Search

The author of the post stated that before the elections they promised a country without debts, but now, according to him, they have been increasing deficits with the explanation that this way they will be able to save later. He compared this approach to planning a hike to Lysá hora and then setting off to Praděd. https://t.co/1tEA3hkPmP #politika #volby #dluhy #CZ #SK (translated)

Due to health reasons, she closed her practice in 1939 and died on October 13, 1940. A commemorative plaque on the house at Na Moráni honors her, although it has an incorrect graduation date. By 1939, approximately twelve hundred women had graduated from medical school. Among scientific assistants from 1909 to 1939, women made up about fourteen percent, and by 1936, only two women had achieved the title of associate professor — both in the field of dermatology. Anna Honzáková was not among them. Today, the situation has turned completely upside down at first glance. While in Anna Honzáková’s time, women stood before closed doors, current medicine resembles an inverted funnel. Today, 65 to 66% of medical school graduates are women, and in regular practice, female doctors make up over 60% of all professionals. However, the higher you look into the management structures, the more women disappear. Among leading doctors and heads of departments, the proportion of women drops to 37%. Among the eight Czech medical faculties, there are eight deans — not a single one is a woman. A similar imbalance exists in academia: women make up only 15.7% of professors in Czech science, and in the management of universities or research institutions, women occupy only about 19% of positions. Anna Honzáková did not lead a university department, did not leave behind a named medical finding, nor did she manage a clinic. However, she had a practice whose waiting room was fuller than those of her colleagues, to whom the professorial body allowed an academic career. She paved the way for thousands of successors. The story of full recognition of female expertise and authority at the helm of healthcare continues even today. P.S.: Every day I bring a story about an overlooked female scientist. Help spread the #ZenyVeVede series – through reactions, comments, shares, or by following @tkapler, so you don't miss the next episode. What do you think about her legacy and the current imbalance of women in leadership? Isn't it time to change that? #ZenyVeVede #Zdravotnictvi #Rovnost (translated)

Mám takovou superschopnost: jsem schopná zabloudit i na tý nejjednodušší trase. Občas jdu opačným směrem, umím jít i podle mapy v mobilu, kterej mám vzhůru nohama, a když se dostanu do tempa, začnou se mi v hlavě objevovat příběhy a zapomínám koukat, kudy jdu. Dnes mě čekal poslední přechod hor a to natěžko; teda mám tu batoh max 9 kilo, ale na ty mý záda to je až až a nechceš jít víc než těch 17 km, akorát že jdeš. Poprvý jsem sešla z cesty hned na začátku: prostě jsem minula odbočku a rázovala si to po široký cestě. Zjistila jsem to asi po kilometru, ale podle mapy se měly obě cesty spojit, tak jsem to neřešila. Jako spojily by se: kdyby se tam najednou neobjevil železnej plot, kterej nešlo přelízt. Ale vedle tekl z kopce potok a u něj náznak cestičky: to půjde. Jakoby šlo, jen mě trochu rozhodily náhle se objevivší krávy, který šly potokem přímo proti mně. Takhle: já se krav nebojím, ale jednak koukaly dost výhružně a jednak, jak blbě vidím, jsem si nebyla jistá, že maj všechny vemeno. Taky že neměly, zblízka bylo zřejmý, že to jedno není dojnice, nicméně podle velikosti jsem usoudila, že je to vůl a v klidu ho obešla. Chvíli jsem se prodírala popadanejma stromama a klaplo to! Byla jsem zpět na trase, což mi ovšem vydrželo pouhej kilometr; směr jsem držela, ale zas o dvě vrstevnice vejš. To už umím, dolu to šlo BUKOVÝM! lesem snadno a tam jsem se rozhodla, že už budu fakt dávat pozor. Jenže jsem začala myslet na práci a na to, jak sehnat peníze, abych si mohla dělat už je to, co chci, a ne to, co musím, cesta vedla z kopce, tak jsem do toho šlápla… long story short: šla jsem úplně opačným směrem někam k silnici v údolí. Tohle už trochu bolelo, musela jsem ten kopec vyšlapat zpátky a nebylo to kousek. Nezbylo nic jinýho, než jit s mobilem v ruce a každou chvíli kontrolovat, jestli jsem na trase, bylo to otravný, ale až na jeden zádrhel, za kterej mohla GPS, která se v sedle zasekla a já tam pobíhala jak Forest Gump po lese, než jsem zjistila, kde jsem a kam jdu, to už pokračovalo bez problémů. Pokud teda nepočítám závěrečnej sestup do vesnice o vejškovej kilák níž: odhadem tak pět kilometrů vedla cesta takovým tím volně napadaným kamením a štěrkem: klouzalo to jak kdybych šla po slupkách od banánů, asi tak desetkrát jsem uklouzla tak, že jsem skončila na zadku, naštěstí jsem s tím počítala, umím padat a dost to odpružil batoh. Za každou zatáčkou jsem doufala, že už tam bude konečně normální terén a za každou zatáčkou znovu a znovu zažívala zoufalost, protože ty šutry byly never ending story. Nakonec jsem to po dvou nekonečnejch hodinách doklouzala dolů živá a zdravá, bohužel totéž nemůžu říct o těch milovanejch barefootech. Btw batoh bylo vlastně to poslední, co mi dnes vadilo. Zajímavý na tom všem je, že ty nohy, co mě už měsíc brněly a cestou s batohem na nádraží před odletem se to zhoršilo tak, že jsem zvažovala to odpískat, přestaly brnět hned v Tiraně na letišti. S tím dejchanim to trvalo dýl, první tři dny jsem furt nemohla pořádně dodechnout, dnes jsem si na to ani nevzpomněla. Jen je teda na hovno, že zejtra letím domů. Takže jestli jste to dočetli až sem, tak na mě valte důvody, proč se vracet. Kočku a dceru ani nezkoušejte: kočka je happy u spolubydly a dcera u svýho chlapce. #cestování #příroda #dobrodružství

Babiš dnes vyrazil s několika desítkami lidí na Lysou horu… politická komedie v turistickém balení. 😄 Pár týdnů před komunálními volbami se z výšlapu stává osvědčená disciplína politického marketingu: batůžek, hůlky, pár fotek s „obyčejnými lidmi“ a hlavně obraz státníka, který místo kanceláře vyráží mezi lid. Samotná turistika je samozřejmě naprosto v pořádku. Jen je trochu úsměvné předstírat, že když se podobné výpravy opakovaně konají před volbami a za účasti stranických špiček, jde pouze o nevinnou sobotní procházku. Lysá hora tak zase na chvíli není jen vrcholem Beskyd, ale také kulisou předvolebního divadla. 🎭🥾 #Babiš #politika #komunálnívolby

🔋Porsche Taycan, dva kvalty a dynamika proti Tesle🔋 Porsche Taycan je první elektromobil s automatickou převodovkou, který jsem kdy řídil. Skoro všechno ostatní mělo jednostupňový reduktor, kde se nic neřadí. Jedinou výjimkou byl elektrický Favorit (Škoda Eltra), kde byla pětistupňová převodovka a řadil jsem manuálně se spojkou. Rozdíl proti spalovacímu Favoritu byl v tom, že při zastavení se nemusela vyšlapávat spojka a vyřazovat. Řidič tam jen nechal třeba dvojku a pak se rozjel pouhým sešlápnutím plynu, protože nebylo potřeba udržovat volnoběžné otáčky. No ale zpátky v Porsche. Ono se hrozně nabízí si říct, že to jsou prostě klasičtí Němci, a tak problém potřeby nabídnout vysoké rychlosti řeší tím, co umí - převodovkou. Taycan GTS (MY23) ve kterém jezdím, má maximální rychlost 250 km/h. Moje Tesla Model 3 Performance (early-refresh, 2020) má maximálku 261 km/h a má pouze jednostupňový reduktor. Nadšenci a majitelé se pak navzájem přou, které řešení je lepší. Od teslistů zaznívá takové to, že Němci potřebovali převodovku, ale Elon zvládl ještě víc i bez ní. Je to samozřejmě složitější. Jestli něco Tesla zvládla skvěle, tak je to design elektromotorů, které se umí točit až do šílených otáček, jaké v běžných elektromobilech nenajdete. Problém je ten motor ukrmit z baterky - ve vysokých otáčkách je nutné motor s permanentními magnety cíleně odbuzovat, protože napětí na něm nesmí být větší než napětí na baterce (jinak jaksi nebude chtít proud téct směrem do motoru 😅). Je to vidět krásně v grafu závislosti výkonu na rychlosti (resp. otáčkách motoru). Těch maximálních 366 kW na výstupu auto nabídne při rychlosti okolo 90 km/h (v nižších rychlostech je motor omezený svým maximálním točivým momentem, takže s nižšími otáčkami výkon klesá). Pak dochází k nutnosti odbuzovat a s tím se i snižuje maximální výkon. Jak se auto vybíjí, napětí baterie klesá a s tím samozřejmě přichází nutnost začít odbuzovat motor ještě o něco dříve (což je v grafu už také viditelné). Při rychlosti 200 km/h tedy ta samá tesla už nemá 366 kW, ale třeba o 100 kW méně. Proto už to auto tak dobře netáhne ve vysokých rychlostech. Tohle přesně Porsche chtělo vyřešit. Převodovka v Taycanu je komplikovaná, má dva převody, které jsou daleko od sebe (dvojka srazí otáčky prakticky na polovinu) a volnoběžku. Člověk z toho při rozjezdech a při kickdownu má pocit jak v DSG, což uživatelsky nevnímám jako moc velkou výhodu. Na druhou stranu to dokonale řeší problém s odbuzováním i s konstrukcí motoru, který nemusí mít tak vysoké otáčky (stran odbuzování bych ještě mohl vytáhnout 800V baterii místo 400V v Tesle, ale to můžeme nechat na jindy). Taycan dokáže při minimalizaci odbuzování pracovat v širším rozsahu rychlostí, takže téměř 440 kW tam bude i ve 200 km/h. Jasně, mohli by nechat jeden převod a dát ho dlouhý jako je tady dvojka - pak by platilo to samé. Jenže by to bylo za cenu snížení dynamiky v nízkých rychlostech (kvůli maximálnímu momentu motoru). Takhle je možné nabídnout dobrou dynamiku z nuly i ve vysokých rychlostech. V praxi dle logů vidím, že auto v režimu "normal", ve kterém startuje, ponechává dvojku zařazenou prakticky pořád. Řadí do jedničky jen při kickdownu pedálem plynu. Pak to opravdu kopne a vystřelí dopředu s větší razancí. Když není výkon potřeba, anebo se dosáhne pod akcelerací rychlosti 110-130 km/h, auto zařadí dvojku. Ve sportovních režimech auto jede na jedničku obvykle stále až někam do 90 km/h i bez potřeby výkonu, naopak při zpomalení pod 50 km/h řadí prakticky vždy zpět na jedničku, ale logika je složitější a záleží na jízdním stylu. Moje Tesla Model 3 Performance byla rozhodně levnější auto než Taycan GTS a nemám v plánu je tak moc srovnávat. Realita je, že z 0 na 100 km/h je ta levná Tesla rychlejší, ale je to dáno tím, že je také na váze významně lehčí. Jenže ve chvíli kdy pojedete třeba 160 km/h a sešlápnete plyn, Taycan GTS vystřelí způsobem, na který se ta nebohá Tesla ani v nejmejším nechytá. Je to prostě čistokrevný sporťák. Dá se s tím valit prasit v rychlostech, které tady ani nebudu radši zmiňovat, 265mm gumy to podrží v zatáčkách neskutečně navzdory příšerné hmotnosti, brzdy se nedají utahat a ve sportovním režimu to ani není nehlučné - chlazení je v tom dimenzované na pořádnou zátěž a drží teploty nízko při hardcore "sypačce" za cenu, že když z toho pak vylezete, neuslyšíte v těchto vedrech vlastního slova. Ale výměnou za to tam po sešlápnutí pedálu máte obvykle výkon blízko maximálního. V praxi se ten rozdíl nejvíc projeví až na okruhu - na okreskách většina řidičů beztak nemá schopnosti dostatečné na to, aby utahala byť jen tu Teslu. (Ono samozřejmě Model 3 je laciné auto pro masy, ale třeba tisícikoňový Model S Plaid má vylehčený rotor vyztužený uhlíkovými vlákny, aby zvládl maximálku až 322 km/h. Tam celý systém poladili tak, aby autu neklesal výkon s rychlostí tak razantně.) #Porsche #Taycan #elektromobily

Máme sto osmičku, tak můžeme všechno. Koalice nerespektuje právo, tedy ústavu, soudy, prezidenta, nezávislé instituce, ani elementární slušnost a lidskost. Nyní si vyšlápla na třetí základní hodnotu západní civilizace: racionalitu. Rozhodla se ji 'novelizovat' zákonem o státním bankrotu. A nezastaví ji zřejmě nic…, píše @mschmarcz. https://t.co/JqATkylLLS #politika #CZ #ústava

Výšlap S hemofilií na Zvičinu má za cíl ukázat, že i lidé trpící tímto onemocněním mohou žít aktivní život díky moderní léčbě, jak ilustruje příběh Jaroslava, který navzdory těžké formě hemofilie a četným zdravotním komplikacím, jako jsou operace kloubů a částečné ochrnulosti, zůstal vděčný za dostupnou zdravotní péči a snaží se aktivně žít. #hemofilie #zdravotnípéče #modernímedicína #dobrezpravy

Pojar, duben 2022: “Přestat se bavit s Orbánem? Nevím, co by se muselo stát, abych to premiérovi poradil, říká Fialův klíčový muž“ 😂😂😂 Pojar za poslední roky vyšlápnul snad každé geopolitické hovno, okolo kterého prošel... 😀 -

„Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ 🇨🇿 Na vrcholu rozhledny Růženka promluvila k účastníkům výšlapu místostarostka Růžové Ing. Radka Sahulová. Jasný vzkaz z Děčínska proti aroganci moci a vyhrožování. Jsme tu a je nás slyšet! ⚓️✨ #Děčínsko #StojimeZaPrezidentem https://t.co/d9DrDw4Zig -

Farská kyselka - Nejpitelnější kyselka v Mariánkách - a ne jen proto, že si ju člověk musí zasloužit výšlapem. Výlet k ní je pěkný, pokud je z Mariánek komplet pěšky, může být (zvlášť po dešti) mírně obtížným terénem (= chce to pevné boty). https://mapy.com/en/zakladni?q=50.0153%2C12.7234&source=coor