Search

💪Poprvé pohromadě: za 1. Babišovy vlády bylo firmám Agrofertu proplaceno přes 6,1 mld. Kč na zemědělských dotacích. Celkem Agrofert získal na dotacích přes 7 mld. Kč a na zakázkách dalších 16 miliard. Pirátský analytický tým (🙏 @kleentik) získal tyto podklady a doplňuje trestní https://t.co/T1smVqZfyf #Agrofert #dotace #politika #CZ

🧵 1/8 Zákon zachování energie zná ze školy každý. Málokdo však ví, že jej se symetrií přírody propojila žena, jejíž přednášky se čtyři roky vypisovaly pod cizím jménem. Oficiální rozvrh v Göttingenu hlásil: Seminář z matematické fyziky. Profesor Hilbert, za asistence dr. E. Noetherové. Pondělí od čtyř do šesti. Bez školného. Ve skutečnosti však stála u tabule ona. Dokázala větu, která drží pohromadě moderní fyziku: každá spojitá symetrie zákonů přírody má svůj zákon zachování. 👇 #Energie #Fyzika #Matematika

S jednodenním odsultupem ten včerejšek vnímám furt stejně :D Velká hrdost na náš tým, a na to jak kvalitní a líbivej fotbal hrál a to i v deseti Ty letošní posily se úplně extrémně povedly, když si vezmu, že Ayaosi, Šturm, Kubiak a Nowak všichni hráli svůj první zápas v LM, tak to fakt nebylo znát a všichni předvedli sakra vysokou kvalitu A když si ještě vezmu, kolik hráčů jsme měli zraněných, tak si prostě klidně budu velkohubě myslet, že jsme v LM schopní ještě minimálně dvě výhry udělat Tenhle tým má obrovskou budoucnost, jak říkal král Jindřich u nás v podcastu - máme zaseto a budeme sklízet, máme hromady hráčů kolem 21 let ze kterých se můžou stát opravdový hvězdy... Samozřejmě udržet tenhle tým nějak pohromadě bude nemožný, ale bude hezký sledovat, jaký další obří přestupy Slavia udělá a kdy překoná rekord v částce za Malicka Negativum je velký množství zraněných hráčů, doufám že tohle dokáže Slavia ještě znatelně zlepšit, hodně nás to limituje a třeba v Teplicích to budou trenéři fakt muset dost lepit.. #fotbal #slavia #LM

Vánice, která rozbila atom: Skutečný příběh Lise Meitner Vánoce roku 1938. Zatímco Evropa se propadá do stínu nacismu, v malém švédském městečku Kungälv kráčí hlubokým sněhem šedesátiletá žena v těžkém kabátě. Vedle ní na běžkách jede její čtyřiatřicetiletý synovec. Nepřijeli na dovolenou. Žena v červenci jen o vlásek unikla zatčení nacistickým režimem – po březnovém anšlusu Rakouska přišla o občanství i platný pas a kolega z institutu ji navíc udal na ministerstvu. Ze dne na den ztratila domov i vlastní laboratoř. Přesto má v kapse kabátu dopis z Berlína, který během několika následujících hodin změní dějiny moderní vědy. Jmenuje se Lise Meitner. A v tento mrazivý den, s kouskem tužky na útržku papíru opřeném o zasněžený kmen, právě přišla na to, jak funguje jaderné štěpení. O šest let později za tento objev převezme Nobelovu cenu za chemii její dlouholetý kolega Otto Hahn. Sám. Její klíčový teoretický přínos zůstane v oficiálním zdůvodnění ceny opomenut. Vítejte v dalším díle mého seriálu zaměřeném na opomíjené #ZenyVeVede. Jestli se vám líbí, prosím sdílejte jej svým sledujícím. Dívka, která nesměla ani na univerzitní toaletu Lise Meitner se narodila ve Vídni v listopadu 1878 do vzdělané rodiny židovského původu. Už od dětství ji fascinovala matematika a záření. V té době však dívky v Rakousku-Uhersku nesměly oficiálně studovat veřejná gymnázia. Všechno dohnala soukromým studiem a stala se teprve druhou ženou v historii, která na Vídeňské univerzitě získala doktorát z fyziky. Jejím mentorem a inspirací byl geniální Ludwig Boltzmann. V roce 1907 odešla do Berlína, aby se učila od Maxe Plancka. V Prusku byl přístup žen k vysokoškolskému vzdělání stále tabu. Když začala spolupracovat s mladým chemikem Ottou Hahnem v Ústavu Emila Fischera, slavný chemik jí povolil vstup pouze pod přísnou podmínkou: bude pracovat výhradně v bývalé truhlářské dílně v suterénu s vlastním vchodem z ulice a nesmí vstoupit do poslucháren ani horních pater. Do budovy neměla povolený vstup ani na toaletu – musela chodit do nedaleké restaurace. Zatímco Hahn dostával plat vědce, Lise pracovala celých pět let bez nároku na honorář a žila ze skromné podpory své rodiny. Teprve v roce 1912 se stala Planckovou asistentkou a získala své první placené místo. Byla to mimořádně silná dvojice: Otto Hahn byl precizní analytický chemik, mistr v izolování i stopových množství radioaktivních prvků. Lise Meitner byla teoretická i experimentální fyzička s pronikavou matematickou intuicí, která dokázala naměřeným datům vtisknout fyzikální smysl a řád. Společně objevili prvek protaktinium a zkoumali radioaktivní záření. Lise si postupně vydobyla takové renomé, že se v roce 1926 stala první ženou s řádnou profesurou fyziky v celém Německu. Albert Einstein jí s obdivem přezdíval „naše Marie Curie“. Pak ale přišel rok 1933. Útěk s diamantovým prstenem v kapse Po nástupu Adolfa Hitlera k moci byli židovští vědci hromadně zbavováni funkcí. Lise zpočátku chránilo rakouské občanství i práce v polozávislém Ústavu císaře Viléma. Věřila, že věda v Německu dokáže odolat politickému šílenství. V březnu 1938 však proběhl anšlus Rakouska. Přes noc se stala občankou Třetí říše a spadala pod norimberské rasové zákony. Hranice se pro osoby židovského původu uzavíraly, její pas byl neplatný a fanatický nacistický chemik Kurt Hess z téhož institutu ji nahlásil úřadům jako nežádoucí osobu. V červenci 1938 zorganizovali přátelé v čele s holandským fyzikem Dirkem Costerem tajnou záchrannou misi. Coster neohlášeně přijel do Berlína a doprovodil Lise do vlaku směr Nizozemsko. Na rozloučenou jí Otto Hahn vtiskl do ruky diamantový prsten po své matce – pro případ, že by bylo nutné podplatit pohraničníky. Nacistická hlídka na hranicích její neplatné doklady zkoumala, ale po napjatých minutách ji nechala projet. Lise vyvázla s deseti markami v peněžence a dvěma kufry. Přes Nizozemsko a Dánsko zamířila do švédského exilu. Ve Stockholmu získala místo v novém ústavu nobelisty Manneho Siegbahna. Ten však vůči ní zůstal rezervovaný – neposkytl jí téměř žádné vybavení, spolupracovníky ani odpovídající plat. Jediné spojení se špičkovou vědou tak představovala intenzivní korespondence s berlínskou laboratoří. Chemická záhada, která popírala fyzikální zákony V Berlíně Otto Hahn a mladý chemik Fritz Strassmann pokračovali v experimentech, které předtím naplánovali společně s Meitnerovou: ostřelovali těžké jádro uranu pomalými neutrony. Krátce před Vánocemi roku 1938 však narazili na výsledek, který nedával žádný smysl. V očekávaných rozpadových produktech nenašli těžší transurany, ale stopy barya. Baryum je však zhruba o polovinu lehčí než uran (uran má v jádře 92 protonů, baryum pouhých 56). Tehdejší fyzika považovala rozpad jádra na dva velké kusy za zhola nemožný. Předpokládalo se, že dopadající neutron může z jádra vyrazit nanejvýš malou částici (např. proton nebo jádro helia). Zmatený Hahn usedl v noci 19. prosince 1938 k psacímu stolu a poslal Lise dopis s přesným chemickým nálezem: „Naše izotopy radia se chovají jako baryum... Jako chemici bychom vlastně měli říci, že u těch nových látek nejde o radium, ale o baryum... Ale jako ‚jaderní fyzici‘ se k tomuto skoku, odporujícímu všem dosavadním poznatkům, zkrátka ještě nemůžeme odhodlat. Snad dokážeš navrhnout nějaké fantastické vysvětlení.“ Hahn věděl, že bez jejího teoretického posvěcení se chemický výsledek neodváží publikovat jako fakt. Průlom v zasněženém lese O několik dní později navštívil Lise v Kungälvu její synovec Otto Robert Frisch, talentovaný experimentální fyzik pracující v Kodani u Nielse Bohra. Během dopolední procházky mrazivou krajinou Frisch původně plánoval diskutovat o svém vlastním výzkumu, ale Lise odmítala mluvit o čemkoliv jiném než o Hahnově dopise. Znala Hahnovu analytickou pečlivost – pokud tvrdil, že chemicky prokázal baryum, nemohl to být omyl. Usedli na padlý kmen v lese a začali počítat. Lise si vybavila Bohrův kapkový model atomového jádra. Podle této představy se jádro nechová jako tuhá kulička, ale jako kapka kapaliny, jejíž tvar drží pohromadě povrchové napětí (způsobené silnou jadernou silou). Jádro uranu je však obrovské a natěsnané 92 kladně nabitými protony, které se navzájem mohutně elektrostaticky odpuzují. Povrchové napětí je u takto obřího jádra na samé hranici stability. Co když dopadající neutron kapku jen mírně rozkmitá? Jádro se protáhne do tvaru piškotu či činky. Uprostřed vznikne zaškrcení. V tu chvíli elektrické odpuzování na obou koncích převáží nad povrchovým napětím a jádro se roztrhne na dva menší fragmenty – například baryum a krypton: 56 + 36 = 92 Matematika seděla. Zůstávala však otázka: kde se vezme kinetická energie nově odmrštěných fragmentů? Lise spočítala, že elektrostatické odpuzování obou vzniklých jader musí uvolnit přibližně 200 MeV (megaelektronvoltů) na jedno jediné rozštěpené jádro. To bylo číslo v říši atomů nevídané – milionykrát převyšující jakoukoliv chemickou reakci. Odkud se tato energie vzala? Lise si z paměti vybavila hodnoty pro výpočet jaderných hmotností. Sečetla hmotnosti nově vzniklých jader a porovnala je s hmotností původního uranu. Výsledek ukázal nepatrný úbytek hmoty – nová jádra byla dohromady o zhruba pětinu hmotnosti protonu lehčí. Hmota se ztratila. Lise okamžitě použila nejslavnější rovnici světa, kterou zformuloval její přítel Albert Einstein: E = m c² Když do rovnice dosadila onen úbytek hmotnosti, vyšlo přesně: 200 MeV Vše do sebe beze zbytku zapadlo. Frisch termín pro tento děj převzal z biologie – nazval jej štěpení (nuclear fission), po vzoru dělení živé buňky. Zkreslený příběh a Matildin efekt Otto Hahn v lednu 1939 publikoval chemický nález barya v německém časopise Naturwissenschaften. Z politických důvodů v nacistickém Německu jméno Meitnerové uvést nemohl – článek s židovskou emigrantkou by byl okamžitě cenzurován. V únoru 1939 vyšla v britském časopise Nature teoretická práce Meitnerové a Frische, která celý proces poprvé fyzikálně vysvětlila, spočítala energii a pojmenovala štěpení. Světová fyzika byla v pozoru. Politická nutnost z roku 1939 se však po válce proměnila v pohodlnou legendu. Když v roce 1945 Královská švédská akademie věd udělila Nobelovu cenu za chemii za rok 1944, laureátem byl výhradně Otto Hahn. Ačkoliv Hahn jejich dlouholetou spolupráci před rokem 1938 v obecné rovině uznával, v otázce samotného štěpení po válce setrvale hájil narativ, že šlo o čistě chemický objev, na kterém fyzika neměla podíl a teoretici jej zprvu zpochybňovali. Historici vědy (zejména Ruth Lewin Sime a Elisabeth Crawford na základě odtajněných archivů Nobelovy nadace) prokázali, že švédský výbor pro chemii fyzikální rozměr objevu bagatelizoval a zásadní podíl Meitnerové ignoroval. Podle oficiálních záznamů byla Lise Meitner během svého života nominována na Nobelovu cenu celkem 49krát (30krát za fyziku, 19krát za chemii) – mimo jiné Maxem Planckem, Nielsem Bohrem či Arthurem Comptonem. Cenu nikdy nezískala. Jde o jeden z nejkřiklavějších projevů tzv. Matildina efektu v dějinách moderní vědy. „S bombou nebudu mít nic společného!“ Když spojenci zahájili přísně tajný projekt Manhattan na konstrukci atomové zbraně, Lise Meitner byla oficiálně vyzvána, aby se k vývoji v Los Alamos připojila. Její odpověď byla nekompromisní: „S bombou nebudu mít nic společného!“ Byla jednou z mála předních jaderných vědců, kteří účast na zbrani rezolutně odmítli z etických důvodů. Když po svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki americký tisk senzacechtivě psal o „židovské matce atomové bomby“, která recept na zbraň vynesla z Berlína v kabelce, hluboce ji to zraňovalo. Celý zbytek života zasvětila obhajobě mírového využití jádra a etické odpovědnosti badatelů. Odkaz, který žádná cena nesmaže Lise Meitner se dočkala uznání, které je ještě vzácnější než Nobelova medaile. Zatímco nobelistů jsou stovky, stabilních i umělých chemických prvků zná periodická tabulka jen 118. V roce 1997 byl prvek s protonovým číslem 109 pojmenován na její počest: meitnerium (Mt). Je dodnes jedinou historickou ženou v dějinách, jejíž jméno nese chemický prvek zcela samostatně (Marie Curie jej v curiu sdílí s manželem Pierrem). Lise Meitner zemřela v anglické Cambridgi v říjnu 1968, krátce před svými 90. narozeninami. Její synovec Otto Frisch pro její náhrobek v Bramley vybral epitaf, který vystihuje celý její pohnutý osud: „Lise Meitner: fyzička, která nikdy neztratila své lidství.“ P.S.: Díky, že jste dočetli až sem, sdílejte prosím příběh svým sledujícím. Každý den sem píšu vedle vědeckých novinek příběh jedné opomíjené vědkyně, nezapomeňte dát sledovat @tkapler pro další. #ŽenyVeVědě #LiseMeitner #JadernáFyzika

Rozlučka Zdena Cháry se za týden chystá v Trenčíně. A na ledě budou k vidění legendy. Pasta, Bergy, Marchy opět pohromadě. Pasta rovnou i s trenérem Sturmem. Vzadu pak Ray Bourque nebo Tomáš Kaberle. Za Svět nastoupí Jaromír Jágr, Marián Hossa nebo Anže Kopitar. V bráně 🇨🇿 https://t.co/9e0GBPFBUX #Hokej #LegendárníZápas #Rozlučka

„Úplně jsem se rozešla s Bohem,“ říká ve Studiu N režisérka Daniela Špinar. Po letech pochybností dospěla k tomu, že už svou víru nedokáže dál držet pohromadě: „Bůh neexistuje. Stvořil ho člověk. Je to Bůh nedokonalý, žárlivý, zlý a mstivý.“ 👉🏼 https://t.co/uwHKAjiK1V https://t.co/6Bb4yoLNBi #Víra #Bůh #Režie #CZ

Pane poslanče @DolphSegal, nebuďte tak krutý. Společnost drží pohromadě v postatě jen kvůli vám. Nikdo jiný nedokázal natočit tolik imbecilních reelsů, zesměšnit se třikrát týdně a sežrat tolik humrů co vy. Prosím, neodcházejte. Neberte nám zábavu! Děkuji. https://t.co/LpAiKOSIXR #humor #spolecnost #zabava

Pokud máte všechny kognitivní funkce pohromadě, což asi spíše ne, zjistíte, že každá novinářská skupina měla na starost svou část. A i přesto jsme vždy ve svých výstupech zmínili, co dělala druhá skupina, pana Babiše jsme nevynechali. Škoda, že pan premiér moc nechtěl mluvit a schovával se v zahradách, a když promluvil, tak ty věci neseděly. Ani Pellegrini ho nepodržel. 😭 #Žurnalistika #Politika #Babiš

Evropští politici, včetně Mark Rutteho a kanadského premiéra Marka Carneyho, se snaží manipulovat Donaldu Trumpovi, přičemž Rutte svým lichocením udržel obrannou alianci NATO pohromadě, zatímco jiní hovoří o nutnosti vzdálit se od USA, což podtrhuje složitou dynamiku vztahů mezi Evropou a Amerikou. #Trump #NATO #Evropa

Musíme stát pevně za prezidentem @prezidentpavel Pokud prohraje ten trapný boj od Babiše s Macinkou, bude to znamenat konec demokracie. Babiš má ambice absolutní moci a to se nikdy nesmí stát. Tahle vláda, je totální pohroma. A opozice, už by se měla také pořádně probudit. https://t.co/rycEdsEktH #Demokracie #Podpora #Politika

Na letošním draftu bylo vybráno 13 🇨🇿 hráčů, z toho rekordních 6 brankářů. Pojďme se podívat na všechny výběry pohromadě: 24. Adam Novotný - Vancouver 42. Tobias Trejbal - Calgary 54. Tomáš Galvas - Pittsburgh 59. Jakub Vaněček - Dallas 62. Martin Psohlavec - Phiadelphia 79. Michal Oršulák - Detroit 120. Marek Sklenička - Phiadelphia 126. Tobiáš Tvrzník - Colorado 132. Šimon Katolický - Calgary 137. Filip Růžička - Minnesota 141. Vladimír Dravecký - New York Islanders 206. Filip Novák - Columbus 214. Ondřej Ruml - Colorado Jaký máte z draftu pocity ? Už třetí rok v řadě počet draftovaných hráčů překročil 10, což by mohlo být dobré znamení. Takovou serii jsme neměli přes 20 let. #2026NHLDraft #NHLDraft #CzechHockey #HockeyProspects

Nechal sem tomu den, zajímavý, že mi to sem žádný z místních analytiků nenapsal, ale… Oni schovalI do sítě TANKY!!! Každej den online vidí, že tam projedou jen malý rychlý auta a ještê ke všemu ne všechny. A oni tou sítí proženou nekonečnou kolonu tanků, jako by to byla kouzelná neproniknutelná zeď. Během chvilky by tam bylo tolik dronů na m2, jako svět ještě neviděl a tu kolonu by rozebrali na atomy i s tou slavnou sítí. Jak KUWA může někdo o bojišti pořád přemýšlet jako o tankové bitvě u Kursku??? Pokud někde vysírá jeden tank, má hodně co dělat, aby se vždy stihl včas schovat. Dva tři tanky pohromadě už by přilákaly pozornost všeho v dostřelu. Tady jich jede ve vláčku nekonečno… Cvičení s tankem jako s neviditelným esem bojiště. Přesně jak se to učí na vojenských školách už od druhé světové… Je úplně jedno kudy by taková kolona jela a jak nenápadně. Nedostali by se ani za třetinu pásma nikoho, natož na dostřel… Není divu, že jakýkoli cvičení, kam přizvou Ukrajince, končí absolutním fiaskem domácích většinou do pár minut. Místo aby se svět učil, spí. #vojenskástrategi #tankovábattle #Ukrajina

Ztráta národního sportovního kanálu by byla pro český sport i českou veřejnost obrovskou chybou. Byla by to ztráta něčeho, co pomáhá držet společnost pohromadě, umožňuje přístup ke sportovním událostem bez rozdílů a co přináší všem občanům České republiky pozitivní emoce a hrdost na vlastní zemi.

Ztráta národního sportovního kanálu by byla pro český sport i českou veřejnost obrovskou chybou. Byla by to ztráta něčeho, co pomáhá držet společnost pohromadě, umožňuje přístup ke sportovním událostem bez rozdílů a co přináší všem občanům České republiky pozitivní emoce a hrdost na vlastní zemi.

Moravcovi v novém projektu fandím, už mám předplaceno. A ano, skoro každou věc, kterou dělá Česká televize, lze dělat samostatně za pár stovek měsíčního předplatného. Tahle mediální “decentralizace“ má ale dva problémy: 1) Moravec dělá jen své pořady za 200 CZK měsíčně, přitom za stejnou částku měsíčně tvoří ČT i ČRo celý (!!!) svůj produkt v TOP novinářské kvalitě. Za 200 CZK měsíčně tak máme všem přístupný zdroj kvalitních informací. Postupně ale mohou odchody dobrých novinářů a politický tlak celou tu službu významně osekat. 2) Čím dál větší decentralizace médií nám dává větší nabídku, ale výrazně omezuje hlavní společná vyprávění napříč tématy. A ta společná vyprávění jsou instituce sama o sobě, která pomáhala držet poválečnou demokracii a společnost pohromadě. Těžko si představit, že ta mediální decentralizace povede z hlediska společnosti k něčemu pozitivnímu. I proto je třeba ČT a ČRo nadále podporovat. #Média #Žurnalistika #PodporaKvality