form. #politika #popkultura #devadesátky (translated)
Vít Rakušan wrote that his generation, including himself and his friends, liked Václav Havel and associated him with the wild nineties, travel, cultural diversity, and joy of life. After the death of Havel's wife Olga, he said he went to her funeral. When Havel died, he was a young mayor and displayed his portrait in front of the town hall and lit a candle. Rakušan stated that he still missed Havel. He described him as a complex and imperfect person who was authentic and wise and had a clear moral and political compass. According to Rakušan, totalitarians, former members of the StB, Communists, and Nazis breathed more easily in Havel's presence. After his departure, he said, society became coarser, the effort to come to terms with its own past diminished, and values lost their emphasis. Rakušan wrote that he did not wish Havel’s legacy to be remembered with pathos, sadness, or an artificial cult. He wanted, he said, to create the country that Havel desired: vibrant, civic, self-confident, free, and firmly anchored in the West, without self-justification and moral compromises. In conclusion, he wished Havel a happy birthday. #VáclavHavel #politika #českáhistorie (translated)
Typický devadesátkový kmotr, který naprosto nechápe, jak je možné, že majitel vůbec nezasahuje do redakční svobody svých médií a nechává novináře svobodně pracovat. 🫣 Dokud tenhle člověk bude sedět na Úřadu vlády, tak se takhle země bude posouvat jen dvěma směry - směrem vzad a směrem na východ, podle toho co mu bude zrovna víc vynášet. 😥🤑 https://t.co/UK4Cm6OoWh #svobodap média #politika #devadesátky
Když bylo Filípkovi 35 dosud ještě nikdy reálně nepracoval… Když bylo @prezidentpavel 31 byl podplukovník 🇨🇿 vojska na misi na válčícím Balkáně. Kolem svištěly devadesátky a příležitosti byly všude kolem… On dělal co uměl nejlíp.. S dobrovolníky vyvedl obklíčené Francouze z palby a dostal za to nejvyšší možné vyznamenání… Podle skutků/ poznáte je… #ČeskáPolitika #VojenskáHistorie #Hrdinství
Jak jsem vyrůstal na cigánském sídlišti v Děčíně Boleticích? 🙂 Rok 1995 a jdu do první třídy touhle spálenou krajinou. Na Severu to bylo vždycky trochu ostré, zvlášť tady na cigánském sídláku. Ulice Čsl. Partyzánů, moje hřiště, městská betonová džungle, ve které o zážitky nebyla nouze. Můj oblíbený je třeba ten, jak nám někdo zazvonil na dveře, a když jsme otevřeli, měli jsme na rohožce obří lidské hovno posypané kokosem. Dodnes to říkám jako skvělou historku u piva, protože je to vlastně skvěle kreativní. 😀 Vždycky se tu prostě něco dělo. Třeba jsem dostal do čuni, když jsem šel s košem, ten mi pak Romale ukradli a bobovali na něm za barákem. Jindy mi zas počůrali psa nebo ukradli noty a flétnu cestou do hudebky. Dole u sklepů pravidelně čuchaly malé děti toluen a vchodové prosklené dveře ve vchodu byly tak často rozbité, že jsme nemuseli otevírat klíčem a procházeli rovnou rámem. No a když se to náhodou zasklilo, tak tím sklem někdo vždycky omylem prošel, protože jak bylo čisté, tak na to člověk nebyl zvyklý a nevšiml si ho. Občas to tady bylo i drsnější, třeba když na ulici podřízli chlápka, jen aby mu z nohou ukradli nové adidasky. Nebo když vám někdo střílel prakem do okna a když jste schytali do hlavy odpadky, co někdo sypal z balkónu. Prostě staré dobré devadesátky v Sudetech. Ale byly tu i zábavné příhody, třeba když dal táta ze srandy kamarádovi na starého Forda cedulku "VĚNOVÁNO DĚTEM" a druhý den už bylo celé auto rozebráno do takové míry, že z něj byla jen karosérie na špalkách. Akorát teda soused se moc nesmál. Každopádně tohle vůbec není žádný stesk, jen jsem chtěl říct, že já ta města mám opravdu bytostně zažitá a prožíval jsem dětství dost intenzivně v tom světě nejspodnějších pater (i když fyzicky ve 12. patře paneláku). Naučilo mě to také vnímat věci víc plastičtěji a zemitěji. Černí kluci mi říkali gádžo a já jim more nebo cigáne, kdybych jim říkal Rome, tak mi možná tak dají do držky. Měl jsem mezi nimi i spoustu kamarádů, třeba kluka, jehož rodiče byli doktoři a byl to premiant třídy. U velké části z nich jsem ale viděl, že prostě jsou problémovější než majorita, ale i tak jsme většinou žili v míru a hráli si spolu. Vzpomínám na to, jak jsme prolézali různé betonové skruže, dávali na koleje hřebíky, abychom z nich měli nožíky, chodili lízt nahoru do kopce po stromech do třešňového sadu, jak jsem jezdil na skejtu za tátou na zahrádku pivnice a cestou mu kupoval Startky za papírovou dvacku ve večerce v kočárkárně, jak jsme lezli po žebřících do starých továren nebo hledali poklady v Labi. Bylo to dobrodružství a jsem rád, že jsem to všechno zažil (přežil). Vnímám ten svět pak pestřeji. Vím, jak žijou lidi v bídě a zmaru, ale také jak se z té bídy dá snahou vypracovat a bojovat s tím. 🙂 #dětství #vzpomínky #život
Rozšiřujeme a doplňujeme už podané trestní oznámení. Veřejné peníze mají sloužit lidem, ne holdingu. Kde je plán pro rodiny, pro mladé, pro dostupné bydlení, pro regiony, pro budoucnost? Návrat ke starým pořádkům odmítáme. Andrej Babiš má vrátit Česku 7,5 mld, ne devadesátky. https://t.co/PgekS96E7u #veřejnépeníze #dostupnébydlení #budoucnost
DEVADESÁTKY🇨🇿 Bývaly to zlaté časy, dvě pohlaví, dlouhé vlasy; žádná EU, Ukrajina, žádný Covid, jenom rýma. Pískoviště plná dětí, dneska zbraně, válka letí; "hodnoty" a: "Řád a klid", a na Hradě 👉 BOLŠEVIK!🫡 https://t.co/ZiWBdq3QE7 -
Nejlepší vzdělání pro podnikání mi dal můj otec (RIP), prožil si divoké devadesátky, kdy ho třeba bývalí společníci okradli o dost peněz, dal mi plno neocenitelných rad, které při studiu MBA v Brně nedostanete :D Jednou z praktických rad bylo, že za "novými" řemeslníky se nejezdí primární vozidlem, ale vozidlem pro tyto účely speciálně určeným (táta používal naši rodinnou legendu v podobě Felicia Pick-Up). Dneska jsem byl řešit u malé lokální firmy vybudování kanalizační přípojky k jednomu mému domu, Dacia Lodgy 2012 (Artic výbava, vč. vyhřívání sedaček, které se spouští kolébkovým vypínačem - swag jako hovado) posloužila fantasticky, pevně věřím, že vzbudila dostatek soucitu - pan roboš přijel v Kodiaqu ve výbavě L&K, takže vyhrál!!! -
Před 36 lety, 9. února 1990, jsem poprvé vyjela na západ. Do Vídně. No, co vám budu povídat. Čuměli jsme tehdy v našem autobuse všichni. Na pořádek, krásu města, ale hlavně na hromady zboží. Kdyby se nás někdo zeptal, jak to bude za skoro 40 let vypadat u nás, řekli bychom, že stejně nebo líp. Zlaté české ručičky a tak. O tom, jak svět za železnou oponou reálně funguje, věděl něco použitelného málokdo. Pro naši generaci přinesly devadesátky obří možnosti. I pro mne osobně. Ale pak se něco rozbilo. A tak jdu 15. února - tak jako v 16 v roce 1989 - před slánské gymnázium. Není to jen o Macinkovi. Je to o tom, jestli chceme být součástí něčeho většího. @mikulasminar_ -
💬| „Nejde o to, za koho Ota kandidoval. Polovička kapely se osypala s tím, že ho nebude na pódiu podporovat. Byla to poslední kapka. Kdybych v 80. letech věděl, že spolupracoval s StB, tak bych s ním do party nikdy nešel,” říká otevřeně rapper, DJ a moderátor Michael Viktořík, který vydal autobiografii Vrtulník. 💬| „Devadesátky byly moje. Začínal jsem v České televizi s Jirkou Kornem a pak jsem dostal lano na Novu, kde jsem měl pořad Klipy klepy a občas jsem zaskočil za Terezu Pergnerovou v Esu, když zlobila a nepřišla na natáčení.” 🎥| Proč se nakonec nestal ligovým fotbalistou? Co se odehrávalo na diskotékách U Holubů? A vrátí se J.A.R.? Rozhovor sledujte ZDE 👉 https://t.co/4C736SmCk2 -
